HDP, regionální účty 2015

 

HDP, regionální účty v Pardubickém kraji v roce 2015

 

Úvod

V návaznosti na předběžnou sestavu ročních národních účtů zveřejněnou 30. června 2016 publikoval ČSÚ 15. prosince 2016 také předběžné údaje regionálních účtů za rok 2015. Současně byly zpřesněny již dříve publikované údaje za roky 2011 až 2014 navazující na předcházející revize ročních národních účtů. Aktuálně zveřejněné údaje za rok 2015 vycházejí z předběžné verze ročních národních účtů a zatím neúplných datových zdrojů potřebných pro regionální členění. Po zapracování aktuálnějších vstupních údajů bude v roce 2017 vydána revidovaná verze regionálních účtů za rok 2015 případně i aktualizovaná verze let předchozích.

Stručná analýza regionálního vývoje HPH a HDP je uvedena na internetových stánkách ČSÚ v oddíle Regionální účty s názvem Komentář k regionálnímu HDP za rok 2015 publikovanému 15. 12. 2016, tamtéž jsou i časové řady regionálních účtů pod názvem Ukazatele v regionálním členění a Ukazatele za regionální celky.

 

1. Hrubá přidaná hodnota

Regionální hrubá přidaná hodnota (HPH) vyjadřuje rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví v daném regionu. HPH rostla v Pardubickém kraji do roku 2008. Projevem nastupující recese byl v kraji v roce 2009 pokles hrubé přidané hodnoty o 3,6 % (snížení o 1,0 procentní bod vyšší, než činil celostátní průměr). Po růstu v letech 2010 a 2011 (o 2,0 a 3,4 %) následoval v kraji v roce 2012 pokles pod úroveň roku 2007. Meziročně se hrubá přidaná hodnota v kraji v roce 2012 snížila o 4,9 %, přitom celostátně HPH stagnovala. V roce 2013 následoval v kraji růst přidané hodnoty o 1,9 %, což bylo o 1,4 procentního bodu více, než činil celostátní průměr. Růst pokračoval i v roce 2014, a to v kraji o 7,3 % při celostátním růstu 6,3 %. Zvýšení HPH v kraji v roce 2015 zaostalo za celostátním růstem (kraj o 4,2 %, ČR o 5,0 %). Mezi kraji zůstávala dlouhodobě hrubá přidaná hodnota Pardubického kraje třetí nejnižší, nižší byla pouze v Karlovarském a Libereckém kraji. V roce 2015 byla podle předběžných údajů nižší hodnota HPH i v Kraji Vysočina.

                 Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty v Pardubickém kraji a ČR

graf Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty v Pardubickém krjai a ČR

V uplynulých pěti letech se v kraji příliš neměnil podíl hlavních odvětví na hrubé přidané hodnotě. Nadále vysoký zůstává podíl zemědělství, lesnictví a rybářství; zastoupení tohoto odvětví na celkovém objemu HPH v kraji bylo v roce 2015 hodnotou 4,0 % nejnižší od roku 2011. V mezikrajském srovnání se Pardubický kraj řadí na 6. místo za Kraj Vysočinu, Jihočeský, Karlovarský, Královéhradecký a Olomoucký kraj.

Podíl sekundárního sektoru se v kraji během posledních pěti let na rozdíl od celostátního trendu mírně snižoval (v kraji pokles ze 45,0 % na 43,8 %, v ČR růst z 36,8 % na 37,8 %). V roce 2015 byl republikový průměr podílu sekundárního sektoru překročen v Pardubickém kraji o 6,0 procentních bodů. Přispívá k tomu svým nadprůměrným podílem především zpracovatelský průmysl a stavebnictví (6‚7, resp. 0,8 procentního bodu nad průměrem ČR).

Zastoupení terciárního sektoru v posledních letech v Pardubickém kraji kolísá v závislosti na meziročních změnách hrubé přidané hodnoty zemědělství a zpracovatelského průmyslu. Nejvyšší podíl sektoru služeb byl v kraji v letech 2012 (53,8 %) a 2009 (52,8 %), tedy v letech poklesu HPH zpracovatelského průmyslu. V roce 2013 se podíl sektoru služeb snížil na 52,7 % a pokles pokračoval i v roce 2014 až na 52,2 %. Během roku 2015 již pokles dále nepokračoval. Při mezikrajském srovnání se podílem terciárního sektoru řadil kraj v roce 2015 na 6. místo a za celostátním průměrem zaostával o 7,5 procentního bodu.

 

2. Regionální hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt (HDP) je základním ukazatelem pro hodnocení výkonnosti ekonomiky na daném území. Objem HDP Pardubického kraje v roce 2015 činil 180,2 mld. Kč, což představuje 4,0 % republikové hodnoty. Dlouhodobě se podíl HDP kraje na celostátním úhrnu zvolna snižoval (v roce 1995 byl ještě 4,4 %), v roce 2013 se pokles zastavil na hodnotě 3,9 % republikového úhrnu. Na jednoho obyvatele kraje připadala v roce 2015 hodnota HDP 349 tis. Kč, což stačilo při mezikrajském srovnání pouze na 10. místo (v roce 2011 to bylo 8. místo). V posledních čtyřech letech se prohloubilo zaostávání za republikovým průměrem. Jestliže v roce 2011 dosahoval HDP na 1 obyvatele kraje 83,5 % republikového průměru, v roce 2015 to bylo pouze 80,8 %. Podíl HDP kraje na 1 obyvatele k průměru EU 28 v PPS (standard kupní síly) ve stejném období vzrostl z 69,5 % na 70,4 %.

kartogram Regionální hrubý domácí produkt v krajích v letech 2011 až 2015

Shodně s celou ČR byla nejvyšší hodnota HDP na 1 obyvatele v kraji od roku 1995 zjištěna v roce 2015. Celostátně byl meziroční pokles HDP (v běžných cenách) zaznamenán pouze v roce 2009 a úroveň roku 2008 byla překročena až v roce 2012. Většina krajů se na úroveň HDP v roce 2008 dostala v roce 2011 či dříve. Výjimku tvořil Středočeský kraj, který toho dosáhl až v roce 2014 a Hlavní město Praha, ve kterém byla úroveň roku 2008 překročena dokonce až v roce 2015. V  Pardubickém kraji byla úroveň roku 2008 překročena v roce 2011, avšak hned v roce 2012 zde došlo k relativně nejvyššímu poklesu HDP na obyvatele mezi čtyřmi kraji, v nichž k poklesu došlo (o 4,5 %). V roce 2013 byl již Pardubický kraj mezi 11 kraji s rostoucím HDP na obyvatele (3. nejvyšší přírůstek 2,4 %). V letech 2014 a 2015 rostl HDP na obyvatele ve všech krajích, přitom v roce 2014 se Pardubický kraj přírůstkem 6,2 % zařadil mezi kraji na 5. místo a v roce 2015 přírůstkem 4,8 % až na místo deváté.

                                         Hrubý domácí produkt v Pardubickém kraji

graf Hrubý domácí produkt v Pardubickém kraji

Výkonnost regionu lze vyjádřit i podílem HDP na 1 zaměstnaného (podle místa pracoviště vč. sebezaměstnaných). Hodnotou 717 tis. Kč na 1 zaměstnaného v roce 2015 se Pardubický kraj řadí před Karlovarský kraj na 13. místo. Hodnota dosažená v kraji byla 18,5 % pod republikovým průměrem a odchylka od republikového průměru byla nejvyšší od roku 1995. Do roku 2011 se hodnota HDP na obyvatele v kraji příliš nelišila od hodnoty za ČR bez Hlavního města Prahy. Výraznější pokles HDP v Pardubickém kraji v roce 2012 způsobil zaostávání HDP na obyvatele v kraji oproti průměru mimopražských krajů. Zatímco v roce 2011 to bylo 1,9 %, v roce 2012 již 7,1 % a 5,9 % v roce 2015.

Pro hodnocení vývoje regionálního HDP se využívají data ve srovnatelných cenách. Po dobu sledování (od roku 1995) rostl regionální HDP v Pardubickém kraji nejrychleji v roce 2006, kdy krajský růst překračoval o 3,3 procentního bodu republikový průměr (v mezikrajském srovnání byl přírůstek 10,2 % druhý nejvyšší po Středočeském kraji). V následujících dvou letech se růst zpomaloval a v roce 2009, obdobně jako ve všech ostatních krajích, HDP ve srovnatelných cenách klesal. V letech 2010 a 2011 byl v kraji zaznamenán nadprůměrný růst HDP, avšak ten byl v roce 2012 vystřídán mezi kraji nejvyšším poklesem o 6,6 %. Podílelo se na tom zejména snížení přidané hodnoty v odvětví výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, tedy v odvětví, které je zaměřeno především na export produkce a které má významný podíl importovaných vstupů. V roce 2013 již meziroční pokles v kraji nepokračoval (růst o 0,4 %), přitom ke snížení HDP ve srovnatelných cenách tehdy došlo v 10 krajích i v celé České republice. Růst HDP ve srovnatelných cenách byl zaznamenán v roce 2014 a předběžně v roce 2015 ve všech krajích, přitom přírůstek o 3,5 % v Pardubickém kraji byl v roce 2014 mezi kraji pátý nejvyšší, zatímco přírůstek 4,2 % byl v roce 2015 až sedmý nejvyšší.

