Charakteristika okresu České Budějovice

Okres České Budějovice v současných hranicích vznikl v roce 1960 při celkové reorganizaci správního rozdělení republiky. Podstatnou část nynějšího okresu tvoří bývalé okresy České Budějovice, Trhové Sviny a Týn nad Vltavou. Dále pak několik připojených obcí z bývalých okresů Třeboň, Kaplice, Český Krumlov, Vodňany a Soběslav. Poslední územní změnou bylo přičlenění obce Dražíč z okresu Písek a obce Čenkov u Bechyně z okresu Tábor k 1. 1. 2007. Okres sousedí se všemi okresy Jihočeského kraje (od západu přes sever k jihu - Český Krumlov, Prachatice, Strakonice, Písek, Tábor, Jindřichův Hradec). Na jihovýchodě ohraničuje území okresu státní hranice s Rakouskem v délce 22 km. Svou rozlohou 1 639 km² je druhým největším okresem Jihočeského kraje a čtvrtým největším v rámci celé České republiky.

Území okresu má protáhlý tvar s maximální délkou 77 km (sever - jih) a šířkou 33 km (východ - západ). Převážná část území je pahorkatinou, střední část okresu tvoří českobudějovická pánev, která se na jihovýchodě zdvíhá do Novohradských hor. Severní část území je mírně zvlněná, jižní část má podhorský ráz. Nejvýše položeným místem je vrchol hory Vysoká v Novohradských horách (1 034 m n.m.). Nejníže položeným místem je údolí řeky Vltavy u Týna nad Vltavou (343 m n.m.). Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 500 m. Převládá zde chladnější podnebí s průměrnou roční teplotou 7 - 8° C. Průměrné množství srážek na území okresu se pohybuje v rozpětí od 400 do 2 100 mm/m². Z celkového ročního úhrnu srážek připadá 25 % na jaro, 40 % na léto, 20 % na podzim a 15 % na zimu.

Charakteristickým znakem okresu je velké množství vodních ploch. Na zamokřeném území bylo vybudováno v minulosti cca 300 rybníků, z nichž nejznámější je Bezdrev nedaleko Hluboké nad Vltavou. Od jihu k severu okres protíná řeka Vltava s hlavními vodními zdroji z přítoků řeky Malše v Českých Budějovicích a z řeky Lužnice u Týna nad Vltavou. Vodní dílo Římov na řece Malši zásobuje pitnou vodou značnou část celých jižních Čech. Vodní dílo Hněvkovice bylo účelově vybudováno na řece Vltavě v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín. Většina vodních toků okresu je zařazena do kategorie znečištěných (eroze, splachy, lokální znečištění z obcí).

Půdní a klimatické podmínky ovlivnily využití půdy. Z plochy okresu tvoří více než polovinu zemědělská půda, když zhruba 40 % ploch okresu je půda orná. Na lesní půdu připadá zhruba třetina ploch okresu a na vodní plochy necelých 6 %.

Okres nemá mnoho surovinových zdrojů. Významnější jsou pouze naleziště grafitu u Týna nad Vltavou, suroviny pro stavební činnost (žula, rula, křemelina, různé druhy jílů, písek) a rašelina. Velký význam má rovněž množství lesů, které jsou nejen zdrojem dřeva, ale zejména přirozeným regulátorem vodního režimu a celkového klimatu. Nejvíce lesních ploch je v jižní a severní části okresu. Převažují lesy jehličnaté a smíšené.

Nejstarší osídlení okresu je doloženo z doby bronzové. První slovanští obyvatelé osídlili především Pomalší. Nejstarší písemná zmínka je o obci Doudleby (r. 1008). Doudleby zahrnovaly širší území v majetku Slavníkovců. Z konce 12. století jsou zmínky o osadách Borovany, Olešnice, Mohuřice, Něchov, Todně a Žár. Hlavní vlna osídlení proběhla ve 13. a 14. století. Významné postavení mělo od samého počátku královské město České Budějovice, které založil v roce 1265 český král Přemysl Otakar II.

