Obyvatelstvo v Pardubickém kraji v roce 2019

 

20. 3. 2020
(předběžné údaje) 

Počet obyvatel Pardubického kraje vzrostl během roku 2019 o 2,3 tis. osob, k 31. prosinci 2019 žilo na území kraje celkem 522 662 osob (nejvíce od vzniku kraje v roce 2000). Na přírůstku počtu obyvatel se podílelo zejména zahraniční stěhování, 114 obyvatel přibylo i přirozenou měnou. Narodilo se nejvíce dětí od roku 2010.

Podle předběžné statistické bilance žilo na území Pardubického kraje k 31. prosinci 2019 celkem 522 662 osob (259 694 mužů a 262 968 žen), což je nejvíce od vzniku kraje v roce 2000. Oproti 1. lednu 2019 vzrostl celkový počet obyvatel kraje o 2 346 osob, což představuje nejvyšší celkový přírůstek obyvatelstva v kraji za posledních jedenáct let. Přirozenou měnou (rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých) vzrostl počet obyvatel v kraji o 114 osob, stěhováním přibylo 2 232 osob.

V průběhu roku 2019 přibylo obyvatel celkem v deseti krajích České republiky. Nejvyšší celkový relativní (po přepočtu na 1 000 obyvatel) přírůstek počtu obyvatel zaznamenalo Hl. město Praha a Středočeský kraj (11,9 ‰, resp. 11,5 ‰). Pardubický kraj se s hodnotou 4,5 ‰ zařadil na čtvrté místo v mezikrajském srovnání za třetí Plzeňský kraj (s 8,9 ‰). K nejvyššímu relativnímu úbytku obyvatel došlo v Moravskoslezském kraji (-2,3 ‰), s odstupem pak v krajích Karlovarském a Olomouckém (u obou -0,8 ‰) i Zlínském (-0,6 ‰).

Pohyb obyvatelstva v Pardubickém kraji v letech 2000 až 2019

Na kladné hodnotě migračního salda v kraji měla zásluhu zahraniční migrace. Ze zahraničí se na území Pardubického kraje v průběhu roku 2019 přistěhovalo 3 089 osob, do zahraničí se vystěhovalo 724 osob. Zahraničním stěhováním tedy vzrostl počet obyvatel kraje o 2 365 osob (nejvíce od roku 2008). Téměř 45 % salda tvořili občané Ukrajiny (1 047 osob). Stěhováním mezi kraji České republiky přišel Pardubický kraj o 133 obyvatel (3 878 přistěhovalých a 4 011 vystěhovalých).

Počet obyvatel v Pardubickém kraji a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2019

K nejvyššímu absolutnímu i relativnímu celkovému přírůstku obyvatel došlo v průběhu roku 2019 v okrese Pardubice (+2 112 osob, 12,1 ‰). Na zvýšení počtu obyvatel se na Pardubicku podílelo zejména stěhování (+1 977 osob), obyvatele ale získalo i přirozenou měnou (+135 osob). Zásluhou stěhování (při mírném přirozeném úbytku) vzrostl počet obyvatel také v okresech Chrudim a Ústí nad Orlicí (celkový přírůstek zde dosáhl 269, resp. 33 osob). Mírný přirozený přírůstek zaznamenal okres Svitavy (+5 osob), díky migrační ztrátě ve výši 73 osob se zde však meziročně celkový počet obyvatel snížil.

Pohyb obyvatelstva v Pardubickém kraji a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2019

Během roku 2019 se podle předběžných údajů v kraji živě narodilo 5 672 dětí, to je o 146 dětí více než v předchozím roce a zároveň nejvíce od roku 2010. Na 1 000 obyvatel středního stavu připadalo 10,9 živě narozených, což představuje třetí nejvyšší porodnost mezi kraji ČR při republikovém průměru 10,5 ‰. Prvorozené děti tvořily 47 % všech živě narozených, druhorozené 38 % a děti narozené ve třetím či vyšším pořadí 15 %. Mimo manželství se narodilo 2 678 dětí, tj. 47,2 % (o 1,7 procentního bodu méně než v roce 2018 a zároveň jeden procentní bod republikovým průměrem).

Během 1. až 4. čtvrtletí roku 2019 v kraji zemřelo 5 558 osob (z toho 2 805 mužů), což je o 30 osob více než v roce 2018. Úmrtnost vyjádřená počtem zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu dosáhla 10,7 ‰, což je hodnota nad republikovým průměrem (10,5 ‰). Téměř polovina (47 %) zemřelých byla starší 80 let. V uvedeném období zemřelo v kraji 9 dětí do 1 roku, z toho 5 dětí do 28 dnů po narození.

Pohyb obyvatelstva v Pardubickém kraji a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2019

V průběhu roku 2019 bylo v kraji uzavřeno 2 552 manželství, tj. o 96 méně než v roce předchozím. V 70 % událostí šlo u obou snoubenců o jejich první sňatek. V relativním vyjádření (po přepočtu na 1 000 obyvatel) dosáhla sňatečnost v Pardubickém kraji hodnoty 4,9 ‰, což byla nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání (republikový průměr činil 5,1 ‰).

Rozvedeno bylo v kraji podle dostupných údajů v uplynulém roce 1 117 manželství (ve srovnání s předchozím rokem o 3 méně a zároveň nejméně v časové řadě od roku 1990). Rozvodovost na 1 000 obyvatel dosáhla v kraji 2,1 ‰ (spolu s Hl. městem Prahou druhá nejnižší hodnota mezi kraji po Kraji Vysočina), republikový průměr dosáhl 2,3 ‰. Mezi rozvedenými manželstvími převažovala manželství s nezletilými dětmi (62 %), mezi nimi pak ta se dvěma dětmi (48 %). Přibližně u čtyř pětin mužů i žen šlo o první rozvod.

Podle předběžných údajů bylo v roce 2019 v kraji evidováno 1 280 potratů (o 59 méně než v roce 2018), z nich 52 % představovala umělá přerušení těhotenství. V relativním vyjádření (po přepočtu na 1 000 obyvatel) byla celková i indukovaná potratovost (2,5 ‰, resp. 1,3 ‰) v Pardubickém kraji nejnižší v mezikrajském srovnání (v případě indukované potratovosti neboli umělých přerušení těhotenství spolu s Krajem Vysočina).

Obyvatelstvo Pardubického kraje v 1. až 4. čtvrtletí (absolutně, relativně, meziroční změny)

 

Pohyb obyvatelstva v Pardubickém kraji v 1. až 4. čtvrtletí

 

Více informací naleznete:
Pohyb obyvatelstva – rok 2019 (Rychlá informace – ústřední stránky ČSÚ)
Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – rok 2019 (publikace s daty za ČR, kraje, okresy a města)
Veřejná databáze ČSÚ

 

Kontakt:
Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích

Mgr. Klára Vávrová, E-mail: klara.vavrova@czso.cz
Ing. Hedvika Fialová, Tel.: 737 857 459, E-mail: hedvika.fialova@czso.cz

  • Tabulka - Počet obyvatel v Pardubickém kraji a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2019
  • Tabulka - Pohyb obyvatelstva v Pardubickém kraji a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2019
  • Tabulka - Obyvatelstvo Pardubického kraje v 1. až 4. čtvrtletí (absolutně, relativně, meziroční změny)
  • Tabulka - Počet obyvatel podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2019
  • Tabulka - Pohyb obyvatelstva podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2019
  • Obyvatelstvo v Pardubickém kraji v roce 2019 - komentář v PDF