Chov skotu, prasat a drůbeže v kraji v roce 2021
V porovnání všech krajů Česka se v jižních Čechách k 31. 12. 2021 chovalo nejvíce skotu. V zemědělských podnicích Jihočeského kraje bylo chováno celkem 212,0 tis. kusů skotu, jejich stavy se meziročně zvýšily o 2,5 %. Naproti tomu se snížilo množství chovaných prasat o 1,3 %. V chovu drůbeže došlo ke snížení početního stavu o 24,2 %, celkem bylo v kraji chováno 1 595 tis. kusů.
Chov skotu
V zemědělských podnicích Jihočeského kraje bylo k 31. 12. 2021 chováno 212,0 tis. kusů skotu, tyto stavy se meziročně zvýšily o 5 082 zvířat (+2,5 %). Situace byla tedy opačná než v roce 2020, kdy se počet chovaného skotu meziročně snížil o 2,3 %. Na území celé České republiky se nacházelo o 1,4 % více skotu než v předešlém roce, početní nárůst byl evidován ve většině krajů Česka. Nejvýrazněji se stavy skotu zvýšily v Moravskoslezském kraji (+3,9 %), naproti tomu pouze ve dvou krajích ČR došlo k poklesu množství chovaného skotu – na Liberecku (-0,6 %) a Karlovarsku (-1,8 %). Jihočeský kraj se svým 15,60% podílem na celkovém počtu v ČR chovaného skotu předstihl Kraj Vysočina (15,58% podíl) a tím získal prvenství v chovu skotu mezi všemi kraji České republiky.
Graf 1 Stavy skotu podle krajů (k 31. 12.)
K 31. 12. 2021 se krávy na celkovém stavu skotu v Jihočeském kraji podílely 42,3 %. Průměrné stavy krav v počtu 90,6 tis. kusů se meziročně zvýšily o 2 534 kusů (+2,9 %). Rok 2021 s sebou přinesl nárůst průměrného stavu krav i v rámci celé České republiky (+2,1 %). Zvýšení nastalo v téměř všech krajích ČR; pouze ve dvou z nich průměrné stavy krav poklesly – v Kraji Vysočina (-0,3 %) a v Jihomoravském kraji (-0,4 %). Jihočeský kraj se podílel na průměrném stavu krav v ČR 15,7 % a tím vystoupal v mezikrajském srovnání z druhého na první příčku. Na druhou pozici sestoupil Kraj Vysočina se svým 15,2% podílem.
Výroba mléka v Jihočeském kraji za rok 2021 poprvé vystoupala téměř k 372 mil. litrů. V meziročním srovnání se zvýšila o 2,2 %. Česká republika jako celek zaznamenala vzestup výroby mléka o 1,3 %. Průměrná denní dojivost se v Jihočeském kraji zvýšila o 0,3 % na 22,0 litru. Prodalo se 357,1 mil. litrů mléka, prodej se zvýšil o 2,1 %. Tržnost mléka byla 96,0 %. Podíl Jihočeského kraje na prodeji mléka zemědělského sektoru České republiky byl třetí nejvyšší – tvořil 11,4 %. Nejvíce prodaných litrů bylo evidováno v Kraji Vysočina (18,6% podíl).
V roce 2021 se v Jihočeském kraji narodilo 88,2 tis. telat, z nich 6,5 tis. uhynulo do 3 měsíců věku. Bylo tak celkem odchováno 81,6 tis. telat. V přepočtu na 100 krav přišlo na svět 97,3 telat, z nichž se odchovalo 90,1 kusů.
Tab. 1 Výsledky chovu skotu v Jihočeském kraji
V roce 2021 celkově poklesla výroba jatečného skotu v České republice oproti předchozímu období o 0,1 %. V Jihočeském kraji, podobně jako v dalších pěti krajích ČR, se produkce meziročně snížila; na jihu Čech poklesla o 641 tun živé hmotnosti (-2,7 %) na 23,5 tis. tun. Naproti tomu nárůst výroby jatečného skotu byl evidován v ostatních sedmi krajích, nejprudšího zvýšení dosáhl Moravskoslezský kraj (+8,8 %). Jihočeský kraj si i přes pokles výroby udržel druhou pozici se svým 14,3% podílem na ČR hned za Krajem Vysočina (15,8 % podíl).
K 31. 12. 2021 bylo jihočeskými zemědělci chováno 86,8 tis. kusů prasat, jejich stavy v porovnání s koncem roku 2020 zaznamenaly úbytek o 1,1 tis. kusů (-1,3 %). Situace v kraji byla tedy opačná než v předešlém roce, kdy se meziročně zvýšil počet chovaných prasat o 2,6 %. V České republice byl ke konci roku 2021 vykázán meziroční pokles stavů chovaných prasat o 3,4 %. Stavy prasat se snížily ve většině krajů ČR, naproti tomu k jejich navýšení došlo pouze v Pardubickém (+1,5 %) a Středočeském kraji včetně hl. m. Prahy (+0,6 %). Z celkového počtu chovaných prasat v České republice jich bylo v jižních Čechách evidováno 5,8 %. Tímto podílem kraj, shodně jako ve třech předchozích letech, obsadil sedmou pozici mezi všemi kraji.
Graf 3 Stavy prasat podle krajů (k 31. 12.)
