Lesnictví v Pardubickém kraji v roce 2015

 

Pardubický kraj má mezi kraji ČR třetí nejmenší podíl lesních pozemků na celkové výměře. Zastoupení jehličnatých stromů na struktuře lesa je v kraji páté nejvyšší. Při zalesňování kraje převládají jehličnany nad listnatými dřevinami, nejčastěji je preferován smrk.

V roce 2015 se lesy v Pardubickém kraji podle zdroje Českého úřadu zeměměřického a katastrálního rozkládaly na výměře 134 532 hektarů, tvořily 29,8 % z celkové rozlohy kraje a 5,0 % z rozlohy lesních pozemků ČR. V mezikrajském srovnání měl nejvyšší podíl lesů na výměře kraj Liberecký (44,6 %) a Karlovarský (43,5 %). Nejnižší podíl lesů v roce 2015 měl Středočeský kraj spolu s Prahou (27,1 %), následovaný krajem Jihomoravským (28,1 %) a jako třetí v pořadí byl kraj Pardubický.  

Lesnatost a struktura porostních ploch podle krajů ČR k 31. 12. 2015

*

Podle údajů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) měla porostní plocha lesů v ČR ke konci roku 2015 výměru 2 599,6 tis. ha, z toho 130,7 tis. ha v Pardubickém kraji. Oproti roku 2000 se výměra zvýšila o 16,8 tis. ha, přitom v Pardubickém kraji o 605 ha.

Ve struktuře lesů na území ČR byly v roce 2015 ze 72,3 % zastoupeny lesy jehličnaté, lesy listnaté tvořily 26,5 % a zbylých 1,2 % výměry porostních ploch byly holiny. Lesy s nejvyšším podílem jehličnatých stromů se nacházely v Kraji Vysočina (86,7 %), následoval kraj Jihočeský (84,1 %), Plzeňský kraj (83,7 %), Karlovarský kraj (81,3 %)  a pátý v pořadí se 78,0% podílem jehličnatých lesů byl v roce 2015 Pardubický kraj.

Lesní porosty s nejvyšším podílem listnatých stromů v ČR se v roce 2015 nacházely v Jihomoravském kraji (51,6 %). Ve Zlínském kraji měly listnaté lesy 44,3% zastoupení, 42,0 % lesních porostů tvořily listnaté lesy v Ústeckém kraji, dále následoval Moravskoslezský (32,9 %) a Olomoucký kraj (31,9 %). Pardubický kraj se podílem 20,5 % zařadil v mezikrajském srovnání až na 10. místo. Holiny (lesní pozemky bez porostu dřevin) byly nejvíce zastoupeny v Moravskoslezském (1,8 %) a Pardubickém kraji (1,6 %).

V porovnání s rokem 2000 se v ČR zmenšila plocha jehličnatých lesů o 4,8 %, zatímco plocha listnatých lesů vzrostla o 19,3 %. Relativně nejvíce ubylo jehličnatých lesů v krajích Moravskoslezském, Jihomoravském a Vysočina, listnaté lesy se nejvíce zvětšily v Moravskoslezském a Plzeňském kraji. V Pardubickém kraji se zmenšila plocha jehličnatých lesů o 3,9 %, naproti tomu plocha listnatých lesů se zvětšila o 21,0 %.

Mezi dřevinami má v kraji i nadále dominantní postavení smrk ztepilý s podílem 54,9 % porostní plochy (bez holin);  podíl je v porovnání s celorepublikovým průměrem vyšší o 4,7 procentního bodu. Následuje borovice s podílem v kraji 17,4 % (v ČR 16,2 %). Pořadí dalších dřevin se v kraji neliší od pořadí v celé ČR, avšak jejich podíly na druhové skladbě se již liší výrazněji: buk – kraj 6,2 %, ČR 8,2 % a dub – kraj 4,8 %, ČR 6,9 %. Z dalších dřevin následuje v kraji i ČR modřín, bříza, olše a jasan; opět ve shodném pořadí.

Rozhodující kategorií lesa v kraji je les hospodářský, který tvoří 86,9 % porostní plochy lesů, následuje 12,6 % porostní plochy v kategorii les zvláštního určení. Pouze 0,4 % ploch připadá na les ochranný, který se vyskytuje především na mimořádně nepříznivých stanovištích, z toho 55 ha zde připadá na vysokohorské lesy. Z 10 subkategorií lesů zvláštního určení je v kraji nejvýznamnější subkategorie lesů významných pro uchování biodiverzity (třetina ploch v této kategorii), následují lesy v chráněných územích (1. zóna CHKO, přírodní rezervace a přírodní památky), lesy se zvýšenou ochrannou funkcí, lesy příměstské a rekreační, obory a bažantnice a v neposlední řadě ochranná pásma vodních zdrojů.

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) poskytuje základní informace o lesích až do úrovně správních obvodů obcí s rozšířenou působností (viz tabulka v příloze). Lesy jsou nejvíce zastoupeny v SO ORP Králíky a Česká Třebová, nejméně v SO ORP Vysoké Mýto a Pardubice. Nejvyšší podíl jehličnatých lesů je na Svitavsku, Králicku a Hlinecku, listnaté lesy převažují na Pardubicku, více než čtvrtinový podíl mají ještě na Lanškrounsku, Přeloučsku a Vysokomýtsku. Holiny zaujímaly v roce 2015 na porostních plochách lesů největší podíl v SO ORP Chrudim.

Lesnatost a struktura porostních ploch podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje k 31. 12. 2015

Dřevinná skladba v jednotlivých správních obvodech ORP závisí mj. na charakteru krajiny a na převládajícím dlouhodobém způsobu hospodaření. Ve většině správních obvodů se v lesích nejčastěji vyskytuje smrk; na Králicku dosahuje jeho podíl 84 %, naopak v SO ORP Pardubice pouze 4 % a Přelouč 11 %. Ve třech SO ORP je nejrozšířenější dřevinou borovice – ta na Holicku a Přeloučsku zaujímá více než 50 % lesních ploch, na Pardubicku 37 %. U listnatých dřevin je druhová skladba v porovnání správních obvodů pestřejší. V deseti SO ORP dominuje buk (zejména na LanškrounskuMoravskotřebovsku, kde zaujímá 19, resp. 14 %), ve čtyřech správních obvodech se vyskytuje nejvíce dub (na Pardubicku dokonce 30 %). Na Hlinecku je nejčastější listnatou dřevinou olše, ale její porosty zaujímají pouze 4 % ploch lesů. Kromě výše zmíněných listnáčů má v některých správních obvodech významnější zastoupení bříza (nejvíce na Pardubicku 7 % a na Přeloučsku 4 %), olše (na Pardubicku 4 %) či jasan (na Vysokomýtsku 3 %).

Územní rozdíly jsou mezi správními obvody ORP i v zastoupení jednotlivých kategorií lesa. Hospodářský les převažuje ve všech SO ORP, jeho nejvyšší podíl je na Poličsku (96,9 %), Svitavsku (96,7 %) a Hlinecku (96,3 %). Poměrně malé zastoupení má les ochranný. Největší výměru – 154 ha má na Chrudimsku, největší podíl na porostní ploše lesa má však na Orlickoústecku (2,0 %) a Králicku (1,2 %). Králicko je jedním ze dvou SO ORP v kraji, kde se vyskytuje subkategorie vysokohorského lesa (33 ha); menší plocha vysokohorského lesa je i na Žambersku. Lesy zvláštního určení mají nejvyšší zastoupení na porostní ploše lesa v SO ORP Pardubice (35,3 %), a to v důsledku existence 1,1 tis. ha lesa v ochranném pásmu zdrojů léčivých a minerálních vod. Více než čtvrtinu porostních ploch mají lesy zvláštního určení na Holicku; většinu z nich tvoří lesy významné pro uchování biodiverzity. Tato subkategorie lesů je dominantní i v dalších pěti SO ORP. Lesy v chráněných územích mají větší zastoupení na Králicku (území národních přírodních rezervací) a Chrudimsku (CHKO, přírodní rezervace). Subkategorie lesů se zvýšenou ochrannou funkcí je dominantní na Přeloučsku, Poličsku a Orlickoústecku. Ochranné pásmo vodních zdrojů zahrnuje lesy v jižní části Svitavska (tzv. Březovský vodovod zásobující Brno). Největší plochu lesů zvláštního určení na Žambersku zaujímají obory a bažantnice. Příměstské a rekreační lesy jsou ve 12 správních obvodech, největší plocha připadá na zázemí Chrudimi, Pardubic a Holic.

