Dopravní nehody v Pardubickém kraji v roce 2017

 

V roce 2017 bylo v Pardubickém kraji ohlášeno 3 970 dopravních nehod, což je o 7 % více než v roce předchozím. Počet nehod v regionu byl v republikovém srovnání třetí nejnižší. Počet usmrcených osob v důsledku dopravních nehod byl v Pardubickém kraji i v ČR nejnižší od roku 1996.

Ze souhrnné zprávy o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v roce 2017 vydané Policejním prezidiem je patrné, že počet dopravních nehod v Pardubickém kraji nevykazuje v dlouhodobém časovém horizontu výrazné výkyvy. Výjimkou byl rok 2009, kdy došlo k zásadní metodické změně1 vymezení nehodových událostí (s ohlašovací povinností dopravní policii). Zatímco do roku 2009 se celkový počet dopravních nehod v Pardubickém kraji dlouhodobě pohyboval kolem 8 tisíc nehod za rok, od roku 2009 po změně pravidel počet nehod v kraji nepřevyšuje 4 tisíce.

V roce 2017 bylo při provozu na pozemních komunikacích Pardubického kraje evidováno 3 970 dopravních nehod (nejvíce od roku 2009), což představuje 3,8 % z celkového počtu 103 821 nehod na území ČR. Nejvyšší počet dopravních nehod byl zaznamenán v Hlavním městě Praze (23 032 nehod, 22,2 % všech dopravních nehod na území ČR) a Středočeském kraji (14 707 nehod, 14,2 %); nejnižší počet byl zaznamenán v Karlovarském (2 967, 2,9 %), Plzeňském (3 590, 3,5 %) a Pardubickém kraji.

Dopravní nehody a věcné škody v krajích ČR v roce 2017

Zdroj: Policejní prezidium ČR

Tabulka: Dopravní nehody a věcné škody v krajích ČR v roce 2017

Meziroční nárůst počtu dopravních nehod v roce 2017 vykázaly všechny kraje ČR; nárůst o více než 10 % zaznamenal Karlovarský kraj, nejnižší tempo růstu vykázalo Hlavní město Praha (o 0,7 %). V Pardubickém kraji došlo ve srovnání s předchozím rokem k nárůstu nehodovosti o 7,4 %, což je čtvrtá nejvyšší hodnota v mezikrajském srovnání.

Dopravní nehody v krajích ČR v roce 2017

Kartogram: Dopravní nehody v krajích ČR v roce 2017

Nejnižší dopravní nehodovost (v přepočtu na 1 000 obyvatel) v roce 2017 v mezikrajském srovnání zaznamenal Plzeňský kraj (6,2 dopravních nehod na 1 000 obyvatel), následoval kraj Jihomoravský (6,4) a Jihočeský (6,7); Pardubický kraj (7,7) se umístil na pátém nejnižším místě; nejvíce nehod na 1 000 obyvatel bylo registrováno v Hlavním městě Praze (17,9) a Ústeckém kraji (13,0).

Dopravní nehodovost v časové řadě vzrůstá ve všech krajích republiky. Porovnáním počtu dopravních nehod na 1 000 obyvatel mezi roky 2011 a 2017 jsme zaznamenali nejvyšší nárůst v Karlovarském kraji a Hlavním městě Praze, nejnižší nárůst nehodovosti evidujeme v Pardubickém a Plzeňském kraji.

Dopravní nehody v krajích České republiky

Graf: Dopravní nehody v krajích České republiky

Nehodovost úzce souvisí s hustotou silničního provozu, která odráží dlouhodobý trend nárůstu počtu vozidel v ČR. V porovnání let 2006 a 2016 činil přírůstek provozovaných osobních automobilů včetně dodávkových evidovaných na úřadech obcí s rozšířenou působností téměř jednu třetinu; počet nákladních automobilů vzrostl ve stejném období o více než 50 %.

