V Jihomoravských provozovnách vodovodů a kanalizací bylo v roce 2020 vyrobeno 62,7 milionu m³ pitné vody, z toho pro 81,7 % byla zdrojem podzemní voda. Jihomoravské domácnosti mají po pražských domácnostech druhou největší spotřebu pitné vody. Loni osoba, která bydlela v domácnosti v Jihomoravském kraji a byla zásobovaná vodou z vodovodu, denně průměrně spotřebovala 93,2 litru vody, Pražané denně odebrali ještě o 19,3 litru vody více. Jihomoravané v loňském roce zaplatili v průměru za metr krychlový pitné vody 39,40 Kč (bez DPH) a za stočné 37,20 Kč (bez DPH). V porovnání s rokem 2019 zdražil m³ pitné vody o 3,30 Kč a cena stočného vzrostla o 1,00 Kč.

VODOVODY

Jihomoravské provozovny vodovodů a kanalizací loni vyrobily 62,7 milionu m³ pitné vody, proti roku předchozímu je tento objem nižší o 0,2 %, což představuje meziroční propad o 129 tisíc m³ vody. Zdrojem pro 81,7 % objemu pitné vody vyrobené v Jihomoravském kraji v roce 2020 byly podzemní vody. V mezikrajském porovnání je tento podíl třetí nejvyšší, prvenství drží Olomoucký kraj s 92,0 %, za něj se zařadil Královéhradecký kraj s 86,5 %. Opak uvádí hlavní město Praha, kde vyrobená pitná voda z podzemních zdrojů tvořila 18,3 % celku.

V Jihomoravském kraji bylo loni vyrobeno 62,5 milionu m³ vody určené k realizaci, fakturováno bylo 54,8 milionu m³ pitné vody, z toho fakturace pro domácnosti tvořila 71,2 %.

Pitnou vodou z vodovodů bylo v Jihomoravském kraji loni zásobováno 1 142,0 tisíce osob, což představuje 95,6 % celku osob žijících v kraji. V mezikrajském porovnání se tento podíl pohybuje od 85,7 % v Plzeňském kraji do 100,0 % v hlavním městě Praze a Karlovarském kraji. Mírně pod touto hranicí, a to 99,9 %, se umístil Moravskoslezský kraj.

V posledních dvou letech spotřeba pitné vody v Jihomoravském kraji klesala - specifické množství vody fakturované celkem, které představuje podíl vody fakturované celkem (domácnostem, průmyslu a ostatním odběratelům) na jednoho obyvatele s připojením na vodovod za den, se meziročně snížilo o 4,7 litru na 131,0 litru v roce 2020, v roce 2019 proti roku 2018 pokles představoval 1,1 litru. V mezikrajském srovnání se hodnoty tohoto ukazatele pohybují od 112,6 litru za den ve Zlínském kraji do 160,4 v hlavním městě Praze; Jihomoravský kraj uvádí třetí nejvyšší hodnotu. Specifické množství vody fakturované domácnostem v Jihomoravském kraji se meziročně zvýšilo z 92,9 litru za den v roce 2019 na 93,2 litru za den v roce 2020. Nejnižší denní spotřebu mají domácnosti ve Zlínském kraji, kde na osobu připadá 80,0 litru, opak vykazují Pražané se spotřebou 112,5 litru za den, spotřeba pitné vody Jihomoravanů je po hlavním městě Praze druhá nejvyšší.

Objem tržeb za vodné celkem jihomoravských vodárenských společností ve sledovaném období dosáhl 2 156,9 milionu Kč (bez DPH), což je o 6,7 % více proti roku 2019. V krajích České republiky se průměrná cena za 1 m³ fakturované vody v roce 2020 pohybovala od 35,80 Kč v Olomouckém kraji do 46,00 Kč v Ústeckém kraji. Průměrná cena za 1 m³ fakturované vody v Jihomoravském kraji se v roce 2020 proti roku 2019 zvýšila o 3,30 Kč na 39,40 Kč, což představuje meziroční nárůst o 9,1 %.

Graf 1 Podíl obyvatel^*) zásobovaných vodou z vodovodů podle krajů v roce 2020

Objem vody nefakturované v Jihomoravském kraji v roce 2020 činil 7 768 tisíc m³, z toho 6 585 tisíc m³ představují ztráty vody v trubní síti. Meziroční nárůst objemu nefakturované vody se meziročně navýšil o 17,9 %, ztráty vody v trubní síti vzrostly o více jak pětinu. V Jihomoravském kraji ztráty vody z vody vyrobené určené k realizaci tvořily 10,5 %, což je v mezikrajském porovnání nejnižší hodnota, opak uvádí Ústecký kraj, a to 22,9 %.

Délka vodovodní sítě je v Jihomoravském kraji v mezikrajském porovnání druhá nejdelší a činí 7 844 km; prvenství drží kraj Středočeský s 11 297 km. Vodovodních přípojek bylo v Jihomoravském kraji ke sledovanému datu 279,7 tisíce, počet osazených vodoměrů představoval 283,2 tisíce.

Graf 2 Vývoj ceny vody a stočného v Jihomoravském kraji a v České republice v letech 2005 až 2020

KANALIZACE

V Jihomoravském kraji loni žilo 1 086,0 tisíce osob v domech napojených na kanalizaci odpadních vod, tj. 91,0 % celkového počtu obyvatelstva. Počet osob, bydlících v domech napojených na kanalizaci ústící do čistírny odpadních vod, dosáhl 1 061,0 tisíce osob, což je o 10,9 tisíce osob více v porovnání s rokem 2019. Délka kanalizační sítě byla prodloužena v roce 2020 proti roku předchozímu o 54 km na 5 728 km.

V roce 2020 kanalizací odteklo 60,2 milionu m³ odpadních vod, z toho 64,2 % tvořily vody splaškové. V čistírnách odpadních vod bylo celkem vyčištěno 87,0 milionu m³ vody. Podíl čištěných odpadních vod z vod vypouštěných do kanalizace představoval 98,9 %. Převažující částí čištěných vod jsou vody splaškové, a to 43,8 %, 15,9 % představují vody z průmyslové a ostatní činnosti a zbývající část připadá na vody srážkové (balastní). Do vodních toků bylo v roce 2020 vypuštěno 87,3 milionu m³, což je o 6,8 % více proti skutečnosti roku 2019.

Graf 3 Podíl obyvatel^*) trvale bydlících v domech napojených na kanalizaci podle krajů v roce 2020

Loňské tržby za stočné v Jihomoravském kraji dosáhly 2 242,6 milionu Kč (bez DPH), což je o 55,7 milionu Kč více proti předchozímu roku. V mezikrajském porovnání se průměrná cena za 1 m³ odváděných odpadních vod pohybovala od 30,20 Kč v Kraji Vysočina do 44,40 v Libereckém kraji, cena stočného 37,20 Kč v Jihomoravském kraji je o 0,70 Kč vyšší v porovnání s republikovým průměrem. 

ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

V roce 2020 bylo v Jihomoravském kraji celkem 267 čistíren odpadních vod s celkovou kapacitou 339,6 tisíce m³/den. Provozy čistíren odpadních vod loni vyprodukovaly 19,9 tisíce tun sušiny. Z celkového objemu kalů byla sušina zneškodněna převážně kompostováním, a to ze 72,0 %, 18,8 % objemu kalů bylo spáleno, 5,9 % zneškodněno přímou aplikací a rekultivací a na skládku bylo vyvezeno 299 tun sušiny, což představuje 1,5 % celku.

Graf 4 Čistírny odpadních vod a jejich kapacita podle krajů v roce 2020

Kontakt:

Ing. Jindřiška Svobodová
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: jindriska.svobodova@czso.cz
tel.: 542 528 230