V roce 2015 bylo v České republice podle statistického šetření ČSÚ (statistický výkaz Les 8-01) zalesněno (tzn. zalesnění a obnova lesa provedená uměle) celkem 18 797 hektarů půdy, Pardubický kraj se na republikovém úhrnu podílel 935 ha (5,0 %). Největší podíl zalesněné půdy z republikového úhrnu byl evidován shodně v Jihočeském kraji a Středočeském kraji sledovaném společně s Prahou (13,2 %); nejmenší podíl výměry zalesněné půdy vykázal kraj Liberecký (4,1 %), následovaný krajem Karlovarským (4,4 %) a Královéhradeckým (4,5 %).

Z hlediska struktury nově vysazovaných porostů byly jehličnany v Pardubickém kraji v roce 2015 vysazeny na 641 hektarech, což představuje 68,6 % z celkové zalesněné výměry; tento podíl jehličnanů v uměle obnovovaných lesních porostech byl v mezikrajském srovnání čtvrtý nejvyšší. Smrk byl v Pardubickém kraji vysazen na 445 hektarech (tj. 47,6 % z celkové zalesňované plochy), borovice na 101 hektarech (10,8 %) a na 64 hektarech (6,8 %) jedle.

Zalesňování v Pardubickém kraji

Listnaté dřeviny byly v Pardubickém kraji v roce 2015 použity k zalesnění 294 hektarů (31,4 % zalesněné výměry). Z listnatých dřevin vysázených v kraji tvořil největší část dubový porost na 132 ha (14,1 % celkové zalesněné plochy), dále buk na 116 ha (12,4 %) a javor na 16 ha (1,7 %).


Struktura dřevin uměle zalesněných ploch v Pardubickém kraji a České republice v roce 2015

V Pardubickém kraji v roce 2015 les regeneroval přirozenou obnovou na 260 hektarech půdy, v roce předchozím byla tato plocha větší o 113 hektarů. V České republice bylo v roce 2015 přirozenou cestou obnoveno 4 749 hektarů lesů, což představovalo meziroční pokles výměry o 17,1 %. Největší meziroční pokles rozlohy přirozeně obnovovaného lesa o 48,4 % v roce 2015 zaznamenal Kraj Vysočina, v pořadí druhý byl Jihočeský kraj s poklesem o 34,8 %, třetí největší úbytek plochy přirozené obnovy lesa o 30,3 % byl evidován v Pardubickém kraji. Zřetelný meziroční nárůst výměry přirozeně obnoveného lesa v roce 2015 vykázal kraj Královéhradecký (15,8 %), Liberecký (9,0 %) a Ústecký (7,4 %).

Zalesňování a přirozená obnova lesa v krajích ČR v roce 2015

Výchovné zásahy (probírky a prořezávky) byly v roce 2015 v Pardubickém kraji provedeny na ploše 6 017 hektarů, což představovalo 6,0 % z republikového souhrnu. Meziroční pokles plochy lesních porostů upravených výchovnými zásahy se týkal všech krajů ČR. Největší meziroční snížení výměry lesa, kde byly v roce 2015 realizované výchovné zásahy, vykázal Kraj Vysočina (pokles o 42,5 %); v pořadí druhý následoval Pardubický kraj (pokles o 30,0 %). V letech 2001–2015 byla v kraji upravena největší výměra lesa 9 951 ha v roce 2001 a nejmenší výměra 5 934 ha v roce 2002.

