Charakteristika okresu Ústí nad Orlicí

Okres Ústí nad Orlicí vznikl jako správní celek v dnešní podobě v roce 1960 sloučením bývalých okresů Lanškroun a Ústí nad Orlicí, převážné části okresů Vysoké Mýto a Žamberk, menší části okresu Litomyšl a několika obcí za historickou hranicí Moravy z okresu Zábřeh (Cotkytle, Červená Voda, Krasíkov, Strážná, Tatenice a část Bílé Vody včetně Moravského Karlova). Svojí rozlohou 1 267 km² je po okrese Svitavy druhým největším okresem v kraji, na jeho rozloze se podílí 28 %. Hustota zalidnění 109 obyvatel na km² je sice druhá nejvyšší v kraji po okrese Pardubice, ale zároveň je pod krajským průměrem. Okres tvoří severovýchodní výběžek Pardubického kraje a je jediným příhraničním okresem v kraji. Kromě krátké hranice s Polskou republikou na severovýchodě (30 km) hraničí na východě s Olomouckým krajem, na jihu a západě postupně s okresy Pardubického kraje, přitom nejdelší hranici má s okresem Svitavy. Na severozápadě sousedí s Královéhradeckým krajem. Silniční dopravě slouží hraniční přechod Dolní Lipka, železniční dopravě hraniční přechod Lichkov.

Okres je značně členitý – od rovin na západě po horský reliéf na severovýchodě. Území okresu leží v nadmořské výšce od 244 m (místo, na kterém opouští řeka Loučná území okresu) po 1 424 m (Králický Sněžník, nejvyšší místo Pardubického kraje). Do severozápadní části okresu zasahuje výběžek Orlické tabule. Jihozápadní a střední část náleží ke Svitavské pahorkatině. Východní část okresu tvoří Podorlická pahorkatina táhnoucí se od Žamberka přes Letohrad až po Lanškroun. Do východní části okresu zasahují Orlické hory (Suchý vrch 995 m a Buková hora 958 m), severovýchodní výběžek okresu je převážně tvořen masivem Králického Sněžníku. Na jihovýchodě zasahuje do území okresu malou částí Zábřežská vrchovina. Pestrost geologického podloží ovlivnila i rozložení různých typů půd od lehkých písčitých na Vysokomýtsku přes středně těžké na Orlickoústecku po těžké na Českotřebovsku.

Hydrologické poměry jsou ovlivněny polohou okresu na hlavním evropském rozvodí. Větší část okresu leží v povodí Labe, menší východní část v povodí Moravy. Hlavním tokem v okrese je Tichá Orlice, na severu Divoká Orlice, na jihu Třebovka a na východě Moravská Sázava. Největší vodní plochou je se 110 ha Pastvinská přehradní nádrž. Vydatné zdroje podzemních vod zejména v oblasti Vysokomýtské synklinály umožňují zásobovat vodou i uživatele mimo okres.

Klimatické poměry jsou v jednotlivých částech okresu odlišné. Podnebí okresu se výrazně mění s nadmořskou výškou. Oblast Vysokomýtska (západ) je nejteplejší a nejsušší. Oblast Lanškrounska (východ) je chladnější a vlhčí. Nejchladnější a nejvlhčí klima má v rámci Pardubického kraje Králicko a výše položená část Žamberska.

Z celkové rozlohy okresu tvoří zemědělská půda 744,1 km², z toho orná 446,6 km², trvalé travní porosty 258,6 km² a vodní plochy 14,5 km². Na lesní půdu připadá 404,4 km², což je téměř třetina rozlohy okresu (31,9 %) a zároveň nejvyšší podíl mezi okresy kraje.

Od posledních změn administrativních hranic okresů k 1. lednu 2007 je orlickoústecký okres rozdělen na 115 obcí, z toho 10 měst a čtyři městyse (České Heřmanice, Dolní Čermná, Kunvald a Mladkov). Ke konci roku 2022 žilo v okrese Ústí nad Orlicí 138 250 obyvatel, z toho tři desetiny (30,2 %) v obcích do tisíce obyvatel. Podíl městského obyvatelstva byl na Orlickoústecku druhý nejnižší mezi okresy Pardubického kraje (58,6 %). Od roku 2019 má pak okres Ústí nad Orlicí každoročně převahu počtu zemřelých nad narozenými, přirozený úbytek obyvatelstva za rok 2022 činil téměř tři sta osob.

Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 vyplnilo v okrese Ústí nad Orlicí odpověď na otázku ohledně náboženské víry něco přes 92 tisíc osob, tj. 69,2 % obyvatel okresu. Mezi věřící osoby se na Orlickoústecku zařadilo téměř 29 tisíc obyvatel, tj. 31,0 % z těch, kteří na dobrovolnou otázku odpověděli. Zastoupení věřících na Orlickoústecku bylo lehce nad průměrem celého kraje. Podíl věřících osob uvnitř okresu se pohyboval od 22,7 % ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Česká Třebová do 38,5 % v SO ORP Žamberk.

V rámci vzdělanosti obyvatelstva, která se při sčítání zjišťovala jako nejvyšší ukončený stupeň školního vzdělání osob ve věku 15 a více let, měl okres Ústí nad Orlicí oproti krajskému průměru mírně vyšší podíl osob se základním vzděláním (vč. osob s neukončeným základním vzděláním a bez vzdělání), osob se středním vzděláním bez maturity (vč. vyučení) i osob s úplným středním vzděláním (s maturitou). Naopak podíl osob s vysokoškolským vzděláním mělo Orlickoústecko ve srovnání s krajským průměrem mírně nižší. Mezi obyvatelstvem okresu ve věku 15 a více let byly nejvíce zastoupeny osoby se středním vzděláním bez maturity (35,7 %). Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel mělo Orlickoústecko méně (12,1 %) než osob, které dosáhly maximálně základního vzdělání (14,0 %).

Zemědělství se vzhledem k vyššímu zastoupení méně příznivých podmínek zaměřuje na chov skotu a s tím v rostlinné výrobě související produkcí krmiv (pícniny na orné půdě, louky a pastviny). V rámci kraje je zde nejvyšší podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy. Okres Ústí nad Orlicí má po okrese Pardubice nejrozsáhlejší průmyslovou základnu. Průmysl není v okrese orientován jednostranně, struktura oborů je poměrně pestrá. Největší objem produkce připadal v předchozích letech na elektrotechniku, textilní průmysl, výrobu strojů a zařízení. V poslední době však význam textilu poklesl, naproti tomu stále roste podíl výroby dopravních prostředků (autobusů).

Z hlediska dopravní infrastruktury je v okrese rozvinutá především železniční síť. Hlavní trati jsou elektrifikované, v roce 2008 byla dokončena elektrifikace trati Letohrad – Lichkov. V roce 2015 proběhla přestavba nádraží v Ústí nad Orlicí. Před dokončením byla v roce 2022 rekonstrukce hlavního železničního koridoru mezi Ústím nad Orlicí a Chocní včetně nádraží v Brandýse nad Orlicí. Nejvýznamnějším dopravním uzlem je Česká Třebová. V současnosti probíhá územní příprava rozsáhlé rekonstrukce tohoto železničního uzlu, vlastní akce by měla začít v roce 2024 a trvat více než 5 let.

Okres Ústí nad Orlicí se ve srovnání s ostatními okresy kraje vyznačuje v zimních měsících dlouhodobě nízkou nezaměstnaností. Ke konci roku 2022 zde dosáhl podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let hodnoty 2,45 % a byl devátý nejnižší mezi všemi 77 okresy ČR (včetně Prahy) a zároveň nejnižší mezi okresy Pardubického kraje. Uvnitř okresu jsou však v podílu nezaměstnaných osob poměrně výrazné rozdíly (od 1,74 % na Žambersku po 3,21 % ve správním obvodu ORP Králíky). Správní obvody Česká Třebová (s druhou nejvyšší nezaměstnaností v okrese 2,99 %) a Králíky patří v období let 2021–2027 mezi regiony se soustředěnou podporou státu (kategorie hospodářsky a sociálně ohrožených území).