                 Meziroční růst/pokles HDP ve srovnatelných cenách v Pardubickém kraji a ČR

graf Meziroční růst/pokles HDP ve srovnatelných cenách v Pardubickém kraji a ČR

 

3. Tvorba hrubého fixního kapitálu

Ukazatel tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) je využíván pro znázornění vývoje investiční aktivity v regionálním členění. Celostátně rostla THFK do roku 2008, k výraznějšímu poklesu došlo v roce 2009 a po mírném růstu v období 2010 – 2011 následoval v letech 2012 a 2013 opět pokles. Meziroční celostátní růst THFK v roce 2014 o 5,5 % posunul úroveň THFK nad hodnoty let 2009 až 2011 a růst THFK v roce 2015 o 10,5 % byl nejvyšší od roku 2008. Vývoj v Pardubickém kraji neprobíhal rovnoměrně. I při meziročních výkyvech byla nejvyšší hodnota THFK zaznamenána v roce 2008, kdy 44,7 mld. Kč představovalo 3,8 % republikového úhrnu. Pokles THFK v roce 2009 byl v Pardubickém kraji vystřídán v následujícím roce růstem. Podíl kraje na úhrnu THFK byl v roce 2010 nejvyšší od roku 2004 a dosahoval 4,0 %. V roce 2011 byl opět zaznamenán pokles THFK na 39,4 mld. Kč; ten pokračoval i v letech 2012 a 2013 až na 35,1 mld. Kč. Podíl na celostátní THFK poklesl na 3,4 %. Rok 2014 znamenal určité zlepšení. Meziroční růst THFK dosáhl v kraji 14,8 % při celostátním přírůstku 5,5 %. Údaj za rok 2015 není zatím v regionálním členění k dispozici.

Pardubický kraj se dlouhodobě řadí ke krajům s podprůměrnou úrovní THFK na 1 obyvatele, v roce 2014 (poslední dostupný údaj) byla nižší investiční aktivita pouze v pěti krajích. Meziroční zvýšení o 14,7 % v porovnání s rokem 2013 vedlo k tomu, že THFK na 1 obyvatele činila v Pardubickém kraji 75,9 % republikového průměru, což je o 6,2 procentního bodu více než v roce 2013.

 

4. Čistý disponibilní důchod domácností

Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) je využíván pro hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností daného území. Zpomalení růstu ČDDD započalo celostátně v roce 2009, v roce 2011 se růst ČDDD zastavil úplně. Až rok 2014 zaznamenal zvýšení celostátní úrovně o 3,5 % a obdobný růst byl zaznamenán i v roce 2015 (3,4 %).

V Pardubickém kraji došlo k meziročnímu poklesu důchodu domácností v letech 2010 a 2013. Pokles z roku 2013 byl částečně kompenzován nadprůměrným meziročním růstem v roce následujícím (o 4,8 %), avšak růst v roce 2015 o 2,5 % již zaostal za celostátním růstem o 0,9 procentního bodu.

Příjmová situace domácností není v mezikrajském srovnání v Pardubickém kraji příznivá, avšak dochází k určitému zlepšení. Kraj se výší ČDDD na 1 obyvatele řadil v roce 2010 na 9. a v roce 2015 na 8. místo; zatímco zaostával za republikovým průměrem ČDDD na 1 obyvatele v roce 2010 o 8,1 %, v roce 2015 byl pod průměrem ČR o 5,2 %. 

 

5. Porovnání vývoje HDP a ČDDD na obyvatele

K regionálnímu HDP lze přistupovat jak z pohledu jeho tvorby, kdy hlavní složkou je hrubá přidaná hodnota jednotlivých odvětví, tak z hlediska rozdělení (přerozdělení) HDP, kde podstatnou část tvoří příjmy domácností.

V zájmu srovnatelnosti vývoje v ČR a Pardubickém kraji jsou v následujícím grafu zobrazeny přepočtené údaje na 1 obyvatele (i s vědomím toho, že se na tvorbě HDP podílejí i cizinci a není zohledněna mezikrajská dojížďka za prací). Graf zahrnuje též vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu, přestože s rozdělením HDP souvisí pouze zprostředkovaně.

                      Vývoj HDP, THFK a ČDDD*) na obyvatele v Pardubickém kraji a ČR

graf Vývoj HDP, THFK a ČDDD na obyvatele v Pardubickém kraji a ČR

         Poznámka: Data roku 2015 nejsou u THFK zatím k dispozici v regionálním členění.

Z grafu je patrné, že zaostávání kraje za republikovým průměrem není tak výrazné u důchodů domácností jako u dalších složek rozdělení HDP. Ekonomická recese se začala v roce 2008 projevovat nejprve zpomalením tempa růstu HDP (v kraji více než celostátně), v roce 2009 a v další vlně v roce 2012 v kraji HDP klesal. ČDDD v roce 2008 ještě rostl tempem srovnatelným s předchozími roky (celostátně i na úrovni kraje); v roce 2009 se růst v kraji sice zpomalil, avšak vývoj byl shodný s celostátním trendem. V dalších letech se úroveň důchodů domácností na 1 obyvatele v ČR mírně zvyšovala, v kraji byl růst v roce 2010 přerušen meziročním poklesem. K mírnému poklesu ČDDD v kraji došlo také v roce 2013. HDP na obyvatele v roce 2015 v kraji překračoval dříve dosaženou maximální hodnotou (v roce 2014) o 4,8 %, ČDDD na 1 obyvatele převyšoval v témže roce podle předběžných údajů nejvyšší hodnotu z roku 2014 o 2,5 %.

 tabulka Makroekonomické ukazatele v Pardubickém kraji