Charakteristika kraje

 

Jihočeský kraj je dlouhodobě vnímán především jako zemědělská oblast s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Až v průběhu minulého století se zde rozvinul průmysl se zaměřením na  zpracovatelské činnosti. Kraj představuje geograficky poměrně uzavřený celek, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina. Na jihozápadě je obklopena Šumavou, na severozápadě výběžky Brd, na severu Středočeskou žulovou vrchovinou, na východě Českomoravskou vrchovinou a na jihovýchodě Novohradskými horami. V jihočeské kotlině se rozkládají dvě pánve, a to Českobudějovická a Třeboňská.

Podstatnou část hranice kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Německem (v celkové délce 334 km), dále sousedí s kraji Plzeňským, Středočeským, Krajem Vysočina a Jihomoravským krajem. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní přeshraniční spolupráce ve výrobní oblasti i v oblasti služeb spolu s rozvojem cestovního ruchu, kde je využívána celková atraktivita kraje s méně narušenou přírodou a množstvím kulturních památek.

Rozlohou 10 058 km2 představuje kraj 12,8 % z celé České republiky. Z tohoto území zaujímají více než třetinu lesy, 4 % pokrývají vodní plochy. Převážná část území leží v nadmořské výšce 400–600 m, s čímž souvisejí poněkud drsnější klimatické podmínky. Nejvyšším bodem na území Jihočeského kraje je šumavský vrchol Plechý (1 378 m), naopak nejnižším místem (330 m) hladina Orlické přehrady v okrese Písek.

Území kraje náleží do povodí horní a střední Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou a mnohými dalšími. V minulosti zde bylo vybudováno přes 7 000 rybníků, jejichž celková výměra dnes představuje více než 30 tis. hektarů. Největšími nejen v kraji, ale i v České republice jsou rybníky Rožmberk s rozlohou 490 ha, Bezdrev se 450 ha a Horusický rybník se 415 ha. Kromě toho byla na území kraje vybudována velká vodní díla: Lipno (4 870 ha) - největší vodní plocha v České republice, Orlík s rozsáhlými rekreačními oblastmi a Římov zásobující pitnou vodou značnou část kraje. V souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín byla vybudována vodní nádrž Hněvkovice.

Jihočeský kraj není územím bohatým na suroviny, zejména zde nejsou téměř žádné zdroje energetických surovin. Významným přírodním bohatstvím jsou však rozsáhlé lesy, zejména na Šumavě a v Novohradských horách. Jedná se především o lesy jehličnaté, smrkové a borové. Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva a sklářských písků. Z ostatních surovin je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina a grafit.

I když lze životní prostředí kraje v rámci České republiky charakterizovat jako méně poškozené a zatížení emisemi se postupně snižuje, je zde řada zdrojů znečištění, hlavně v zemědělství a průmyslu. Na lesní porosty v posledních letech nepříznivě působí zejména různé extrémní situace (např. intenzivní sucho) a hmyzí škůdci.

Území kraje mělo vždy spíše charakter rekreační než průmyslově vyspělé oblasti. Snaha o zachování přírodního prostředí se odrazila ve zřízení Národního parku Šumava (rozloha 686 km2, z toho 341 km2 náleží do Jihočeského kraje), chráněných krajinných oblastí Šumava (rozloha 994 km2, z toho 733 km2 se rozkládá na území Jihočeského kraje), Třeboňsko (687 km2) a Blanský les (220 km2). V kraji se nachází 332 maloplošných chráněných území a chráněných přírodních výtvorů. Celkem je chráněno 20 % území kraje.

Městskými památkovými rezervacemi jsou historická centra měst České Budějovice, Český Krumlov (zařazeno mezi památky UNESCO), Jindřichův Hradec, Prachatice, Slavonice, Tábor a Třeboň. Kromě toho je v kraji celá řada historických pamětihodností, například hrad a zámek v Českém Krumlově a Jindřichově Hradci, zámky Hluboká nad Vltavou, Orlík, Blatná, Červená Lhota a hrady Zvíkov a Landštejn. Významná je též lidová architektura, především tzv. „selské baroko". Mezi nejznámější památky tohoto druhu patří náves v Holašovicích (okres České Budějovice), která byla v roce 1998 zařazena mezi památky chráněné UNESCO.

V Jihočeském kraji bylo k 1. 1. 2003 zřízeno 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 37 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Pověřené obecní úřady spravují obce v území, které je od 1. 1. 2007 plně skladebné do okresů i do správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

Jihočeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé České republiky. Koncem roku 2017 v kraji žilo 640,2 tis. obyvatel, tedy méně než 64 obyvatel na 1 km2. Ze sedmi okresů má největší hustotu obyvatelstva okres České Budějovice, kde žije 30 % obyvatel kraje. Je to dáno především soustředěním do samotného města České Budějovice, v němž bydlí 93,9 tis. osob. Dalšími velkými městy jsou Tábor (34,5 tis. obyvatel), Písek (30,1 tis. obyvatel), Strakonice (22,9 tis. obyvatel) a Jindřichův Hradec (21,5 tis. obyvatel). V těchto 5 městech žije téměř 32 % Jihočechů. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 37,0 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,1 % celkového počtu obyvatel kraje. Nejmenší obcí v kraji je obec Hájek v okrese Strakonice s 33 trvale žijícími obyvateli (devátá nejmenší obec v ČR).

K 1. lednu 2016 byly v rámci optimalizace vojenských újezdů provedeny územní změny, při kterých byla z území vojenského újezdu Boletice vyčleněna nová obec Polná na Šumavě a další části jeho výměry byly přičleněny k jiným obcím okresu Český Krumlov a Prachatice. Území vojenského újezdu se zmenšilo o čtvrtinu a nyní je bez trvale bydlících obyvatel. Kromě tohoto vojenského újezdu je v kraji v současné době 623 samosprávných obcí (56 z nich má statut města) s téměř 2 tisíci částmi obcí. Podíl městského obyvatelstva dosáhl k 31. 12. 2017 celkem 64,1 %.

Obyvatelstvo kraje je ve srovnání s celou Českou republikou poněkud starší; průměrný věk v kraji 42,5 roku (v ČR 42,2 roku). Od demografické struktury kraje se výrazněji odlišuje pohraniční okres Český Krumlov s pestřejším národnostním složením a mladší věkovou strukturou. Spolu s okresem České Budějovice obvykle mívá nejvyšší porodnost a nejnižší úmrtnost v kraji. Trvalý růst stavu obyvatel zaznamenává pouze okres České Budějovice a s výjimkou roku 2013 díky migraci i okres Písek. V ostatních okresech počet obyvatel spíše klesá.

Podle výsledků výběrových šetření pracovních sil dosáhl v roce 2017 podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z celkového počtu osob patnáctiletých a starších 15,5 %, což je v porovnání s hodnotou za celou Českou republiku méně. Kraj má oproti ČR vyšší podíl osob s úplným středním vzděláním (včetně vyššího) a také vyšší podíl středoškoláků bez maturity. V kraji tvoří 35,2 %, respektive 35,7 % z populace patnáctiletých a starších.

Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se kraj v roce 2017 podílel 4,9 %, v přepočtu na 1 obyvatele kraj dosáhl 81,2 % republikového průměru a byl mezi kraji na 10. pozici. Tvorba hrubého fixního kapitálu představovala v roce 2016 na území kraje hodnotu 54,5  mld. Kč (4,6 % z ČR).

V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce brambor. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba 10 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 000 ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus).

Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků ČR v roce 2016 činil 4,6 %. Z odvětvového hlediska převažuje zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů a výroba potravinářských výrobků. Stavební podniky v kraji se na produkci v ČR podílely 8,2 %; zajišťovaly především práce na inženýrských stavbách.

Podle výběrových šetření pracovních sil je v hospodářství kraje zaměstnáno 314,8 tis. osob, z toho 30,8 % v průmyslu, 11,2 % v obchodu a opravách motorových vozidel a 9,0 % ve stavebnictví.

Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2016 dosáhla 24 218 Kč (přepočteno na fyzické osoby, včetně podniků do 20 zaměstnanců) a za celorepublikovým průměrem zaostala o 9,8 % (toto zaostávání je do určité míry dáno strukturou hospodářství kraje).

Ke konci roku 2017 bylo v kraji evidováno 14 112 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných osob dosahoval koncem prosince 3,09 % a zařadil v mezikrajovém porovnání Jihočeský kraj na pátou nejnižší příčku po hlavním městě Praze, Plzeňském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji.

Ve statistickém registru ekonomických subjektů bylo koncem roku 2017 registrováno více než 165 tis. podniků, organizací a podnikatelů. Jeho největší část tvořili podnikatelé - fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona (116 tis. subjektů).

Předpokladem pro rozvoj hospodářství kraje jsou rovněž možnosti bydlení. Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 26. březnu 2011 bylo v kraji téměř 164 tis. domů, z toho 75 % bylo obydlených. Zjištěno bylo cca 248 tis. obydlených bytů. Bytovou výstavbou bylo v letech 2011 až 2017 dokončeno 10,4 tis. bytů.