Ve struktuře chovu převažují prasata na výkrm (včetně vyřazených prasnic a kanců), která v Jihočeském kraji tvořila 36,3 % ze všech prasat. Ve srovnání s koncem roku 2020 se jejich počty zvýšily o 1 368 kusů (+4,5 %). Druhý největší podíl ve struktuře chovu připadá na selata živé hmotnosti nižší než 20 kg (31,6 % všech prasat), následován podílem mladých prasat živé hmotnosti od 20 do 50 kg (21,4 % všech prasat). Chovná prasata (50 a více kg živé hmotnosti) byla zastoupena 10,7 %.
Průměrný stav prasnic se v kraji proti roku 2020 snížil o 2,4 % na 7,2 tis. kusů. V průběhu roku 2021 se narodilo 198,7 tis. selat (27,5 selete na prasnici). Do odstavu uhynulo 31,1 tis. selat, bylo tak odchováno 167,6 tis. kusů, tj. 23,2 selete na prasnici.
Výroba jatečných prasat se v České republice meziročně zvýšila o 2,0 %. Navýšení výroby bylo evidováno celkem v osmi krajích; nejvýrazněji výroba jatečných prasat stoupla na Liberecku (+12,5 %). Jižní Čechy v porovnání s ostatními kraji ČR zaznamenaly druhý nejvyšší vzestup (+9,0 %), kraj vyprodukoval o téměř 1,2 tis. tun živé hmotnosti jatečných prasat více než v roce předchozím. Výroba jatečných prasat v Jihočeském kraji tak činila ve sledovaném roce 14,4 tis. tun živé hmotnosti, díky čemuž se zastavil dlouhodobý klesající trend této produkce na jihu Čech. Jihočeský kraj postoupil se svým 4,9% podílem na výrobě jatečných prasat České republiky v pořadí krajů z osmé na sedmou pozici.
Graf 4 Stavy prasat a výroba jatečných prasat v Jihočeském kraji
Tab. 2 Stavy prasat podle hmotnostních kategorií a účelu chovu v Jihočeském kraji (k 31. 12.)
Celkově se k 31. 12. 2021 množství drůbeže chované v zemědělských podnicích na území České republiky meziročně zvýšilo o 12,2 %. Většina krajů ČR vykázala početní nárůst, největší navýšení stavů nastalo v Moravskoslezském kraji (+102,1 %). Naproti tomu pouze ve třech krajích došlo ke snížení stavů drůbeže, a to v Královéhradeckém (-2,5 %), Jihočeském (−24,2 %) a Jihomoravském (-35,1 %). Na jihu Čech bylo ke konci roku 2021 celkem chováno 1 595 tis. kusů drůbeže, tyto stavy se meziročně snížily o 509,1 tis. kusů. Situace byla opačná než v roce 2020, kdy kraj vykázal třetí nejprudší početní vzestup chované drůbeže (+14,6 %). Podíl jihočeských zemědělců na chovu drůbeže České republiky poklesl o 3,0 procentního bodu proti předchozímu roku na 6,2 %.
Graf 5 Stavy drůbeže podle krajů (k 31. 12.)
Z celkového počtu drůbeže v Jihočeském kraji tvořily ke konci roku 2021 nosnice 22,7 %. V zemědělském sektoru celé České republiky zaznamenal průměrný stav nosnic vzestup o 7,1 %; ze všech krajů ČR byl nejvýraznější nárůst v Plzeňském kraji (+102,5 %). Na jihu Čech se průměrný stav nosnic meziročně zvýšil o 2,2 % na 341,2 tis. kusů. Podíl jižních Čech na průměrném chovu nosnic ČR představoval 6,1 %. Produkce konzumních vajec v kraji byla 104,2 mil. kusů (meziroční zvýšení o 1,2 %) a průměrná roční snáška 305,3 vajec na nosnici znamenala její snížení o 1,0 %.
Graf 6 Průměrný stav nosnic a snáška konzumních vajec v Jihočeském kraji
Výroba jatečné drůbeže v České republice, zahrnující produkci masa z kura domácího, krůt, kachen, hus, křepelek, bažantů, perliček, holubů a pštrosů dvouprstých, zaznamenala meziroční pokles o 0,8 %. Ze všech krajů ČR byl nejprudší úbytek evidován v jižních Čechách (−22,4 %), výroba jatečné drůbeže se zde meziročně snížila o 7,2 tis. tun živé hmotnosti na 25,0 tis. tun. Naopak ke zvýšení výroby došlo v sedmi krajích České republiky, nejvyšší nárůst zaznamenal, stejně jako v předešlém roce, Karlovarský kraj (+34,6 %). Podíl Jihočeského kraje na výrobě jatečné drůbeže České republiky poklesl o 2,7 procentního bodu oproti předchozímu období na 9,7 %. V důsledku tohoto výrazného propadu produkce drůbežího masa na jihu Čech kraj sestoupil v pomyslném žebříčku krajů ze čtvrtého na páté místo.
Tab. 3 Chov drůbeže v Jihočeském kraji
Přílohy
- Další informace:
-
Kontakt:
Ing. Ivana Vacková
Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích
E-mail: ivana.vackova@czso.cz
Tel.: 386 718 321, 730 518 926