Věcné škody způsobené při dopravních nehodách (hodnota škody odhadnutá policisty na místě dopravní nehody) na území Pardubického kraje v roce 2017 dosáhly celkové hodnoty 234 mil. Kč a proti roku 2016 byly o 21 % vyšší. Z porovnání hodnot škod způsobených při dopravních nehodách v Pardubickém kraji v delším časovém vidíme, že v roce 2017 byla věcná škoda nejvyšší od roku 2009, kdy došlo k poslední metodické změně1 vydané Policií České republiky ve vymezení nehodových událostí.

Průměrná škoda připadající na 1 dopravní nehodu v roce 2017 byla v mezikrajském srovnání nejvyšší v Jihočeském (76,0 tis. Kč) a Středočeském kraji (69,4 tis. Kč); nejnižší průměrnou škodu vykázaly kraje Liberecký (45,4 tis. Kč) a Ústecký (45,6 tis. Kč). Pardubický kraj byl průměrnou hodnotou škody na 1 dopravní nehodu (58,9 tis. Kč) pod republikovým průměrem, který dosáhl v roce 2017 hodnoty (60,8 tis. Kč).

Průměrná věcná škoda připadající na 1 dopravní nehodu v krajích ČR v roce 2017

Graf: Průměrná věcná škoda připadající na 1 dopravní nehodu v krajích ČR v roce 2017

Z Bilanční zprávy za rok 2017 vydané Krajským ředitelstvím policie Pardubického kraje vyplývá, že v polovině případů je příčinou dopravních nehod nesprávný způsob jízdy, z jedné šestiny se jedná o nepřiměřenou rychlost a více než desetina dopravních nehod je způsobena nedáním přednosti v jízdě.

Nejčastějším viníkem dopravních nehod v kraji je řidič motorového vozidla – 77,8 %, lesní zvěř a domácí zvířata zavinila v roce 2017 cekem 15,1 % dopravních nehod, dále následuje jako viník dopravních nehod řidič nemotorového vozidla (4,4 %) a chodci (0,9 %).

Dopravní nehody a věcné škody způsobené při dopravních nehodách v okresech Pardubického kraje

Z pohledu jednotlivých okresů byl největší počet dopravních nehod v Pardubickém kraji v roce 2017 evidován v okrese Pardubice, jejich podíl na krajském souhrnu činil 36 %; následovaly okresy Ústí nad Orlicí s 27% podílem, okres Chrudim (19 %) a Svitavy (18 %). Ve všech okresech Pardubického kraje počet dopravních nehod meziročně vzrostl, nejvyšší nárůst byl v roce 2017 zaznamenán v okrese Svitavy (o 18 %).

I z hlediska věcných škod způsobených dopravními nehodami v roce 2017 v Pardubickém kraji byl největší podíl zjištěn v okrese Pardubice (32 % krajského úhrnu), dalším v pořadí hodnoty škod byl okres Ústí nad Orlicí (30 %), Chrudim (20 %) a Svitavy (18 %). Meziročně vzrostla hodnota věcných škod v roce 2017 ve všech okresech Pardubického kraje, největší zvýšení bylo evidováno v okrese Ústí nad Orlicí – nárůst o 51 %.

Hodnota věcných škod přepočtených na 1 dopravní nehodu se v Pardubickém kraji v roce 2017 pohybovala od 66 tisíc Kč v okrese Ústí nad Orlicí po 53 tisíce na Pardubicku.

Zraněné a usmrcené osoby při dopravních nehodách v krajích ČR v roce 2017

Zdroj: Policejní prezidium ČR

Tabulka: Zraněné a usmrcené osoby při dopravních nehodách v krajích ČR v roce 2017

Z následujícího kartogramu, který znázorňuje závažnost dopravních nehod měřenou počtem dopravních nehod s následky na životě a zdraví na 100 hlášených dopravních nehod, vyplývá, že nejméně nehod s následky v roce 2017 bylo řešeno v Hlavním městě Praze (8 nehod s následky na 100 dopravních nehod), Ústeckém (15) a Karlovarském kraji (17). Nejvyšší počet nehod s následky na životě a zdraví na 100 dopravních nehod v roce 2017 vykázal Plzeňský kraj (41), za kterým následoval kraj Jihočeský (40), třetí v pořadí byl kraj Pardubický (31).


