Kapacita a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Pardubickém kraji v roce 2016

 

Kapacita hromadných ubytovacích zařízení (HUZ)

Procentní zastoupení chatových osad a turistických ubytoven mezi hromadnými ubytovacími zařízeními je v Pardubickém kraji druhé nejvyšší za Krajem Vysočina, zatímco podíl hotelů a penzionů je v kraji podprůměrný. Nejvíce hromadných ubytovacích zařízení, pokojů i lůžek po přepočtu na tisíc obyvatel připadá na Králicko a Žambersko. Největší nárůst počtu hostů i přenocování zaznamenala turistická oblast Králický Sněžník.

Údaje o počtu a kapacitách HUZ1 zveřejňuje ČSÚ s roční periodicitou. Podle zveřejněných údajů z 13. 4. 2017 v roce 2016 sloužilo v Pardubickém kraji cestovnímu ruchu celkem 350 hromadných ubytovacích zařízení, což je v absolutním vyjádření nejnižší počet v mezikrajském srovnání. Nejvíce HUZ se nachází na území krajů Jihočeského, Královéhradeckého a Libereckého. Po přepočtu na 1 000 obyvatel se Pardubický kraj počtem ubytovacích zařízení dostává na 10. místo mezi všemi kraji České republiky. Počet hromadných ubytovacích zařízení v Pardubickém kraji tvoří 3,8 % z celkového počtu ubytovacích zařízení v ČR. V rámci Pardubického kraje se nachází 39,7 % všech HUZ na území okresu Ústí nad Orlicí, přičemž tento region je častou cílovou destinací turistů díky svým příznivým přírodním podmínkám zejména v zimní sezóně.

Hromadná ubytovací zařízení (HUZ)*) podle kategorie v krajích ČR a okresech Pardubického kraje v roce 2016

Ve struktuře hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie má Pardubický kraj v republikovém srovnání podprůměrné zastoupení hotelů a penzionů (v roce 2016 na úrovni 62,3 %; republikový průměr – 65,7 %). Nejvyšší podíl hotelů a penzionů na celkovém počtu HUZ v Pardubickém kraji má okres Pardubice (77,6 %), především díky krajskému městu. Chatové osady a turistické ubytovny tvoří 15,1 % HUZ v kraji (2. nejvyšší podíl za Krajem Vysočina). Kempy se na všech ubytovacích zařízeních kraje podílejí 6,3 %. Ostatní hromadná ubytovací zařízení, jako např. zařízení léčebných lázní, rekreační či školicí zařízení podniku, ubytování apartmánového typu a jiné ubytovací zařízení, které vyčleňuje kapacitu pro cestovní ruch (např. domov mládeže, vysokoškolská kolej, podniková ubytovna apod.) tvoří 16,3 % HUZ v kraji.

V hromadných ubytovacích zařízeních se v Pardubickém kraji v roce 2016 nacházelo 6 849 pokojů (nejnižší počet mezi kraji) s 19 637 lůžky (nejnižší počet). Po přepočtu na 1 000 obyvatel se kraj v počtu lůžek dostává na 10. místo v mezikrajském srovnání, resp. v počtu pokojů na 11. místo. Nejvíce pokojů na 1 000 obyvatel připadá v okrese Chrudim a nejméně na Pardubicku; nejvíce lůžek na 1 000 obyvatel má okres Ústí nad Orlicí nejméně okres Pardubice.

Kapacita hromadných ubytovacích zařízení a využití pokojů a lůžek v hotelích a podobných zařízeních v krajích ČR v roce 2016

Nejvyšší procento využití pokojů i lůžek v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních je charakteristické pro Hlavní město Prahu a Karlovarský kraj; až s odstupem následují ostatní regiony. S třiatřicetiprocentním podílem využití pokojů v roce 2016 se Pardubický kraj dostal na šesté nejnižší místo v mezikrajském srovnání; s téměř čtyřicetiprocentním poddílem využití lůžek kraj zaujal šesté nejvyšší místo. Hodnota obou ukazatelů se od roku 2012 (srovnatelná časová řada údajů) v Pardubickém kraji postupně zvyšuje; čisté využití lůžek se meziročně zvýšilo o 14 procentních bodů (v celé ČR o 10 p. b.).

Statistické údaje o cestovním ruchu ČSÚ publikuje rovněž v členění na turistické regiony a oblasti. Území Pardubického kraje je shodné s územím turistického regionu Východní Čechy. Dále se na území kraje nachází celkem 5 turistických oblastí, přičemž oblast Orlické hory a Podorlicko zasahuje rovněž na území Královéhradeckého kraje. Nejvíce hromadných ubytovacích zařízení v kraji působí spolu s posledně jmenovanou oblastí také na Českomoravském pomezí. Nejvyšší podíl hotelů a penzionů mezi HUZ je v oblasti Pardubicka a Králického Sněžníku.

Hromadná ubytovací zařízení v turistických oblastech (TO) Pardubického kraje v roce 2016

Při pohledu na podrobnější územní strukturu na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) zjišťujeme nejvyšší absolutní počet HUZ na Chrudimsku, Pardubicku, Žambersku a Králicku; po přepočtu na 1 000 obyvatel pak s velkým odstupem před ostatními regiony na Králicku. Nejnižší počet HUZ se nachází na Českotřebovsku, Holicku a Přeloučsku, v přepočtu na 1 000 obyvatel je počet HUZ nejnižší na území SO ORP Přelouč, následuje Pardubicko a Svitavsko.

Hromadná ubytovací zařízení ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) Pardubického kraje v roce 2016

 

 

Hotely a penziony jsou nejvíce zastoupeny ve struktuře HUZ na Vysokomýtsku, a to z 87,5 %. Nejnižší podíl hotelů a penzionů nacházíme na Lanškrounsku (26,9 %). Počtem pokojů i lůžek v HUZ zaujímá první místo mezi SO ORP v kraji Pardubicko a Chrudimsko, po přepočtu na 1 000 obyvatel Králicko a Žambersko.


Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení

Údaje o návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení jsou publikovány čtvrtletně včetně měsíčního pohledu a byla jim již věnována pozornost mimo jiné v této internetové zprávě:

Cestovní ruch v Pardubickém kraji v 1. až 4. čtvrtletí 2016 (předběžné údaje)

V roce 2016 se v hromadných ubytovacích zařízeních Pardubického kraje ubytovalo o 7 % více hostů než v roce předchozím. Jednalo se o obdobný procentní nárůst počtu hostů, jako byl republikový průměr.

Podle definitivních údajů zveřejněných 31. 3. 2017 využilo služeb HUZ v kraji v roce 2016 celkem 443 717 hostů2, což představuje nejnižší počet mezi kraji (2,4 % celorepublikového úhrnu). Po přepočtu na 1 000 obyvatel zjišťujeme v kraji čtvrtý nejnižší podíl hostů v mezikrajském srovnání. Zahraniční hosté (tzv. nerezidenti)3 se na celkovém počtu hostů v kraji v roce 2016 podíleli 14,0 %; mezi kraji šlo o druhý nejnižší podíl. Nejnižší podíl byl v Kraji Vysočina (12,6 %) a nejvyšší v Praze (85,7 %).

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích ČR v roce 2016

V relativních počtech hostů, absolutním počtu přenocování i zastoupení hostů za zahraničí vévodí statistikám cestovního ruchu Hlavní město Praha a Karlovarský kraj. Pokud jde o průměrný počet přenocování na jednoho hosta, dostává se v mezikrajském srovnání na první pozici Karlovarský kraj (5,1 noci) s odstupem následovaný krajem Královéhradeckým a Olomouckým (3,2 noci). Praha v tomto případě zůstává spolu se Středočeským krajem na předposledním místě (2,4 noci), nejnižší počet přenocování byl v kraji Jihomoravském (2,0 noci). V Pardubickém kraji v roce 2016 strávili hosté v HUZ v průměru 2,8 noci, což představuje sedmé pořadí mezi kraji. Průměrným počtem přenocování zahraničních hostů se Pardubický kraj (2,7 noci) zařadil v mezikrajském srovnání spolu s Ústeckým krajem na 4. místo.

Počet hostů v HUZ v Pardubickém kraji byl v roce 2016 o 30 274 osob vyšší než v roce předchozím, v relativním vyjádření vzrostl počet hostů o 7,3 %. V mezikrajském srovnání se jednalo o téměř shodný nárůst jako byl v průměru za Českou republiku. Rychleji přitom rostl počet hostů z ČR (v kraji o 7,9 %) než ze zahraničí (o 3,8 %).

