Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2016

 

Hektarové výnosy základních obilovin s výjimkou ovsa byly v roce 2016 v porovnání s rokem předchozím vyšší.  Více se sklidilo řepky a cukrovky technické, u kterých se kromě vyšších výnosů rozšířila i sklizňová plocha. Pro luskoviny a brambory ostatní nebyl loňský rok příznivý a i přes rozšíření ploch, na kterých se tyto plodiny pěstovaly, byla úroda proti roku 2015 nižší. Loni se z jihomoravských vinic sklidilo 71,4 tisíce tun hroznového vína s propadem proti předchozímu roku o 16,3 %.

Jihomoravský kraj je po Středočeském kraji největším producentem obilovin celkem v České republice. Z plochy 198,8 tisíce hektarů, která byla v roce 2016 v porovnání s rokem 2015 menší o 2,8 tisíce hektarů, se sklidilo 1 372,2 tisíce tun zrna. Loni zaznamenaly snížení výměry polí s obilovinami všechny kraje s výjimkou kraje Karlovarského, Královéhradeckého a Hlavního města Prahy. Nejvyšší úbytek uvádí Jihočeský kraj, a to 7,1 tisíce hektarů. S výjimkou kraje Libereckého neměla redukce sklizňových ploch dopad na objem sklizně, protože loňský rok byl pro pěstování obilovin příznivý - meziroční průměrné hektarové výnosy vzrostly ve všech krajích, a to od 0,04 tuny v Hlavním městě Praze do 1,08 tuny v Jihomoravském kraji.

Největší část jihomoravských sklizňových ploch obilovin v roce 2016 tvořily plochy s pšenicí ozimou, které se ze 115,2 tisíce hektarů sklidilo 756,9 tisíce tun. Hektarový výnos této plodiny dosáhl 6,57 tuny a v porovnání s rokem 2015 byl vyšší o 3,5 %. Jihomoravský kraj je v mezikrajském porovnání krajem s druhým největším objemem vyprodukované pšenice ozimé s podílem na republikovém celku 14,2 %, prvenství drží Středočeský kraj se sklizní 1 147,1 tisíce tun.

Loňská sklizeň ječmene ozimého v Jihomoravském kraji, která představovala 41,1 tisíce tun, překročila při hektarovém výnosu 6,45 tun skutečnost roku 2015 více jak o pětinu.

Redukce sklizňových ploch u pšenice jarní a ječmene jarního se odrazila na objemu sklizeného zrna. I při vyšších meziročních hektarových výnosech jihomoravští zemědělci nedosáhli takových sklizní jako v roce 2015. Vloni se na jižní Moravě sklidilo 159,9 tisíce tun ječmene jarního, a to je 85,7 % skutečnosti předchozího roku. I přes tento propad představovala sklizeň mezi kraji třetí největší část republikového celku po kraji Středočeském a Olomouckém. Sklizňová plocha pšenice jarní se zmenšila ze 4,6 tisíce hektarů v roce 2015 na 2,9 tisíce hektarů v roce 2016. Při hektarovém výnosu 4,77 tun bylo sklizeno 13,9 tisíce tun zrna s meziročním propadem o 30,2 %.

Jihomoravský kraj je největším producentem kukuřice na zrno. Loňská sklizeň dosáhla 374,4 tisíce tun, což tvoří 44,3 % republikového celku. Přestože v roce 2016 sklízeli jihomoravští zemědělci tuto plodinu z rozloh menších o 5,3 %, tak vlivem vyšších hektarových výnosů, které překročily skutečnost předchozího období o 85,9 %, sklizeň meziročně vzrostla o 76,0 %, tj. nárůst o 161,7 tisíce tun.

Loni se sklidilo 3,8 tisíce tun ovsa, v předchozím roce to bylo o 11,0 % více. Tento propad byl způsoben nejen redukcí plochy, na které se plodina vypěstovala, ale také nižšími hektarovými výnosy. Sklizeň tritikale na jižní Moravě dosáhla 10,0 tisíce tun při průměrném hektarovém výnosu 4,97 tuny.

V Jihomoravském kraji se v roce 2016 sklidilo 14,0 tisíce tun luskovin celkem. Tento objem je mezi kraji České republiky druhý největší, prvenství drží kraj Středočeský se sklizní 17,4 tisíce tun. Loni se luskovin na jižní Moravě, i přes mírný nárůst sklizňových ploch, sklidilo o 16,3 % méně, což představuje propad o 2,7 tisíce tun.

Přestože loni jihomoravští zemědělci rozšířili plochy pro pěstování brambor ostatních o 7,0 %, tak sklizeň 32,4 tisíce tun naplnila skutečnost roku 2015 jen z 93,2 %. Průměrné hektarové výnosy v Jihomoravském kraji byly v mezikrajském porovnání nejnižší a činily 23,93 tun s propadem proti roku 2015 o 12,9 %. Naopak nejvyšší úroda brambor byla v Kraji Vysočina, kde se z hektaru sklidilo průměrně 33,80 tun brambor. Kraj Vysočina je největším pěstitelem brambor ostatních a s loňskou sklizní 206,4 tisíce tun, která byla o 64,6 tisíce tun vyšší proti roku 2015, tvořila více jak třetinu republikového celku.