Prořezávky, jako výchovné zásahy, které slouží především k odstranění nekvalitních jedinců v mladých nedospělých lesních porostech, byly v Pardubickém kraji v roce 2015 provedeny na ploše 2 095 hektarů, meziročně se plocha snížila o 30,7 % při republikovém poklesu o 12,4 %.

Při probírkách, které slouží k usměrnění a úpravě porostní skladby v porostu středního věku, bylo v roce 2015 v kraji upraveno celkem 3 922 hektarů plochy a při této činnosti bylo vytěženo 149,5 tisíce m3 dřevní hmoty bez kůry. Ve srovnání s rokem předchozím se plocha, na které byly v lesích Pardubického kraje v roce 2015 realizovány probírky, snížila o 29,6 % při republikovém poklesu o 26,7 %.


Výchovné zásahy realizované v lesních porostech v Pardubickém kraji

Chemické a biologické přípravky slouží především k ochraně lesa před škůdci, chorobami a nežádoucí vegetací. V roce 2015 bylo v Pardubickém kraji chemicky a biologicky ošetřeno 1 242 hektarů lesních pozemků, což je o 498 hektarů méně v porovnání s rokem předchozím. Meziroční pokles výměry chemicky a biologicky ošetřené půdy o 28,6 % v Pardubickém kraji v roce 2015 byl v republikovém srovnání nejvyšší, následoval Liberecký kraj s poklesem o 22,8 %, minimální pokles výměry byl evidován v Karlovarském (1,9 %) a v Královéhradeckém kraji (1,0 %). V ostatních krajích ČR plocha chemicky a biologicky ošetřeného lesního porostu meziročně vzrostla, největší nárůst rozlohy byl zaznamenán v Olomouckém kraji, kde byla plocha ošetřených pozemků dvaapůlkrát větší.

V průběhu roku 2015 se v Pardubickém kraji vytěžilo 797,3 tisíce m3 dřeva bez kůry (b. k.), což představuje 4,9% podíl na celkové těžbě dřeva v České republice. Meziročně se celková těžba v kraji snížila o 30,9 tis. m3 (pokles o 3,7 % při republikovém nárůstu o 4,4 %). Od roku 2001 objem těžby dřeva v kraji plynule klesá s výjimkou výkyvů v letech 2007–2009, které byly způsobené převážně živelními pohromami a kalamitami. Porovnáním objemu vytěženého dřeva v Pardubickém kraji v letech 2001 a 2015 zjišťujeme pokles o 70 tisíc m3.

Jehličnaté dřeviny se na vyprodukované dřevní hmotě v kraji v roce 2015 podílely 88,7 % (707,5 tisíce m3), těžba listnatých dřevin bez kůry představovala 11,3 % (89,8 tisíce m3) dřevní hmoty. Ve struktuře vytěženého dřeva podle dřevin převažoval smrk s podílem na celku 70,3 %, dřevo borové tvořilo 13,4 %, dřevo bukové 4,1 % a dřevo dubové 2,9 %.

Těžba dřeva podle druhu dřevin v Pardubickém kraji

Objem zpracované nahodilé těžby dřeva (bez kůry) v roce 2015 představoval v Pardubickém kraji 284,6 tisíce m3 dřeva, meziročně vzrostl téměř dvaapůlkrát, při dvojnásobném nárůstu v ČR. Nejčastějším důvodem pro nahodilou těžbu obecně jsou klimatické vlivy. Živelní pohromy byly v roce 2015 důvodem nahodilé těžby v Pardubickém kraji z 63,3 %; další významnou příčinou byly kalamity způsobené hmyzem (18,5 %). Od roku 2001 byl evidován největší nárůst nahodilé těžby v letech 2007 a 2008, důvodem byla kalamita způsobená orkánem Kyrill, který zasáhl naše území v lednu 2007 a vichřice Emma z března 2008.

