Chov skotu, prasat a drůbeže v Pardubickém kraji v roce 2015

 

Kraj se řadí k regionům s nadprůměrným podílem primárního sektoru na zaměstnanosti i na hrubé přidané hodnotě. V letech 2010 - 2012 se živočišná produkce na celkové zemědělské produkci podílela méně než produkce rostlinná. Podíl živočišné produkce se však postupně zvyšoval a v roce 2014 předběžně dosáhl 50,2 % (hodnoceno v běžných cenách). Na úkor rostlinné produkce (43,9 % v roce 2014) rostlo i zastoupení zemědělských služeb (na 4,0 %) a nezemědělských činností (na 1,9 %). Na živočišné produkci kraje se zvířata podílela 49 procenty, z toho skot 10 %, prasata 16 % a drůbež 23 %. Živočišné výrobky tvořily 51 % živočišné produkce kraje (v tom mléko 44 % a vejce 6 %). Data o zemědělské produkci za rok 2015 ve finančním vyjádření budou k dispozici až ve 4. čtvrtletí 2016.

Podíl krajů na stavech skotu a prasat v roce 2015 (k 31. 12.)

Graf - Podíl krajů na stavech skotu a prasat v roce 2015 (k 31. 12.)

Následující data byla získána dopočtem z výběrového zjišťování za zemědělské podniky sídlící v kraji (bez tzv. „hobby aktivit“ obyvatelstva).

Stavy skotu stagnovaly, výroba mléka a jatečného skotu rostla

V průběhu roku 2015 se celostátně snížily stavy skotu o 0,5 %, přitom růst nastal pouze ve Zlínském, Moravskoslezském, Jihomoravském a Středočeském kraji. V Pardubickém kraji stavy stagnovaly; pokles stavů mladého skotu do 1 roku (o 1,4 %) byl kompenzován růstem stavů mladého skotu ve věku 1-2 roky (o 1,4 %) a nad 2 roky (o 0,3 %).

Stavy krav v roce 2015 celostátně stagnovaly, v polovině krajů vzrostly. V Pardubickém kraji byl zaznamenán meziroční pokles počtu krav o 131 kusů.

Počet narozených telat na 100 krav se v Pardubickém jako jediném kraji oproti roku 2014 snížil, přesto je krajská hodnota 100,7 narozených telat na 100 krav druhá nejvyšší mezi všemi kraji ČR. Více narozených telat bylo pouze v Jihomoravském kraji.

V kraji byl zaznamenán pomalejší růst úhynu telat (meziročně se v celé ČR úhyn zvýšil o 0,5 procentního bodu, v Pardubickém kraji o 0,3 p. b.), přesto se postavení kraje v mezikrajském srovnání procenta úhynu nezměnilo; úhyn zůstal třetí nejnižší po Zlínském a Jihomoravském kraji. Počtem odchovaných telat na 100 krav se Pardubický kraj zařadil v roce 2015 na 2. místo v republice za Jihomoravský kraj. V předchozích dvou letech zde byl odchov telat nejvyšší.  

Výroba mléka se v kraji zvýšila v roce 2015 o 4,3 %, přitom celostátně výroba mléka vzrostla o 3,2 %; k rychlejšímu růstu výroby v porovnání s Pardubickým krajem došlo ve čtyřech krajích.

Ve všech krajích se v roce 2015 zvyšovala průměrná dojivost, celostátní hodnota 8 001 litrů na krávu za rok byla o 296 litrů vyšší než v roce 2014. V Pardubickém kraji dosáhla dojivost 7 994 litrů, což stačilo pouze na 8. místo v ČR.

Růst prodeje mléka byl v kraji rychlejší než zvýšení jeho výroby. Tržnost mléka se tím v kraji zvýšila o 0,1 procentního bodu a zaostávala 0,2 procentního bodu za republikovým průměrem.

Výroba jatečného skotu (do roku 2013 používán pojem prodej jatečného skotu) se celostátně v roce 2015 zvýšila o 3,0 % (z hlediska hmotnosti), přitom k růstu výroby došlo ve všech krajích s výjimkou Středo-českého kraje. V Pardubickém kraji bylo meziroční zvýšení výroby nadprůměrné a činilo 3,3 %.

Chov skotu v Pardubickém kraji za roky 2014 a 2015

Tabulka - Chov skotu v Pardubickém kraji za roky 2014 a 2015

Stavy prasat rostly, výsledky odchovu nebyly tak příznivé jako v předchozích letech

V kraji se zvýšil stav prasat v roce 2015 o 3,6 %, což byl mezi kraji třetí nejvyšší přírůstek; celostátně stav prasat meziročně poklesl o 3,2 %. Shodně s úhrnem za celou ČR se snižovaly stavy chovných prasat s hmotností 50-79 kg, naproti tomu v kraji rostly stavy selat, přitom celostátně jich 24 tisíc ubylo.

Chov prasat v Pardubickém kraji za roky 2014 a 2015

Tabulka - Chov prasat v Pardubickém kraji za roky 2014 a 2015

Pardubický kraj se dlouhodobě řadil mezi kraje s nejlepšími výsledky v odchovu selat. Počet narozených selat na prasnici sice v roce 2015 poklesl a mezi kraji se zařadil až na 5. místo (v roce 2014 to bylo místo třetí), avšak úhyn selat byl nadále nejnižší. V počtu odchovaných selat na prasnici se kraj zařadil až na čtvrté místo, zatímco v roce 2014 byl mezi kraji druhý.

V kraji byl v roce 2015 zaznamenán mezi kraji nejvyšší pokles výroby jatečných prasat (do roku 2013 označováno jako prodej jatečných prasat). Výroba jatečných prasat celostátně poklesla o 4,9 tis. t. živé hmotnosti, z toho připadalo 3,1 tis. t na chovatele v Pardubickém kraji. Růst se projevil ve sledovaném roce pouze ve čtyřech krajích.  

Stavy nosnic poklesly, průměrná snáška vajec na nosnici vzrostla

Největší meziroční změny byly v roce 2015 na regionální úrovni zaznamenány ve stavech drůbeže. Celostátně stavy drůbeže vzrostly o 0,8 %, přitom v Pardubickém kraji stavy vzrostly o 2,2 %. Výrazně rychleji rostly stavy drůbeže v Jihočeském kraji (o 43,7 %), naproti tomu ve Zlínském kraji poklesly oproti roku 2014 stavy o třetinu.  

Od roku 2010 se namísto stavů slepic zjišťují stavy nosnic (slepice, které dosáhly snáškové zralosti a jsou chovány pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí). V roce 2015 se celostátně snížily stavy nosnic o 10 %, přitom meziroční pokles nastal v 9 krajích (včetně Pardubického), k největšímu poklesu došlo ve Středočeském a Plzeňském  kraji.

Chov drůbeže v Pardubickém kraji za roky 2014 a 2015

Tabulka - Chov drůbeže v Pardubickém kraji za roky 2014 a 2015

Snáška vajec se celostátně snížila meziročně o 3,8 %, k růstu došlo v pěti krajích. Nejvyšší pokles (o 37,1 mil. kusů) byl zaznamenán v Pardubickém kraji, což jsou více než tři čtvrtiny celostátního poklesu. Průměrná snáška na 1 nosnici v kraji meziročně vzrostla o 0,9 % (celostátně se zvýšila o 0,6 %), vlivem tohoto vývoje se kraj posunul z 6. na 5. místo; roční snáška na nosnici zde překračovala republikový průměr o 12 vajec.

Výroba jatečné drůbeže se v roce 2015 celostátně zvýšila o 2,2 %. Pardubický kraj se zařadil mezi 5 krajů, ve kterých se výroba jatečné drůbeže snížila, přitom pokles 4,3 tis. tun byl mezi kraji nejvyšší.

Poklesl počet poražených hospodářských zvířat i množství vyrobeného masa

Data jsou zpracována za všechny provozy porážek bez ohledu na výrobní kapacitu. Porážky zahrnují všechna jatečná zvířata bez ohledu na to, zda jsou tuzemského původu nebo byla dovezena ze zahraničí. Nejsou však zahrnuty domácí porážky.

Porážky hospodářských zvířat a výroba masa v Pardubickém kraji za roky 2014 a 2015

Tabulka - Porážky hospodářských zvířat a výroba masa v Pardubickém kraji za roky 2014 a 2015

V porovnání s rokem 2014 se v uplynulém roce v kraji snížily počty poraženého skotu, prasat i ovcí, přitom rostla průměrná hmotnost poráženého skotu a ovcí. Meziroční pokles počtu poraženého skotu a ovcí v Pardubickém kraji byl mezi kraji nejvyšší, poražených prasat druhý nejvyšší.

Celostátně se výroba masa (bez drůbežího) meziročně snížila o 5,5 tis. tun (o 1,8 %), přitom největší vliv na to měl pokles výroby vepřového masa (o 8,3 tis. tun, tj. o 3,5 %). V kraji výroba masa v roce 2015 poklesla o 4,5 tis. tun (13,9 %); v absolutním vyjádření jde v mezikrajském srovnání o nejvyšší meziroční úbytek výroby masa. Pokles výroby v kraji se týkal jak hovězího (nejvyšší snížení mezi kraji), tak i vepřového masa (druhé nejvyšší snížení po Moravskoslezském kraji).


RNDr. Petr Dědič
Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích
tel.: 737 858 698
e-mail:
petr.dedic@czso.cz