HDP, regionální účty v Pardubickém kraji v roce 2017

 

Hrubý domácí produkt v kraji rostl v roce 2017 rychleji než v předchozím roce. Přesto meziročně poklesl poměr HDP na obyvatele kraje k republikovému průměru z 81,5  % na 81,4 %. Naproti tomu rychlejší růst čistého disponibilního důchodu domácností v kraji umožnil to, že zaostávání za celostátním průměrem ČDDD na obyvatele meziročně pokleslo z 6,0 na 5,5 procentního bodu.

V návaznosti na předběžnou sestavu ročních národních účtů zveřejněnou 29. června 2018 publikoval ČSÚ 15. ledna 2019 také předběžné údaje regionálních účtů za rok 2017. Současně byly zpřesněny již dříve publikované údaje za rok 2016 navazující na předcházející revize ročních národních účtů. Aktuálně zveřejněné údaje za rok 2017 vycházejí z předběžné verze ročních národních účtů a zatím neúplných datových zdrojů potřebných pro regionální členění. Proto je třeba považovat zde publikované údaje regionálních účtů za roky 2016 a 2017 za předběžné. Po zapracování aktuálnějších vstupních údajů bude 14. ledna 2020 vydána spolu s předběžnými daty za rok 2018 i revidovaná verze regionálních účtů za rok 2017, případně i aktualizovaná verze let předchozích.

V mezikrajském srovnání má kraj třetí nejvyšší podíl přidané hodnoty zemědělského odvětví

Regionální hrubá přidaná hodnota (HPH) vyjadřuje rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví v daném regionu. HPH rostla v Pardubickém kraji do roku 2008. Projevem nastupující recese byl v kraji v roce 2009 pokles hrubé přidané hodnoty o 3,6 % (snížení o 1,0 procentní bod vyšší, než činil celostátní průměr). Po růstu v letech 2010 a 2011 (o 1,9 a 3,4 %) následoval v kraji v roce 2012 pokles pod úroveň roku 2007. Meziročně se hrubá přidaná hodnota v kraji v roce 2012 snížila o 4,9 %, přitom celostátně HPH stagnovala. V roce 2013 následoval v kraji růst přidané hodnoty o 1,9 %, což bylo o 1,4 procentního bodu více, než činil celostátní průměr. Nadprůměrný růst pokračoval také v roce 2014, a to v kraji o 7,3 % při celostátním růstu 6,3 %. Naproti tomu v roce 2015 zvýšení HPH v kraji zaostalo za celostátním růstem (kraj o 5,9 %, ČR o 6,1 %). V roce 2016 se růst v kraji téměř nelišil od celostátního průměru (kraj o 3,6 %, ČR o 3,7 %) a obdobně tomu bylo (předběžně) i v roce 2017 (kraj o 5,5 %, ČR o 5,7 %). V mezikrajském srovnání zůstává dlouhodobě hrubá přidaná hodnota Pardubického kraje třetí nejnižší, nižší je pouze v Karlovarském a Libereckém kraji. Jen v letech 2015 až 2017 byla nižší hodnota HPH než v Pardubickém kraji také v Kraji Vysočina.

Graf Hrubá přidaná hodnota podle odvětví CZ-NACE

V uplynulých pěti letech se v kraji příliš neměnil podíl hlavních odvětví na hrubé přidané hodnotě. Postupně do roku 2016 klesal podíl zemědělství, lesnictví a rybářství; zastoupení tohoto odvětví na celkovém objemu HPH v kraji bylo v roce 2017 hodnotou 3,8 % na úrovni roku 2015. V mezikrajském srovnání se Pardubický kraj v podílu primárního sektoru řadí na 3. místo za Kraj Vysočina a Jihočeský kraj.

Podíl sekundárního sektoru v kraji během posledních let nejprve rostl na 45,4 % v roce 2015, poté poklesl na 44,3 % (rok 2017). Naproti tomu celostátně se podíl nejprve mírně zvyšoval a poté poklesl na úroveň roku 2011 (37,0 %). V roce 2017 byl republikový průměr podílu sekundárního sektoru překročen v Pardubickém kraji o 7,3 procentního bodu. Přispívá k tomu svým nadprůměrným zastoupením průmysl a částečně i stavebnictví (6‚7, resp. 0,6 procentního bodu nad průměrem ČR).

Podíl terciárního sektoru na celkové hrubé přidané hodnotě v posledních letech v Pardubickém kraji kolísá v závislosti na meziročních změnách HPH zemědělství a zpracovatelského průmyslu. Nejvyšší podíl sektoru služeb byl v kraji v roce 2012 (53,8 %), a to vlivem poklesu HPH zpracovatelského průmyslu. V roce 2014 poklesl podíl sektoru služeb na 52,2 % a pokles pokračoval i v roce 2015 až na 50,8 %. Během roku 2016 podíl vzrostl na 51,8 % a v roce 2017 na 51,9 %. Oproti roku 2012 pokleslo především zastoupení skupin odvětví doprava, obchod, ubytování a stravování (snížení podílu ze 17,3 % na 16,9 %), činnosti v oblasti nemovitostí (pokles z 8,5 % na 7,8 %) a informační a komunikační činnosti (pokles z 3,9 % na 3,4 %). Při mezikrajském srovnání se podílem terciárního sektoru řadil kraj v roce 2017 na 7. místo a za celostátním průměrem zaostával o 8,8 procentních bodů.

Růst regionálního hrubého domácího produktu v kraji zrychluje

Hrubý domácí produkt (HDP) je základním ukazatelem pro hodnocení výkonnosti ekonomiky na daném území. Objem HDP Pardubického kraje v roce 2017 činil 200,7 mld. Kč, což představuje 4,0 % republikové hodnoty. Dlouhodobě se podíl HDP kraje na celostátním úhrnu zvolna snižoval (v roce 1995 byl ještě 4,4 %), v roce 2012 se pokles zastavil na hodnotě 3,9 % republikového úhrnu. Na jednoho obyvatele kraje připadala v roce 2017 hodnota HDP 388 tis. Kč, což stačilo při mezikrajském srovnání pouze na 9. místo (v roce 2016 to bylo 10. místo). V posledních pěti letech se snižovalo zaostávání za republikovým průměrem. Jestliže v roce 2012 dosahoval HDP na 1 obyvatele kraje 79,3 % republikového průměru, v roce 2017 to bylo (předběžně) 81,4 %.

Kartogram Regionální hrubý domácí produkt v krajích v letech 2013 až 2017

Shodně s celou ČR byla nejvyšší hodnota HDP na 1 obyvatele v kraji od roku 1995 zjištěna v roce 2017. Celostátně byl meziroční pokles HDP (v běžných cenách) zaznamenán pouze v roce 2009 a úroveň roku 2008 byla překročena až v roce 2012. V  Pardubickém kraji byla úroveň roku 2008 překročena v roce 2011, avšak hned v roce 2012 zde došlo k relativně nejvyššímu poklesu HDP na obyvatele mezi čtyřmi kraji, v nichž k poklesu došlo (o 4,5 %). V roce 2013 byl již Pardubický kraj mezi 11 kraji s rostoucím HDP na obyvatele (o 2,4 %, tj. mezi kraji 3. nejvyšší přírůstek). V letech 2014 až 2017 rostl HDP na obyvatele ve všech krajích (s výjimkou Ústeckého kraje v roce 2016), přitom v roce 2015 zaznamenal Pardubický kraj přírůstek 6,4 % (mezi kraji 3. nejvyšší přírůstek), v roce 2016 šestý nejvyšší přírůstek (3,8 %) a v roce 2017 přírůstek 5,5 % (6. nejvyšší).

Do roku 2011 se hodnota HDP na obyvatele v kraji příliš nelišila od hodnoty za ČR bez Hlavního města Prahy. Výraznější pokles HDP v Pardubickém kraji v roce 2012 způsobil zaostávání HDP na obyvatele v kraji oproti průměru mimopražských krajů. Zatímco v roce 2011 převyšoval kraj tento průměr o 0,6 %, v roce 2012 zaostával o 4,7 % a o 4,1 % v roce 2017.

Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele ČR a Pardubického kraje

Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele kraje v PPS (Standardu kupní síly) byl v porovnání s EU (28 států) v období 2012–2017 nejnižší v roce 2012, kdy nedosahoval dvou třetin průměru EU (65,5 %). Poté zvolna rostl až na úroveň 72,9 % v roce 2017, což byla v mezikrajském srovnání 6. nejnižší hodnota. Průměr EU28 převyšuje z jednotlivých krajů pouze Hlavní město Praha, a to o 87,4 %.

