Důchody v Pardubickém kraji v roce 2019

 

15. 4. 2020

V Pardubickém kraji pobíralo v prosinci 2019 některý z důchodů 147,7 tisíce osob, z toho 122,1 tis. osob pobíralo starobní důchod sólo nebo v kombinaci s pozůstalostním důchodem. Průměrná výše starobního důchodu sólo dosáhla částky 13 238 Kč, starobní důchodci muži pobírali v průměru 14 461 Kč, starobní důchod žen činil 12 101 Kč.

V Pardubickém kraji v prosinci 2019 splňovalo podmínky pro výplatu některého z důchodů 147 695 osob. Mezi všemi příjemci důchodů převažovaly ženy z 58,5 % (86 464 žen), muži tvořili 41,5 % (61 231 mužů). Celkový počet osob pobírajících důchod v roce 2019 v Pardubickém kraji meziročně poklesl o 77 osob; zatímco počet mužů se meziročně zvýšil (nárůst o 223 osob), počet žen poklesl (o 300 osob). Poměr osob pobírajících některý z důchodů podle pohlaví v jednotlivých letech není stabilní, podíl mužů pobírajících důchod se v porovnání se ženami plynule zvyšuje. Zatímco v roce 2019 činil podíl mužů 41 %, v roce 2006 byl podíl pouze 38%.

Příjemci důchodů v okresech v prosinci 2019

Dle jednotlivých kategorií z celkového počtu příjemců důchodů pobíralo starobní důchod vyplácený sólo a v kombinaci s pozůstalostním důchodem (tj. vdovským nebo vdoveckým) 82,7 % osob. Vdovský a vdovecký důchod sólo a v kombinaci s přímým důchodem (tj. starobním nebo invalidním) pobíralo 21,7 % všech příjemců některého z důchodů; zatímco podíl příjemkyň vdovského důchodu (sólo a v kombinaci s přímým důchodem) činil 31,0 % ze všech žen pobírajících nějaký důchod, podíl příjemců vdoveckých důchodů byl pouze 8,5%. Invalidní důchody (sólo a v kombinaci s pozůstalostním důchodem) v roce 2019 připadly 15,3 % příjemců některého z důchodů a sirotčí důchod pobíralo 1,3 % osob.

Počet příjemců a průměrná výše důchodů podle druhu v Pardubickém kraji v letech 2010 – 2019 (stav v prosinci)

Porovnáním počtu příjemců důchodů podle hlavních kategorií v letech 2010 a 2019 (viz předchozí tabulka) vidíme největší nárůst u příjemců starobních důchodů plných, jejichž počet v Pardubickém kraji vzrostl o 9 389 osob (tj. o 11,4 %). Další kategorií s nárůstem počtu příjemců jsou důchody pro invaliditu 2. stupně, které zaznamenaly zvýšení o 1 104 osob (tj. o 37,7 %) a mírný nárůst evidujeme i u důchodů pro invaliditu 1. stupně (o 52 osoby, tj. o 0,6 %). Poslední kategorií, která zaznamenala od roku 2010 početní nárůst, byli příjemci vdoveckých důchodů sólo a v kombinaci s přímým důchodem, jejichž počet se zvýšil o 248 osob (tj. o 5,0 %).

Pokles počtu příjemců zaznamenaly mezi roky 2010 a 2019 v Pardubickém kraji ostatní důchodové kategorie. Početně největší snížení se týkalo příjemců důchodů pro invaliditu 3. stupně o 3 405 osob (tj. o 27,1 %) a příjemkyň důchodů vdovských sólo a v kombinaci s přímým důchodem (o 2 132 osoby, tj. o 7,4 %). Úbytek příjemců byl ve sledovaném období zaznamenán i u důchodů sirotčích (o 355 osob, tj. o 16,1 %).

Příjemci důchodů podle pohlaví a druhu pobíraného důchodu v Pardubickém kraji v prosinci 2019



genderového pohledu na příjemce důchodů v Pardubickém kraji v roce 2019 tvořili mezi muži největší podíl příjemci důchodů starobních (plných a poměrných vyplácených sólo a v kombinaci s vdoveckým důchodem), a to 80,1 %. U žen starobní důchod (plný a poměrný vyplácený sólo a v kombinaci s vdovským důchodem) převažuje ještě výrazněji, pobírá jej 84,5 % ze všech příjemkyň některého z důchodů. Druhý největší podíl mezi muži tvoří příjemci důchodů pro invaliditu 3. stupně – 8,1 %, za nimiž následují příjemci důchodů pro invaliditu 1. stupně – 6,6 %. Mezi příjemkyněmi důchodů tvoří druhý nejvyšší podíl příjemkyně důchodů pro invaliditu 1. stupně (5,9 %).

Průměrná výše důchodů podle jejich druhu a pohlaví příjemce v Pardubickém kraji v prosinci 2019

 

Průměrná měsíční výše důchodů stoupla oproti roku 2018 v kraji u všech sledovaných důchodových kategorií. Stejně jako v předchozím období, nejvíce meziročně v absolutním vyjádření vzrostla průměrná výše vdoveckých důchodů kombinovaných s přímým důchodem o 1 351 Kč (o 9,2 %). Následovala kategorie důchodů vdovských v kombinaci s přímým důchodem, která vykázala nárůst průměrné výše o 1 210 Kč (o 9,3 %). U důchodů invalidních došlo k nejvyššímu absolutnímu meziročnímu zvýšení u důchodu pro invaliditu 3. stupně (sólo) o 853 Kč (o 7,7 %).

Porovnáním průměrné výše důchodů v jednotlivých kategoriích v krajích ČR v roce 2019 si nejlépe stojí Hlavní město Praha, kde nejvyšší hodnoty připadaly na důchody starobní plné (sólo), vdovské a vdovecké kombinované s přímým důchodem a důchody sirotčí. Důchody starobní poměrné (sólo) měly nejvyšší hodnotu v Královéhradeckém kraji, důchody pro invaliditu 3. stupně sólo byly nejvyšší ve Zlínském kraji, důchody pro invaliditu 1. a 2. stupně sólo byly nejvyšší v Kraji Vysočina. Důchody pozůstalostní vyplácené sólo byly nejvyšší ve Středočeském kraji – vdovecké a v Moravskoslezském kraji – vdovské.

Průměrná výše důchodů podle druhu v krajích České republiky v prosinci 2019

Starobní důchod plný (sólo) v Pardubickém kraji v prosinci 2019 dosáhl průměrné měsíční výše 13 238 Kč, což bylo o 249 Kč méně, než činil republikový průměr a zároveň čtvrtá nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání. Nejvyšší starobní důchody byly vyplaceny v Hlavním městě Praze (14 384 Kč) a Středočeském kraji (13 669 Kč); nejnižší starobní důchody pobírali důchodci v Karlovarském (13 066 Kč) a v Olomouckém kraji (13 108 Kč).

Porovnáním průměrné hodnoty starobních důchodů plných sólo vyplacených na konci roku 2019 mužům v 76 okresech ČR a Hlavním městě Praze vidíme na níže uvedeném kartogramu nejvyšší vyplacené částky v okresech Moravskoslezského kraje (Karviná, Ostrava-město a Frýdek-Místek) a Hlavním městě Praze. Nejvyšší průměrná hodnota v rámci Pardubického kraje byla dosažena v okrese Pardubice, který se umístil na 28. nejvyšší pozici, okres Svitavy s nejnižší hodnotou v rámci kraje na 12. nejnižší pozici. Nejnižší průměrné hodnoty starobních důchodů mužů v okresním srovnání byly v roce 2019 vyplaceny v okresech Znojmo (v Jihomoravském kraji), Jeseník (v Olomouckém kraji) a Cheb (v Karlovarském kraji). Rozdíl mezi nejvyšší průměrnou hodnotou starobního důchodu mužů v roce 2019, která byla dosažena v okrese Karviná, a nejnižší hodnotou dosaženou v okrese Znojmo, činil 2 631 Kč.

meziokresního srovnání průměrných měsíčních starobních důchodů plných vyplácených ženám sólo na konci roku 2019 spatřujeme nejvyšší hodnoty v Hlavním městě Praze, okrese Praha-západ (ve Středočeském kraji) a Brně-městě (v Jihomoravském kraji). S nejvyšší hodnotou v Pardubickém kraji se okres Pardubice zařadil na 23. nejvyšší pořadové místo a s nejnižší hodnotou v rámci kraje se okres Svitavy umístil na 21. nejnižším místě. Nejnižší průměrné hodnoty starobních důchodů žen byly evidovány v okrese Karviná (v Moravskoslezském kraji), Znojmo (v Jihomoravském kraji) a Jeseník (v Olomouckém kraji). Rozdíl mezi nejvyšší průměrnou hodnotou starobních důchodů žen dosaženou v Hlavním městě Praze a nejnižší průměrnou hodnotou vyplacenou v okrese Karviná činil 1 970 Kč.

V souvislosti s prodloužením věku odchodu do důchodu a obtížnějším uplatněním osob v předdůchodovém věku na trhu práce se v posledních letech trvale zvyšuje počet lidí, kteří odchází do předčasného starobního důchodu. V roce 2019 pobíralo předčasný starobní důchod sólo a v kombinaci s vdovským nebo vdoveckým důchodem v Pardubickém kraji 31,8 % starobních důchodců, což představuje 2. nejvyšší podíl v mezikrajském srovnání za Krajem Vysočina (33,8 %). Nejnižší podíl příjemců předčasného starobního důchodu na počtu příjemců starobního důchodu sólo a v kombinaci s pozůstalostním důchodem byl v roce 2019 evidován v Hlavním městě Praze (13,8 %) a Středočeském kraji (23,0 %).

Růst počtu osob v předčasném starobním důchodu je patrný z porovnání dat za roky 2010 a 2019, mezi kterými došlo ke zvýšení o 50,0 % na republikové úrovni, v Pardubickém kraji byl nárůst nepatrně vyšší (o 51,7 %). Pro srovnání ve sledovaném období se zvýšil celkový počet příjemců starobních důchodů na republikové úrovni o 7,2 % a v Pardubickém kraji o 7,8 %.

genderového pohledu tvořily v České republice v roce 2019 mezi osobami v předčasném starobním důchodu vyšší podíl ženy (57,1 %), než muži (42,9 %). V Pardubickém kraji byly ženy v nižším zastoupení (56,0 %), než činil republikový průměr. Zatímco počet žen v předčasném starobním důchodu se mezi roky 2010 a 2019 v Česku zvýšil o 45,1 %, počet mužů vzrostl o 57,1 %. V Pardubickém kraji je nárůst počtu osob v předčasném starobním důchodu ve srovnání s republikovým tempem dynamičtější, u žen činil mezi roky 2010 a 2019 nárůst 47,2 %, u mužů dokonce 57,9 %.

Příjemci předčasných starobních důchodů v Pardubickém kraji podle pohlaví (stav v prosinci)

Předčasný starobní důchod sólo a v kombinaci s pozůstalostním důchodem v prosinci roku 2019 v Pardubickém kraji pobíralo 38,8 tisíce osob (17,1 tisíce mužů a 21,7 tisíce žen); celkový počet příjemců proti roku 2010 vzrostl o 13,2 tisíce osob. Nejvyšší podíl osob pobírajících předčasný starobní důchod mezi okresy Pardubického kraje byl v prosinci 2019 zaznamenán v okrese Ústí nad Orlicí (34,4 %) a Svitavy (34,0 %), nejnižší podíly v okrese Pardubice (29,6 %) a Chrudim (29,9 %).

Podíl příjemců předčasných starobních důchodů na celkovém počtu příjemců starobních důchodů v Pardubickém kraji a jeho okresech (stav v prosinci)
(bez poměrných důchodů, včetně souběhu s vdovským nebo vdoveckým důchodem)

Vdovské a vdovecké důchody
Pozůstalostní důchod neboli vdovský a vdovecký důchod sólo nebo v kombinaci s přímým důchodem (tj. starobním nebo invalidním) pobíralo na konci roku 2019 v Pardubickém kraji celkem 32,0 tisíce osob. Žen pobírajících vdovský důchod sólo a v kombinaci s přímým důchodem bylo v prosinci 2019 v Pardubickém kraji celkem 26,8 tis., a to bylo 5 krát více, než činil počet mužů s vdoveckým důchodem sólo a v kombinaci s přímým důchodem (5,2 tis. osob). Z porovnání počtu příjemkyň vdovských důchodů od roku 2010 je patrný klesající trend (pokles o 7,4 %), u mužů vdovců je trend rostoucí (od roku 2010 nárůst o 5,0 %).

Invalidní důchody
Kategorie důchodů invalidních vykazuje dlouhodobě pokles počtu příjemců. Od roku 2010 počet důchodců invalidních sólo v kraji poklesl o 9,2 % na 22,2 tis. osob na konci roku 2019. Důchody pro invaliditu 3. stupně pobíralo v kraji 41,3 % ze všech invalidních důchodců (9,1 tis. osob) a ve srovnání s rokem 2010 se jejich počet snížil o 27,1 %. Počet příjemců důchodů pro invaliditu 2. stupně tvořil více než šestinu ze všech invalidních důchodců (4,0 tis. osob) a jejich počet od roku 2010 vzrostl o 37,7 %.  Příjemci důchodů pro invaliditu 1. stupně sólo představovali 40,5 % invalidních důchodců (9,0 tis. osob) a jejich počet byl oproti roku 2010 o 0,6 % vyšší. Kromě příjemců výhradně invalidního důchodu, další 373 osoby v kraji pobírají invalidní důchod v kombinaci s vdovským nebo vdoveckým důchodem.

Všechny údaje použité v tomto příspěvku (včetně dat v tabulkách, grafech a kartogramech) vycházejí ze zdrojů České správy sociálního zabezpečení, resp. Ministerstva práce a sociálních věcí, od nichž ČSÚ datové podklady přebírá. Všechny údaje jsou uváděny podle stavu v prosinci daného roku.