V průběhu roku 2017 v Pardubickém kraji rostly stavy skotu a díky vyšší průměrné dojivosti se zvyšovala i výroba mléka. Ve většině krajů rostly stavy prasat; v Pardubickém kraji bylo zvýšení čtvrté nejvyšší. Naproti tomu výroba jatečných prasat ve většině krajů klesala, přitom v Pardubickém kraji stagnovala. Výrazně vzrostly též stavy nosnic; snáška vajec se zvýšila o polovinu. Podíl Pardubického kraje na stavech drůbeže v ČR byl v roce 2017 mezi kraji nejvyšší. V kraji se snížil počet porážek skotu a prasat i množství vyrobeného hovězího a vepřového masa.

Následující data byla získána dopočtem z výběrového zjišťování za zemědělské podniky sídlící v kraji (bez tzv. „hobby aktivit“ obyvatelstva).

Podíl krajů na stavech skotu, prasat a drůbeže v roce 2017 (k 31. 12.)

Rostly stavy skotu i výroba mléka, výroba jatečného skotu klesala

V průběhu roku 2017 se celostátně zvýšily stavy skotu o 2,0 %, přitom pokles nastal pouze ve Zlínském kraji. V Pardubickém kraji stavy vzrostly o 1,4 %; na růstu stavů skotu v kraji o 1 563 kusů se podílelo především zvyšování počtu zapuštěných krav starších než 2 roky (o 1 289 kusů) a býků ve věku 1–2 roky (o 494 kusů).

Stavy krav v roce 2017 celostátně vzrostly o 1,9 %, nárůst byl přitom zaznamenán ve většině krajů. V Pardubickém kraji počet krav meziročně vzrostl o 877 kusů, v relativním vyjádření se shodoval s celostátním trendem.

Počet narozených telat na 100 krav se v roce 2017 oproti roku předchozímu snížil v deseti krajích včetně Pardubického, přesto zůstala krajská hodnota 100,7 narozených telat na 100 krav nejvyšší mezi všemi kraji v ČR.

V kraji byl v roce 2017 oproti vývoji v celé ČR zaznamenán pomalejší růst úhynu telat (meziročně se v celé ČR úhyn zvýšil o 0,4 procentního bodu na 6,6 %, v Pardubickém kraji o 0,2 p. b. na 5,6 %), přesto se postavení kraje v mezikrajském srovnání procenta úhynu zhoršilo; úhyn byl druhý nejnižší (nižší byl pouze ve Zlínském kraji), přitom v předchozím roce byl v Pardubickém kraji úhyn telat v mezikrajském srovnání nejnižší. Počtem 95,1 odchovaných telat na 100 krav se Pardubický kraj zařadil v roce 2017 na 1. místo v republice (také v letech 2013, 2014 a 2016 zde byl odchov telat nejvyšší).  

Výroba mléka se v kraji zvýšila v roce 2017 o 1,2 %, přitom celostátně výroba mléka vzrostla o 0,5 %; k rychlejšímu růstu výroby v porovnání s Pardubickým krajem došlo ve čtyřech krajích, zatímco v 5 krajích výroba mléka poklesla.

Ve všech krajích s výjimkou Karlovarského se v roce 2017 zvyšovala průměrná dojivost, celostátní hodnota 8 222 litrů na krávu za rok byla o 161 litrů vyšší než v roce předchozím. V Pardubickém kraji dosáhla dojivost 8 270 litrů, což stačilo pouze na 8. místo v ČR.

Chov skotu v Pardubickém kraji za roky 2016 a 2017

Růst prodeje mléka byl v kraji pomalejší než zvýšení jeho výroby. Tržnost mléka se tím meziročně v kraji snížila o 0,1 procentního bodu a byla na úrovni republikového průměru.

Výroba jatečného skotu (do roku 2013 používán pojem prodej jatečného skotu) se v roce 2017 celostátně snížila o 4,4 % (z hlediska hmotnosti), přitom k růstu výroby došlo pouze ve dvou krajích. V Pardubickém kraji bylo meziroční snížení výroby nadprůměrné a činilo 7,1 %.

Stavy prasat rostly, výroba jatečných prasat stagnovala

V kraji se zvýšil stav prasat v roce 2017 o 6,0 %, což byl mezi kraji čtvrtý nejvyšší přírůstek; celostátně stav prasat meziročně vzrostl o 3,5 %. V úhrnu za celou ČR rostly především stavy selat, v Pardubickém kraji rostly hlavně stavy mladých prasat do 50 kg živé hmotnosti.

Chov prasat v Pardubickém kraji za roky 2016 a 2017

Pardubický kraj se dlouhodobě řadil mezi kraje s nejlepšími výsledky v odchovu selat. Počet narozených selat na prasnici v roce 2017 vzrostl a mezi kraji se Pardubický kraj zařadil až na 5. místo (v roce 2016 to bylo 3. místo). Úhyn selat byl v roce 2017 mezi kraji 3. nejnižší. V počtu odchovaných selat na prasnici se kraj v roce 2017 zařadil na 4. místo, zatímco v předchozím roce byl mezi kraji třetí.

V kraji v roce 2017 stagnovala výroba jatečných prasat (do roku 2013 označováno jako prodej jatečných prasat), přitom růst byl zaznamenán pouze ve Zlínském kraji. Výroba jatečných prasat celostátně poklesla o 16,7 tis. t živé hmotnosti, z toho připadalo 3,0 tis. t na chovatele v Jihomoravském kraji a 2,6 tis. t v Olomouckém a Královéhradeckém kraji.

Stavy nosnic v kraji výrazně vzrostly, snáška vajec se zvýšila o polovinu

Největší meziroční změny byly v roce 2017 na regionální úrovni zaznamenány ve stavech drůbeže. Celostátně stavy drůbeže vzrostly o 0,9 %, přitom v Pardubickém kraji stavy vzrostly o 20,7 %. Ještě rychleji rostly stavy drůbeže ve Středočeském kraji (o 30,9 %), naproti tomu v Plzeňském kraji meziročně poklesly stavy téměř o polovinu. Tyto výkyvy souvisejí s poměrně krátkým cyklem výroby jatečné drůbeže.  

Od roku 2010 se namísto stavů slepic zjišťují stavy nosnic (tj. slepic, které dosáhly snáškové zralosti a jsou chovány pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí). V roce 2017 se celostátně zvýšily stavy nosnic o 9,6 %, přitom meziroční pokles nastal v 8 krajích. Nejvyšší růst (o 44 %) byl zaznamenán v Pardubickém kraji. Na celostátním meziročním přírůstku 437 tis. nosnic se Pardubický kraj podílel z 99 %.

Snáška konzumních vajec se celostátně meziročně zvýšila o 11,8 %, k růstu došlo v šesti krajích. Nejvyšší růst byl zaznamenán v Pardubickém kraji – o 127 mil. kusů, což je 82 % celostátního meziročního růstu. Průměrná snáška na 1 nosnici meziročně vzrostla v kraji o 1,3 % (celostátně se zvýšila o 2,1 %), mezi kraji obsadil Pardubický kraj 4. místo stejně jako v roce 2016; roční snáška na nosnici zde v roce 2017 překračovala republikový průměr o 6 vajec.

Chov drůbeže v Pardubickém kraji za roky 2016 a 2017

Výroba jatečné drůbeže (do roku 2013 označováno jako prodej jatečné drůbeže) se v roce 2017 celostátně zvýšila o 6,0 %. Výroba jatečné drůbeže poklesla pouze v Plzeňském a Moravskoslezském kraji. Na celostátním růstu výroby o 14,4 tis tun se Pardubický kraj podílel z 35 %.

Poklesl počet porážek skotu a prasat i množství vyrobeného masa

Data jsou zpracována za všechny provozy porážek bez ohledu na výrobní kapacitu. Porážky zahrnují všechna jatečná zvířata bez ohledu na to, zda jsou tuzemského původu nebo byla dovezena ze zahraničí. Nejsou však zahrnuty domácí porážky.

V roce 2017 se v kraji meziročně snížily počty poraženého skotu a prasat, přitom klesala i průměrná hmotnost poražených zvířat. Meziroční pokles počtu poraženého skotu v Pardubickém kraji byl mezi kraji po Plzeňském kraji a Kraji Vysočina třetí nejvyšší. Méně bylo v kraji poražených býků a telat, zatímco počet poražených jalovic a krav vzrostl. Pokles počtu poražených prasat byl po Plzeňském kraji druhý nejvyšší. Průměrná hmotnost v kraji poráženého skotu překročila celostátní průměr o 65 kg (tedy o více než 10 %) a byla v mezikrajském srovnání nejvyšší. Průměrná hmotnost v kraji porážených prasat se příliš nelišila od republikového průměru. Počet v kraji porážených ovcí meziročně vzrostl o 10 % při celostátním zvýšení 4 %. Průměrná hmotnost porážených ovcí vzrostla v kraji o 3,9 %, přesto mírně zaostávala za celostátním průměrem.

Porážky hospodářských zvířat a výroba masa v Pardubickém kraji za roky 2016 a 2017

Celostátně se výroba masa (bez drůbežího) meziročně snížila o 13,5 tis. tun (o 4,6 %), přitom největší vliv na to měl pokles výroby vepřového masa (o 9,3 tis. tun, tj. o 4,2 %). V kraji výroba masa v roce 2017 poklesla o 2,7 tis. tun (o 9,7 %); v absolutním vyjádření zaznamenal v mezikrajském srovnání vyšší meziroční úbytek výroby masa pouze Plzeňský kraj. Pokles výroby vepřového masa byl v kraji o 700 tun vyšší než pokles výroby hovězího masa. Výroba masa meziročně v roce 2017 vzrostla pouze ve Středočeském kraji, přitom ve výrobě hovězího masa byl zaznamenán růst ještě v Jihomoravském a Ústeckém kraji a vepřového masa v Královéhradeckém kraji.

Kraj má dlouhodobě nejvyšší objem živočišné produkce na hektar

Na rozdíl od předchozího textu zahrnuje následující pohled na postavení zemědělství v kraji celé odvětví, tedy i drobné chovatele s produkcí pro vlastní spotřebu (tzv. „hobby aktivity“).

Kraj se řadí k regionům s nadprůměrným podílem primárního sektoru na zaměstnanosti i na hrubé přidané hodnotě. V letech 2010–2012 se živočišná produkce na celkové produkci zemědělského odvětví podílela méně než produkce rostlinná. Podíl živočišné produkce se však postupně zvyšoval až na 50,1 % v roce 2014; v roce 2016 (poslední dostupný údaj) předběžně dosáhl tento podíl 47,3 % (hodnoceno v běžných cenách). Nadále zůstala živočišná produkce vyšší o cca 85 mil. Kč než rostlinná. V přepočtu na 1 hektar obhospodařované zemědělské půdy připadala v kraji živočišná produkce v hodnotě 22,0 tis. Kč při celostátním průměru 13,0 tis. Kč.  V ostatních krajích se živočišná produkce na hektar pohybovala v rozmezí od 6,3 tis. Kč v Ústeckém kraji po 19,5 tis. Kč v Kraji Vysočina.

Na živočišné produkci kraje se v roce 2016 z 51 % podílela zvířata, z toho skot 13 %, prasata 17 % a drůbež 21 %. Živočišné výrobky tvořily 49 % živočišné produkce kraje, v tom mléko tvořilo 40 % a vejce 9 %. Vysoká produkce drůbeže přispěla k tomu, že měl kraj i v roce 2016 v mezikrajském srovnání nejvyšší objem nejen živočišné produkce, ale i celkové zemědělské produkce na hektar obhospodařované zemědělské půdy. Data o zemědělské produkci za rok 2017 ve finančním vyjádření budou k dispozici až ve 4. čtvrtletí 2017.