Charakteristika okresu Český Krumlov

Okres Český Krumlov je typicky příhraničním regionem, který leží v nejjižnějším cípu České republiky. Jeho jihozápadní, jižní a jihovýchodní hranice je tvořena státní hranicí s Rakouskem v délce 80 km. Na severu a severovýchodě sousedí s okresem České Budějovice, na severozápadě s okresem Prachatice. Rozloha okresu je 1 614 km². Je třetím největším okresem v Jihočeském kraji a šestým v celé České republice.

K 1. lednu 2016 byly v rámci optimalizace vojenských újezdů dle zákona č. 15/2015 Sb., provedeny územní změny, které změnily hranice krajů i okresů. Vojenský újezd Brdy byl zcela zrušen a další čtyři vojenské újezdy byly zmenšeny. Jedná se o území vojenských újezdů Boletice, Hradiště, Libavá a Březina.

Katastrální území jihočeského vojenského újezdu Boletice bylo zmenšeno o území nové obce Polná na Šumavě a další části výměry vojenského újezdu byly přičleněny k jiným obcím okresu Český Krumlov a Prachatice. Těmito územními změnami došlo ke změně výměry dotčených obcí okresu Český Krumlov a Prachatice. Území správního obvodu Český Krumlov a tedy i okresu Český Krumlov bylo zmenšeno o 182 ha, které naopak přibyly okresu a správnímu obvodu Prachatice.

Z hlediska přírodních podmínek je českokrumlovský okres územím velmi pestrým, ať už jde o územní členitost, geologickou stavbu, klima nebo bohatství flóry a fauny. Téměř celé území je součástí Šumavy a v jihovýchodní části okresu pak Novohradských hor. Mezi nejvýznamnější vrchovinné celky patří Krumlovská vrchovina, Prachatická vrchovina a oblast Blanského lesa, která již dosahuje horských poloh (vrchol Kleť 1 084 m). Dalšími morfologicky významnými vrchovinnými celky jsou ve střední části Poluška, ve východní části okresu Soběnovská vrchovina (zvaná Slepičí hory). Nejvýše položeným místem okresu je Šumavská hora Smrčina (1 332 m), nejníže položený bod je v místě, kde řeka Vltava opouští území okresu u obce Vrábče (420 m). Výškové rozpětí činí tedy více než 900 m. Průměrná nadmořská výška okresu je 690 m.

Snaha o zachování přírodního prostředí se odrazila v tom, že na části území byly vyhlášeny Národní park a Chráněná krajinná oblast Šumava, Chráněná krajinná oblast Blanský les a Přírodní park Novohradské hory. Síť chráněných území je doplněna 70 přírodními rezervacemi a památkami. Nejstarším chráněným územím v České republice s vysokou přírodovědnou hodnotou je Žofínský prales založený roku 1838, který leží ve střední části Novohradských hor. Prales se rozkládá v nadmořské výšce 735 - 825 m. Nejstaršími dřevinami jsou mohutné dožívající jedle a smrky staré 300 - 400 let, vysoké 40 - 50 m. Tyto stromy většinou značně převyšují převládající bukový porost. Vzhledem k nutnosti zajištění nerušeného vývoje pralesního ekosystému je nepřístupný pro veřejnost.

Okres Český Krumlov náleží zhruba stejným dílem ke dvěma klimatickým oblastem - mírně teplé a ke chladné oblasti. Průměrná roční teplota se pohybuje v nejteplejších částech okresu kolem 7,5°C, na Lipensku kolem 5,5°C. Nejteplejším měsícem v roce je zpravidla červenec, nejchladněji je v lednu. Mrazových dnů, kdy nejnižší teplota klesne pod bod mrazu, je za rok průměrně 120 a na Lipensku dokonce 150. Množství spadlých srážek je vzhledem k velké členitosti okresu značně nerovnoměrné a pohybuje se od 600 mm do 1 000 mm za rok. Geologickou stavbou je okres nejpestřejší v rámci jihočeské oblasti. Převážnou část podloží pohraniční části okresu vytvářejí různé typy žul, svorové ruly a svory, biolitické pararuly (Kaplicko), krystalické vápence, amfibolity a hadce. Pro běžné stavební potřeby jsou otevřeny dva lomy na úpatí Blanského lesa - Zrcadlová Huť nad Chvalšinami a Plešovice. Současně těženým ložiskem rašeliny je prostor mezi Světlíkem a Blatnou. Těžba krystalického vápence ve Vyšném u Českého Krumlova byla zrušena, nadále probíhá těžba u Bližné.

Okresem Český Krumlov prochází mezinárodní silnice E 55, vedoucí ze severních Čech do Dolního Dvořiště. Celková délka silniční sítě okresu se blíží k 700 km. Další dopravní spojení na území regionu zabezpečují dvě železniční tratě - České Budějovice-Černý Kříž-Volary a České Budějovice-Horní Dvořiště, trať pokračuje dále do Lince. V budoucnosti by se měla tato trať stát součástí železničního koridoru Praha-Linec. Z hlediska turistického ruchu je rovněž významná elektrifikovaná trať Rybník-Lipno nad Vltavou.

Ve 47 obcích okresu žije 61,5 tis. obyvatel. Hustotu obyvatelstva (38 obyvatel na km²) má okres druhou nejmenší nejen v Jihočeském kraji, ale i v celé České republice. Více než polovina obyvatel okresu žije v některém ze 7 měst, z toho v samotném městě Český Krumlov má trvalý nebo dlouhodobý pobyt necelých 13 tis. osob. Při pohledu do minulosti počet obyvatel okresu dlouhodobě meziročně vzrůstal. Tento trend byl patrný až do roku 2010. Od roku 2011 však počet obyvatel mírně klesal a od roku 2015 obyvatel okresu opět mírně přibývá. I díky dobré věkové struktuře obyvatelstva okresu byl přirozený přírůstek vždy kladný. V dřívějších letech se na celkovém kladném saldu podílelo i saldo migrační. To však v letech 2009 až 2017 bylo v záporných hodnotách a celkový přírůstek tak značně snižovalo. V posledních letech však saldo migrace bylo kladné.

Menší lidnatost okresu se projevuje také v ekonomické oblasti. Z celkového počtu ekonomicky aktivních osob v kraji připadalo podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 na okres jen 10 %. Deseti procentům také odpovídá počet subjektů evidovaných ve statistickém Registru ekonomických subjektů. V odvětvové skladbě (podle počtu zaměstnaných) je markantní zejména nižší podíl dopravy a obchodu.  Mezi okresy má však Český Krumlov nejvyšší podíl zaměstnaných v oblasti ubytování, stravování a pohostinství. Dominantním odvětvím je (stejně jako jinde) průmysl – zde je zaměstnaných až 30 % obyvatel okresu. V zemědělském sektoru působí zhruba 5 % zaměstnaných, což odpovídá průměru kraje. Okres patří dlouhodobě k oblastem s nejvyšší nezaměstnaností v kraji.

Na území okresu jsou četné stavební památky. Největším skvostem regionu je unikátní architektonický a urbanistický celek - město Český Krumlov, zapsaný od roku 1992 na seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Českokrumlovský hrad a zámek je druhým největším v Čechách. Hrad byl založen již v polovině 13. století. Unikátní je otáčivé hlediště v zámecké zahradě. Město je dnes centrem cestovního ruchu, kulturního a společenského dění. Mimořádnou uměleckohistorickou hodnotu mají kláštery ve Zlaté Koruně a ve Vyšším Brodě. Magnetem pro návštěvníky je také kolébka panského rodu erbu červené pětilisté růže - hrad Rožmberk nad Vltavou. Z dalších památek připomínáme pozdně gotickou stavbu kostela v Dolním Dvořišti, poutní kostel v Kájově, nově zrekonstruované gotické kostely v nejjižnější oblasti okresu v Malontech, Rychnově nad Malší a zaniklé obci Cetviny. Přitažlivá je i jedna z největších hradních zřícenin v Čechách - Dívčí Kámen.

Známá je rovněž observatoř Kleť, která ve výšce 1 070 m je nejvýše položenou astronomickou observatoří v Čechách. Tato hvězdárna je známá výzkumem planetek (asteroidů) a komet, včetně objevů dosud neznámých těles. Pravidelná pozorování z Kleti byla zahájena v roce 1968, vyhledávání dosud neznámých těles v roce 1977, systematická následná měření pro výpočty drah planetek v roce 1994. Počtem planetek objevených na Kleti se řadí tato observatoř na šesté místo v celosvětové statistice. Rovněž spolupracuje s Mezinárodní astronomickou unií. Na této hvězdárně pracoval řadu let známý hvězdář doktor Antonín Mrkos, který po svém působení na Skalnatém Plese na Slovensku pracoval a objevoval planety právě zde. Jako jediný Čech se zúčastnil s ruskou výpravou polární cesty na Antarktidu. Na observatoři Kleť se konají i exkurze pro veřejnost a školy.

Síť školských zařízení tvoří mateřské a základní školy, gymnázium a střední odborné školy (včetně učilišť). V okrese není k dispozici žádná škola vyššího stupně.

Zdravotnickou péči poskytuje v okrese více než 200 lékařů. Dále se v okrese nacházejí 3 domovy pro seniory, ve kterých je 233 míst. V českokrumlovském okrese žije zhruba 9 % důchodců kraje. Z nich je přibližně 10 tis. důchodců starobních. Starobní důchod sólo činil v průměru 13 tis. Kč měsíčně, což je v kraji hodnota podprůměrná (druhá nejnižší po okresu Jindřichův Hradec).

Kulturní zařízení se soustřeďují převážně ve městech. Podle dostupných údajů z roku 2006 na území okresu jsou 4 stálá kina, 52 veřejných knihoven (včetně poboček), 14 muzeí, 2 divadla. Dále je registrováno 287 sportovních zařízení, z toho je 34 koupališť a bazénů s provozovatelem, 100 sportovních hřišť s provozovatelem, 47 tělocvičen včetně školských zařízení.