Volební účast podle typů voleb v Jihomoravském kraji
Jedním ze základních rysů rozvinuté demokracie jsou svobodné volby a právo volit. Důležitým prvkem všech výsledků voleb je míra participace občanů na volbách, přičemž počet lidí, využívajících právo volit může naznačovat i případné problémy v dané společnosti. Rozhodování voličů o jejich účasti na konkrétním typu voleb je ovlivněno především tím, jak jsou podle nich tyto volby důležité z hlediska kompetencí voleného orgánu, tedy jak může jimi právě volený orgán ovlivnit další vývoj v České republice, resp. v regionu.
Graf 1 Porovnání volební účasti v Jihomoravském kraji a České republice podle jednotlivých typů voleb Z uvedeného přehledu vyplývá, že největší zájem projevují voliči o volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, ve kterých svojí účastí mohou ovlivnit povahu českého politického systému a směr jeho dalšího vývoje. V porovnání jednotlivých typů voleb je poměrně vysoký voličský zájem věnován také volbám do zastupitelstev obcí, které jsou chápány jako možnost ovlivnit život ve městech a obcích na nejnižší úrovni, o ostatní typy voleb neprojevují občané takový zájem (výjimkou se staly volby do zastupitelstev krajů v roce 2008, kdy se volební účast zvýšila oproti předchozím volbám do tohoto orgánu). Volební účast u jednotlivých typů voleb řadila v průběhu let Jihomoravský kraj do středu pomyslného žebříčku mezikrajského srovnání, přesto však dosáhla ve všech případech vyšší úrovně, než byl celostátní průměr. Výjimkou byl rok 2002, kdy v Jihomoravském kraji přišel k volebním urnám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR třetí nejvyšší počet voličů ze všech krajů České republiky. Celkově se participace na volbách od roku 1994 snižovala, v roce 2006 však politická situace v zemi vedla k vyššímu zájmu voličů o volby a byl zaznamenán nárůst volební účasti ve všech krajích republiky.
Graf 2 Volební účast podle krajů - zastupitelstva obcí Volby do zastupitelstev obcí se dlouhodobě drží na druhém místě zájmu voličů. Po roce 1994, kdy se volební účast ve většině krajů pohybovala okolo 65 % (v kraji Vysočina dosáhla dokonce 73,12 %), docházelo postupně k opadání zájmu voličů, v roce 2006 však opět voličský zájem vzrostl a volby do zastupitelstev obcí přilákaly okolo 50 % oprávněných voličů. V mezikrajském srovnání patří ke krajům s poměrně nízkou volební účastí při volbách do zastupitelstev obcí kraj Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský, velký zájem však neprojevují ani voliči v Hlavním městě Praze. V roce 2006 tak přišlo nejméně voličů k volebním urnám v Karlovarském kraji (39,14 %), naopak nejvyšším zájmem o volby do zastupitelstev obcí projevují dlouhodobě voliči v kraji Vysočina, kde je volební účast vždy o několik procentních bodů (dále p. b.) vyšší než v následujícím kraji žebříčku mezikrajského srovnání a v roce 2006 zde přišlo odevzdat své hlasy 54,08 % voličů.
Volby do zastupitelstev krajů nelákají takové množství voličů jako volby do zastupitelstev obcí a do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V prvních volbách do zastupitelstev krajů (netýká se Hlavního města Prahy) v roce 2000 se účast v jednotlivých krajích pohybovala okolo 35 %, ve dvou krajích (Karlovarském a Ústeckém ) byla dokonce pod hranicí 30 %. Největší zájem projevili voliči v Pardubickém kraji (36,46 %). V roce 2004 se voličský zájem o tento typ voleb snížil ve všech krajích ČR (nejvíce v Olomouckém kraji o 5,75 p. b., v Jihomoravském kraji to bylo o 5,22 p. b.) a pohyboval se v jednotlivých krajích okolo 30 % (opět nejvíce voličů se zúčastnilo v Pardubickém kraji – 32,60 %), přičemž v Karlovarském kraji byla účast nejnižší, a to 24,99 %. Jihomoravský kraj se zařadil na pátou příčku mezikrajského srovnání (účast 29,71 %).
