Sčítání lidu, domů a bytů 2021 zjišťovalo také informace týkající se bytového fondu. Byly kladeny otázky na obvyklé bydliště, čímž byla v Jihomoravském kraji zjištěna 85,6% obydlenost bytů. Zjišťován byl také právní důvod užívání bytu, v Jihomoravském kraji bylo nejčastější bydlení ve vlastním domě. SLDB zjistilo, že průměrně měly obydlené byty v kraji 4 obytné místnosti a jejich rozloha se nejčastěji pohybovala mezi 60,0 – 79,9 m². V jednom bytě žilo průměrně 2,35 osob. Důležitou součástí sčítacích formulářů byly dotazy na technickou vybavenost bytů (zavedení plynu a vodovodu) a způsob vytápění bytu, kdy bylo nejčastěji vytápěno ústředním způsobem s vlastním zdrojem (v bytě).

Obydlenost bytů
Sčítací formuláře SLDB se respondentů dotazovaly na obvyklé bydliště, tedy místo, kde převážně pobývají, tráví dobu svého každodenního odpočinku, a kde jsou členy konkrétní domácnosti. Údaj se mohl lišit od adresy trvalého pobytu. Za obydlený byt je považován byt, ve kterém má alespoň jedna osoba obvyklý pobyt, jako neobydlené jsou označeny ty, v nichž nemá žádná osoba obvyklý pobyt. V Jihomoravském kraji bylo sečteno celkem 572 539 bytů, v tom 490 005 obydlených (85,6 %) a 82 534 neobydlených (14,4 %). Neobydlené byty nemusí být prázdné, ale jsou např. používány jako druhé bydlení dané domácnosti (chalupa, pronajatý byt pro pracovní záležitosti v jiném městě, rekreační byt). Nejnižší podíl obydlených bytů byl zaznamenán v okrese Blansko (80,9 %), naopak nejvyšší v Brně‑městě (88,1 %). V mezikrajském srovnání má Jihomoravský kraj 4. nejvyšší podíl obydlených bytů (po Ústeckém a Moravskoslezském kraji a hlavním městě Praze).

Graf 1 Počet bytů podle obydlenosti v okresech Jihomoravského kraje
Zdroj: SLDB 2021

Právní důvod užívání bytu
Nejčastějším právním důvodem k užívání bytu v Jihomoravském kraji bylo bydlení ve vlastním domě (40,9 % z obydlených bytů celkem). Nejvýrazněji se tento důvod projevil v okrese Brno-venkov (60,6 %), nejnižší podíl užívání bytu ve vlastním domě byl v okrese Brno‑město (14,6 %). Bytů v osobním vlastnictví bylo v kraji 23,7 %, nejvíce v okrese Brno‑město (33,6 %), nejméně v okrese Brno‑venkov (14,9 %). Ze všech obydlených bytů bylo v kraji 19,1 % nájemních a pronajatých, tato skutečnost se nejvíce projevila v okrese Brno‑město, kde bylo pronajato 63,9 tis. bytů, tj. 34,6 %. Tento důvod k užívání vykazovalo naopak pouhých 8,8 % bytů v okrese Brno‑venkov.

Tab. 1 Obydlené byty podle právního užívání bytu v okresech Jihomoravského kraje
Zdroj: SLDB 2021

Počet obytných místností
Obytná místnost je místnost bytu, která je určena k bydlení a má podlahovou plochu alespoň 4 m² (např. obývací pokoj, ložnice, jídelna, kuchyně). Průměrně měl jeden byt v Jihomoravském kraji 4,0 obytných místností (včetně kuchyně), čímž lehce převyšoval průměr České republiky (3,9 obyt. místností). Nejméně místností (3,2) bylo sečteno v Praze, nejvíce místností (4,3) bylo k dispozici v bytech v Kraji Vysočina. V Jihomoravském kraji měly nejvíce obytných místností byty v okrese Hodonín a Břeclav (4,5) a nejméně byty v Brně‑městě (3,4). Ze zjištěných údajů vyplynulo, že v Jihomoravském kraji převažují byty s 5 a více místnostmi včetně kuchyně (29,5 %). Čtyřpokojových bytů bylo zjištěno 28,2 %, třípokojové byty zaujímaly 22,0 % z celkem obydlených. Bytů disponujících 2 místnostmi bylo v době dotazování 10,9 % a nejmenších bytů s jedním pokojem 3,4 %. Ze SO ORP si prvenství v počtu místností mohou připsat Hustopeče, kde bylo průměrně 4,7 obytných místností na 1 byt.

Tab. 2 Obydlené byty podle počtu obytných místností v okresech Jihomoravského kraje
Zdroj: SLDB 2021

Plocha bytu
Plocha bytu byla měřena uvnitř obvodových stěn bytu, nezahrnuje sklepy, půdy, terasy ani balkony.  Nejmenších bytů do 39,9 m² bylo nejvíce v hlavním městě Praze (9,8 %), naopak největších bytů (nad 150,0 m²) bylo sečteno nejvíce ve Středočeském kraji (15,8 %). V Jihomoravském kraji se nejčastěji vyskytovaly byty o rozloze 60,0 – 79,9 m² (23,9 % ze všech obydlených). Na území kraje byly nejmenší byty nejvíce zastoupeny v okrese Brno‑město (11,0 %). Nejméně bytů s rozlohou do 39,0 m² se nacházelo v okrese Břeclav (3,3 %), kde byl současně nejvyšší podíl (20,2 %) bytů s největší plochou (nad 150,0 m²).

Počet bydlících osob
V České republice bydlelo v jednom bytě průměrně 2,26 osob, Jihomoravský kraj republikový průměr mírně převyšoval a v době sčítání dosáhl hodnoty 2,35 osob na 1 byt. Nejhojněji byly v Jihomoravském kraji zastoupeny byty obydlené pouze jednou osobou (33,0 %), tento stav je patrný ve všech krajích. Nejvíce samostatně bydlících bylo v hlavním městě Praze (43,9 %), naopak nejméně v Kraji Vysočina (30,1 %). Dvěma osobami bylo v Jihomoravském kraji obydleno 29,6 % bytů, tři osoby obývaly 16,4 % bytů a čtyři osoby 14,6 % bytů. Bytů obydlených 5 a více osobami bylo sečteno 6,4 %.

Technická vybavenost bytů
V České republice byl plyn zaveden do 68,6 % obydlených bytů. Nejvíce bytů se zavedeným plynem bylo v Moravskoslezském kraji (82,2 %) a nejméně v Jihočeském kraji (45,7 %). Byty v Jihomoravském kraji byly připojením na plyn vybaveny z 81,4 %. Naprostá většina bytů, které měly zavedený plyn, byla napojena na veřejnou síť. Z domovního (lokálního) zásobníku čerpalo v Jihomoravském kraji plyn 0,4 % bytů z celkového počtu bytů se zavedeným plynem. V okresech kraje se plynofikace pohybovala mezi 76,0 % ve Znojmě a 87,3 % v Hodoníně. Ze správních obvodů ORP bylo nejvíce bytů vybaveno plynem v ORP Kyjov (87,5 %) a nejméně bytů v ORP Pohořelice (61,0 %).

Vodovodem bylo v ČR vybaveno 92,4 % obydlených bytů, nejvíce v Kraji Vysočina (94,7 %), nejméně v Ústeckém kraji (89,7 %). Byty v Jihomoravském kraji byly z 94,0 % napojeny na vodovod, v tom 93,4 % z bytů napojených na vodovod bylo napojeno na veřejnou síť, 3,3 % bytů mělo vodovod pouze ze soukromého zdroje a 3,4 % byly napojeny jak na veřejný, tak i na soukromý zdroj. Mezi okresy nebyly zaznamenány žádné výrazné rozdíly v zavedení vodovodu do bytů, ve všech okresech se podíl pohyboval kolem krajského průměru. Nejčastěji byly na vodovod ze soukromého zdroje napojeny byty v okrese Vyškov (7,3 % z bytů se zavedeným vodovodem mělo připojení výhradně soukromé a 6,3 % bytů bylo vybaveno oběma způsoby připojení). V nižším územním rozlišení stojí za zmínku SO ORP Bučovice a Veselí nad Moravou, které měly výrazný podíl napojení ze soukromého zdroje, tedy 27,1 % (z toho 16,9 % pouze ze soukromého zdroje), resp. 21,8 % (z toho 15,4 % pouze ze soukromého zdroje).

Tab. 3 Obydlené byty podle technické vybavenosti v okresech Jihomoravského kraje
Zdroj: SLDB 2021

Vytápění
V rámci dotazování byly kladeny otázky na způsob vytápění. V Jihomoravském kraji bylo nejvíce (40,2 %) bytů vytápěno ústředním způsobem s vlastním zdrojem (v bytě), 26,4 % bytů využívalo jako zdroj ústřední dálkové a 19,2 % ústřední domovní vytápění. Necelých 8 % bytů využívalo lokální topidla (kamna). Při porovnání způsobu vytápění v jednotlivých správních obvodech ORP jsou patrné značné rozdíly vyplývající ze zastoupení v bytových domech. Zatímco ústřední dálkový způsob vytápění využívala více než polovina bytů v Brně (50,9 %), bylo stejným způsobem vytápěno pouze necelé procento obydlených bytů v ORP Kuřim. Byty v Brně naproti tomu využívaly ze všech správních obvodů nejméně (22,4 %) ústřední způsob vytápění s vlastním zdrojem (v bytě), nejčastěji tímto způsobem byly vytápěny byty v ORP Hustopeče (58,6 %).

Jako zdroj vytápění byl v Jihomoravském kraji téměř v polovině (49,5 %) obydlených bytů používán plyn. Více než čtvrtina (26,4 %) bytů používala jako hlavní zdroj vytápění kotelnu mimo dům, vytápění elektřinou bylo zaznamenáno v 8,7 % bytů, 6,5 % bytů získávalo teplo převážně ze dřeva a dřevěných pelet, necelé procento bytů upřednostňovalo uhlí, koks a uhelné brikety. Plyn jako zdroj energie byl nejčastěji používán v bytech správního obvodu Šlapanice (69,2 %) a nejméně často v Brně (35,6 %), elektřinou byly nejvíce vytápěny byty v ORP Pohořelice (23,1 %) a nejméně opět v Brně (5,7 %). Dřevem a dřevěnými peletami byly nejčastěji vytápěny byty správního obvodu Boskovice (20,1 %).

Tab. 4 Obydlené byty podle způsobu vytápění a používané energie k vytápění v okresech Jihomoravského kraje
Zdroj: SLDB 2021

Kontakt:
Bc. Kateřina Klesnilová
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: katerina.klesnilova@czso.cz
tel.: 542 528 200