Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Pardubického kraje

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Pardubického kraje od konce 19. století

Díky údajům ze sčítání lidu, domů a bytů můžeme hodnotit dlouhodobý vývoj počtu obyvatel již od konce 19. století. V roce 1869 bylo sečteno na území dnešního Pardubického kraje 486 tisíc obyvatel, tj. o 25 tis. osob méně než při posledním sčítání v roce 2011. Nejvíce obyvatel kraje tehdy žilo na území okresu Ústí nad Orlicí a Svitavy – v úhrnu 60 % krajské populace.

Do roku 1910 v kraji zaznamenáváme mezi sčítáními trvalý populační přírůstek. Počet obyvatel Pardubického kraje dosáhl maxima za posledních 150 let právě těsně před první světovou válkou, kdy a jeho území žilo více než 550 tisíc obyvatel. Je to o 40 tisíc osob více než při nedávném sčítání před třemi roky.

Následoval úbytek počtu obyvatel spojený s první světovou válkou, který však nebyl tak výrazný jako ten další v důsledku druhé světové války a následného odsunu německého obyvatelstva. Důsledek války na populaci uvnitř kraje byl velmi rozdílný. Největší úbytek počtu obyvatel mezi sčítáními v letech 1930 a 1950 byl zaznamenán na území okresu Svitavy a Ústí nad Orlicí.

V 50. a 60. letech minulého století se díky rozvoji průmyslu a služeb významně zvýšil počet obyvatel zejména v okrese Pardubice. Počet obyvatel rostl především v krajském městě. Populace pardubického okresu se za posledních 150 let více než zdvojnásobila, zatímco ve zbývajících okresech kraje byl v tomto dlouhodobém pohledu zaznamenán úbytek obyvatelstva. Při sčítání v roce 2011 tak žila na území okresu Pardubice již třetina krajské populace, zatímco v roce 1869 to bylo necelých 17 %.



V roce 2011 bylo sečteno 511 627 obyvatel s obvyklým pobytem v Pardubickém kraji, resp. 516 123 osob přihlášených k trvalému pobytu v kraji.

Vývoj počtu obyvatel Pardubického kraje v posledních letech (do roku 2013)

Nejvyšší počty přistěhovalých směřovaly do kraje v letech 2007 a 2008, a to více než 7 tisíc osob ročně. Relativně příznivě se vyvíjela i porodnost, a to v návaznosti na věkovou strukturu žen v plodném věku. Následující ekonomický útlum se však negativně odrazil zejména na migračním přírůstku.

Počet obyvatel kraje v roce 2013 poprvé od roku 2005 klesl, a to díky převaze počtu zemřelých nad narozenými i díky převaze počtu vystěhovalých nad přistěhovalými. Zatímco převaha počtu zemřelých nad narozenými se v kraji projevovala již v posledních třech letech, celkové migrační saldo v roce 2013 přešlo do záporných čísel poprvé od roku 2003. Postupně se také snižuje nadále kladné saldo migrace ve vztahu k zahraničí.



V návaznosti na nahrazování sňatků nesezdaným soužitím i častější preference života single dlouhodobě klesá sňatečnost. V roce 2013 se počet sňatků v kraji dostává na minimum 2 tisíc, když počátkem 90. let minulého století byl jejich počet téměř dvojnásobný. Zároveň se neustále prodlužuje průměrný věk vstupu do manželství. Ten v kraji v roce 2013 činil při prvním sňatku mužů 30,7 let a u žen 28,0 let, což jsou hodnoty pod republikovým průměrem a v případě žen se jedná dokonce o druhý nejnižší průměrný věk při prvním sňatku mezi kraji.

Rozvodovost v kraji dlouhodobě spíše stagnuje, míra rozvodovosti je nižší než celorepublikový průměr. V mezikrajském srovnání má Pardubický kraj nejvyšší podíl rozvodů s nezletilými dětmi, a to 62% při republikovém průměru 57 %.

Počet potratů neustále klesá, a to především díky poklesu počtu umělých přerušení těhotenství. V roce 2013 připadalo v kraji 0,4 potratu na jednu ženu (během celého jejího života), což představuje nejnižší úhrnnou potratovost v mezikrajském srovnání.


Vývoj počtu obyvatel Pardubického kraje v roce 2014

V průběhu prvního pololetí roku 2014 se počet obyvatel Pardubického kraje zvýšil, avšak jen o 19 osob. Ke konci června tak podle předběžné statistické bilance v kraji žilo 516 004 obyvatel, to je o 200 osob více než ke konci prvního pololetí předchozího roku. K nárůstu počtu obyvatel od počátku roku přispěla mírná převaha počtu narozených nad zemřelými, naopak stěhováním obyvatel ubylo. Úbytek stěhováním se však týkal pouze migrace uvnitř republiky, naopak ve vztahu k zahraničí kraj zaznamenává i nadále migrační přírůstek.

Během prvních šesti měsíců roku 2014 se v kraji narodilo o 260 dětí více než v loňském prvním pololetí, avšak o 75 dětí méně než ve stejném období předloni. Dlouhodobě rostoucí podíl dětí narozených mimo manželství v kraji mírně klesl na 44,5 % při republikovém průměru 46 %.

Počet zemřelých v kraji v prvním pololetí roku 2014 byl o 383 osob nižší než v loňském. Převaha počtu narozených nad zemřelými byla přitom zaznamenána ve všech okrese kraje kromě Orlickoústecka.

Přírůstek obyvatel stěhováním se projevil pouze v okrese Pardubice, a to o 165 osob od počátku roku. Pro tento region je kladné saldo stěhováním dlouhodobě typické a souvisí s lepšími možnostmi pracovního uplatnění nejen pro občany ČR, ale i pro cizince.


V průběhu prvního pololetí roku 2014 bylo v kraji uzavřeno o 75 více manželství než v prvním pololetí roku loňského. Rozvedeno bylo o 56 manželství více než v loňském prvním pololetí. Nadále pokračoval trend klesající potratovosti.

Ze čtvrtletních údajů však nelze vyvozovat dlouhodobé trendy, je třeba počkat na roční údaje a na základě nich provést srovnání s roky minulými.

Předpokládaný vývoj počtu obyvatel Pardubického kraje do roku 2050

Z demografické projekce, kterou statistický úřad zveřejnil na počátku roku 2014, vyplývá, že počet obyvatel Pardubického kraje bude, stejně jako ve většině ostatních krajů, v budoucnu postupně klesat. Na populačním úbytku se budou podílet zejména nižší počty narozených dětí ve srovnání s počtem zemřelých. Tento populační úbytek by mohl být částečně zmírňován kladným saldem stěhováním, které bylo v rámci projekce uvažováno. Prognózování migrace je však velmi složitý problém, jelikož její budoucí vývoj se dá obtížně odhadovat. Je ovlivněna celou řadou faktorů, zejména pak ekonomickou situací a s ní spojeným rozvojem území.

Podle výsledků projekce lze očekávat, že v horizontu deseti let klesne počet obyvatel kraje o více než 3 tisíce osob a za dvacet let by mohlo v kraji žít až o 10 tisíc osob méně než dnes. Díky vyšší porodnosti v prvním desetiletí toho století sice dojde po roce 2030 k mírnému zvýšení počtu narozených, nejpozději po roce 2042 by měly počty živě narozených dětí opět klesat. V roce 2050 lze tak očekávat, že v Pardubickém kraji bude žít 487 tisíc obyvatel, tj. o 30 tisíc méně, než v současné době. Kraj by tak měl i nadále zůstat čtvrtým nejméně zalidněným regionem České republiky.



Ani Pardubický kraj se nevyhne stárnutí populace. Procentní zastoupení osob pětašedesátiletých a starších na obyvatelstvu kraje by se mělo do poloviny tohoto století zvýšit téměř dvojnásobně, ze 17 na 31 %. Na sto dětí do 14 let by tak mělo v roce 2050 v kraji připadat již téměř 240 seniorů, přičemž v současnosti je to polovina. Projekce předpokládá rostoucí naději dožití při narození – v kraji u mužů o 8 let na 83 roků, u žen o 7 let na téměř 88 roků.


Použité zdroje:
Statistický lexikon obcí 2013 s retrospektivním přehledem o počtu obyvatel v letech 1869 – 2011
Základní tendence demografického, sociální a ekonomického vývoje Pardubického kraje v roce 2013
Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2013
Demografická ročenka krajů 2004 až 2013
Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v 1. až 2. čtvrtletí 2014
Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050