Z hlediska volební účasti jsou jednoznačně preferovány volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ve sledovaných letech byla zaznamenána rekordní účasti při volbách v roce 1996, kdy ve dvou krajích (Vysočina a Pardubický) přesáhla účast dokonce 80 % a ve většině ostatních krajů se této hodnotě přiblížila. Těsně pod hranicí 70 % zůstali pouze v kraji Karlovarském a v Hlavním městě Praze. Jihomoravští voliči zařadili svůj kraj podílem 77,82 % na sedmé místo v mezikrajském srovnání. Tuto pozici si Jihomoravský kraj udržel i v následujících volbách do Poslanecké sněmovny konaných v roce 1998 (75,16 %), v roce 2002 se posunul na místo 4. (účast 60,03 %), aby v roce 2006, kdy se konaly prozatím poslední volby tohoto typu, klesl účastí 65,29 % na osmou příčku V porovnání let 2006 a 1996 došlo ve všech krajích ke snížení voličského zájmu, a to od 11,69 p. b. v Jihočeském kraji po 14,93 p. b. v Moravskoslezkém kraji. Výjimkou bylo Hlavní město Praha se snížením o pouhých 1,22 p. b., je však nutno konstatovat, že v této části ČR je stabilně téměř nejnižší participace voličů na jednotlivých typech voleb. V Jihomoravském kraji činil mezi roky 2006 a 1996 rozdíl volební účasti 12,53 p. b.. V roce 2006 vedla politická situace ke zvýšenému zájmu voličů o možnost ovlivnit dění v ČR, což se projevilo nárůstem volební účasti oproti roku 2002 ve všech krajích České republiky. Zatímco Jihomoravanů přišlo k volebním urnám o 5,26 p. b. více, v Hlavním městě Praze byl nárůst nejvyšší v mezikrajském srovnání (o 8,53 p. b.). V kraji Vysočina naopak vzrostla účast nejméně (o 5,16 p. b.), jedná se však o kraj dlouhodobě se řadící mezi kraje s nejvyšším zájmem voličů.
Údaje o volební účasti za Jihomoravský kraj celkem v následující části textu se neshodují s údaji uvedenými v mezikrajském porovnání. Z důvodu změny hranic Jihomoravského kraje od 1. ledna 2005, kdy bylo z kraje Vysočina převedeno do Jihomoravského kraje 25 obcí (24 do správního obvodu Tišnov, 1 obec do správního obvodu Ivančice) byly všechny údaje za předchozí roky přepočteny, takže následující údaje zahrnují i volební výsledky za tyto připojené obce. Zájem voličů o jednotlivé typy voleb popsaný v mezikrajském srovnání koresponduje s volební účastí v okresech Jihomoravského kraje, kde voliči rovněž preferují volby do poslanecké sněmovny před volbami do zastupitelstev obcí a volbami do zastupitelstva kraje.
Také v porovnání jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) byla situace obdobná jako v meziokresním srovnání, přičemž největší pokles mezi roky 2006 a 2002 zaznamenali u voleb do zastupitelstva obcí v SO ORP Rosice (o 4,46 p. b.). K volebním urnám do zastupitelstva kraje přišlo v roce 2008 v porovnání s rokem 2004 ve všech SO ORP Jihomoravského kraje více voličů, volební účast vzrostla nejvíce v SO ORP Znojmo (o 18,48 p. b.), nejméně v SO ORP Hodonín (o 8,21 p. b.). Nárůst volební účasti u tohoto typu voleb byl podstatně vyšší oproti zvýšenému zájmu o Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, kde se nejvyšším vzrůstem zájmu může pochlubit SO ORP Kuřim (o 7,96 p. b.). Je však nutno vzít v úvahu obecně nižší zájem o volby do zastupitelstva kraje. Pro úplnost nelze opomenout ani porovnání volební účasti v obcích s pověřenými obecními úřady, které však nevykazuje žádné výrazné odchylky oproti předcházejícím územním srovnáním.
Tab. 4 Volební účast v Jihomoravském kraji podle správních obvodů obcí s pověřeným Zatímco o volby do zastupitelstev obcí byl ve všech volebních letech největší zájem ve Vranově nad Dyjí a nejmenší zájem projevili tradičně občané Brna-města, u ostatních typů voleb nebyla situace stejně jednoznačná, jak vyplývá z předcházející tabulky. Zájem voličů o účast na jednotlivých typech voleb a přírůstek (úbytek) voličů oproti předcházejícím volbám v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje je patrný z následujících kartogramů. Zvláštní postavení mezi obcemi Jihomoravského kraje má vojenský újezd Březina, který proto nebyl do následujícího hodnocení v textu zahrnut.
1. Volební účast v % - volby do zastupitelstev obcí v roce 2006
2. Rozdíl volební účasti v procentních bodech - volby do zastupitelstev obcí v letech 2006 a 2002
3. Volební účast v % - volby do Zastupitelstva Jihomoravského kraje v roce 2008
4. Rozdíl volební účasti v procentních bodech - volby do Zastupitelstva Jihomoravského kraje
5. Volební účast v % - volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006
6. Rozdíl volební účasti v procentních bodech - volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR |