Chov skotu, prasat a drůbeže v Pardubickém kraji v roce 2016
Podíl krajů na stavech skotu, prasat a drůbeže v roce 2016 (k 31. 12.)
Následující data byla získána dopočtem z výběrového zjišťování za zemědělské podniky sídlící v kraji (bez tzv. „hobby aktivit“ obyvatelstva).
Stavy skotu klesaly, výroba mléka rostla a výroba jatečného skotu stagnovala
V průběhu roku 2016 se celostátně snížily stavy skotu o 2,0 %, přitom růst nastal pouze v Ústeckém, Jihomoravském a Karlovarském kraji. V Pardubickém kraji stavy poklesly o 2,4 %; na snížení stavů skotu v kraji o 2 734 kusů se podílel především úbytek mladého skotu ve věku 1–2 roky (o 1 656 kusů) a dále zvířat starších než 2 roky (o 590 kusů).
Stavy krav v roce 2016 celostátně poklesly o 1,0 %, nárůst byl přitom zaznamenán v pěti krajích. V Pardubickém kraji počet krav meziročně poklesl o 1,3 % (tj. o 590 kusů).
Počet narozených telat na 100 krav se v Pardubickém jako jednom z pěti krajů v roce 2016 oproti roku předchozímu zvýšil, krajská hodnota 101,6 narozených telat na 100 krav je nejvyšší mezi všemi kraji ČR.
V kraji byl v roce 2016 zaznamenán rychlejší růst úhynu telat (meziročně se v celé ČR úhyn zvýšil o 0,1 procentního bodu, v Pardubickém kraji o 0,3 p. b.), přesto se postavení kraje v mezikrajském srovnání procenta úhynu zlepšilo; úhyn byl nejnižší, přitom v předchozím roce měly lepší výsledky kraje Zlínský a Jihomoravský. Počtem odchovaných telat na 100 krav se Pardubický kraj zařadil v roce 2016 na 1. místo v republice (také v letech 2013 a 2014 zde byl odchov telat nejvyšší).
Výroba mléka se v kraji zvýšila v roce 2016 o 0,5 %, přitom celostátně výroba mléka vzrostla o 1,3 %; k rychlejšímu růstu výroby v porovnání s Pardubickým krajem došlo v sedmi krajích.
V devíti krajích se v roce 2016 zvyšovala průměrná dojivost, celostátní hodnota 8 061 litrů na krávu za rok byla o 60 litrů vyšší než v roce předchozím. V Pardubickém kraji dosáhla dojivost 8 130 litrů, což stačilo pouze na 7. místo v ČR.
Chov skotu v Pardubickém kraji za roky 2015 a 2016
Růst prodeje mléka byl v kraji rychlejší než zvýšení jeho výroby. Tržnost mléka se tím v kraji zvýšila o 0,4 procentního bodu a byla na úrovni republikového průměru.
Výroba jatečného skotu (do roku 2013 používán pojem prodej jatečného skotu) se v roce 2016 celostátně snížila o 0,8 % (z hlediska hmotnosti), přitom k poklesu výroby došlo v pěti krajích. V Pardubickém kraji bylo meziroční snížení výroby podprůměrné a činilo 0,2 %.
Stavy prasat rostly, růst výroby jatečných prasat byl mezi kraji druhý nejvyšší
V kraji se zvýšil stav prasat v roce 2016 o 0,8 %, což byl mezi kraji třetí nejvyšší přírůstek; celostátně stav prasat meziročně poklesl o 4,9 %. V úhrnu za celou ČR se snižovaly stavy prasat ve všech kategoriích, naproti tomu v kraji rostly stavy selat a prasat na výkrm v kategorii 50–79 kg živé hmotnosti.
Chov prasat v Pardubickém kraji za roky 2015 a 2016
Pardubický kraj se dlouhodobě řadil mezi kraje s nejlepšími výsledky v odchovu selat. Počet narozených selat na prasnici sice v roce 2015 poklesl a mezi kraji se zařadil až na 5. místo, zvýšený počet narozených selat na prasnici vrátil v roce 2016 kraj na 3. pozici. Úhyn selat byl nadále mezi kraji nejnižší. V počtu odchovaných selat na prasnici se kraj v roce 2016 zařadil na 3. místo, zatímco v předchozím roce byl mezi kraji čtvrtý.
V kraji byl v roce 2016 zaznamenán mezi kraji druhý nejvyšší růst výroby jatečných prasat (do roku 2013 označováno jako prodej jatečných prasat). Výroba jatečných prasat celostátně vzrostla o 13 tis. t živé hmotnosti, z toho připadalo 6 tis. t na chovatele v Pardubickém kraji. Růst se projevil ve sledovaném roce v šesti krajích.
Stavy nosnic výrazně vzrostly, průměrná snáška vajec na nosnici mírně poklesla
Největší meziroční změny byly v roce 2016 na regionální úrovni zaznamenány ve stavech drůbeže. Celostátně stavy drůbeže vzrostly o 2,1 %, přitom v Pardubickém kraji stavy vzrostly o 51,6 %. Ještě rychleji rostly stavy drůbeže ve Zlínském kraji (o 81,1 %), naproti tomu v Moravskoslezském kraji meziročně poklesly stavy o více než třetinu. Tyto výkyvy souvisejí s poměrně krátkým cyklem výroby jatečné drůbeže.
Od roku 2010 se namísto stavů slepic zjišťují stavy nosnic (tj. slepic, které dosáhly snáškové zralosti a jsou chovány pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí). V roce 2016 se celostátně zvýšily stavy nosnic o 17,8 %, přitom meziroční pokles nastal v 5 krajích. Na celostátním meziročním přírůstku 683 tis. nosnic se Pardubický kraj podílel více než dvěma třetinami.
Snáška konzumních vajec se celostátně meziročně zvýšila o 5,4 %, k růstu došlo v pěti krajích. Nejvyšší růst byl zaznamenán v Pardubickém kraji – o 102 mil. kusů, což o polovinu překračuje celostátní meziroční růst. Průměrná snáška na 1 nosnici meziročně poklesla v kraji o 0,8 % (celostátně se zvýšila o 0,5 %), navzdory tomuto vývoji se kraj posunul z 5. na 4. místo; roční snáška na nosnici zde v roce 2016 překračovala republikový průměr o 8 vajec.
Chov drůbeže v Pardubickém kraji za roky 2015 a 2016
Výroba jatečné drůbeže se v roce 2016 celostátně snížila o 3,9 %. Pardubický kraj se zařadil mezi 7 krajů, ve kterých výroba jatečné drůbeže poklesla, přitom snížení o 2 tis. tun představuje pětinu celostátního poklesu.
Poklesl počet poražených prasat i množství vyrobeného vepřového masa
Data jsou zpracována za všechny provozy porážek bez ohledu na výrobní kapacitu. Porážky zahrnují všechna jatečná zvířata bez ohledu na to, zda jsou tuzemského původu nebo byla dovezena ze zahraničí. Nejsou však zahrnuty domácí porážky.
Porážky hospodářských zvířat a výroba masa v Pardubickém kraji za roky 2015 a 2016
V roce 2016 se v kraji meziročně zvýšily počty poraženého skotu a ovcí, přitom klesala průměrná hmotnost poražených ovcí. Meziroční růst počtu poraženého skotu v Pardubickém kraji byl mezi kraji po Kraji Vysočina druhý nejvyšší, poražených ovcí absolutně nejvyšší. Průměrná hmotnost v kraji poráženého skotu překročila celostátní průměr o 69 kg (tedy o více než 10 %) a byla v mezikrajském srovnání nejvyšší. Počet v kraji porážených prasat meziročně poklesl o 9,7 % při celostátním snížení 3,1 %. Průměrná hmotnost porážených prasat vzrostla v kraji o 1,2 % a byla mírně nad celostátním průměrem.
Celostátně se výroba masa (bez drůbežího) meziročně snížila o 3,8 tis. tun (o 1,3 %), přitom největší vliv na to měl pokles výroby vepřového masa (o 7,4 tis. tun, tj. o 3,3 %). V kraji výroba masa v roce 2016 vzrostla o 76 tis. tun (0,3 %); v absolutním vyjádření zaznamenalo v mezikrajském srovnání vyšší meziroční přírůstek výroby masa pět krajů. Pokles výroby vepřového masa byl v kraji kompenzován vyšší výrobou hovězího masa (druhé nejvyšší zvýšení po Kraji Vysočina).
Na rozdíl od předchozího textu zahrnuje následující pohled na postavení zemědělství v kraji celé odvětví, tedy i drobné chovatele s produkcí pro vlastní spotřebu (tzv. „hobby aktivity“).
Kraj se řadí k regionům s nadprůměrným podílem primárního sektoru na zaměstnanosti i na hrubé přidané hodnotě. V letech 2010–2012 se živočišná produkce na celkové zemědělské produkci podílela méně než produkce rostlinná. Podíl živočišné produkce se však postupně zvyšoval až na 50,1 % v roce 2014; v roce 2015 předběžně dosáhl 48,3 % (hodnoceno v běžných cenách). Nadále zůstala živočišná produkce vyšší o cca 310 mil. Kč než rostlinná. Na živočišné produkci kraje se v roce 2015 z poloviny podílela zvířata, z toho skot 12 %, prasata 14 % a drůbež 24 %. Živočišné výrobky tvořily druhou polovinu živočišné produkce kraje (v tom mléko 44 % a vejce 6 %). Vysoká produkce drůbeže přispěla k tomu, že měl kraj i v roce 2015 v mezikrajském srovnání nejvyšší objem zemědělské produkce na hektar obhospodařované půdy. Data o zemědělské produkci za rok 2016 ve finančním vyjádření budou k dispozici až ve 4. čtvrtletí 2017.
Přílohy
- Podrobněji se lze s výsledky chovu hospodářských zvířat a výrobou masa v roce 2016 seznámit v publikacích:
-
Výsledky chovu skotu - 2. pololetí 2016 Odkaz [nové okno]
-
Výsledky chovu prasat - k 31. 12. 2016 Odkaz [nové okno]
-
Výsledky chovu drůbeže - 2016 Odkaz [nové okno]
-
Porážky hospodářských zvířat - prosinec 2016 Odkaz [nové okno]
-
Kontaktní osoba:
RNDr. Petr Dědič
Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích
tel.: 737 858 698
e-mail: petr.dedic@czso.cz