Celková částka ohodnocených škod, které byly v roce 2015 způsobeny zvěří v lesích České republiky, dosáhla 33,6 milionů Kč. Nejvyšší hodnotu škod ve výši 7,7 milionů Kč vykázal Jihomoravský kraj, další v pořadí krajů byl Ústecký kraj, kde škody dosáhly hodnoty 4,0 miliony Kč. Nejnižší škody způsobené zvěří v roce 2015 byly v mezikrajském srovnání evidovány v kraji Královéhradeckém (558 tisíc Kč), Libereckém (998 tisíc Kč) a třetí v pořadí byl kraj Pardubický s celkovou škodou 1,3 milionu Kč. V sedmileté časové řadě měla škoda způsobená zvěří v lesních pozemcích Pardubického kraje nejnižší hodnotu 916 tis. Kč v roce 2012 a nejvyšší hodnotu 1 430 tis. Kč v roce 2013.

Škody způsobené zvěří na lesních pozemcích v krajích ČR

Data o stavu zvěře v České republice každoročně zveřejňuje ČSÚ v publikaci Základní údaje o honitbách, stavu a lovu zvěře (za období 1. 4. daného roku – 31. 3. roku následujícího). ČSÚ data přebírá z rezortních statistických zjišťování Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí.

V honitbách Pardubického kraje bylo k 31. 3. 2016, tzv. jarní kmenový stav zvěře, evidováno více než 53,5 tis. kusů lovné zvěře (5,5 % republikového úhrnu). Nejčetnější zastoupení dle druhu zvěře v Pardubickém kraji měla zvěř srnčí s více než 17,7 tis. kusů, následovali zajíci (14 tis.), bažanti (7 tis.), zvěř černá (3,6 tis.), více než tisíc kusů bylo v kmenových stavech zvěře daňčí a mufloní, 500 kusů bylo evidováno zvěře jelení. Ve srovnání s ostatními kraji je v Pardubickém kraji větší výskyt kachen, nižší stavy má zvěř jelení a daňčí.

Zastoupení vybraných druhů zvěře v krajích ČR k 31. 3. 2016

Porovnáním kmenových stavů zvěře v Pardubickém kraji v letech 2004 a 2015 se nejvíce zvedly stavy u daňčí (o 60 %) a černé zvěře (o 45 %); nižší stav vykazují bažanti (o 36 %), zajíci (o 25 %) i zvěř srnčí (o 18 %).

V průběhu roku 2015 bylo v honitbách České republiky uloveno odstřelem téměř 1,1 milionu kusů zvěře, v porovnání s rokem 2004 pokleslo celkové množství odstřelené zvěře o 14 %. Největší pokles odstřelené zvěře podle druhu zaznamenali zajíci (o 45 %), následovali shodně bažanti a kachny (o 22 %), další v pořadí byla zvěř srnčí (pokles o 17 %). Největší nárůst počtu odstřelené zvěře v honitbách České republiky mezi roky 2004 a 2015 zaznamenala zvěř daňčí (o 109 %), za kterou následovala zvěř černá (o 52 %), mufloní (o 50 %) a jelení (o 23 %).


Zastoupení vybraných druhů zvěře ulovené odstřelem v Pardubickém kraji a ČR v roce 2015

V honitbách Pardubického kraje bylo v roce 2015 odstřelem uloveno více než 35 tisíc kusů zvěře (3 % republikového úhrnu), oproti roku 2004 počet kusů ulovené zvěře vzrostl o 24 %. Největší nárůst odstřelené zvěře podle druhu v Pardubickém kraji, shodně jako v celé republice, zaznamenala zvěř daňčí (o 109 %), následovala zvěř černá (o 68 %), mufloní (o 66 %) a jelení (o 60 %). Největší pokles, o více než polovinu odstřelených kusů, byl evidován u zajíců a bažantů (shodně o 22 %) a zvěře srnčí (o 13 %).

Stav a lov vybraných druhů zvěře v Pardubickém kraji