Ekonomické subjekty v Pardubickém kraji k 31. prosinci 2017

 

V Pardubickém kraji mělo ke konci roku 2017 sídlo 120 tis. ekonomických subjektů, z nichž 63 tis. vyvíjelo ekonomickou aktivitu. Oproti roku 2016 se počet subjektů zvýšil o 1 314, přibyli především živnostníci, společnosti s ručením omezeným a spolky. Nejvíce ekonomických subjektů se koncentruje ve správním obvodě obce s rozšířenou působností Pardubice, kde má sídlo 28 % všech malých a středních podniků a 40 % velkých podniků sídlících v kraji.

Ke konci roku 2017 bylo v registru ekonomických subjektů1 (RES) zaevidováno 120 124 subjektů se sídlem v Pardubickém kraji.  Během roku 2017 se jejich počet zvýšil o 1 314, tj. o 1,1 %. Přírůstek se týkal především fyzických osob, a to zejména živnostníků a zemědělských podnikatelů. Naproti tomu ubyla pětina ostatních fyzických osob nepodnikajících podle živnostenského zákona (označované též jako svobodná povolání). Pokračovalo snižování počtu zahraničních fyzických osob (z 1 137 v roce 2016 na 1 083 v roce 2017). Na přírůstku 744 právnických osob se podílely především obchodní společnosti, konkrétně společnosti s r. o. (přírůstek 591 subjektů), dále spolky, které byly do roku 2013 označovány jako sdružení (+119), a společenství vlastníků (bytových) jednotek (+58). Mezi subjekty se zjištěným počtem zaměstnanců přibývaly střední podniky s 50–249 zaměstnanci, velké podniky s více než 250 zaměstnanci a subjekty bez zaměstnanců. Z hlediska ekonomického zaměření rostl počet subjektů ve všech odvětvích s výjimkou peněžnictví a pojišťovnictví (pokles o 47 %), relativně nejvíce přibylo subjektů orientovaných na administrativní a podpůrné činnosti (růst o 18 %), profesní, vědecké a technické činnosti (+ 10 %), informační a komunikační činnosti (+ 9 %).

Ekonomické subjekty se sídlem v Pardubickém kraji v letech 2014 až 2017 (k 31. 12.)

Celostátně přibylo oproti roku 2016 v RES 1,5 % subjektů, nejvíce v Hlavním městě Praze (2,8 %). Počtem 232 subjektů na 1 000 obyvatel se kraj řadí v mezikrajském srovnání na 10. místo; oproti celostátnímu průměru je zde o 37 subjektů méně. V kraji jsou nadprůměrně zastoupeni živnostníci, podíl obchodních společností je jeden z nejnižších. Z hlediska počtu zaměstnanců jsou v kraji podprůměrně zastoupeny mikropodniky, nadprůměrný je podíl podniků bez zaměstnanců a malých podniků. V odvětvové struktuře podnikatelských subjektů v kraji je nadprůměrně zastoupeno zemědělství, průmysl i stavebnictví, tedy tzv. výrobní odvětví. Naproti tomu u odvětví služeb (hlavně činnosti v oblasti nemovitostí, profesních, vědeckých a technických činností) je zastoupení podprůměrné.

Ekonomické subjekty se sídlem v krajích k 31. 12. 2017

Podíl subjektů se zjištěnou aktivitou (vykazují ekonomickou aktivitu podle informací ze statistických zjišťování nebo z administrativních zdrojů) je v kraji nadprůměrný o 0,4 procentního bodu, přitom u fyzických osob je podíl nadprůměrný o 1,1 procentního bodu a u právnických osob se téměř neliší od celostátního průměru.

Z porovnání struktury ekonomických subjektů v kraji podle odvětví ekonomické činnosti vyplývá, že mezi subjekty se zjištěnou aktivitou je oproti všem subjektům více zastoupeno zemědělství a průmyslové obory, méně jsou zastoupeny obchodní činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí. V kraji jsou nejvíce zastoupeny subjekty zaměřené na obchod (18,9 % subjektů se zjištěnou aktivitou), průmysl (17,4 %), stavebnictví (14,3 %) a profesní, vědecké a technické činnosti (12,0 %).

Po zohlednění počtu obyvatel v obcích je z následujícího kartogramu patrné, že intenzita podnikatelské aktivity je vyšší nejen ve velkých městech a jejich zázemí, ale i v horských oblastech Šumavy a Krkonoš.

Z jednotlivých okresů Pardubického kraje má nejvíce ekonomických subjektů sídlo v okrese Pardubice. Z úhrnu fyzických osob je jejich podíl 35,4 %, z úhrnu právnických osob 40,9 %. Naproti tomu fyzické osoby v okrese Svitavy měly na krajském úhrnu podíl 18,8 % a právnické osoby 16,8 %.

Ekonomické subjekty se sídlem v Pardubickém kraji podle okresů k 31. 12. 2017

V Pardubickém kraji je dlouhodobě nejvyšší počet ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel v okrese Pardubice. V roce 2017 jich bylo 255, následoval okres Chrudim (232 subjektů) a Ústí nad Orlicí (218); nejmenší ekonomická aktivita byla zaznamenána v okrese Svitavy (212 subjektů).

Podnikatelská aktivita fyzických osob (se zjištěnou aktivitou) je v kraji nejvyšší v okresech Chrudim (104 na 1 000 obyvatel v roce 2017) a Pardubice (101). Naproti tomu v okresech Svitavy a Ústí nad Orlicí připadá na 1 000 obyvatel pouze 87 podnikajících fyzických osob.

Vysoký počet právnických osob a fyzických osob podnikajících podle jiného než živnostenského zákona vede k tomu, že v okrese Pardubice je v porovnání s ostatními okresy v kraji podprůměrný podíl živnostníků na celkovém počtu ekonomických subjektů. Obdobná situace je i mezi subjekty se zjištěnou aktivitou.

Z hlediska počtu zaměstnanců jsou velké podniky nejvíce zastoupeny v okresech Pardubice a Ústí nad Orlicí, střední podniky v okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy, malé podniky v okrese Svitavy, mikropodniky v okrese Pardubice a podniky bez zaměstnanců v okrese Chrudim.

Ekonomické subjekty se sídlem v kraji se zjištěnou aktivitou podle okresů k 31. 12. 2017

Z hlediska odvětví ekonomické činnosti jsou zemědělské podniky více koncentrovány v okrese Svitavy, průmyslové a stavební v okrese Chrudim. Subjekty zaměřené na ostatní činnosti (oblast služeb) jsou nejvíce zastoupeny v okrese Pardubice.

Přehled největších zaměstnavatelů se sídlem v Pardubickém kraji, který je uveden v následující tabulce, je řazen v rámci jednotlivých okresů abecedně podle obcí a v nich podle kategorie počtu zaměstnanců.

Největší zaměstnavatelé se sídlem v Pardubickém kraji podle okresů k 31. 12. 2017

Mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností v kraji je nejvíce aktivních ekonomických subjektů na Pardubicku, následuje Chrudimsko a Žambersko. Stejné pořadí správních obvodů je na prvních dvou místech i po přepočtu na 1 000 obyvatel. Na třetí místo se řadí Hlinecko. Nejnižší podnikatelská aktivita fyzických osob je na Moravskotřebovsku a Českotřebovsku (na 1 000 obyvatel), z hlediska právnických osob bylo v roce 2017 nejméně ekonomických subjektů vzhledem k počtu obyvatel na Králicku a Holicku.

Z celkového počtu 2 499 malých a středních podniků (s 10–249 zaměstnanci) se sídlem v kraji jich 28 % podnikalo na Pardubicku, 16 % na Chrudimsku a 6 % na Svitavsku. Velkých podniků s více než 250 zaměstnanci sídlilo v kraji 99, z nich 40 % na Pardubicku.

Mezi správními obvody v kraji mělo nejvyšší podíl subjektů zaměřených na zemědělství Králicko (15,8 %), na průmysl Hlinecko (22,8 %), na stavebnictví Králicko (17,9 %), na obchod Českotřebovsko (23,9 %), na ubytování, stravování a pohostinství Králicko (7,3 %) a na zbývající činnosti Pardubicko (44,9 %).

1 Registr ekonomických subjektů (RES) je veřejným seznamem, který vytváří a spravuje ČSÚ na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů. RES je průběžně aktualizován daty ze statistických zjišťování a z administrativních zdrojů. Po spuštění základních registrů veřejné správy od 1. 7. 2012 se základním zdrojem pro aktualizaci stal Registr osob (ROS). Vlivem zpřesnění dat podle Registru osob (ROS) nejsou údaje od roku 2013 plně srovnatelné s předchozími roky. Zápis subjektů do RES má pouze evidenční význam.

Ve Veřejné databázi jsou k dispozici tabulky porovnávající kraje, okresy a správní obvody obcí s rozšířenou působností podle vybraných právních forem a vybraných odvětví za období 2010 až 2017, podle počtu zaměstnanců a institucionálního sektoru již od roku 2007.

Údaje z registru ekonomických subjektů k 31. 12. 2017 za Pardubický kraj a jeho okresy budou také publikovány ve Statistickém bulletinu Pardubického kraje za rok 2017, který bude zveřejněn v dubnu na internetových stránkách KS ČSÚ v Pardubicích.

 

  • Kontaktní osoba:
    RNDr. Petr Dědič
    Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích
    tel.: 737 858 698
    e-mail: petr.dedic@czso.cz