Cestovní ruch v Pardubickém kraji v 1. čtvrtletí 2019 (předběžné údaje)

 

10. 5. 2019

Od ledna do března se v hromadných ubytovacích zařízeních v Pardubickém kraji ubytovalo o 3 % více hostů než v loňském prvním čtvrtletí (v celé ČR byl přírůstek 1,8%). Zatímco počet domácích hostů v kraji v 1. čtvrtletí meziročně vzrostl o 3,7 %, zahraničních hostů jen nepatrně ubylo. Celkový počet přenocování hostů ze zahraničí přitom vzrostl o 2,4 % a průměrná doba jejich přenocování (2,8 noci) byla (spolu s Ústeckým krajem) 4. nejdelší.

1. čtvrtletí roku 2019 se v hromadných ubytovacích zařízeních1 Pardubického kraje ubytovalo celkem 89 991 hostů2, což představuje 2,2 % z republikového úhrnu (nejnižší počet hostů v republikovém srovnání). Nejvíce hostů směřovalo do Hlavního města Prahy (37,8 % z republikového úhrnu), Královéhradeckého kraje (9,2 %) a do Jihomoravského kraje (7,6 %).

Meziroční nárůst počtu hostů byl zaznamenán ve všech krajích kromě Ústeckého, Středočeského a Hlavního města Prahy. Největší dynamiku růstu počtu hostů mezi letošním a loňským prvním čtvrtletím zaznamenal Jihomoravský kraj (o 7,2 %), Královéhradecký kraj (o 5,2 %) a Kraj Vysočina (o 5,1 %). V Pardubickém kraji činil v prvním čtvrtletí roku 2019 nárůst počtu hostů 3,1 % (uprostřed pořadí krajů) a o 1,4 procentního bodu převyšoval celorepublikovou hodnotu.

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Pardubickém kraji podle čtvrtletí

V časové řadě srovnatelných údajů za 1. čtvrtletí od roku 2012 byl počet hostů v kraji v 1. čtvrtletí 2019 (dle předběžných výsledků téměř 90 tis. osob) nejvyšší. Meziročně se v Pardubickém kraji zvýšil v 1. čtvrtletí letošního roku pouze počet hostů z České republiky, tzv. rezidentů3 (o 3,7 %), počet zahraničních hostů, tzv. nerezidentů4, jen nepatrně poklesl (o 27 osob, tj. o 0,2 %).

Zahraniční hosté podle zemí v hromadných ubytovacích zařízeních
v Pardubickém kraji v 1. čtvrtletí 2019


 

V 1. čtvrtletí letošního roku přijelo do Pardubického kraje nejvíce zahraničních hostů ze Slovenska (3,6 % všech hostů), Polska (2,5 %) a Německa (2,3 %). V úhrnu tvořili hosté z těchto tří zemí téměř dvě třetiny všech hostů ze zahraničí, následovali hosté z Francie a Itálie. Z hlediska počtu přenocování se za první tři nejčastěji zastoupené země zařadili Ukrajinci.

Nejvíce hostů ze zahraničí bylo mezi všemi hosty v průběhu letošního prvního čtvrtletí v kraji zastoupeno v měsíci březnu (téměř 14 %); březnového maxima z roku 2015 (16 %) však dosaženo nebylo.

Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Pardubickém kraji podle měsíců

Celkový počet přenocování hostů v 1. čtvrtletí roku 2019 meziročně vzrostl v osmi krajích, nejvíce  v Kraji Vysočina (o 9,1 %) a Královéhradeckém kraji (o 6,3 %). Pardubický kraj se 0,8% nárůstem (při celorepublikovém navýšení o 0,9 %) zařadil na osmou pozici v mezikrajském srovnání. Nejvyšší úbytek počtu přenocování zaznamenalo Hlavní město Praha (o 2,6 %).

V Pardubickém kraji se nepatrně meziročně zvýšil počet přenocování u rezidentů (o 0,5 %) a větší měrou u hostů ze zahraničí (o 2,4 %). V absolutním počtu přenocování se Pardubický kraj v 1. čtvrtletí 2019 zařadil na předposlední místo před Kraj Vysočinu. Lednový, únorový i březnový počet přenocování v kraji byl letos oproti stejným měsícům v posledních osmi letech nejvyšší.

Průměrný počet přenocování hostů (2,8 noci) řadí Pardubický kraj na 6. místo v republikovém srovnání. Největší průměrný počet přenocování hostů byl evidován v kraji Karlovarském (4,7 noci) a nejmenší v kraji Jihomoravském (1,8 noci); republikový průměr počtu přenocování hostů činil 2,7 noci. Průměrný počet přenocování u rezidentů je v Pardubickém kraji 2,7 noci (8. místo mezi kraji) a u nerezidentů 2,8 noci (4. místo spolu s Ústeckým krajem).

Přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR a krajích v 1. čtvrtletí 2019

 

 

 

 

 

 

 

 

1 Hromadné ubytovací zařízení (HUZ) – zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.

2 Pojmem „host v ubytovacím zařízení“ rozumíme každou osobu (včetně dětí), která využila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty nezapočítáváme občany ČR ani cizince, kteří využijí ubytovacích služeb pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání.

3 Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země nebo cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi.

4 Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině.

Pozn.:

Údaje o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu jsou získávány z měsíčního výběrového šetření CR 1-12 a čtvrtletního šetření CR 2-04. Uváděné údaje jsou souhrnem zpracovaných dat za předložené dotazníky a za statisticky dopočtená data ubytovacích zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán.