Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech. Polohu kraje dále určují sousedící kraje – Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří region soudržnosti Severovýchod (tzv. NUTS 2). Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí, odtud je kraj ohraničen jižní částí Orlických hor a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen úrodnou Polabskou nížinou. Orlické hory, Žďárské vrchy a Železné hory přitom patří k chráněným krajinným oblastem kraje.

Svou rozlohou 4 519 km² (5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 59,9 % na zemědělskou půdu, přitom orná půda tvoří 43,3 %. Lesní pozemky pokrývají 29,8 % rozlohy kraje. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), který je součástí stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří České republiky. Centrální a vrcholová část pohoří Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (201 m n. m.).

Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek, osídlení i průmyslové a zemědělské výroby, a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi území nejméně postižená antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. Nejintenzivněji je životní prostředí poškozené v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly. V Pardubické aglomeraci je stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou jeden z největších v rámci ČR (Paramo, Synthesia, elektrárny Opatovice a Chvaletice).

Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Je pramennou oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Na středních a horních tocích je nižší znečištění toků z odpadních vod, s výjimkou Labe a horního toku Svitavy. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastviny (na Divoké Orlici). Část území je pokryta velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). Zásoby podzemních vod jsou vázány zejména na Ústeckou a Vysokomýtskou synklinálu české křídové pánve (okres Ústí nad Orlicí a Svitavy) a na kvartérní sedimenty Labe (okres Pardubice).

Pardubický kraj složený ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí – měl k 31. 12. 2015 celkem 451 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km² a 3. nejnižším průměrným počtem 1 144 obyvatel na 1 obec. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,5 % obyvatelstva kraje. Podíl obyvatel v obcích od 500 do 1 999 obyvatel nyní činí 24,9 %. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 22,3 %. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel se v posledních letech snížil, ke konci roku 2015 činil 39,2 %. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,4 % obyvatel kraje. V kraji je celkem 38 měst, ve kterých žije 61,8 % obyvatel kraje. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy.

K 31. 12. 2015 v kraji žilo 516 149 obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva lze v roce 2015 proti roku předchozímu sledovat pokračující pokles počtu obyvatel ve věkové skupině 15 – 64 let (oproti roku 2014 o 1,0 %), naopak růst byl zaznamenán ve skupině 65letých a starších (o 2,8 %). Počet dětí ve věku 0 – 14 let je nejvyšší za posledních 12 let. Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) dosáhl v roce 2015 hodnoty 120,6 (118,3 v roce 2014). Zatímco u žen dosáhl v roce 2015 index stáří hodnoty 143,7, u mužů to bylo pouhých 98,7. Tento rozdíl je způsobený zejména nižším průměrným věkem zemřelých mužů.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený na plnou pracovní dobu) za rok 2015 činil v kraji 175,8 tisíc osob. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců (přepočtených) s místem pracoviště v Pardubickém kraji dosáhla v roce 2015 hodnoty 23 673 Kč – 89,4 % úrovně průměrné hrubé měsíční mzdy celé ČR (čtvrtá nejnižší mzda po Karlovarském, Zlínském a Olomouckém kraji). Z hlediska odvětvového členění byly v mezikrajském srovnání průměrné hrubé měsíční mzdy v roce 2015 v průmyslu čtvrté nejnižší a mzdy ve stavebnictví sedmé nejnižší.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let na obyvatelstvu stejného věku) ke konci roku 2015 činil v kraji 5,14 % (5. nejnižší mezi kraji ČR) a byl o 1,08 procentního bodu nižší než v roce 2014. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okrese Svitavy (6,76 %). Počet uchazečů o zaměstnání – 18 075 osob představoval 4,0 % nezaměstnaných ČR. Dosažitelných uchazečů bylo k 31. 12. 2015 v kraji 17 560. Podíl osob ve věku do 25 let na počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání v kraji představuje 14,4 %. Méně než polovinu (49,3 %) z počtu nezaměstnaných tvoří ženy; podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných činí 16,0 %. Z hlediska vzdělání bylo nejvíce uchazečů o zaměstnání vyučených (39,9 %) a osob se základním vzděláním (26,2 %). Na jedno volné pracovní místo připadali v kraji 3 zájemci o práci, u pracovních pozic pro osoby se zdravotním postižením připadalo na jedno volné pracovní místo 5 uchazečů o zaměstnání.

Jedním ze základních projevů nepříznivého ekonomického vývoje kraje posledních let je útlum bytové výstavby. V roce 2015 zaznamenal Pardubický kraj nejnižší počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel během posledních devatenácti let. Oproti předchozímu roku bylo v kraji zahájeno o 15 bytů méně, přitom počet dokončených bytů v kraji oproti roku 2014 vzrostl o 10,0 % a byl po přepočtu na 1 000 obyvatel v roce 2015 mezi kraji čtvrtý nejvyšší. Nejvíce bytů v rámci kraje bylo dokončeno v okrese Pardubice (463 bytů), nejnižší v okrese Svitavy (131 bytů).

Příslibem pro další rozvoj Pardubického kraje je jeho výhodná poloha z hlediska dopravního spojení. Územím kraje prochází 540 km železničních tratí, přičemž k nejvýznamnějším železničním uzlům patří města Pardubice a Česká Třebová, která tvoří součást mezinárodní železniční magistrály Berlín – Praha –Brno – Vídeň. Na hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné trati ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. Současná silniční síť měří 3 598 km, z toho dálnice 13 km, silnice I. třídy mají délku 459 km a silnice II. třídy 913 km. Nejvýznamnější tranzitní proud prochází územím kraje po silnici č. I/35 ve směru jihovýchod – severozápad; přes Moravskou Třebovou, Svitavy, Litomyšl, Vysoké Mýto a Holice míří ke Hradci Králové. Důležitá je také silnice č. I/37, směřující od severu přes Pardubice a Chrudim ke Ždírci nad Doubravou. V Chrudimi se kříží se silnicí č. I/17 ve směru Čáslav – Heřmanův Městec – Hrochův Týnec – Zámrsk. Délka dálnice D11 na území kraje činí 9 km a 4,2 km dálnice II. třídy D35. V letecké dopravě hraje rozhodující úlohu mezinárodní letiště v Pardubicích s vojenským a civilním provozem. K říční dopravě slouží v kraji pouze krátký splavný úsek řeky Labe do Chvaletic, splavnění Labe až do krajského města bylo zatím odloženo. K zajímavým turistickým sezónním atrakcím patří říční osobní doprava na trase Kunětice – Pardubice – Srnojedy.

V oblasti vzdělávání bylo v roce 2015 v Pardubickém kraji celkem 318 mateřských škol. V jejich 783 třídách bylo zapsáno 18 915 dětí. V kraji dále působí 250 základních škol s 44 013 žáky, 20 gymnázií se 6 003 studenty, 59 středních škol (včetně středních odborných učilišť) poskytujících odborné vzdělání 14 201 žákům denního studia (bez nástavbového studia) a 10 vyšších odborných škol s 927 studenty denního studia. Vysoké školství zastupuje v Pardubickém kraji Univerzita Pardubice se sedmi fakultami; počet studentů ve školním roce 2009/2010 překročil deset tisíc, v roce 2012 se růst počtu studentů zastavil a v roce 2015 poklesl pod 9 tisíc.

V oblasti zdravotnictví působilo v roce 2015 na území Pardubického kraje 9 nemocnic s 2 534 lůžky, 7 odborných léčebných ústavů s 1 273 lůžky, z toho 2 léčebny pro dlouhodobě nemocné s 205 lůžky, dále 139 lékáren včetně odloučených oddělení výdeje léčiv. Vedle těchto zdravotnických zařízení je v Pardubickém kraji 980 samostatných ordinací lékařů (praktických i odborných) a řada dalších zdravotnických zařízení (pracoviště vedená nelékařem, samostatné laboratoře atd.). V roce 2015 činil přepočtený počet lékařů v kraji 2 038 (z toho 1 997 lékařů v nestátních zařízeních), na 1 lékaře připadalo 253 obyvatel.

Pardubický kraj má mnohé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Má krásnou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. K turisticky atraktivním oblastem patří zejména severní a východní část okresu Ústí nad Orlicí – podhůří Orlických hor, zejména areály Buková hora  a Dolní Morava. Rovněž v chrudimském okrese, zejména v jeho jižní a jihozápadní části, je řada turistických center. K nejnavštěvovanějším patří okolí Sečské přehrady, oblasti u Horního Bradla, Bojanova či Křižanovic ležící v Železných horách. Na území celého kraje se rozvíjí agroturistika (týká se podhorských částí kraje), zvláště se zaměřením na tradiční chov koní. V roce 2015 měl Pardubický kraj celkem 341 hromadných ubytovacích zařízení s 19 068 lůžky, v zařízeních pobývalo 413 tisíc hostů s průměrným počtem přenocování 2,9. Počet hromadných ubytovacích zařízení, lůžek v nich i počet hostů v Pardubickém kraji patří v mezikrajském srovnání k nejnižším.

Kulturní zařízení a aktivity kraje se soustřeďují převážně do měst. Mezi nejvýznamnější lze v okrese Chrudim zařadit Muzeum loutkářských kultur a Muzeum barokních soch v Chrudimi, Státní zámek Slatiňany s jeho hipologickými sbírkami, skanzen – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. V okrese Pardubice návštěvníky zejména přiláká pardubický zámek s expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie. Dále pozdně gotický hrad na Kunětické hoře a Africké muzeum v Holicích věnované zdejšímu rodákovi – cestovateli dr. Emilu Holubovi. Mnoho návštěvníků zavítá každoročně i do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který prošel v letech 2014 a 2015 nákladnou rekonstrukcí za přispění fondů EU. K turisticky atraktivním místům okresu Svitavy patří hrad Svojanov či zámecký areál v Litomyšli zařazený v roce 1999 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Z okresu Ústí nad Orlicí jsou známé zříceniny hradů Lanšperk, Litice, Žampach; v Letohradě turisty zaujme Muzeum řemesel, zámek, a nově rekonstruovaná tvrz Orlice. Na Vysokomýtsku se stává turistickou dominantou rekonstruovaný areál zámku v Nových Hradech. Hudba je v Pardubickém kraji převážně spojována s pardubickou Komorní filharmonií, svoji tradici má operní festival Smetanova Litomyšl i hudební festivaly v Poličce (rodišti skladatele Bohuslava Martinů). Z divadelních scén je nejznámější Východočeské divadlo v Pardubicích, které mimo jiné od roku 2001 pořádá Festival smíchu – přehlídku komedií v podání divadel z celé republiky. Již od roku 1995 se v Přelouči uděluje „Cena Františka Filipovského“ za dabing.

Z oblasti sportu je nejznámější areál pardubického závodiště, místo konání Velké pardubické steeplechase. Milovníci vůně benzínu a silných strojů si zase vybaví tradiční motocyklové závody o „Zlatou přilbu České republiky“. I v mnoha dalších sportovních odvětvích hraje Pardubický kraj prim. Pardubické extraligové hokejové družstvo se stalo líhní hokejových talentů světového formátu. A na zdejší tenisové kurty vzpomínají skoro všechny naše hvězdy bílého sportu, neboť tenisová „Pardubická juniorka“ otvírá mladým talentům brány do světa vrcholového sportu.

Na závěr ještě několik nej- k Pardubickému kraji v roce 2015:

• nejvyšší investice na ochranu životního prostředí na 1 obyvatele (podle místa investice)
• nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda obsluhy strojů a zařízení, montérů
• nejnižší průměrná cena fakturované vody z veřejného vodovodu za 1 m³
• nejvyšší objem zemědělské produkce na hektar obhospodařované zemědělské půdy
• nejnižší úhyn selat z počtu narozených
• nejvyšší počet kusů a průměrná živá hmotnost jatečného skotu
• nejvyšší výroba hovězího a telecího masa
• nejvyšší spotřeba organických hnojiv na hektar obhospodařované zemědělské půdy
• nejvyšší podíl elektřiny vyrobené v parních elektrárnách
• nejnižší počet hromadných ubytovacích zařízení
• nejnižší počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních
• nejnižší počet ubytovaných nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních
• nejnižší počet zjištěných trestných činů na 1 000 obyvatel

• druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda technických a odborných pracovníků
• druhý nejnižší počet potratů celkem a umělých přerušení těhotenství na 100 narozených
• druhé nejnižší měsíční náklady na bydlení
• druhý nejvyšší počet narozených i odchovaných telat na 100 krav
• druhá nejvyšší výroba jatečné drůbeže
• druhý nejnižší podíl nerezidentů na počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení
• druhý nejnižší počet žáků nástavbového studia celkem na 1 000 obyvatel
• druhý nejnižší počet hospitalizovaných na 1 000 obyvatel

• třetí nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové výměře kraje
• třetí nejnižší podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu
• třetí nejvyšší průměrná cena stočného za 1 m³
• třetí nejvyšší podíl zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybářství na celkovém počtu zaměstnaných (rok 2014)
• třetí nejvyšší podíl domácností vycházejících s příjmem s velkými obtížemi a s obtížemi
• třetí nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda řemeslníků a opravářů
• třetí nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob (12 měsíců a déle) na obyvatelstvu ve věku 15–64 let
• třetí nejnižší úhyn telat z počtu narozených
• třetí nejvyšší intenzita chovu prasat na 100 ha orné půdy
• třetí nejvyšší snáška konzumních vajec
• třetí nejvyšší tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na 1 zaměstnance
• třetí nejnižší podíl elektřiny vyrobené ve vodních elektrárnách
• třetí nejnižší průměrný starobní důchod mužů (bez souběhu s vdoveckým)

• čtvrté nejvyšší měrné emise oxidu siřičitého v t/km² (REZZO 1 – 4, rok 2014)
• čtvrté nejvyšší měrné emise oxidů dusíku v t/km² (REZZO 1 – 4, rok 2014)
• čtvrtý nejvyšší podíl dětí ve věku 0 – 14 let
• čtvrtý nejnižší podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let
• čtvrtý nejvyšší podíl domácností, pro které jsou náklady na bydlení velkou zátěží
• čtvrtá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda
• čtvrtý nejvyšší počet odchovaných selat na prasnici
• čtvrtá nejvyšší intenzita chovu skotu na 100 ha zemědělské půdy
• čtvrtá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci
• čtvrtý nejnižší počet požárů na 1 000 obyvatel