Českobudějovický okres patří k územím s vysokou intenzitou dopravy jak železniční, tak silniční. Problémem je, že okres není dostatečně napojen na mezinárodní komunikační síť, což omezuje rozvoj podnikatelských aktivit. Silniční síť není vybudována rovnoměrně. Severní část okresu má komunikace kvalitnější a hustější než část jižní, kde se projevuje vliv pohraničí se všemi důsledky. Rozhodující silniční tahy jsou Dolní Dvořiště - České Budějovice - Praha (E 55), kde v úseku České Bdějovice - Mezno je již v provozu dálnice D3, přičemž na výstavbě dalších úseků se pracuje a dále Třeboň - České Budějovice - Plzeň (E 49). Ostatní komunikace jsou převážně místního významu. Železniční síť protíná okres ve čtyřech základních směrech: České Budějovice - Praha, České Velenice - České Budějovice - Plzeň, České Budějovice - Horní Dvořiště, České Budějovice - Volary.

Trvalý nebo dlouhodobý (cizinci s pobytem delším než 90 dnů) pobyt má v okrese 196 tis. obyvatel, což zařazuje okres na první místo v Jihočeském kraji. Počtem 119 obyvatel na km² téměř dvojnásobně překračuje krajský průměr. Nejhustěji jsou osídleny České Budějovice a jejich okolí. Vyšší hustota obyvatel je rovněž ve městech Rudolfov a Zliv. Nejmenší hustota osídlení je v oblasti Novohradska, kde se projevilo vysídlování obyvatel podél státních hranic (některé obce zanikly, snižoval se počet trvale bydlících obyvatel). Struktura osídlení není v okrese rovnoměrná, dvě třetiny obyvatel žijí ve městech, přičemž ve městě České Budějovice je to téměř polovina obyvatel okresu.

V dlouhodobém vývoji (od r. 1990) patří okres k regionům s trvalým vzestupem počtu obyvatel. Vyšší nárůst se přitom projevuje zejména od roku 2005. Rozhodujícím zdrojem růstu je především kladné saldo stěhování. Od roku 2004 však na růst obyvatelstva pozitivně působí i přírůstek přirozený.

V ekonomické oblasti se výrazně projevuje vliv Českých Budějovic jako územně správního centra kraje. V okrese je zaregistrováno necelých 55 tis. ekonomických subjektů, což je téměř třetina z celého kraje. Podle výsledků SLBD 2011 navíc v tomto okrese bydlí až 30 % ekonomicky aktivních osob kraje. Přestože tento údaj je již poněkud starší, je to jediný přesný údaj, který charakterizuje rozložení pracovní síly na území kraje. Pro Českobudějovicko je z hlediska trhu práce příznačná nižší podíl nezaměstnaných osob v kraji.

Z hlediska odvětvové struktury se okres České Budějovice odlišuje od ostatních okresů. Podle počtu zaměstnaných osob je zde výrazněji zastoupen terciární sektor. Nadprůměrná je především oblast vzdělávání, ale i oblast obchodu a dopravy. Naproti tomu podíl průmyslu nedosahuje průměrného zastoupení v kraji, přestože počet zaměstnaných osob v průmyslu představuje více než třetinový podíl z celokrajské hodnoty. Vůbec nejnižší relativní zastoupení ze všech jihočeských okresů má pak zemědělství.

Převážná většina školských, zdravotnických, kulturních a sportovních zařízení je soustředěna ve městech, především v Českých Budějovicích, v Týně nad Vltavou a Trhových Svinech. Vysokoškolské vzdělání je možno získat na 2 státních a 1 soukromé vysoké škole. Jihočeská univerzita byla založena v roce 1991 (pedagogická fakulta ve městě působí od roku 1948, zemědělská od roku 1960) a nabízí studium na 8 fakultách.

V Českých Budějovicích má 2 pracoviště Akademie věd ČR - Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR a Biologické centrum AV ČR (Entomologický, Hydrobiologický, Parazitologický, Ústav molekulární biologie rostlin a Ústav půdní biologie a Technicko-hospodářská správa).