V kraji je zaznamenávána stále se zvyšující intenzita dopravy, zejména silniční. V železniční dopravě sice přes jeho území nevedou hlavní železniční koridory, přesto je zde několik důležitých uzlů. Mezi zajímavosti jižních Čech patří zbytky koněspřežní železnice (první na evropské pevnině), spojující město České Budějovice s hornorakouským Lincem. Nalezneme zde rovněž nejvýše položenou železniční stanici v ČR (Kubova Huť) a také úzkokolejné dráhy směrované z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. Silniční síť zajišťuje dostatečnou základní dopravní dostupnost sídel, území kraje však v současné době není napojeno na republikovou dálniční síť. Poštovní služby poskytuje kolem 230 pošt, poštu v místě má zhruba třetina obcí.

Síť školských zařízení tvoří 319 mateřských škol, 260 základních škol a 89 středních škol, včetně 23 gymnázií. Vysokoškolské vzdělání je možno získat v Českých Budějovicích na některé z osmi fakult Jihočeské univerzity (ekonomické, filozofické, pedagogické, přírodovědecké, teologické, zdravotně sociální, zemědělské, rybářství a ochrany vod) nebo na Vysoké škole technické a ekonomické, v Jindřichově Hradci pak na Fakultě managementu Vysoké školy ekonomické Praha. Kromě toho je možno studovat na 2 soukromých vysokých školách, a to na Vysoké škole evropských a regionálních studií nebo na Filmové akademii M. Ondříčka v Písku. Na vysokých školách v kraji studuje 14,4 tisíc studentů.

Zdravotnická péče je koncentrována především v 9 nemocnicích s 3,4 tis. lůžky a 7 odborných léčebných ústavech. Ambulantní péči pak zajišťuje (včetně detašovaných pracovišť) 386 ordinací praktického lékaře pro dospělé, 176 ordinací dětského lékaře a  365 ordinací stomatologa (údaje za rok 2016). Domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem disponují 3,8 tis. lůžky.

Kulturní zařízení se soustřeďují převážně ve městech, hlavně ve městech okresních. Mezi nejznámější patří Jihočeské divadlo, Alšova jihočeská galerie, přírodní divadlo s otáčivým hledištěm v Českém Krumlově a mnohé další. Kina jsou ve 46 obcích a městech (údaj za rok 2016). V celém kraji je 637 veřejných knihoven (včetně poboček) a řada dalších zařízení.

Přírodního prostředí s vysokou lesnatostí, vodními plochami a velkým počtem kulturních památek (téměř 6 tis. objektů) je využíváno k návštěvám a rekreaci občany z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období láká zejména oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků, ale také Šumavy, v zimě pak lyžařské areály Zadov–Churáňov a Lipno–Kramolín. V roce 2017 se v kraji v 1 136 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo více než 1,5 mil. návštěvníků, z toho 34 % tvořili zahraniční hosté, převážně z Číny, Německa, Tchaj-wanu, Korejské republiky a Rakouska. Průměrná doba pobytu jednoho zahraničního návštěvníka dosahovala 2,8 dne. Dále řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici.

V průběhu celého roku jsou pořádány na Výstavišti v Českých Budějovicích různé typy výstavnických akcí. Nejvýznamnějšími z nich jsou mezinárodní zemědělská výstava „Země živitelka" a výstava „HOBBY". Tyto výstavy navštíví v průběhu roku cca 250 tis. návštěvníků.

V posledních letech se rozvíjí mnoho forem přeshraniční spolupráce. Jednou z nich je Euroregion Šumava/Bayerischer Wald/Mühlviertel, který zahrnuje území o celkové rozloze 16 tis. km2 s 1,3 mil. obyvateli. Sdružuje 104 hornorakouských, 117 bavorských a 90 českých obcí (z toho 51 obcí s 69 tis. obyvateli je z Jihočeského kraje). Přínosy lze spatřovat ve vytváření a realizaci společných projektů, především v oblasti dopravy, služeb a cestovního ruchu a vzájemné výměně zkušeností.
V květnu 2002 byla podepsána zakládací listina dalšího euroregionu s názvem Silva Nortica, který zahrnuje území okresů Jindřichův Hradec, České Budějovice, Písek a Tábor. V Dolním Rakousku se jedná o okresy Zwettl, Krems, Gmünd, Waidhofen an der Thaya a Horn. Euroregion představuje území o rozloze 10 639 km2 s téměř 700 tis. obyvateli. Cílem přeshraniční spolupráce je společná reprezentace regionu, výměna informací, rozvoj cestovního ruchu, a podobně. Na jihočeské straně je do něho zapojeno 37 obcí s téměř 260 tis. obyvateli.
V červnu 2012 byl v rakouském Linci založen Evropský region Dunaj-Vltava, který zahrnuje území ve 3 státech s rozlohou 60 000 km2 a 6 mil. obyvateli. V České republice do tohoto regionu patří kraje Jihočeský, Plzeňský a Kraj Vysočina.