Chov hospodářských zvířat v Pardubickém kraji v roce 2022

 

8. 3. 2023

K 31. 12. 2022 bylo v zemědělských podnicích Pardubického kraje chováno 110,5 tis. kusů skotu. Chovy prasat byly v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší a tvořilo je 155,4 tis. zvířat. Kraj měl nejpočetnější chovy nosnic, byl druhým nejvýznamnějším producentem vajec a třetím největším producentem drůbežího masa.

 

Chov skotu

V zemědělských podnicích Pardubického kraje bylo ke konci roku 2022 chováno 110 493 kusů skotu, meziročně se stav zvýšil o 173 zvířat (+0,2 %). Na území České republiky se v průběhu roku 2022 stáda skotu rozšířila o 2,3 %. Nejvýrazněji se počty zvířat zvýšily v Jihomoravském kraji (+5,5 %), Pardubický kraj obsadil čtvrtou nejnižší pozici a snížení stavů se týkalo tří krajů – Karlovarského (-1,4 %), Ústeckého (-0,6 %) a Olomouckého (-0,2 %).

Na území České republiky bylo k 31. 12. 2022 bylo v chovech skotu evidováno 1 390,5 tis. zvířat. Početně největší stáda skotu chovají zemědělci na Vysočině a v Jihočeském kraji (15,91 % resp. 15,88 % z republikového úhrnu), Pardubický kraj se 7,95% podílem umístil na páté nejvyšší pozici.

Chov skotu podle krajů k 31. 12. 2022

kartodiagram

Nejvyšší intenzita chovu skotu, tj. podíl skotu na 100 hektarů obhospodařované zemědělské půdy, byl v roce 2022 evidován v Kraji Vysočina (60,9) a Jihočeském kraji (52,1), Pardubický kraj se umístil na páté nejvyšší pozici (47,7). Nejnižší intenzita chovu skotu byla ke konci roku 2022 zjištěna v Jihomoravském kraji (18,4).

Chov skotu v Pardubickém kraji

tabulka

Krávy se na stavech skotu v Pardubickém kraji v roce 2022 podílely 41,9 %. K 31. 12. 2022 bylo na území kraje 46 297 těchto zvířat  a meziročně se jejich počet zvýšil o 175 kusů (+0,4 %). Na území České republiky se stáda krav rozšířila v roce 2022 v průměru o 0,9 %. V rámci krajů ČR (Praha je hodnocena spolu se Středočeským krajem) se meziroční zvýšení stavu krav týkalo osmi krajů; pouze v pěti došlo ke snížení.

Výroba mléka činila v roce 2022 v Pardubickém kraji 303,9 mil. litrů, tj. meziroční zvýšení o 0,4 %. V časové řadě 2001–2022 se objem produkce mléka v regionu s výjimkou let 2006, 2010, 2011 a 2019 postupně zvyšoval. Nejvyšší výroba mléka byla dosažena v roce 2022 a nejnižší (231,1 mil. litrů) v roce 2001. Objemem vyrobeného mléka se Pardubický kraj v roce 2022 v rámci mezikrajského porovnání umístil na pátém místě (9,3 % z úhrnu ČR). Nejvyšší pozici obsadil Kraj Vysočina s roční produkcí 612,6 mil. litrů mléka. Nejméně mléka bylo vyprodukováno v Karlovarském kraji 44,2 mil. litrů.

Průměrná denní dojivost jedné krávy v Pardubickém kraji v roce 2022 meziročně vzrostla o 0,54 litru (+2,2 %), činila 24,99 litrů. V mezikrajském porovnání se průměrná denní dojivost v roce 2022 pohybovala od 20,18 litru v Karlovarském kraji po 26,22 litru ve Zlínském kraji, Pardubický kraj se umístil na šesté nejvyšší pozici.

V průběhu roku 2022 se v Pardubickém kraji narodilo 48 540 telat, na 100 krav tak připadalo 103,6  narozených telat. Počet uhynulých telat do 3 měsíců od narození činil 2 400 kusů. Počet odchovaných telat  v kraji meziročně vzrostl (+1,0 %) na hodnotu 46 140 kusů a v přepočtu na 100 krav dosáhl v roce 2022 hodnoty 98,5 a byl nejvyšší v mezikrajském srovnání.

V Pardubickém kraji bylo v roce 2022 vyrobeno 14 713 tun jatečného skotu v živé hmotnosti s meziročním nárůstem o 4,1 %. Celkové navýšení výroby o 586 tun bylo mezi kraji čtvrté nejvyšší. Produkce jatečného skotu v Pardubickém kraji představuje 8,6 % republikového celku; největší producent mezi kraji, Kraj Vysočina, výrobou 28 015 tun reprezentoval 16,5 % celostátního objemu.

Chov prasat

V Pardubickém kraji se v průběhu roku snížily chovy prasat z 167 654 kusů v roce 2021 na 155 412 na konci roku 2022 (-7,3 %). Na propadu se podílely všechny sledované skupiny prasat podle účelu chovu. Největší podíl na celkovém úbytku, a to více než třetinový, tvořila kategorie prasat na výkrm. V mezikrajském srovnání podle velikosti chovů prasat se Pardubický kraj zařadil na třetí nejvyšší příčku, a to za Kraj Vysočina (285,9 tis. prasat) a kraj Středočeský včetně hlavního města Prahy (314,4 tis. prasat).

Chov prasat podle krajů k 31. 12. 2022

kartodiagram

Nejvyšší intenzitu chovu prasat (počet zvířat na 100 ha orné půdy) v roce 2022 vykázali zemědělci z Kraje Vysočina (103,2) a Pardubického kraje (89,1); na nejnižších pozicích se umístili chovatelé prasat z Moravskoslezského (21,1) a Olomouckého kraje (28,2).

Ve struktuře chovů prasat v Pardubickém kraji v roce 2022 převažovala prasata na výkrm (včetně vyřazených prasnic a kanců), která tvořila 37,0 % ze všech zvířat. Druhý největší podíl připadá na selata živé hmotnosti nižší než 20 kg (30,2 % všech prasat), dále následují mladá prasata živé hmotnosti od 20 do 50 kg (24,2 % všech prasat). Chovná prasata (50 a více kg živé hmotnosti) byla ve stavech prasat v kraji zastoupena 8,6 %.

Pardubický kraj se dlouhodobě řadí mezi kraje s nejlepšími výsledky v odchovu selat. V průběhu roku 2022 se na území Pardubického kraje narodilo 353 398 selat, což představovalo třetí nejvyšší počet v mezikrajském srovnání. Meziročně se počet narozených selat v kraji snížil téměř o 30 tis. zvířat (-7,6 %), úbytek byl však zaznamenán i ve všech ostatních krajích kromě kraje Středočeského spolu s Prahou (+1,3 %). Na jednu prasnici připadalo v roce 2022 v Pardubickém kraji 34,3 narozených selat a to byla zároveň druhá nejvyšší hodnota ve  srovnání krajů ČR. Počet uhynulých selat do odstavu se v kraji meziročně snížil (-26,6 %) na 28 761 kusů. Počet odchovaných selat v kraji sice meziročně poklesl (-5,4 %) na 324 637 zvířat, při přepočtu na prasnici ale zůstal s hodnotou 31,5 zvířat i v roce 2022 v mezikrajském srovnání nejvyšší.

Chov prasat v Pardubickém kraji

tabulka

Výroba jatečných prasat v roce 2022 v Pardubickém kraji činila 28 822 tun živé hmotnosti, byla 3. nejvyšší ve srovnání krajů a tvořila 10,3 % celostátního úhrnu. Meziročně výroba jatečných prasat poklesla jak na krajské (-4,2 %), tak i republikové úrovni (-5,9 %).

Chov drůbeže

Dlouhodobě patří zemědělci v Pardubickém kraji mezi nejvýznamnější chovatele drůbeže, producenty vajec a drůbežího masa. Stavy drůbeže byly k 31. 12. 2022 v Pardubickém kraji v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší a činily 4 497,1 tis. zvířat, což představovalo téměř pětinu republikového úhrnu. V porovnání s rokem 2021 byl v chovech drůbeže v kraji zaznamenán  úbytek zvířat o 108 tis. kusů, tj. pokles o 2,3 %, na úrovni ČR byl propad v chovech drůbeže ještě výraznější a činil 7,9 %.

V celkových chovech drůbeže v Pardubickém kraji tvořily nosnice třetinový podíl a dosáhly počtu 1 479,0 tis. kusů, což byla na konci roku 2022 nejvyšší hodnota ve srovnání krajů. V meziročním srovnání byl na celostátní úrovni zaznamenán pokles ve stavech nosnic (-8,2 %), úbytek byl evidován v sedmi krajích, přírůstek se týkal šesti krajů včetně Pardubického (+15,4 %). Produkce konzumních vajec v kraji se ve srovnání s rokem 2021 snížila téměř o pětinu (-87 mil. kusů), pokles byl zaznamenán i na celostátní úrovni (-11,9 %). Celková snáška konzumních vajec v Pardubickém kraji v roce 2022 představovala  359,5 mil. kusů, což tvořilo 23,5% podíl z republikového úhrnu a druhý nejvyšší počet za Středočeským krajem spolu s Prahou (373,4 mil. kusů).

Chov drůbeže v Pardubickém kraji

tabulka

Výroba jatečné drůbeže v Pardubickém kraji v roce 2022 činila 50 867 tun živé hmotnosti a meziročně se zvýšila o 5,5 %. Krajská produkce drůbežího masa tvořila 19,7% podíl objemu výroby jatečné drůbeže na celostátní úrovni a proti předchozímu srovnatelnému období tento podíl posílil o 1,0 procentní bod. V produkci jatečné drůbeže se Pardubický kraj umístil na třetím místě za kraje Jihomoravský (21,6 %) a Středočeský spolu s Prahou (20,2 %).

Zveřejněná data byla získána dopočtem z výběrového zjišťování za zemědělské podniky sídlící v kraji (bez tzv. „hobby aktivit“ obyvatelstva).