Lesnictví v Pardubickém kraji v roce 2016

 

Pardubický kraj má třetí nejnižší podíl lesních pozemků na celkové výměře v mezikrajském srovnání. Zastoupení jehličnatých stromů na struktuře lesa je v kraji páté nejvyšší. Kraj vykázal nejvyšší podíl lesních pozemků ošetřených výchovnými zásahy.

V roce 2016 se lesní pozemky v Pardubickém kraji podle zdroje Českého úřadu zeměměřického a katastrálního rozkládaly na výměře 134 607 hektarů, tvořily 29,8 % z celkové rozlohy kraje a 5,0 % z rozlohy lesních pozemků ČR. Výměra lesních pozemků v kraji za období posledních deseti let mírně vzrostla (nárůst o 1,4 tis. ha, tj. o 1,0 %).

Podle zveřejněných údajů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) měla porostní plocha lesů v ČR ke konci roku 2016 výměru 2 570,0 tis. ha, z toho 128,6 tis. ha v Pardubickém kraji. V mezikrajském srovnání měla lesní porostní půda na výměře kraje nejvyšší podíl v kraji Libereckém (42,6 %) a Karlovarském (42,1 %). Nejnižší podíl lesů v roce 2016 měl Středočeský kraj spolu s Prahou (v úhrnu 25,8 %), následovaný krajem Jihomoravským (26,5 %) a jako třetí v pořadí byl kraj Pardubický (28,5 %).  

Lesnatost a struktura porostních ploch podle krajů ČR k 31. 12. 2016

*

Ve struktuře lesů na území ČR byly v roce 2016 ze 73,0 % zastoupeny lesy jehličnaté, lesy listnaté tvořily 27,0 %. Lesy s nejvyšším podílem jehličnatých stromů se nacházely v Kraji Vysočina (87,5 %), následoval kraj Jihočeský (84,8 %), Plzeňský kraj (84,4 %), Karlovarský kraj (82,1 %)  a pátý v pořadí se 79,2% podílem jehličnatých lesů byl v roce 2016 Pardubický kraj.

Lesní porosty s nejvyšším podílem listnatých stromů v ČR se v roce 2016 (kromě Hlavního města Prahy) nacházely v Jihomoravském kraji (52,9 %). Ve Zlínském kraji měly listnaté lesy 44,8% zastoupení, 42,9 % lesních porostů tvořily listnaté lesy v Ústeckém kraji. Pardubický kraj se 20,8% podílem zařadil v mezikrajském srovnání na pátou nejnižší pozici.

V roce 2016 bylo v České republice podle statistického šetření ČSÚ (statistický výkaz Les 8-01) zalesněno (tzn. zalesnění a obnova lesa provedená uměle) celkem 19 929 hektarů půdy, Pardubický kraj se na republikovém úhrnu podílel 911 ha (4,6 %). Největší podíl zalesněné půdy z republikového úhrnu byl evidován v kraji Jihočeském (12,2 %), Olomouckém (11,9 %) a Středočeském (11,7 %); nejmenší podíl výměry zalesněné půdy vykázal (kromě Hlavního města Prahy) kraj Královéhradecký (3,6 %), následovaný krajem Libereckým (4,0 %).

Z hlediska struktury nově vysazovaných porostů byly jehličnany v Pardubickém kraji v roce 2016 vysazeny na 586 hektarech, což představuje 64,3 % z celkové zalesněné výměry; tímto podílem jehličnanů v uměle obnovovaných lesních porostech se kraj zařadil doprostřed v mezikrajském srovnání. Smrk byl v Pardubickém kraji vysazen na 395 hektarech (tj. 43,4 % z celkové zalesňované plochy), borovice na 99 hektarech (10,9 %) a na 60 hektarech (6,6 %) jedle.

Zalesňování a přirozená obnova v Pardubickém kraji

Listnaté dřeviny byly v Pardubickém kraji v roce 2016 použity k zalesnění 325 hektarů (35,7 % zalesněné výměry). Z listnatých dřevin vysázených v kraji tvořil největší část dubový porost na 158 ha (17,3 % celkové zalesněné plochy), dále buk na 112 ha (12,3 %) a javor na 18 ha (2,0 %).

Struktura dřevin uměle zalesněných ploch v Pardubickém kraji a České republice v roce 2016

V Pardubickém kraji v roce 2016 les regeneroval přirozenou obnovou na 339 hektarech půdy, v roce předchozím byla tato plocha menší o 79 hektarů. V České republice bylo v roce 2016 přirozenou cestou obnoveno 4 813 hektarů lesů, což představovalo meziroční nárůst výměry o 1,3 %.

Výchovné zásahy (probírky a prořezávky) byly v roce 2016 v Pardubickém kraji provedeny na ploše 6 233 hektarů, což představovalo 6,5 % z republikového souhrnu. Pardubický kraj v roce 2016 vykázal nejvyšší podíl lesních porostů ošetřených výchovnými zásahy (4,6 %) v mezikrajském srovnání.


Výchovné zásahy a jejich druhy podle krajů ČR v roce 2016

Prořezávky, jako výchovné zásahy, které slouží především k odstranění nekvalitních jedinců v mladých nedospělých lesních porostech, byly v Pardubickém kraji v roce 2016 provedeny na ploše 2 225 hektarů, meziročně se plocha rozrostla o 6,2 % při republikovém poklesu o 3,8 %.

Při probírkách, které slouží k usměrnění a úpravě porostní skladby v porostu středního věku, bylo v roce 2016 v kraji upraveno celkem 4 008 hektarů plochy a při této činnosti bylo vytěženo 133,2 tisíce m3 dřevní hmoty bez kůry. Ve srovnání s rokem předchozím se plocha, na které byly v lesích Pardubického kraje v roce 2016 realizovány probírky, zvýšila o 2,2 % při republikovém poklesu o 3,4 %.

Výchovné zásahy realizované v lesních porostech v Pardubickém kraji

Chemické a biologické přípravky slouží především k ochraně lesa před škůdci, chorobami a nežádoucí vegetací. V roce 2016 bylo v Pardubickém kraji chemicky a biologicky ošetřeno 1 548 hektarů lesních pozemků, což je o 306 hektarů více v porovnání s rokem předchozím. Meziroční nárůst výměry chemicky a biologicky ošetřené půdy o 24,6 % v Pardubickém kraji v roce 2016 byl v republikovém srovnání třetí nejvyšší.


V průběhu roku 2016 se v Pardubickém kraji vytěžilo 768,7 tisíce m3 dřeva bez kůry (b. k.), což představuje 4,4% podíl na celkové těžbě dřeva v České republice. Meziročně se celková těžba v kraji snížila o 28,6 tis. m3 (pokles o 3,6 % při republikovém nárůstu o 9,0 %). Od roku 2001 objem těžby dřeva v kraji plynule klesá s výjimkou výkyvů v letech 2007–2008, které byly způsobené převážně živelními pohromami a kalamitami. Porovnáním objemu vytěženého dřeva v Pardubickém kraji v letech 2001 a 2016 zjišťujeme pokles téměř o 100 tisíc m3.

Jehličnaté dřeviny se na vytěžené dřevní hmotě v kraji v roce 2016 podílely 88 % (676 tisíc m3), těžba listnatých dřevin bez kůry představovala 12 % (93 tisíce m3) dřevní hmoty. Ve struktuře vytěženého dřeva podle dřevin převažoval smrk s podílem na celku 68 %, dřevo borové tvořilo 15 %, dřevo bukové a dubové po 4 %.

Těžba dřeva a nahodilá těžba dřeva v Pardubickém kraji

Objem zpracované nahodilé těžby dřeva (bez kůry) v roce 2016 představoval v Pardubickém kraji 228 tisíc m3 dřeva, meziročně poklesl o dvacet procent, při republikovém nárůstu o 15 %. Jedním z hlavních důvodů nahodilé těžby obecně jsou klimatické vlivy. Živelní pohromy byly v roce 2016 důvodem nahodilé těžby v Pardubickém kraji z 27 % (v ČR 28 %); další významnou příčinou byly kalamity způsobené hmyzem (v kraji 33 %, v ČR 47 %).

Od roku 2001 byl evidován největší nárůst nahodilé těžby dřeva jak v Pardubickém kraji, tak i v celé České republice v roce 2008, důvodem byla kalamita způsobená orkánem Kyrill, který zasáhl naše území v lednu 2007 a vichřice Emma z března 2008. Samotný orkán Kyrill poškodil 8,84 mil. m3 dříví v tuzemských lesích, z toho 6 mil. ve státních lesích spravovaných Lesy České republiky. Všechna místa poškozená orkánem jsou dnes zalesněná a rostou na nich nové lesy, jak vyplývá ze zprávy tiskové mluvčí Lesů ČR, s. p. uveřejněné 18. 1. 2017 na internetových stránkách Agrární komory ČR.

Celková částka ohodnocených škod, které byly v roce 2016 způsobeny zvěří v lesích České republiky, dosáhla 33,1 milionů Kč, Pardubický kraj evidoval škody ve výši 1,3 mil. Kč.  Nejvyšší hodnotu škod vztaženou na výměru lesních pozemků vykázal Ústecký kraj (3,3 tis. Kč na 1 ha lesních pozemků), další v pořadí krajů byl Jihomoravský kraj (1,8 tis. Kč na 1 ha lesních pozemků) a Kraj Vysočina (1,7 tis. Kč na 1 ha lesních pozemků); Pardubický kraj byl na šesté nejnižší příčce (1,0 tis. Kč na 1 ha lesních pozemků) a nejnižší podíl byl zaznamenán v Hlavním městě Praze a Královéhradeckém kraji (0,4 tis. Kč na 1 ha lesních pozemků).