Jihočeský kraj byl v době sčítání (rozhodný okamžik připadal na půlnoc z 26. na 27. března 2021) šestý nejpočetnější, nejvíce obyvatel žilo ve Středočeském kraji, naopak nejméně v Karlovarském kraji. Pouze šest krajů včetně Jihočeského zaznamenalo oproti SLDB 2011 početní nárůst obyvatelstva, relativně nejvíce Středočeský kraj (+9,8 %). Celkem v osmi krajích byl zaznamenán úbytek obyvatel, největší v Karlovarském kraji (-5,6 %).

Populace České republiky, tedy i Jihočeského kraje, stárne. Průměrný věk obyvatel kraje byl v době Sčítání 2021 43,2 let. Mužům z Jihočeského kraje bylo v době sčítání průměrně 41,9 let, ženám pak 44,5 roku. Před deseti lety při SLDB 2011 byli Jihočeši průměrně o dva roky mladší.

Nejmladší obyvatelstvo bylo sečteno v hlavním městě Praze (průměrný věk 41,4 let), naopak nejstarší obyvatelstvo žilo ve Zlínském kraji (43,8 let).

Ktg. 1 Průměrný věk obyvatel
 

Ze zjištěných dat ze SLDB 2021 vyplývá, že na území kraje bydlelo v rozhodný okamžik 101 249 dětí do 14 let, tedy 16,0 % jihočeské populace. Obyvatel v produktivním věku bylo celkem 395 971 (62,7 %) a ve věku 65 a více let v kraji bydlelo 134 581 osob, tedy 21,3 %.

Index stáří (počet obyvatel ve věku 65 a více let na 100 obyvatel ve věku 0–14 let) měl době sčítání hodnotu 132,9.

Mezi dvěma posledními cenzy se změnily podíly v základní věkové struktuře. Mírně vzrostl počet dětí (+11,1 %) a  výrazně se zvýšil počet obyvatel ve věku 65 a více let (+34,6 %). Naopak se snížilo zastoupení produktivní věkové skupiny (15 až 64 let), celkem o 9,0 %.

Graf 1. Obyvatelstvo Jihočeského kraje podle věkových skupin v letech 1980 až 2021

Důležitým výstupem SLDB je otázka rodinného stavu. Na tuto otázku odpovídaly osoby ve věku 15 a více let. V Jihočeském kraji žilo v době sčítání 30,2 % obyvatel, kteří uvedli, že jsou svobodní. Svobodných mužů žilo v kraji v době sčítání o téměř 27 % více než svobodných žen. Podíl zadaných (ženatí, vdané) byl 47,2 % a byl mezi pohlavími téměř vyrovnaný, ale byl nižší než při minulém sčítání (-8,6 %). Naopak se mezi sčítáními zvýšil počet rozvedených osob a jejich podíl byl v Jihočeském kraji 13,9 % (v době SLDB 2011 to bylo 9,8 %). Podíl ovdovělých osob (8,6 %) byl vyšší než před deseti lety a z ovdovělých osob opět výrazně převažovaly vdovy (82,1 %). U nepatrného počtu obyvatel se rodinný stav nepodařilo zjistit.

Na otázku nejvyššího dosaženého vzdělání mělo v kraji odpovědět 530 552 osob ve věku 15 a více let, u 29262 z nich se vzdělání nepodařilo zjistit. Bez vzdělání nebo neukončeným vzděláním se sečetlo celkem 1,9 % osob. Základní vzdělání vyznačilo do sčítacích formulářů 12,2 % osob.

Ukončené střední vzdělání nebo vyučení se bez maturity mělo při SLDB 2021 35,4 % obyvatel kraje. Úplné střední vzdělání, tedy s maturitou, a případně nástavbové a pomaturitní vzdělání ve formulářích označilo 32,8 % obyvatel Jihočeského kraje.

Ukončené vysokoškolské vzdělání vyznačilo 15,9 % obyvatel kraje. Oproti SLDB 2011 se zvýšily počty osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním o 37,1 %. Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných osob žilo v době sčítání v hlavním městě Praze (35,9 %), nejméně Karlovarském kraji (10,5 %).

Graf 2. Obyvatelstvo Jihočeského kraje ve věku 15 a více let podle nejvyššího dosaženého vzdělání v letech 1980 až 2021

Ve sčítacích formulářích bylo možné vyznačit všechna státní občanství dané osoby. Jako jediné státní občanství České republiky uvedlo 610 550 obyvatel kraje (96,6 %), s cizím a zároveň jediným státním občanstvím zde v době sčítání žilo celkem 18 974 osob (3,0 %). Celkem 6 472 obyvatel Jihočeského kraje vyznačilo ve sčítacích formulářích státní občanství Ukrajiny (1,0 %), státní občanství Slovenska mělo 3 284 obyvatel kraje (0,5 %) a stejný podíl byl zjištěn u osob se státním občanstvím Vietnamu (3 103 obyvatel).

V kraji žilo v rozhodný okamžik sčítání 5 782 osob s cizím státním občanstvím ze zemí EU a se státním občanstvím mimo Evropskou unii celkem 13 192 osob.

V mezikrajském srovnání byl zjištěn nejvyšší podíl obyvatel se státním občanstvím České republiky v Olomouckém a Zlínském kraji (98,3 %), naopak nejmenší podíl byl zjištěn v hlavním městě Praze, kde 13,7% obyvatel mělo jiné státní občanství.

Otázka na národnost patřila při sčítání lidu mezi dobrovolné otázky a bylo možné vyznačit jednu nebo dvě národnosti, případně neuvést žádnou. Svoji národnost neuvedlo celkem 33,1 % osob z Jihočeského kraje. Z dat, kde byla uvedena pouze jedna národnost (422 507 osob), vyplývá, že se Jihočeši z 94,2 % přihlásili k české národnosti, což je nepatrně méně než při SLDB 2011. Další národnosti byly zaznamenány v malém množství, z toho nejvíce slovenská 0,9 %, ukrajinská 0,8 %, vietnamská 0,4 %, moravská 0,3 %.

V případě, že byla využita možnost vyznačit dvě národnosti, byla česká národnost zaškrtnuta spolu s další národností na 8,5 tis. sčítacích formulářích, nejčastěji v kombinaci česká + slovenská a česká + moravská.

Ktg. 2 Podíl obyvatel s českou, moravskou nebo slezskou národností

Také otázka na náboženské vyznání byla dobrovolná. Z celkového počtu osob obvykle bydlících v Jihočeském kraji 33,5 % osob náboženské vyznání neuvedlo. Z osob, které se k víře vyjádřily, uvedlo celkem 67,2 %, že jsou bez vyznání.

Ktg. 3 Podíl věřících obyvatel

Věřících, kteří se přihlásili, ke konkrétní církvi, případně náboženské společnosti, bylo 18,0 % z počtu obyvatel, kteří se k vyznání vyjádřili. Proti SLDB 2011 jich bylo méně. Nejčastěji se věřící v kraji, kteří se přihlásili ke konkrétní církvi nebo církevní společnosti, hlásili k Církvi římskokatolické (58,7 %). Při Sčítání 2021 se naopak zvýšil podíl věřících osob, kteří se nehlásí k žádné církvi nebo náboženské společnosti (14,8 %). Největší podíl věřících obyvatel byl zjištěn ve Zlínskem kraji (54,6 %), naopak nejnižší v kraji Ústeckém (15,8 %).

V Jihočeském kraji bylo k 27. březnu 2021 sečteno 178 254 domů, jejich počet se zvýšil o 8,8 % proti minulému sčítání. Naprostá převaha domů byla ve vlastnictví fyzických osob (89,7 %), ve spoluvlastnictví vlastníků bytů bylo celkem 4,7 % domů. Podíl domů, které byly ve vlastnictví obcí nebo států, byl 2,1 %. Jiné právnické osoby vlastnily 2,0 % domů.

Nejvíce domů se podle zjištěných dat postavilo nebo rekonstruovalo v obdobích mezi roky 1971 až 1980 a 2001 až 2010.