Charakteristika okresu Tábor

Okres Tábor se rozkládá v severní části Jihočeského kraje. Vedle okresů vlastního kraje (Písek, České Budějovice a Jindřichův Hradec) sousedí na západě s krajem Vysočina (okres Pelhřimov) a na severu se Středočeským krajem (okresy Benešov a Příbram). Po vzniku okresu v současných hranicích v roce 1960 se v územní struktuře projevily dvě změny. První je datována do roku 1990, kdy přešla obec Nadějkov do okresu Písek. Druhá změna pak souvisí se sladěním hranic okresů podle správních obvodů ORP a znamená převedení obce Čenkov u Bechyně do okresu Č. Budějovice. Svou rozlohou 1 326 km² se okres řadí na páté místo v kraji.

Nadmořská výška se v okrese pohybuje od 354 m v jižní části, kam ještě zasahuje Třeboňská pánev, do 724 m na severu v oblasti Mladovožicka a Jistebnicka. Severní část s mírně zvlněným terénem je převážně zalesněná jehličnatými monokulturami. Výjimku tvoří obory v okolí Bechyně, kde jsou záměrně pěstované přirozené listnaté porosty, které poskytují potravu chovu jelenů, daňků a muflonů. Na celém území se vyskytuje středoevropská lesní květena. Jižní část tvoří blatská krajina s typickou rašeliništní přírodou.

Území patří po většinu roku k chladnějším oblastem kraje, především v invazních polohách při Lužnici od Veselí nad Lužnicí k Táboru. Na Táborsku je rovněž nejvíce zamračených dnů v roce a nízký počet hodin trvání slunečního svitu. Nejmenší průměrné roční srážky jsou v okolí Bechyně a v kotlině při řece Lužnici mezi Soběslaví a Planou nad Lužnicí.

Z hlediska geologické stavby se jedná o poměrně rozmanité území. Nejrozšířenější jsou zde krystalické břidlice (pararuly, ortoruly), migmatity, granulity. V širším okolí Soběslavi a Veselí nad Lužnicí je podloží tvořeno převážně různými typy migmatických rul, vzniklých z jílovitého materiálu. Severně od Soběslavi k Chýnovu se vyskytují dvojslídné pararuly, v okolí Bechyně pak biotická ortorula. Na severu zasahují do okresu horniny Středočeské vrchoviny – k Táboru syenit, k Jistebnici granodiorit. Na Blatech v jižní části okresu se nachází čtvrtohorní rašelina. Rudné žíly v oblasti Ratibořských Hor, Staré Vožice, Horek a Košína již byly vytěženy.

Osou regionu je řeka Lužnice, která si zachovává svůj původní ráz. Protéká od jihu k severu, v Táboře mění směr na jihozápad. Další významnější řekou je pravostranný přítok Lužnice - Nežárka. Oba toky jsou atraktivními vodáckými řekami. Nacházejí se zde rovněž četné rybníky, z nichž mnohé poskytují rekreační možnosti - Horusický jižně od Veselí nad Lužnicí (třetí největší v ČR), Knížecí u Zárybniční Lhoty, Rytíř mezi obcemi Svince a Hlavatce, Sudoměřický nedaleko Sudoměřic u Tábora, Kozák v Pojbukách. K rekreaci i jako záložní zdroj pitné vody pro Tábor slouží nejstarší údolní přehradní nádrž v Čechách Jordán, která byla zbudována roku 1492 přehrazením tehdejšího Jordánského potoka.

Okresem procházejí i důležité komunikace. Je to dálnice D3 ve směru Praha - Tábor - Č. Budějovice - Linec (z celkové délky dálnice je zprovozněn pouze úsek v okrese Tábor), která se u Tábora kříží se silnicí I/19 ve směru Pelhřimov - Milevsko - Plzeň. Je zde i několik důležitých železničních uzlů, a to ve směru Praha - Č. Budějovice, Tábor - Písek - Ražice, Veselí nad Lužnicí - Č. Velenice, Tábor - Horní Cerekev a Veselí nad Lužnicí - Horní Cerekev. S železnicí je spojeno i jedno prvenství, když byla v letech 1902-3 vystavěna ing. F. Křižíkem první elektrická dráha v Čechách mezi městy Tábor a Bechyně.

Podle počtu obyvatel přes 102 tis. osob je okres druhým největším okresem kraje. Stejně tak hustotou osídlení, když na km² žije 77 osob. V samotném městě Tábor má hlášený trvalý či dlouhodobý pobyt přes 34 tisíc obyvatel, což při zohlednění obyvatelstva v dalších 8 městech znamená téměř 70% podíl městského obyvatelstva v okrese. V dlouhodobém vývoji od roku 1990 se počet obyvatel okresu téměř rovnoměrně snižoval až do roku 2005. Přitom pokles znamenal úbytek obyvatel z téměř 104 tisíc v roce 1991 na 102,2 tisíc v roce 2005. Od tohoto roku do roku 2011 pak obyvatelstvo mírně rostlo. Od roku 2012 však dochází k poklesu. Příčinou vývoje do roku 2005 byla přirozená měna obyvatelstva, když počet zemřelých převyšoval počet živě narozených až o 350 osob (v roce 1995). Tento negativní vliv byl částečně eliminován kladným saldem stěhování, které je od roku 2006 hlavním zdrojem zvyšování počtu obyvatel (záporné saldo migrace se objevuje až v roce 2012). Mezi roky 2007–2010 se k pozitivnímu vývoji přidává i kladné saldo přirozené měny. Od roku 2011 je však více zemřelých než narozených a tak počet obyvatel klesá. Od roku 2017 však díky kladnému saldu migrace počet obyvatel okresu mírně stoupá.

Území okresu nabízí řadu přírodních zajímavostí. V úseku mezi Táborem a Bechyní je to lužnické údolí zaříznuté do zalesněné krajiny. Nedaleko města Chýnova se nachází chráněný přírodní útvar Chýnovská jeskyně, nejstarší zpřístupněná jeskyně na našem území. Byla vytvořena výmolnou činností vody a zcela zde chybí krápníková výzdoba. Zvláštností je střídání bělostného krystalického vápence s barevnými pruhy amfibolitů. Jde také o největší známé přezimoviště netopýra řasnatého. Státní přírodní rezervace Rašeliniště Borkovická blata jihozápadně od Soběslavi nabízí naučnou stezku, kde lze poznávat blatskou krajinu s typickými rostlinami (rojovník bahenní, rosnatka okrouhlolistá, rašeliník, klikva). Zajímavým úkazem jsou zde ojedinělé, dosud zachované písečné přesypy podél Lužnice a Nežárky, které jsou projevem fosilní činnosti větru. Na jihu Čech se tak můžeme setkat s kousky pouště obklopenými hladinami štěrkopískových jezer s písčitými plážemi.

Okres láká nejen svými přírodními krásami, ale i starými městy a historickými památkami. Archeologické nálezy nevylučují osídlení v místě historického jádra města Tábora již v pravěku, reálná je existence keltského oppida. Doloženo je osídlení na Táborsku v prvním tisíciletí našeho letopočtu. V dalších stoletích se i na tomto území střetávaly zájmy nejsilnějšího panovnického rodu na jihu Čech – Rožmberků a českých králů. Byly proto stavěny tvrze a hrady, které měly sloužit k obraně a k ochraně zájmů jedné nebo druhé strany. Tvrze byly později opuštěny (četné zříceniny), přestavěny na hrady a zámky nebo začaly sloužit jinému účelu (Choustník, Chýnov, Radenín, Dráchov, Sudoměřice u Tábora, Hamr u Veselí nad Lužnicí).

Nejvýznamnějším historickým obdobím je však pro region husitství. Na Kozím Hrádku v blízkosti Sezimova Ústí pobýval a kázal roku 1412 Mistr Jan Hus. Velká část obyvatel byla husitsky smýšlející, poručník nezletilého majitele je však vyhnal. Ze msty husité roku 1420 město vypálili. Nedaleko, na místě původně přemyslovského Hradiště, založili nové Hradiště hory Tábor, které se stalo řemeslnickým a vojenským centrem radikálního křídla husitů. Po roce 1437 pak byl Tábor prohlášen královským městem.

Ekonomickou charakteristiku okresu přibližují počty jednotek v Registru ekonomických subjektů. Evidovaných více než 25 tisíc jednotek představuje necelých 16 % z celého kraje a druhý nejvyšší počet v rámci Jihočeských okresů. Stejný podíl dosahoval také počet ekonomicky aktivních osob, zjištěný při sčítání lidu v roce 2011.  Celkově struktura zaměstnaných podle odvětví vcelku odpovídá struktuře v kraji. Stejně jako v kraji je zde dominantní postavení odvětví průmyslu, kde z celkového počtu zaměstnaných připadá na toto odvětví přes 26 %. Na terciární sektor pak připadá více než 60 % zaměstnaných.

Převážná většina školských, zdravotnických, kulturních a sportovních zařízení je soustředěna ve městech, především v Táboře. Výchovu a vzdělávání mladé generace zajišťuje v okrese síť mateřských a základních škol, gymnázia, střední odborné školy a vyšší odborné školy.

Zdravotnická péče je poskytována především v nemocnici, dále jsou v okrese ordinace praktických lékařů pro dospělé a také pro děti a dorost, a dále ordinace odborných lékařů a specialistů. V okrese je 6 domovů pro seniory s celkovou kapacitou téměř 500 lůžek. Příjemců důchodů je téměř 29 tis., z nichž přes 64 % jsou důchodci starobní. Starobní důchodci pak v průměru měsíčně pobírají starobní důchod sólo ve výši 13,4 tis. Kč, čímž dosahují druhé nejvyšší penze v kraji.

Kulturní zařízení se nacházejí především ve městech, na venkově zaujímají toto místo zejména veřejné knihovny. Dle informací z roku 2006 je celkem v okrese 105 knihoven (vč. poboček), 11 muzeí a památníků, 16 galerií. Významné postavení má divadlo Oskara Nedbala v Táboře. Pro tělesnou výchovu a sport je v okrese k dispozici 8 stadiónů, 17 koupališť a bazénů, 130 hřišť, 59 tělocvičen, 3 zimních stadióny a řada dalších zařízení.