 

Dopravní nehody s následky na životě a zdraví v krajích ČR v roce 2017

Kartogram: Dopravní nehody s následky na životě a zdraví v krajích ČR v roce 2017

Jiným pohledem na počty dopravních nehod v krajích můžeme konstatovat, že v Plzeňském a Jihočeském kraji byla v roce 2017 dokonce každá druhá dopravní nehoda nehodou s následky na životě a zdraví, v Pardubickém, Jihomoravském a Zlínském kraji se jednalo o každou třetí dopravní nehodu. V Hlavním městě Praze byla až každá třináctá dopravní nehoda závažná z hlediska následků na životě a zdraví.

Podíl dopravních nehod s následky na životě a zdraví se v Pardubickém kraji dlouhodobě pohybuje nad republikovým průměrem. Následující graf popisuje vývoj počtu zraněných a usmrcených osob na 10 000 obyvatel v Pardubickém kraji a České republice v časové řadě od roku 1997.

Počet zraněných a usmrcených osob v důsledku dopravních nehod

Graf: Počet zraněných a usmrcených osob v důsledku dopravních nehod

V roce 2017 zemřelo do 24 hodin po dopravní nehodě na pozemních komunikacích Pardubického kraje 30 osob, meziročně jejich počet poklesl o 21 %. Porovnáním počtu usmrcených osob v důsledku dopravních nehod v časovém horizontu 20 let je zřetelně vidět klesající trend. V Pardubickém kraji mezi lety 1997 a 2017 je evidován více než dvojnásobný pokles usmrcených osob, přičemž nejtragičtějším rokem byl rok 1997 s celkově 80 zemřelými; rok s nejmenším počtem zemřelých v důsledku dopravních nehod v kraji je právě rok 2017.

Při dopravních nehodách v Pardubickém kraji v roce 2017 bylo zraněno celkem 1 606 osob, z toho 140 zranění bylo hodnoceno jako těžká. Počet těžce zraněných osob v kraji poklesl proti roku 2016 o 1 %, proti roku 1996 činil pokles více než dvojnásobek. Počet zranění, která jsou kvalifikovaná jako lehká, v roce 2017 v Pardubickém kraji meziročně vzrostl o 2 % a činil 1 466 případů, ve srovnání s rokem 1996 počet lehce zraněných osob poklesl o 13 %.

Dopravní nehody spáchané řidičem motorového vozidla pod vlivem omamných a návykových látek v krajích ČR v roce 2017

Zdroj: Policejní prezidium ČR

Tabulka: Dopravní nehody spáchané řidičem motorového vozidla pod vlivem omamných a návykových látek v krajích ČR v roce 2017

Počet dopravních nehod, u kterých byl viníkovi nehody – řidiči motorového vozidla prokázán vliv alkoholu, byl v roce 2017 v Pardubickém kraji meziročně vyšší o 3 %, při republikovém poklesu téměř o 3 %. Podíl dopravních nehod způsobený řidičem motorového vozidla pod vlivem alkoholu na všech hlášených dopravních nehodách v kraji byl třetí nejvyšší v mezikrajském srovnání. Přítomnost drog u řidiče motorového vozidla, který spáchal dopravní nehodu, činí na republikové úrovni 0,2 % ze všech nahlášených dopravních nehod. Nejčastěji byla přítomnost drog u řidiče motorového vozidla zjištěna, jak naznačuje níže uvedený graf, v Libereckém a Karlovarském kraji; řidiči Pardubického kraje se umístili na páté nejvyšší pozici; nejméně často byla přítomnost drog zjištěna u řidičů, kteří způsobili dopravní nehodu v Hlavním městě Praze a Kraji Vysočina.

Dopravní nehody spáchané řidičem motorového vozidla pod vlivem omamných a návykových látek v krajích ČR v roce 2017

Graf: Dopravní nehody spáchané řidičem motorového vozidla pod vlivem omamných a návykových látek v krajích ČR v roce 2017

Nejvyšší podíl dopravních nehod, u kterých byla viníkovi dopravní nehody prokázána přítomnost omamných a návykových látek byl v roce 2017 zaznamenán v Plzeňském kraji (9,3 nehody s prokázanou přítomností alkoholu nebo drog na 100 dopravních nehod celkem) a Jihočeském kraji (7,0); Pardubický kraj se umístil na nelichotivém třetím místě (6,1). Nejnižší podíl nehod s přítomností alkoholu nebo drog byl registrován v Hlavním městě Praze (1,6) a Ústeckém kraji (3,0).

Dopravní nehody spáchané řidičem motorového vozidla pod vlivem omamných a návykových látek v krajích ČR v roce 2017

Kartogram: Dopravní nehody spáchané řidičem motorového vozidla pod vlivem omamných a návykových látek v krajích ČR v roce 2017

Obecními úřady obcí s rozšířenou působností (ORP) v České republice bylo v prosinci 2017 (stav k 31. 12. 2017) v centrálním registru řidičů evidováno 482 461 řidičů, kteří se dopustili přestupku (trestného činu) započítávaného do bodového hodnocení řidiče. Takový řidič má na svém kontě alespoň jeden „trestný“ bod (dále jen bodovaný řidič). Toto množství řidičů odpovídá 7,1 % všech registrovaných řidičů v ČR, tzn., že každý 14. řidič je bodovaný.

V porovnání s rokem 2016 vzrostl celkový počet registrovaných řidičů o 31 tis. osob (nárůst o 0,5 %), počet bodovaných řidičů se snížil o 37,5 tis. osob (pokles o 7 %).

Bodové hodnocení řidičů v krajích ČR v roce 2017

Kartogram: Bodové hodnocení řidičů v krajích ČR v roce 2017

V rámci krajů ČR byl v roce 2017 nejvyšší podíl bodovaných řidičů ze všech registrovaných řidičů evidován v Ústeckém (9,1 %) a Karlovarském kraji (8,5 %); nejmenší podíl bodovaných řidičů byl zjištěn v Hlavním městě Praze (5,6 %) a shodně 6,4 % v Královéhradeckém kraji a na Vysočině.

Poměr všech registrovaných řidičů v ČR podle pohlaví je celkem ustálený a tvoří ho 55,2 % mužů a 44,8 % žen. Výrazně odlišný je ale poměr bodovaných řidičů dle pohlaví, kde muži v roce 2017 reprezentovali 81,6 % a ženy pouze 18,4 %.

Početně největší skupinu řidičů, kteří se v roce 2017 v ČR dopustili přestupku a byli bodově hodnoceni, tvořili řidiči ve věku 43 let a řidičky ve věku 40 let. Pokud porovnáme počet bodovaných řidičů a počet registrovaných řidičů daného věku, můžeme konstatovat, že největší podíl tvořili bodovaní muži ve věku 24 let a bodované ženy ve věku 29 let.

Dosažením 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů nastává řízení o odevzdání řidičského oprávnění na dobu jednoho roku. Nejpočetnější skupina řidičů v republice, kteří mají na svém kontě 12 bodů, jsou muži ve věku 30 let, nejvíce žen s 12 body je evidováno ve věku 32 let. Největší podíl řidičů s 12 body ze všech bodovaných řidičů byl zjištěn v Karlovarském (11,4 %) a Ústeckém (11,1 %) kraji, Pardubický kraj byl s 6,6% podílem na čtvrté nejnižší pozici ve srovnání krajů.

1 Metodika

Počínaje 1. lednem 1979 podléhaly statistickému sledování všechny nehody v silničním provozu, které byly dopravní policii nahlášeny, počínaje lednem 2001 jsou ve statistice vedeny nehody, které byly Policii České republiky nahlášeny, povinnost hlásit polici nehodu je až při škodě převyšující 20 000 Kč, nebo dojde-li ke zranění nebo usmrcení, nebo ke škodě na majetku třetí osoby, od 1. 7. 2006 se tato hranice zvýšila na 50 000 Kč a od 1. 1. 2009 na 100 000 a byl „odstraněn institut tzv. třetí osoby“. Od 1. 7. 2006 se staničení místa nehody provádí pomocí souřadnic GPS.

Systém bodového hodnocení přestupků a trestných činů proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích spáchaných řidiči motorových vozidel byl zaveden od 1. 7. 2006 na základě zákona č. 411/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.