Charakteristika okresu Jindřichův Hradec

Okres Jindřichův Hradec je svou rozlohou 1 944 km² druhým největším okresem v České republice. Rozkládá se na jihovýchodě Čech a jeho jižní hranice tvoří zároveň státní hranici s Rakouskem. Na západě sousedí s okresem České Budějovice, na severozápadě s okresem Tábor, na severu s okresem Pelhřimov, na severovýchodě s okresem Jihlava a na východě s okresy Třebíč a Znojmo. Hranice okresu se od jeho vzniku po územní reorganizaci v roce 1960 nezměnily.

Podstatnou část okresu pokrývají žuly a granodiority Českomoravské vrchoviny. Ústřední masiv části Jihlavských vrchů a Novobystřická vrchovina vytvářejí předěl území okresu, který na východě přechází ve značně rozčleněnou pahorkatinu Dačickou, protékanou po celé délce Moravskou Dyjí, a na západě v obdobnou pahorkatinu Jindřichohradeckou, kterou protéká řeka Nežárka. Odlišným prvkem v pahorkatinném charakteru povrchu okresu je Třeboňská pánev, která má mírně zvlněný reliéf jen při okrajích. Nadmořská výška zde dosahuje 400 - 500 m. Plochý pánevní reliéf a malý spád toků Lužnice a Nežárky je příčinou vzniku rozsáhlých rašelinišť a významné rybníkářské oblasti. Na většině území okresu se vyskytují půdy lehké písčitohlinité, na Třeboňsku jsou půdy jílovité a ve vlhkých oblastech půdy rašelinové.

Nejvýznamnější řekou okresu je Lužnice s pravostrannými přítoky Dračicí, Koštěnickým potokem, Nežárkou a Nadymačem. Tvoří osu Třeboňské pánve od Českých Velenic až po soutok s Nežárkou. Vodní síť horního toku Lužnice byla v 16. století doplněna dvěma umělými stavbami, a to „ Zlatou stokou“ v délce 48 km, která napájí soustavu velkých rybníků například Opatovický, Svět, Káňov, Velký Tisý a Dvořiště, a „Novou řekou“, v délce 13,5 km, která odvádí přebytečné vody z Lužnice do Nežárky.

Podnebí okresu ovlivňují rozsáhlé vodní plochy, které jsou velkými akumulátory tepla, regulují množství srážek i zchlazování. Nejteplejší oblastí je Třeboňská pánev, mezi relativně chladnější oblasti patří Studenecko v okolí Javořice. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 a 8°C. Západní větry přinášejí dostatečné množství celoročních srážek. Průměrné roční srážky se pohybují kolem 600 mm, vyšší roční úhrn srážek má vrchovina Novobystřická a masiv Javořice.

Území okresu není bohaté na surovinové zdroje. Největší surovinovou základnu tvoří ložiska štěrkopísků podél řek Lužnice a Nežárky, živcových písků u Halámek, žáruvzdorných jílů u Klikova a bělošedých jílů v okolí Lomnice nad Lužnicí. V okolí Branné a Příbrazi se nachází ve větším rozsahu rašelina. Důležitým surovinovým zdrojem pro okres Jindřichův Hradec jsou lesy, které zaujímají 39 % z celkové plochy okresu. V lesních porostech jsou zastoupeny jak kultury jehličnaté, tak listnaté.

Specifikou okresu jsou rozsáhlé vodní plochy vybudovaných rybničních soustav. V okrese je přes 2 500 rybníků s chovem ryb, svou rozlohou zaujímají zhruba téměř 7 % plochy okresu. Rybníky vznikaly již od 13. století, největšího rozmachu doznaly v 16. století, kdy jejich budovateli byli zejména Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan. Největším rybníkem v České republice je Rožmberk (vybudovaný na řece Lužnici severně od Třeboně) o rozloze 720 ha. Roční produkce ryb činí až 2 900 tun, z 92 % se jedná o kapry.

Síť železnic byla vybudována již v letech 1871–1906. Okresem prochází důležitá trať České Budějovice - Veselí nad Lužnicí - Jihlava se železničním uzlem v Jindřichově Hradci a trať Praha - Vídeň, procházející Třeboňskou pánví s uzlem v Českých Velenicích. Východní okraj okresu protíná trať Kostelec - Dačice - Slavonice. Ojedinělou technickou památkou je úzkokolejná trať Jindřichův Hradec - Obrataň a Jindřichův Hradec - Nová Bystřice. Silniční síť zajišťuje dostatečnou dostupnost sídel v okrese. Územím okresu prochází důležité silniční spoje: České Budějovice - Jindřichův Hradec - Humpolec (E551), Vídeň - České Budějovice - Plzeň (E49).

Trvalý nebo dlouhodobý pobyt má na území okresu více než 90 tis. osob. Počtem obyvatel je jindřichohradecký okres na třetím místě v Jihočeském kraji. Hustotou osídlení 47 obyvatel na km² patří mezi nejřidčeji osídlené okresy v republice. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v okrese má zcela neobvyklý průběh. Po roce 1998 dochází k meziročním poklesům počtu obyvatel, které trvají až do roku 2007. Pak následuje tříleté období růstu a od roku 2010 opět obyvatelstvo okresu ubývá. Příčinou déletrvajícího poklesu v minulosti byl především vyšší počet zemřelých než narozených. Stejným směrem na vývoj obyvatelstva působilo i stěhování, i když působení tohoto faktoru nebylo tak jednoznačné. Na úbytku počtu obyvatel v posledních letech se podílí především záporné migrační saldo, i když ani přírůstek přirozený není kladný.

Ekonomickou oblast charakterizuje téměř 22 tisíc jednotek evidovaných v Registru ekonomických subjektů. Podle sčítání lidu v roce 2011 dosahoval počet ekonomicky aktivních v okrese přes 43 tisíc osob, tj. 14 % ekonomicky aktivních celého kraje. V odvětvové skladbě zaměstnaných je patrný především vyšší podíl zemědělství. Proti průměru kraje je zde zastoupení o více než 2 procentní body vyšší. Mírně nad průměrem je i zastoupení průmyslu a také stavebnictví. Díky vyššímu počtu zaměstnaných v sektoru primárním a sekundárním je v okrese nižší podíl zaměstnaných osob ve službách; 2. nejnižší podíl mezi jihočeskými okresy.

Okres Jindřichův Hradec pro svou polohu na rozhraní Čech, Moravy a Rakouska hrál významnou roli v dějinách českého státu, stejně jako šlechtické rody zde sídlící – páni z Hradce, Rožmberkové, Slavatové, Černínové a jiní. První písemná zmínka je z roku 1175 o Nové Bystřici.

V okrese je velké množství kulturních a historických památek. Jádra měst Jindřichův Hradec, Třeboň a Slavonice byla pro svou historickou hodnotu vyhlášena Městskými památkovými rezervacemi. Nejstarší doložená písemná zmínka o Jindřichově Hradci je z roku 1220. Nachází se zde státní hrad a zámek. Tento komplex se svou velikostí řadí na třetí místo v celé republice. Nejvýznamnější i nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Jindřichově Hradci je kostel sv. Jana Křtitele se souborem gotických fresek. Dominantu města vytváří spolu s městskou věží Proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie. S kostelem je spojeno jméno významného skladatele a básníka období baroka Adama Václava Michny z Otradovic, který zde působil jako varhaník. V renesanční budově okresního muzea je umístěn největší mechanický betlém na světě - Krýzovy jesličky.

V centru památkové rezervace města Třeboň se nachází protáhlé náměstí T. G. Masaryka s řadou městských domů s renesančními a barokními štíty. Nejvýznamnějším objektem na náměstí je radnice s věží vysokou 31 m. Průčelí radnice je zdobeno freskami s rožmberským, schwarzenberským a městským znakem. Neodmyslitelnou součástí města je honosný renesanční zámek se zámeckým parkem a Schwarzenberská hrobka. Město Slavonice, jehož vznik se datuje kolem 12. století, oplývá řadou historických památek v gotickém, renesančním a barokním slohu. Dalšími zajímavými památkami na území okresu jsou např. zámek Červená Lhota, hrad Landštejn, hrad ve Stráži nad Nežárkou, památková zóna města Dačice a další. Také řada vesnic je památkově chráněna pro svou ojediněle zachovalou architekturu lidových staveb např. Lutová, Pístina a Příbraz.

Jindřichův Hradec je nejmenším univerzitním městem v České republice, své sídlo zde má Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické v Praze. Síť školských zařízení okresu dále tvoří mateřské a základní školy, střední odborné školy a učiliště a gymnázia.

V okrese jsou 4 domovy pro seniory s celkovou kapacitou přes 300 míst. Na Jindřichohradecku žije přes 27 tis. důchodců, z nichž zhruba 64 % jsou důchodci starobní. Ti pobírají průměrný měsíční starobní důchod sólo ve výši 13 tis. Kč, což je přibližně o 350 Kč méně než průměrná hodnota v kraji.

Ke zlepšování životního prostředí patří i vytváření chráněných území. Jedná se zejména o Chráněnou krajinnou oblast Třeboňsko, která je zapsána na seznamu UNESCO, dále je na území okresu 45 maloplošných chráněných oblastí např. národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka, Velký a Malý Tisý, přírodní rezervace Mutenská obora, Krabonošská niva.

Pěkné přírodní prostředí a množství kulturních památek láká k návštěvám občany z celé České republiky a v hojné míře i zahraniční turisty. Navštěvují především větší Jindřichův Hradec a lázeňské město Třeboň.