Zdravotnická péče je poskytována především v krajské nemocnici, dále jsou na území okresu ordinace praktických lékařů pro dospělé i pro děti a dorost a další ambulantní ordinace specializovaných lékařů. V Českých Budějovicích je zřízena rovněž lékařská služba první pomoci (s detašovanými pracovišti v Týně nad Vltavou a Trhových Svinech) a transfuzní stanice.

V okrese je 9 domovů pro seniory s kapacitou více než 800 lůžek. Počet příjemců důchodů dosahuje téměř 52 tis. osob, což je bezmála třetina všech důchodců v kraji. Mezi důchodci je nejvyšší zastoupení důchodců starobních. Starobní důchod sólo v českobudějovickém okrese pak měsíčně činil v průměru více než 13 tis. Kč a byl nejvyšší v kraji.

Kulturní zařízení se nacházejí především ve městech, na venkově zaujímají toto místo zejména veřejné knihovny. Poslední dostupné údaje za tuto oblast jsou z roku 2006, tehdy bylo v okrese celkem 149 knihoven (vč. poboček), 16 muzeí a památníků, 28 galerií. Významné postavení má Jihočeské divadlo, Jihočeské muzeum a Alšova jihočeská galerie. Pro tělesnou výchovu a sport bylo v okrese k dispozici 12 stadiónů, 33 koupališť a bazénů, 364 hřišť, 86 tělocvičen, 6 zimních stadiónů a řada dalších zařízení.

Na území okresu se dochovala řada významných přírodních, kulturních a uměleckých památek. Mezi nejznámější a nejvíce navštěvované památky patří především pseudogotický zámek Hluboká nad Vltavou, bývalý lovecký zámek Ohrada u Hluboké nad Vltavou, v němž je Národní zemědělské muzeum, hrad v Nových Hradech s expozicí hyalitového skla (červené a černé, které nepropouští světlo). Z církevních staveb nejstarší pocházejí z doby románské (Hosín - nejstarší sakrální stavba v okrese, Horní Stropnice), mnoho kostelů je ve slohu gotickém (např. v Dolním a Horním Bukovsku, Doudlebech, Ševětíně, dominikánský klášter v Českých Budějovicích) a barokním (v Trhových Svinech - Nejsvětější Trojice, Dobré Vodě u Českých Budějovic, Dobré Vodě u Horní Stropnice, Týně nad Vltavou). Mezi kulturní památky patří celá řada měšťanských domů v Českých Budějovicích, v jejichž centru je městská památková rezervace. V řadě vesnic se dochovala charakteristická lidová architektura tzv. selské baroko. Původní ráz si zachovaly především Holašovice (část obce Jankov), které byly zařazeny mezinárodní organizací pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO do Seznamu chráněných památek, dále Bavorovice a Munice (části obce Hluboká nad Vltavou), Malé Chrášťany a Plástovice (části obce Sedlec), Mazelov, Radošovice, Vitín a Záboří. Způsob života tohoto regionu zachycují muzea v Českých Budějovicích (vlastivědné muzeum, muzeum koněspřežky, motocyklové muzeum), v Týně nad Vltavou (interaktivní muzeum se sbírkou vltavínů ), v Purkarci (vorařské muzeum), v Netěchovicích (Jihočeské zemědělské muzeum), v Rudolfově (hornické muzeum), v Žumberku (muzeum lidového nábytku), Buškův hamr nedaleko Trhových Svinů (strojní kovárna poháněná vodou), zámeček Vysoký Hrádek (informační centrum Jaderné elektrárny Temelín) a mnoho dalších kulturních a technických památek.

Přírodní prostředí s vysokou lesnatostí, vodními plochami a velkým počtem kulturních památek je využíváno k návštěvám a rekreaci občany z celé České republiky a v hojné míře i zahraničními turisty.

V průběhu celého roku jsou pořádány na Výstavišti v Českých Budějovicích různé typy výstavnických akcí. Nejvýznamnějšími z nich jsou mezinárodní zemědělská výstava Země živitelka a výstava HOBBY. Výstavy nejrůznějšího zaměření navštíví ročně více než 300 tisíc návštěvníků.