V roce 2016 se v České republice pěstovala cukrovka technická na ploše 60,7 tisíce hektarů. Nejrozsáhlejší plochy s cukrovkou, které se na republikovém celku podílely 27,1 %, jsou ve Středočeském kraji; výměry na jižní Moravě tvořily jen 8,9 %. Loňská sklizeň cukrovky technické v Jihomoravském kraji překročila skutečnost předchozího roku o více jak čtvrtinu – při hektarovém výnosu 62,64 tun se sklidilo 337,7 tisíce tun této plodiny.

V roce 2016 rozšířily všechny kraje s výjimkou Královéhradeckého, Plzeňského a Hlavního města Prahy plochy pro pěstování řepky. Největší meziroční nárůst, 6,3 tisíce hektarů, uvádí Jihomoravský kraj, který je také po Středočeském kraji největším producentem této plodiny. Hektarové výnosy se loni pohybovaly od 3,29 tuny v Kraji Vysočina do 3,67 tuny v Hlavním městě Praze. V Jihomoravském kraji, který uvádí druhou nejvyšší průměrnou hodnotu hektarových výnosů (3,61 t/ha), dosáhla sklizeň řepky 150,0 tisíce tun s meziročním nárůstem 29,2 %.

V Jihomoravském kraji bylo v roce 2016 sklizeno 867,8 tisíce tun kukuřice na zeleno a siláž při hektarových výnosech 42,25 tun, pícnin na orné půdě celkem v seně 304,1 tisíce tun (výnos 7,40 t/ha) a píce v seně 75,2 tisíce tun (výnos 3,57 t/ha).

Jihomoravský kraj je největším pěstitelem vinné révy. Sklizňová plocha, která tvoří 93,2 % republikového celku, zabírá 14,7 tisíce hektarů. Loni vinařům počasí v porovnání s rokem 2015 méně přálo, proto i úroda zaznamenala meziroční propad. Hektarový výnos 4,85 tun byl nižší o 16,3 % a sklidilo se 71,4 tisíce tun hroznového vína, a to je pouze 83,7 % skutečnosti roku 2015.

Tab. 1 Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2016Tab. 1 Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2016

Graf 1 Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v letech 2006 až 2016Graf 1 Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v letech 2006 až 2016

Graf 2 Meziroční změny hektarových výnosů v procentech v Jihomoravském kraji v letech 2006 až 2016

Graf 2 Meziroční změny hektarových výnosů v procentech v Jihomoravském kraji v letech 2006 až 2016

Spotřeba průmyslových hnojiv přepočtená na čisté živiny (N, P2O5, K2O) činila v Jihomoravském kraji za hospodářský rok 2015/2016 celkem 48,3 tisíce tun s navýšením proti minulému hospodářskému roku o 1,8 %. Na tomto nárůstu se podílela větší spotřeba dusíkatých hnojiv, kterých se použilo 37,1 tisíce tun. Pokles byl zaznamenán u fosforečných a draselných hnojiv. Loni jihomoravští zemědělci spotřebovali 1 020,9 tisíce tun statkových hnojiv celkem, a to je o 4,3 % méně v porovnání s předchozí srovnatelnou skutečností. 

Tab. 2 Spotřeba hnojiv v Jihomoravském kraji za hospodářský rok 2015/20161) Tab. 2 Spotřeba hnojiv v Jihomoravském kraji za hospodářský rok 2015/20161)

Jihomoravští zemědělci loni zredukovali plochy osevů ozimých obilovin pro sklizeň v roce 2017. Největší úbytek, a to 7,0 tisíce hektarů, je zaznamenán u pšenice ozimé. Pšenicí ozimou bylo podle stavu k 30. listopadu 2016 oseto 106,3 tisíce hektarů, což je o 49,1 tisíce hektarů méně v porovnání s osevní plochou ve Středočeském kraji, která je v mezikrajském srovnání největší. Ke sledovanému datu bylo v Jihomoravském kraji oseto ječmenem ozimým 7,9 tisíce hektarů, to je o 325 hektarů méně v porovnání s předchozím srovnatelným obdobím. Žito ozimé se bude pěstovat na 2,6 tisících hektarech a tritikale na 1,7 tisících hektarech.

Meziroční nárůst osevních ploch řepky ozimé, která byla k 30. listopadu 2016 vyseta na 43,7 tisíce hektarů, představoval 6,3 %.

Tab. 3 Osevní plochy ozimů v Jihomoravském krajiTab. 3 Osevní plochy ozimů v Jihomoravském kraji

 

Kontakt:
Ing. Jindřiška Svobodová
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: jindriska.svobodova@czso.cz
tel.: 542 528 230