Kartogram Hrubý domácí produkt na obyvatele v PPS v krajích v roce 2017

Výkonnost regionu lze vyjádřit i podílem HDP na 1 zaměstnaného (podle místa pracoviště vč. sebezaměstnaných). Hodnotou 812 tis. Kč na 1 zaměstnaného v roce 2017 se Pardubický kraj řadí před Karlovarský, Ústecký, Jihočeský a Olomoucký kraj na 10. místo. Hodnota dosažená v kraji byla 13,9 % pod republikovým průměrem a odchylka od republikového průměru byla nejmenší od roku 2011.

Pro hodnocení vývoje regionálního HDP se využívají především data ve srovnatelných cenách. Po dobu sledování (od roku 1995) rostl regionální HDP v Pardubickém kraji nejrychleji v roce 2006, kdy krajský růst překračoval o 3,3 procentního bodu republikový průměr (v mezikrajském srovnání byl tehdy přírůstek 10,1 % druhý nejvyšší po Středočeském kraji). V následujících dvou letech se růst zpomaloval a v roce 2009 HDP ve srovnatelných cenách poklesl obdobně jako ve všech ostatních krajích. V letech 2010 a 2011 byl v kraji zaznamenán nadprůměrný růst HDP, avšak ten byl v roce 2012 vystřídán mezi kraji nejvyšším poklesem o 6,6 %. Podílelo se na tom zejména snížení přidané hodnoty v odvětví výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, tedy v odvětví, které je zaměřeno především na export produkce a které má významný podíl importovaných vstupů. V roce 2013 již meziroční pokles v kraji nepokračoval (růst o 0,4 %), přitom ke snížení HDP ve srovnatelných cenách tehdy došlo v 10 krajích i v celé České republice. Růst HDP ve srovnatelných cenách byl zaznamenán v letech 2014–2017 ve všech krajích s výjimkou Ústeckého v roce 2016. Přírůstek o 3,5 % v Pardubickém kraji byl v roce 2014 mezi kraji pátý nejvyšší a přírůstek 5,4 % byl v roce 2015 dokonce druhý nejvyšší. Přírůstek HDP v kraji 2,7 % byl v roce 2016 v mezikrajském srovnání pátý nejvyšší a přírůstek 4,5 % v roce 2017 byl čtvrtý nejvyšší.

Meziroční růst/pokles HDP ve srovnatelných cenách v Pardubickém kraji a ČR

Tvorba hrubého fixního kapitálu v kraji v roce 2016 meziročně poklesla

Ukazatel tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) je využíván pro znázornění vývoje investiční aktivity v regionálním členění. Celostátně rostla THFK do roku 2008, k výraznějšímu poklesu došlo v roce 2009 a po mírném růstu v období 2010–2011 následoval v letech 2012 a 2013 opět pokles. Meziroční celostátní růst THFK v roce 2014 o 5,5 % posunul úroveň THFK nad hodnoty let 2009 až 2011 a růst THFK v roce 2015 o 12,2 % byl nejvyšší od roku 2000. Meziroční snížení THFK o 2,3 procentního bodu v roce 2016 znamenalo, že investiční aktivita v ČR opět poklesla. Zvýšení THFK v roce 2017 o 5,2 % znamenalo, že byla vytvořena nejvyšší hodnota fixního kapitálu od roku 1995.

Vývoj v Pardubickém kraji neprobíhal rovnoměrně. I při meziročních výkyvech byla nejvyšší hodnota THFK zaznamenána v roce 2015, kdy 49,4 mld. Kč představovalo 4,1 % republikového úhrnu. Druhá nejvyšší hodnota (44,7 mld. Kč) byla v kraji zaznamenána v roce 2008. Pokles THFK v roce 2009 byl v Pardubickém kraji vystřídán v následujícím roce růstem. V letech 2011–2013 byl opět zaznamenán pokles THFK (až na 35,1 mld. Kč). Podíl na celostátní THFK činil v roce 2013 pouze 3,4 %. Rok 2014 znamenal určité zlepšení; meziroční růst THFK dosáhl v kraji 14,8 % při celostátním přírůstku 5,5 %. V roce 2015 následoval v kraji růst THFK o 22,5 %, což byl v porovnání s republikovým průměrem téměř dvojnásobný přírůstek. Ten byl v roce 2016 vystřídán snížením THFK o 12,8 %, v mezikrajském srovnání je to třetí největší pokles. Údaj za rok 2017 není zatím v regionálním členění k dispozici.

Pardubický kraj se dlouhodobě řadil ke krajům s podprůměrnou úrovní THFK na 1 obyvatele, ještě v roce 2013 byla nižší investiční aktivita pouze ve čtyřech krajích. Ke zlepšení došlo až v letech 2014–2015. Meziroční zvýšení o 14,7 % v roce 2014 a 22,5 % v roce 2015 vedlo k tomu, že THFK na 1  obyvatele činila v roce 2015 v Pardubickém kraji 82,9 % republikového průměru, což je v mezikrajském srovnání pátá nejvyšší hodnota. Následující meziroční pokles THFK na obyvatele o 12,9 % způsobil, že krajská hodnota THFK na obyvatele zaostala za průměrem ČR o 25,9 %. Tím se kraj investiční aktivitou na obyvatele zařadil v roce 2016 čtvrtou nejnižší pozici (poslední dostupný údaj).

Čistý disponibilní důchod domácností v kraji se zvolna vzdaluje od republikového průměru

Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) je využíván pro hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností daného území. Zpomalení růstu ČDDD započalo celostátně v roce 2009, v roce 2011 se růst ČDDD zastavil úplně. Až v letech 2014–2017 nastalo meziroční zvýšení celostátní úrovně postupně o 3,5 %, 4,4 %, 3,9 % a 4,2 %.

V Pardubickém kraji došlo k meziročnímu poklesu disponibilního důchodu domácností v letech 2010 a 2013. Pokles z roku 2013 byl částečně kompenzován nadprůměrným meziročním růstem v roce následujícím (o 4,8 %). Růst ČDDD v kraji v roce 2015 o 3,5 % již zaostal za celostátním růstem o 0,9 procentního bodu a růst o 2,8 % v roce 2016 zaostával dokonce o 1,1 p. b. Přírůstek v roce 2017 byl naproti tomu nadprůměrný (ČR o 4,2 %, kraj o 4,7 %).

Příjmová situace domácností není v mezikrajském srovnání v Pardubickém kraji příznivá. Kraj se výší ČDDD na 1 obyvatele řadil v roce 2017 hodnotou 217,6 tis. Kč na 8. místo. Zatímco zaostával za republikovým průměrem ČDDD na 1 obyvatele v roce 2014 o 4,5 %, v roce 2017 byl pod průměrem ČR o 5,5 %. 

Disponibilní důchod domácností v kraji roste pomaleji než HDP

K regionálnímu HDP lze přistupovat jak z pohledu jeho tvorby, kdy hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota jednotlivých odvětví, tak z hlediska rozdělení (přerozdělení) HDP, kde podstatnou část tvoří příjmy domácností.

V zájmu srovnatelnosti vývoje v ČR a Pardubickém kraji jsou v následujícím grafu zobrazeny přepočtené údaje na 1 obyvatele (i s vědomím toho, že se na tvorbě HDP podílejí i cizinci a není zohledněna mezikrajská dojížďka za prací). Graf zahrnuje též vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu, přestože s rozdělením HDP souvisí pouze zprostředkovaně.

HDP, THFK a ČDDD*) na obyvatele v Pardubickém kraji a ČR

Z grafu je patrné, že zaostávání kraje za republikovým průměrem není tak výrazné u důchodů domácností jako u dalších složek rozdělení HDP. Ekonomická recese se začala v roce 2008 projevovat nejprve zpomalením tempa růstu HDP (v kraji více než celostátně), v roce 2009 a v další vlně v roce 2012 v kraji HDP klesal. ČDDD v roce 2008 ještě rostl tempem srovnatelným s předchozími roky (celostátně i na úrovni kraje); v roce 2009 se růst v kraji sice zpomalil, avšak vývoj byl shodný s celostátním trendem. V dalších letech se úroveň důchodů domácností na 1 obyvatele v ČR mírně zvyšovala, v kraji byl růst v roce 2010 přerušen meziročním poklesem. K mírnému poklesu ČDDD v kraji došlo také v roce 2013. HDP na obyvatele v roce 2017 v kraji překračoval dříve dosaženou maximální hodnotu (v roce 2016) o 5,5 %, ČDDD na 1 obyvatele převyšoval v témže roce nejvyšší hodnotu z roku 2016 o 4,6 %.

Makroekonomické ukazatele v Pardubickém kraji v letech 2012 – 2017