Kapacita a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu v Pardubickém kraji v roce 2022

 

29. 5. 2023

Počet evidovaných pokojů a lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v Pardubickém kraji se oproti roku 2021 mírně snížil. Počet hostů byl v roce 2022 nejvyšší za posledních deset let. Oživení návštěvnosti zaznamenaly všechny turistické oblasti v kraji, nejvíce pak Králický Sněžník. Nejvyšší podíl návštěvníků ze zahraničí nadále směřoval do turistické oblasti Pardubicko.

V roce 2022 bylo v evidenci ČSÚ v Pardubickém kraji celkem 384 hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu (HUZ = zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky), což je v absolutním vyjádření nejnižší počet v mezikrajském srovnání a po přepočtu na obyvatelstvo kraje se jedná o pátou nejnižší hodnotu mezi kraji. Oproti roku 2021 se počet evidovaných HUZ v kraji snížil o 9, tedy o 2,3 % (při poklesu ve všech krajích s výjimkou Prahy, Karlovarského a Ústeckého).

V hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu se v Pardubickém kraji v roce 2022 nacházelo 6 877 pokojů s 19 854 lůžky. V obou případech se jedná o nejnižší počty v absolutním vyjádření mezi kraji, po přepočtu na 1 000 obyvatel se kraj v počtu pokojů i lůžek dostává na 11. místo v mezikrajském srovnání. Počet pokojů v HUZ v kraji se meziročně snížil o 2,6 % a počet lůžek o 2,3 % – v celorepublikovém úhrnu přitom pokojů i lůžek nepatrně přibylo.

Ve struktuře hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie nadále postupně narůstá zastoupení hotelů a penzionů. V roce 2022 v kraji tvořily 68,8 % všech HUZ při 70,7% republikovém podílu. Téměř pětinový podíl úhrnného počtu kempů, chatových osad a turistických ubytoven v kraji (při 15,2% podílu v celé ČR) patří v mezikrajském srovnání k nejvyšším.

tabulka Kapacita a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v turistických oblastech Pardubického kraje v roce 2022

Podle revidovaných definitivních údajů se v HUZ Pardubického kraje v roce 2022 ubytovalo 503 879 hostů, což byl nejvyšší počet za posledních deset let. Ve srovnání s rokem 2021 výrazně dotčeným pandemií vzrostl počet hostů v kraji o 43 % při 71% republikovém růstu. Relativně nejvíce (2,5násobně) se zvýšil počet ubytovaných v Praze, meziroční procentní nárůst počtu hostů v Pardubickém kraji byl v mezikrajském srovnání třetí nejnižší po Jihočeském kraji a Kraji Vysočina. Hostů z ČR (tzv. rezidentů) do kraje v roce 2022 přicestovalo 447 tis. (tj. meziročně o 38 % více), hostů ze zahraničí (tzv. nerezidentů) bylo evidováno téměř 57 tis. (tj. dvojnásobný počet oproti roku 2021 a zároveň o necelou desetinu nižší počet oproti průměru let 2015–2019).

Území Pardubického kraje je shodné s územím turistického regionu Východní Čechy. Dále se na území kraje nachází celkem 5 turistických oblastí (TO), přičemž oblast Orlické hory a Podorlicko zasahuje rovněž na území Královéhradeckého kraje. Nejvíce HUZ v kraji je spolu s posledně jmenovanou oblastí evidováno také na Českomoravském pomezí. Nejvyšší úhrnný podíl hotelů a penzionů mezi HUZ je v oblasti Králického Sněžníku a Pardubicka.

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v turistických oblastech
Pardubického kraje

graf

Oživení cestovního ruchu v roce 2022 se odrazilo ve všech turistických oblastech kraje; počet hostů v TO Chrudimsko – Hlinecko a v TO Králický Sněžník vloni přitom dosáhl maxima za poslední dekádu. Absolutně i relativně nejvíce meziročně vzrostl počet hostů v TO Králický Sněžník (hostů z ČR zde bylo zaznamenáno téměř 2x více oproti roku 2021, v případně hostů ze zahraničí šlo dokonce o čtyřnásobný počet). V ostatních turistických oblastech kraje se meziroční nárůst počtu hostů pohyboval od 47 % v Orlických horách a Podorlicku a 44 % na Českomoravském pomezí po 31 % na Chrudimsku a Hlinecku a 30 % na Pardubicku.

Nejvyšší podíl turistů ze zahraničí nadále směřoval do TO Pardubicko (v roce 2022 se zde na všech ubytovaných hostech podíleli 17 %), nejmenší měrou byli nerezidenti mezi všemi návštěvníky zastoupeni na Chrudimsku - Hlinecku (necelých 6 %).

Při pohledu na podrobnější územní strukturu na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) zjišťujeme nejvyšší absolutní počet HUZ na Chrudimsku, Pardubicku, Žambersku a Králicku; po přepočtu na 1 000 obyvatel pak s velkým odstupem před ostatními regiony na Králicku. Nejnižší počet HUZ (absolutně i po přepočtu na obyvatele) se nachází na Českotřebovsku, Holicku a Přeloučsku. Hotely a penziony jsou nejvíce zastoupeny ve struktuře HUZ na Vysokomýtsku, a to z 86,7 %. Nejnižší podíl hotelů a penzionů naopak nacházíme na Českotřebovsku (40,0 %).

Počtem pokojů i lůžek v HUZ zaujímají přední místa mezi SO ORP v kraji Chrudimsko a Pardubicko, po přepočtu na 1 000 obyvatel pak Králicko a s odstupem za Králickem následuje Žambersko a Lanškrounsko.

tabulka Kapacita a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) Pardubického kraje v roce 2022

Ve všech SO ORP Pardubického kraje byl v roce 2022 zaznamenán nárůst počtu ubytovaných hostů v HUZ, relativně nejvyšší pak na Králicku (navýšení téměř o 100 %). S odstupem následovaly správní obvody ORP Moravská Třebová (+57 %) a Ústí nad Orlicí (+54 %). Naopak nejmenší měrou vzrostla návštěvnost správních obvodů ORP Polička (o pětinu) a Přelouč (o necelou čtvrtinu). Nejvíce hostů na tisíc obyvatel regionu v roce 2022 i nadále směřovalo na Králicko, s velkým odstupem následovaly Žambersko, Chrudimsko, Litomyšlsko a Lanškrounsko. Nejméně hostů na tisíc obyvatel v roce 2022 naopak zaznamenalo Českotřebovsko následované Svitavskem, Vysokomýtskem, Holickem a Přeloučskem.

Meziroční změna počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních
ve správních obvodech ORP Pardubického kraje v roce 2022

graf

 

Je třeba brát v úvahu, že údaje o návštěvnosti HUZ jsou zčásti dopočítávané a za menší území mohou být méně spolehlivé. Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.