K největším investicím patří v okrese výstavba průmyslových závodů v České Třebové, v Lanškrouně, v Ústí nad Orlicí, v Zámrsku a rekonstrukce závodu ve Vysokém Mýtě. K významným stavebním akcím v okrese lze též zařadit stavbu dopravního terminálu pro manipulaci s kontejnery v České Třebové, popř. rekonstrukci čistíren odpadních vod. V roce 2021 probíhala výstavba pavilonu centrálního urgentního příjmu Orlickoústecké nemocnice, do provozu byl uveden v květnu 2022. K poklesu nezaměstnanosti na Králicku přispívají investice v oblasti cestovního ruchu.

V oblasti bytové výstavby se města zaměřila na rekonstrukce panelových domů a budování technické infrastruktury pro výstavbu rodinných domů. Výstavba komunálních bytů byla orientována především na menší sociální byty, které mají zlepšit podmínky bydlení mladým rodinám. Nejintenzivnější bytová výstavba v prvním desetiletí dvacátého prvního století probíhala na Lanškrounsku, které se v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností v okrese Ústí nad Orlicí i nadále řadí k oblastem s vyšší intenzitou bytové výstavby. V posledních letech se pak také výrazně zvýšila intenzita bytové výstavby na Králicku.

Ke zlepšení životního prostředí ve městech přispěly úpravy jejich center (např. park za kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Orlicí). Odborníci ocenili především rekonstrukci náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě. V zájmu snížení povodňového rizika v níže položených částech okresu probíhalo čištění koryt řek. V povodí Moravské Sázavy u Žichlínku byl vybudován největší suchý poldr v Čechách se zátopovou oblastí 166 ha, který má při povodních ochránit města na dolním toku řeky vč. Olomouce. Na území celého okresu se v zájmu rozvoje cestovního ruchu budovaly cyklostezky s využitím prostředků z evropských fondů. V posledních letech se též zlepšují podmínky pro sjezdové lyžování (Čenkovice, Červená Voda, Česká Třebová). Celoroční sportovní vyžití nabízí areál Dolní Morava pod Králickým Sněžníkem. K nejnavštěvovanějším turistickým atrakcím zde patří Stezka v oblacích, avšak k dispozici jsou zde i další atrakce (adrenalinový park, bobová dráha, Single trails, mamutí horská dráha, Mamutíkův vodní park atd.). Nově byl v areálu Dolní Moravy rovněž otevřen unikátní nejdelší visutý most pro pěší na světě.

K turisticky atraktivním místům okresu patří zříceniny hradů Lanšperk, Litice a Žampach, historická jádra měst a malebná krajina s málo narušeným životním prostředím. Na Vysokomýtsku se stává turistickou dominantou rekonstruovaný areál zámku v Nových Hradech. Ve Vysokém Mýtě patří k oblíbeným turistickým cílům Muzeum českého karosářství. V Letohradě poutá zájem turistů Muzeum řemesel a nově zpřístupněná tvrz Orlice. V Žamberku působí v bývalé textilní továrně Muzeum starých strojů. Z novodobé historie poutá pozornost soubor pevností, vybudovaných před 2. světovou válkou v okolí Králík, Těchonína a Mladkova. Severní okraj okresu je součástí Chráněné krajinné oblasti Orlické hory, na severovýchodě se rozkládá Národní přírodní rezervace Králický Sněžník. Mezi chráněná území je zařazeno i údolí Divoké Orlice u Klášterce nad Orlicí a Tiché Orlice u Chocně (Peliny). Z přírodních parků lze uvést Lanškrounské rybníky, Jeřáb u Červené Vody a nejvýchodnější výběžek Orlických hor Suchý vrch – Buková hora. Lepšímu poznání přírody přispívají rozhledny na Křížové hoře u Červené Vody, na Valu u Králík, na Kozlovském kopci u České Třebové a rozhledna na Suchém vrchu, která je součástí nově zrekonstruované Kramářovy chaty.