Nejvyšší návštěvnost jak v republice, tak i v Pardubickém kraji, je typická pro letní měsíce. V průběhu června až srpna 2016 se v kraji ubytovalo 170,5 tis. hostů, tj. 38,4 % všech hostů ve sledovaném roce. Nahlédneme-li blíže do měsíčních dat, zjišťujeme, že meziroční nárůst počtů hostů v roce 2016 byl vykázán ve všech měsících roku kromě měsíce srpna (úbytek hostů o 1,3 %), nejvyšší zvýšení návštěvnosti bylo v září (o 16,8 %) a květnu (11,2 %).

Hosté v HUZ v kraji v roce 2016 strávili v průměru nejvíce nocí v červenci (3,6 noci) a srpnu (3,3 noci). Průměrný počet přenocování v zimních měsících roku 2016 oproti roku předchozímu zůstal stejný nebo se mírně zvýšil (leden), v jarních měsících vzrostl pouze v březnu, v dubnu a květnu došlo k poklesu. V letních měsících se mírně snížil v červnu, mírně zvýšil v červenci a zůstal stejný v srpnu; na počátku podzimu 2016 byl stejný jako v roce 2015, ale před začátkem zimy se zvýšil.

Z celkového počtu 62 116 zahraničních hostů, kteří přicestovali do Pardubického kraje v roce 2016, byli nejvíce zastoupeni hosté ze Slovenska (26,2 %), Německa (21,6 %) a Polska (15,1 %). Nejvíce se zahraniční hosté podíleli na celkovém počtu hostů Pardubického kraje v dubnu (16,0 %) a září (15,9 %), nejméně jsou zahraniční hosté v kraji zastoupeni v červenci (v roce 2016 pouze 11,4 %).

Nejvíce hostů v roce 2016 směřovalo do turistické oblasti Pardubicko (čtvrtina krajského úhrnu), tato oblast se zároveň vyznačuje i nejvyšším počtem přenocování na jednoho hosta (3,7 noci při krajském průměru 2,8) a nejvyšším zastoupením hostů ze zahraničí (22,7 % při krajské hodnotě 14,0 %). Nadprůměrné (téměř pětinové) zastoupení zahraničních hostů zaznamenala také turistická oblast Českomoravské pomezí.

Dynamicky rozvíjející se turistická oblast Králický Sněžník zaznamenala v roce 2016 v porovnání s rokem předchozím největší příliv turistů ze všech turistických oblastí v Pardubickém kraji. Návštěvnost tohoto regionu stoupla po otevření Stezky v oblacích na Dolní Moravě (zahájení provozu 5. 12. 2015). Počet turistů v regionu Králického Sněžníku vzrostl meziročně téměř o jednu čtvrtinu; více návštěvníků přijelo z ČR (nárůst o 25 %), počet zahraničních návštěvníků se proti roku 2016 také zvýšil (o 9 %). Meziročně vzrostl (téměř o jednu čtvrtinu) i počet přenocování v turistické oblasti Králický Sněžník.

Rozvoj turismu v jednotlivých turistických oblastech Pardubického kraje neprobíhá rovnoměrně. Porovnáme-li návštěvnost jednotlivých turistických oblastí od roku 2012, největší turistický boom zaznamenává turistická oblast Králický Sněžník s více než dvojnásobným přílivem turistů i počtu přenocování v roce 2016. Do Orlických hor a Podorlicka na území kraje zavítalo v roce 2016 téměř o 30 % více turistů než v roce 2012, ještě větší nárůst zaznamenáváme u počtu přenocování hostů. Nepatrné snížení počtu turistů evidujeme v rozmezí let 2012 a 2016 pouze v nejpočetněji navštěvované turistické oblasti na území Pardubického kraje – Pardubicko. Snížení počtu hostů i přenocování se ve sledovaném období týkalo pouze hostů domácích; turistů ze zahraničí přijelo do turistické oblasti Pardubicko v roce 2016 o čtvrtinu více než v roce 2012 a zdrželi se téměř o polovinu déle.

 

1Hromadné ubytovací zařízení (HUZ) – zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.

2Pojmem „host v ubytovacím zařízení“ rozumíme každou osobu (včetně dětí), která využila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty nezapočítáváme občany ČR ani cizince, kteří využijí ubytovacích služeb pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání.

3 Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země nebo cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi. Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině.