Výsledky sklizně v Jihočeském kraji v roce 2017

 

Výsledky sklizně potvrzují, že rok 2017 nebyl pro zemědělce v Jihočeském kraji ani v celé ČR příliš úspěšný. Sklizeň většiny plodin byla oproti předchozímu roku nižší, a tam, kde vzrostla, stalo se tak díky rozšíření sklizňových ploch. Hektarové výnosy se u většiny základních plodin meziročně snížily, nepatrně vyšší byly jen u žita a tritikale. V porovnání s průměrnými výnosy za předchozích deset let však byly výnosy obilovin, luskovin a brambor lepší, horší výnos měla řepka a pícniny.

Sklizeň jednotlivých plodin vychází z osevních, respektive sklizňových ploch a z vývoje vegetačních podmínek.

Tab. 1 Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihočeském kraji v roce 2017

Tab. 1 Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihočeském kraji v roce 2017

I přes rozšíření sklizňových ploch byla v roce 2017 celková produkce obilovin jihočeských zemědělců v porovnání s úrodou předchozího roku o 7 % nižší (-53 tis. tun). Horší výsledek lze připsat na vrub hektarového výnosu, který oproti roku 2016 klesl o více než 0,5 t/ha. Je však dlužno zmínit, že v předchozích třech letech dosahovaly výnosy obilovin rekordních hodnot. Výnos roku 2017 byl hned čtvrtý nejvyšší za posledních 15 let. Na vyšších výnosech obilovin posledních let má zásluhu stále častější pěstování pšenice, která v roce 2017 tvořila 58 % ploch obilovin.

Základních obilovin se proti roku 2016 sklidilo o 45 tis. tun méně, i když se pěstovaly na větší ploše. Za poklesem produkce stojí meziročně horší hektarový výnos. Ten byl přitom v porovnání s pětiletým i desetiletým průměrem vyšší. Úroda základních obilovin však byla vlivem vývoje ploch podprůměrná.

Produkce pšenice byla v meziročním srovnání, i přes rozšíření výměry, nižší o 38 tis. tun kvůli horšímu hektarovému výnosu. Pšenice ozimé, která je obvykle naší nejvýnosnější základní obilovinou a nejčastěji pěstovanou plodinou vůbec, se urodilo proti roku 2016 celkem i v přepočtu na hektar méně. Úroda pšenice jarní se meziročně zvýšila zásluhou rozšíření její plochy. Protože se však v kraji pěstuje jen okrajově, na celkovou produkci pšenice to nemělo vliv. V porovnání s předchozími pěti lety dosáhly sklizeň i výnos pšenice celkem pouze podprůměrných hodnot, ale v porovnání s předchozím desetiletím byly výsledky nadprůměrné.

Ječmene bylo sklizeno o 10 tis. tun méně než v roce 2016, byť se jeho plochy zvětšily. Za nižší sklizní stojí meziročně horší hektarový výnos, který nedosáhl loňské rekordní výše. O víc než 10 % (-11 tis. tun) propadla sklizeň ječmene ozimého kvůli úbytku ploch a vlivem nižšího výnosu. Úroda ječmene jarního, kterým byly v roce 2017 osety větší plochy, sice meziročně vzrostla, ale to nestačilo vyrovnat ztrátu ječmene ozimého. V historických tabulkách byl výnos ječmene celkem třetí nejvyšší, ale produkce ječmene patřila k těm nižším z důvodu dlouhodobého úbytku jeho ploch.

Žitotritikale jsou jediné obilniny, jejichž hektarový výnos se ve srovnání s rokem 2016 nezhoršil. Na meziroční vývoj jejich sklizně měl zásadní vliv vývoj sklizňových ploch. Plochy žita i jeho sklizeň vzrostly o víc než 20 %, naproti tomu u tritikale klesly víc než o 13 %. Ve srovnání s průměrem předchozích pěti a deseti let byl výnos žita i žitovce (tritikale) v roce 2017 vyšší, jejich sklizeň však byla podprůměrná.

Produkce ovsa se proti minulému roku zvýšila o 17 % (+5 tis. tun) vlivem rozšíření jeho ploch o 29 %. Hekta­rový výnos ovsa byl nižší jak v meziročním srovnání, tak ve srovnání s pětiletým i desetiletým průměrem.

Kukuřice na zrno bylo v roce 2017 sklizeno o 40 % méně (-8 tis. tun) než v roce 2016, kdy dosáhla rekord­ního výnosu. Propad sklizně byl zaviněn meziročně horším výnosem a zejména zmenšením sklizňových ploch. V porovnání s výsledky předchozích pěti a deseti let byl výnos nadprůměrný, a sklizeň podprůměrná.

Sklizeň luskovin na zrno byla navzdory horšímu výnosu oproti roku 2016 vyšší. Zájem ze strany zemědělců o pěstování luskovin se promítl do dalšího rozšíření jejich ploch (meziročně o 9 %). Za posledních patnáct let byla aktuální sklizeň luskovin na zrno třetí nejvyšší.

Graf: Sklizeň a sklizňové plochy vybraných plodin v Jihočeském kraji od roku 2007 - 1. část

Graf: Sklizeň a sklizňové plochy vybraných plodin v Jihočeském kraji od roku 2007 - 1. část

Sklizeň brambor se v roce 2017 opět vydařila. Při 13% nárůstu sklizňových ploch se brambor sklidilo o 9 % více (+8 tis. tun) než v roce 2016. Hektarový výnos brambor sice meziročně poněkud klesl, ale dosáhl třetí nejvyšší hodnoty za posledních 15 let (vyšší byl pouze v roce 2011 a 2016), celková sklizeň brambor byla za tuto dobu pátá nejvyšší.

Na rozdíl od brambor se řepce v roce 2017 nedařilo. Přestože byla pěstována na větší ploše než v roce 2016, klesla její produkce o 12 % (-17 tis. tun) kvůli nízkému hektarovému výnosu řepkového semene. V porovnání s výsledky předchozích pěti a deseti let byly výnos i sklizeň řepky podprůměrné.

Graf: Sklizeň a sklizňové plochy vybraných plodin v Jihočeském kraji od roku 2007 - 2. část

Sklizeň píce a sena byla proti úrodnému roku 2016 nižší. Propad sklizně pícnin na orné půdě o 20 % a jejich nejdůležitější složky kukuřice na zeleno a siláž o 22 % byl zaviněn horším hektarovým výnosem a zároveň úbytkem sklizňových ploch. Příčinou menší sklizně sena z trvalých travních porostů (o 8 %) byl horší hektarový výnos, přestože se sklízelo z větší plochy než v roce 2016. Ve srovnání posledních patnácti let byla aktuální sklizeň kukuřice na zeleno a siláž šestá nejvyšší a sklizeň sena z trvalých travních porostů pátá nejvyšší.

Výnosy jihočeských zemědělců jsou vlivem klimatických podmínek a horší bonity zemědělské půdy ve srovnání s výsledky za zemědělský sektor České republiky u většiny plodin podprůměrné. V mezikrajském srovnání byly výnosy obilovin a řepky třetí nejnižší. Naopak nadprůměrný a druhý nejvyšší výnos dosáhli Jihočeši u brambor a pícnin na orné půdě a třetí nejvyšší měli výnos sena z trvalých travních porostů. Nejnižší výnos v mezikrajském srovnání měl u většiny základních plodin, snad jen s výjimkou píce a sena, Jiho­moravský kraj, který se v roce 2017 potýkal se suchem.

Samotným objemem sklizně se jihočeští zemědělci v konkurenci ostatních krajů nejčastěji umisťovali na třetím místě, což koresponduje s výměrou jejich sklizňových ploch, produkci řepky měli dokonce druhou nejvyšší. Díky dlouhodobě největším plochám trvalých travních porostů si Jihočeský kraj udržuje prvenství ve sklizni sena z trvalých travních porostů, na produkci českého zemědělství se v roce 2017 podílel 18 %.

Společně s výsledky sklizně byly zjišťovány rovněž osevní plochy ozimů. Ve srovnání s osevem 2017 byly v Jihočeském kraji k 30. listopadu 2017 osety pro sklizeň v roce 2018 menší plochy řepky a zimních obilovin celkem, když úbytek ploch zaznamenala ozimá pšenice a tritikale a naopak rozšíření ploch bylo vykázáno u ječmene ozimého a žita.

Tab. 2 Osevní plochy ozimů v Jihočeském kraji dle stavu k 30. listopadu 2017

  • Podrobnější informace o sklizni v roce 2017 naleznete na internetu ČSÚ v publikaci:
  • Tab. 1 Sklizeň vybraných zemědělských plodin podle krajů v roce 2017
  • Tab. 2 Hektarové výnosy sklizně vybraných zemědělských plodin podle krajů v roce 2017
  • Vývoj sklizně a sklizňových ploch vybraných plodin v Jihočeském kraji od roku 2007 - graf v pdf
  • Výsledky sklizně v Jihočeském kraji v roce 2017 - aktualita v pdf
  •  

    Kontakt:

    Ing. Irena Kovárnová
    Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích
    e-mail: irena.kovarnova@czso.cz
    tel.: 386 718 690