Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2017

 

Kvůli loňskému nepříznivému počasí sklidili jihomoravští zemědělci v porovnání s rokem 2016 z hektaru méně obilovin. Sklizeň nejčastěji pěstované obiloviny, kterou je pšenice ozimá, se propadla o 28,0 % a úroda kukuřice na zrno byla téměř poloviční.

V roce 2017 byly obiloviny v Jihomoravském kraji sklízeny z plochy 193,9 tisíce hektarů. Tato výměra je v mezikrajském porovnání druhá největší, prvenství drží Středočeský kraj s 267,1 tisíce hektarů. Průměrné hektarové výnosy obilovin byly v loňském roce v porovnání s rokem předchozím nižší ve všech krajích a pohybovaly se od 4,95 tun v Jihomoravském kraji do 6,07 tun v Hlavním městě Praze. Největší meziroční propad hektarového výnosu byl 1,95 tun v Jihomoravském kraji, nejmenší 0,47 tun v Kraji Vysočina. V České republice se vloni sklidilo 7 456,8 tisíce tun zrna, v roce 2016 to bylo o 1 139,6 tisíce tun více. Na tomto propadu se podílely všechny kraje; z krajů největší meziroční snížení, a to o 30,0 %, uvádí Jihomoravský kraj.

Ve struktuře sklizňových ploch s obilovinami v Jihomoravském kraji tvoří největší díl (56,2 %) výměry s pšenicí ozimou, které jsou v mezikrajském porovnání po Středočeském kraji druhé největší. Středočeský kraj je předním producentem této plodiny s více jak pětinovým podílem na republikovém celku. V Jihomoravském kraji se při hektarovém výnosu 5,00 tun, který byl mezi kraji nejnižší, v roce 2017 sklidilo 545,4 tisíce tun pšenice ozimé, čímž byla skutečnost předchozího roku naplněna ze 72,0 %.

Jihomoravští zemědělci v roce 2017 rozšířili sklizňovou plochu s pšenicí jarní o 1,3 tisíce hektarů na 4,2 tisíce hektarů, ze které bylo sklizeno 14,4 tisíce tun zrna. Meziroční nárůst produkce byl dán navýšením sklizňových ploch, protože průměrný hektarový výnos se v loňském roce proti roku 2016 snížil o 28,4 % na 3,41 tun.

Ječmen, který na jižní Moravě v roce 2017 zabíral téměř pětinu sklizňové plochy s obilovinami, je na tomto územní druhou nejčastěji pěstovanou obilovinou. Nižší hektarový výnos zapříčinil meziroční propad sklizně o 8,5 %, a to i při rozšíření sklizňových ploch o 1,6 tisíce hektarů na 37,5 tisíce hektarů. Ječmene jarního se v roce 2017 sklidilo 144,9 tisíce tun s meziročním propadem 9,4 %, ječmene ozimého 39,1 tisíce tun, což je proti předchozímu roku o 4,7 % méně.

V České republice se loni sklidilo 109,2 tisíce tun žita ozimého a jarního, z toho největší část, a to 18,2 %, byla vypěstována v Jihočeském kraji. V Jihomoravském kraji se vyprodukovalo 8,8 tisíce tun této plodiny s propadem proti roku předchozímu o 7,7 %.

Oves a tritikale v Jihomoravském kraji patří v mezikrajském porovnání k méně pěstovaným plodinám. Loni se z 1,4 tisíců hektarů sklidilo 4,4 tisíce tun ovsa s meziročním nárůstem o 17,9 %. Toto navýšení bylo v plném rozsahu vytvořeno rozšířením sklizňových ploch, protože hektarový výnos zaznamenal meziroční snížení o 11,0 %.

Jihomoravský kraj je mezi kraji České republiky největším producentem kukuřice na zrno. Loňská sklizeň, která představovala 193,2 tisíce tun a vytvořila třetinu republikového celku, byla proti předchozímu období podprůměrná - hektarový výnos dosáhl pouze 53,8 % skutečnosti roku 2016, u sklizně to bylo 51,6 %.

V Jihomoravském kraji se v roce 2017 sklízely luskoviny celkem z plochy 6,8 tisíce hektarů, která je o 15,4 % větší v porovnání s rokem 2016. Při průměrném hektarovém výnosu 2,14 tun, který byl více jak o desetinu nižší proti předchozímu roku, se sklidilo 14,5 tisíce tun luskovin s meziročním nárůstem 3,5 %. Jihomoravský kraj je druhým největším pěstitelem luskovin, prvenství drží kraj Středočeský s produkcí 22,5 tisíce tun.

Plocha 1,2 tisíce hektarů, ze které byly v Jihomoravském kraji v roce 2017 sklízeny brambory ostatní, je i po redukci proti předchozímu roku o 12,2 % mezi kraji čtvrtá největší. Prvenství drží Kraj Vysočina (6,2 tisíce ha), za něj se zařadily kraje Středočeský (4,7 tisíce ha) a Jihočeský (3,0 tisíce ha). Hektarový výnos v Jihomoravském kraji i při meziročním nárůstu o 9,1 % byl v mezikrajském porovnání nejnižší. Loni se sklidilo 31,0 tisíce tun brambor, což je 95,8 % skutečnosti roku 2016.

Jihomoravští zemědělci sklidili 290,8 tisíce tun cukrovky technické při výnosu 55,38 tun z hektaru, a to je 86,1 % skutečnosti roku 2016. Největším pěstitelem této plodiny je kraj Středočeský, který sklizní 1 206,6 tisíce tun vytvořil 27,4 % republikového celku.

Loňský rok nebyl příznivý pro pěstování řepky. Hektarové výnosy byly v porovnání s rokem 2016 nižší ve všech krajích a pohybovaly se od 2,69 tun v Jihomoravském kraji do 3,10 tun v Hlavním městě Praze. Největší meziroční propad hektarového výnosu, a to o 25,4 %, vykázal Jihomoravský kraj. V České republice se loni sklidilo 1 146,2 tisíce tun řepky, což je proti roku 2016 o 212,9 tisíce tun méně. Loňská úroda řepky nedosáhla skutečnosti předchozího roku v žádném kraji, přestože ve všech krajích, kromě Jihomoravského, Pardubického, Karlovarského a Královéhradeckého, byla rozšířena sklizňová plocha. Největší meziroční pokles sklizně, který představoval 44,2 tisíce tun, vykázal Jihomoravský kraj.

Jihomoravští zemědělci rozšířili v roce 2017 sklizňové plochy s kukuřicí na zeleno a siláž proti předchozímu roku o 21,8 % na 25,0 tisíce hektarů.  I přes toto navýšení objem sklizně nedosáhl hodnoty z roku 2016 kvůli podprůměrnému hektarovému výnosu, který byl až o třicet procent nižší a představoval 29,58 tun. 

Loňský rok nepřál ani trvalým travním porostům. V Jihomoravském kraji se i při rozšíření ploch o 5,5 % sklidilo o 10,1 tisíce tun méně píce v seně, a to 65,1 tisíce tun. Průměrný hektarový výnos v Jihomoravském kraji, který dosáhl 2,93 tuny, byl v mezikrajském porovnání druhý nejnižší, naopak nejvyšší hodnotu uvádí Kraj Vysočina (3,36 tun z hektaru).

Rozloha jihomoravských vinic v roce 2017 představovala 14,7 tisíce hektarů a tvořila 93,1 % vinic České republiky. Průměrný hektarový výnos ve výši 5,06 tun byl v porovnání s rokem předchozím o 4,3 % vyšší. Celkem se sklidilo 74,5 tisíce tun hroznového vína, což je proti roku 2016 o 3,1 tisíce tun více.

Tab.1 Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2017Tab.1 Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2017

Graf 1 Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v letech 2006 až 2017Graf 1 Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v letech 2006 až 2017

Graf 2 Meziroční změny hektarových výnosů v procentech v Jihomoravském kraji
v letech 2006 až 2017

Graf 2 Meziroční změny hektarových výnosů v procentech v Jihomoravském kraji v letech 2006 až 2017

Jihomoravští zemědělci za hospodářský rok 2016/2017 spotřebovali 48,2 tisíce tun minerálních hnojiv v čistých živinách, z tohoto celku dusíkatá hnojiva tvořila 76,6 %, fosforečná 14,9 % a draselná 8,5 %. Použití statkových hnojiv celkem se proti stejnému časovému úseku předchozího období zvýšilo o 1,0 % na 1 030,6 tun. Využití organických hnojiv celkem při spotřebě 417,0 tisíce tun vzrostlo ve sledovaném období proti předchozímu období o 15,5 %.

Tab.2 Spotřeba hnojiv v Jihomoravském kraji a v České republice*) Tab.2 Spotřeba hnojiv v Jihomoravském kraji a v České republice*)

Jihomoravští zemědělci loni zmenšili plochu pšenice ozimé pro sklizeň v roce 2018 proti předchozí srovnatelné skutečnosti o 1,2 tisíce hektarů na 105,1 tisíce hektarů. Tato rozloha tvoří 14,1 % republikového celku a je po Středočeském kraji druhá největší. Naopak rozšířeny byly osevní plochy žita ozimého, ječmene ozimého a tritikale.

Řepkou ozimou bylo k 30. listopadu 2017 oseto 42,8 tisíce hektarů, ke stejnému datu v roce 2016 to bylo 43,7 tisíce hektarů. Osevní plocha s touto plodinou v Jihomoravském kraji je v mezikrajském porovnání druhá největší, prvenství drží Středočeský kraj s rozlohou 80,2 tisíce hektarů.

Tab.3 Osevní plochy ozimů v Jihomoravském kraji Tab.3 Osevní plochy ozimů v Jihomoravském kraji

Kontakt:
Ing. Jindřiška Svobodová
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: jindriska.svobodova@czso.cz
tel.: 542 528 230