Od 1. ledna roku 2016 došlo ke změně zákona o pozemních komunikacích. V důsledku tzv. nového pojetí dálniční sítě bylo přibližně 434 km rychlostních silnic přeznačeno na dálnice II. třídy. Po tomto administrativním zásahu se délka dálniční sítě Česka zvýšila o 56 % na celkovou délku 1 210 km. Pouze dva úseky bývalých rychlostních komunikací (R35 Liberec – Ohrazenice a R63 Bystřany – Řehlovice) v délce cca 25 km nebyly zařazeny do kategorie dálnice a jsou nyní vedeny jako silnice I. třídy.

Od počátku 2016 byly ze zpoplatnění vyjmuty 4 úseky dálnic, které slouží zároveň jako obchvaty měst. V Jihočeském kraji se jedná o dálniční obchvat Tábora v úseku dálnice D3 Čekanice – Měšice o celkové délce 3 km.  Dále dojde na 24 vybraných úsecích silnic I. třídy ke zvýšení nejvyšší povolené rychlosti na 110 km/h. V kraji se touto rychlostí již může jezdit v úseku silnice I/20 Nová Hospoda – Písek a v přípravném procesu je úsek I/34 České Budějovice – Lišov.

Podle Ředitelství silnic a dálnic ČR bylo v Česku k 1. 1. 2016 téměř 55 738 km silnic a dálnic, z toho dálnice tvořily 1 210 km, na silnice I. třídy připadalo 5 811 km, na silnice II. třídy 14 587 km a na silnice III. třídy 34 130 km. Nejdelší silniční sítí disponoval Středočeský kraj (celkově i v jednotlivých kategoriích silnic a dálnic). Jihočeský kraj se s celkovou délkou 6 146 km zařadil na druhé místo mezi kraji Česka. Při zohlednění rozlohy krajů se pořadí výrazně proměnilo. Nejhustší síť silnic a dálnic na 1 km² připadala na Středočeský kraj, následuje Pardubický a Královéhradecký kraj. Jihočeský kraj se propadl na dvanácté místo před Hlavní město Prahu a Zlínský kraj.

Díky administrativnímu rozšíření dálniční sítě o 434 km bývalých rychlostních silnic se nově od ledna 2016 dálnice nacházejí ve všech krajích Česka. Nejvýrazněji se jejich síť rozrostla ve Středočeském a Olomouckém kraji, v ostatních krajích se rozšíření pohybovalo v rozmezí 4 až 40 km. Pouze v Plzeňském, Královéhradeckém kraji a Kraji Vysočina se délka dálnic proti předchozímu roku nezměnila.

Graf 1 Délka dálniční sítě podle krajů

Dle krytu vozovky jednoznačně ve všech krajích převládal živičný povrch. Nejčastěji to byl živičný střední, živičný těžký byl dominantním povrchem v Hlavním městě Praze, Moravskoslezském a Karlovarském kraji. Živičný lehký většinou doplňoval předchozí typy povrchů a výrazněji se vyskytoval v Jihomoravském kraji. Dálnice byly z 64 % kryty těžkým živičným povrchem, který byl doplněn betonovým. Ostatní povrchy měly v krajích minimální zastoupení (méně než 80 km).

Na českých silnicích a dálnicích se k 1. 1. 2016 nacházelo 17 565 mostů o celkové délce přesahující 404 km a jejich průměrná délka činila 23 m. Nejvíce mostů se nacházelo ve Středočeském, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Jihočeský kraj se s 1 405 mosty zařadil na 5. místo. Nejvyšší průměrnou délku mostu s výrazným rozestupem evidovali v Hlavním městě Praze, následoval Karlovarský a Ústecký kraj. Naopak patnáctimetrovou hranici v průměru nepřesáhly mosty v Královéhradeckém, Pardubickém kraji a Kraji Vysočina. Na dálniční síť připadalo 1 599 mostů s délkou 124,7 km. Téměř čtvrtina těchto mostů se nacházela ve Středočeském kraji, naopak v Libereckém kraji nebyl evidován žádný dálniční most. Průměrnou délku přes 100 metrů měly dálniční mosty v Ústeckém, Karlovarském, Jihočeském, Moravskoslezském kraji a v Hlavním městě Praze.

Silnice v Česku křižovalo k 1. lednu letošního roku 2 520 železničních přejezdů, nejvíce se jich nacházelo na území Středočeského, Ústeckého a Jihočeského kraje. V Hlavním městě Praze byl pouze 1 železniční přejezd.

Tab. 1 Vybrané údaje o silniční a dálniční síti podle krajů k 1. 1. 2016

Jihočeský kraj

V Jihočeském kraji se začátkem roku 2016 rozkládala síť 6 146 km silnic a dálnic, z toho na dálnice připadalo 47,5 km. K 40 km dálnice v okrese Tábor se po administrativním zásahu přidalo cca 7,5 km v okrese Písek. Nejdelší silniční síť v kraji připadala na okres Jindřichův Hradec (nejdelší síť silnic I. i II. třídy) a České Budějovice (nejdelší síť silnic III. třídy). V obou těchto okresech překračovala délka silnic 1 tis. km. Nejkratší sítě silnic se nacházely v šumavských okresech. Při zohlednění rozlohy se jihočeské okresy s výjimkou okresů Strakonice (29) a Tábor (36) nevešly mezi prvních 50 okresů v Česku. Okres Český Krumlov se dokonce umístil až na 75. místě (nižší hustotu dálniční a silniční sítě měli pouze v Hlavním městě Praze a okrese Jeseník).

Téměř 80 % krytu vozovky v kraji tvořil střední živičný povrch, který převažoval na silnicích II. a III. třídy. Druhým nejrozšířenějším a zároveň jediným povrchem užívaným na krajských dálnicích byl živičný těžký. Lehký živičný povrch byl využit na necelých 10 % silnic.

V Jihočeském kraji se k 1. 1. 2016 nacházelo 1 405 mostů o celkové délce přes 30 km. Průměrná délka mostu v kraji byla 21,6 m, přičemž 66,8 % mostů mělo délku do 10 m, v rozmezí 10 až 50 m jich bylo 24,9 %. Mosty s délkou 50 až 100  m tvořily 5,1 % a s délkou přes 100 m představovaly 3,3 %.

Tab. 2 Vybrané údaje o silniční a dálniční síti v Jihočeském kraji k 1. 1. 2016

V okrese Tábor bylo evidováno nejvíce mostů (263), které tvořily více než 40 % celkové délky mostů v kraji. Jen dálniční mosty na Táborsku měly délku přes 9 km (téměř 30 % délky mostů v kraji). Přes 200 mostů se nacházelo rovněž v okresech České Budějovice a Jindřichův Hradec. Mosty o celkové délce nepřesahující 2 km byly pouze v okrese Prachatice. Nejvíce mostů do délky 10 m se nacházelo na Českobudějovicku a Jindřichohradecku. Naopak dlouhé mosty nad 100 m se v jednotlivých okresech kraje vyskytovaly sporadicky, výjimku tvořily okresy Písek (11) a Tábor (23). Zásluhou většího počtu mostů nad 100 m měly oba okresy průměrnou délku mostu vyšší, než byla hodnota za celý kraj. V ostatních okresech byla průměrná délka mostu v rozmezí 11,8 až 13,8 m.

Dle stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby mostů se v kraji nacházelo 219 mostů v bezvadném stavu, ale také 197 mostů, jejichž stav byl hodnocen jako špatný (161), velmi špatný (32) a havarijní (4). V okrese Tábor bylo nejvíce mostů v bezvadném i špatném stavu, z toho 3 mosty v havarijním stavu. Zbývající most v havarijním stavu se nacházel v okrese Jindřichův Hradec.

V Jihočeském kraji se nacházelo začátkem ledna 2016 celkem 262 železničních přejezdů, z toho 25 křížilo silnice I. třídy, 60 silnice II. třídy a 177 se jich nacházelo na silnicích III. třídy. V okrese Prachatice se nacházelo pouze 19 přejezdů, nejvíce železničních přejezdů bylo v okrese Jindřichův Hradec (54). Na silnicích I. třídy bylo nejvíce přejezdů evidováno na Jindřichohradecku a Strakonicku. V ostatních okresech kraje nepřesáhl jejich počet 3. Na území kraje se nevyskytoval žádný silniční tunel ani brod.

Graf 2 Železniční přejezdy podle okresů Jihočeského kraje k 1. 1. 2016

Kontakt:

Mgr. Michal Kolísek
Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích
e-mail: michal.kolisek@czso.cz
tel.: 386 718 692