Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2013
Čistý příjem na osobu v domácnosti v Jihomoravském kraji dosáhl více než 150 tisíc Kč ročně, za rok vzrostl o 4,8 tisíc Kč a mezi kraji byl 3. nejvyšší. Nejvíce domácností, a to téměř čtvrtina, mělo příjem v rozmezí 12 až 15 tisíc Kč na osobu měsíčně. Bylo zde ovšem i téměř 11 tisíc domácností, které nedosáhly na životní minimum.
Šetření Životní podmínky každoročně přináší údaje týkající se sociální a ekonomické situace domácností, informuje o výši a skladbě jejich příjmů, o vývoji podílu populace ohrožené chudobou a sociálním vyloučením. Výsledky šetření Životní podmínky 2013 odráží stav v roce 2012 a v době dotazování, tj. na jaře 2013. Šetření (v pořadí již deváté) je národním modulem šetření EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions) a je závazné pro všechny členské státy Evropské unie. Při realizaci se využívá tzv. rotační panel – stejné domácnosti jsou dotazovány v ročním odstupu po dobu čtyř let a každoročně je soubor doplněn o domácnosti nové. V roce 2013 bylo v ČR vyšetřeno více než 8 tisíc domácností.
V roce 2012 dosáhl v průměrné domácnosti v Jihomoravském kraji úhrnný hrubý peněžní příjem na osobu 173,3 tis. Kč, což bylo o 5 058 Kč více (o 421 Kč měsíčně) než v roce předchozím. Čistý roční příjem na osobu (počítaný z celkového příjmu domácnosti) pak činil 150,4 tis. Kč. Jeho meziroční přírůstek byl nižší než přírůstek příjmu hrubého – 4 768 Kč, resp. 397 Kč měsíčně. Nominálně tak vzrostl čistý příjem osoby v domácnosti o 3,3 %, reálně však vzhledem k inflaci zůstal na úrovni předešlého roku. V žebříčku 14 krajů ČR byl Jihomoravský kraj výší čistých příjmů na osobu na 3. místě (počítáno od nejvyšší hodnoty) a byl 665 Kč nad republikovým průměrem.
Tab. 1 Složení domácností v Jihomoravském kraji a roční příjmy*) na osobu
Graf Čisté peněžní příjmy na osobu a podíl domácností pod hranicí životního minima podle krajů ČR
Nejvíce jihomoravských domácností mělo podle výsledků šetření čistý měsíční příjem v rozmezí 12 až 15 tisíc Kč na osobu (24,8 % domácností). Na příjmovou hranici do 6 tisíce Kč měsíčně na osobu nedosáhlo 4,4 % domácností, což bylo výrazně méně než v roce předchozím (pokles podílu o 2,6 procentního bodu). Bylo zde však i 2,8 % domácností, v nichž čistý měsíční příjem na osobu přesahoval 30 tisíc Kč, tento podíl se meziročně zvýšil o 0,1 bodu.
Tab. 2 Rozdělení domácností a osob v Jihomoravském kraji podle příjmových skupin*)
Podle výsledků šetření bylo také stanoveno životní minimum domácnosti (bylo vypočteno pro každou samostatně hospodařící domácnost zvlášť na základě jejího složení, věku dětí a zákonných částek životního minima platných v roce 2012). V Jihomoravském kraji v roce 2012 představovalo částku 7 040 Kč. Pokud od čistého příjmu domácnosti odpočteme náklady na bydlení, pak příjmy pod hranicí životního minima mělo v roce 2012 v Jihomoravském kraji odhadem 10,6 tisíc domácností (2,3 % z celkového počtu domácností). Proti předešlému roku se počet těchto domácností prakticky nezměnil, ovšem v kraji bylo dalších 4,4 % domácností (20,3 tisíc) s příjmem v rozmezí 1,0 až 1,5 násobku životního minima. Jejich podíl se ovšem meziročně snížil o 1,4 bodu.
Tab. 3 Rozdělení domácností v Jihomoravském kraji podle vztahu příjmu*) k životnímu minimu
Vcelku zajímavý pohled nabízí srovnání subjektivních názorů domácností na hospodaření s rozpočtem. S příjmem se dařilo domácnostem v Jihomoravském kraji vycházet trochu hůře než v předchozím roce. Přibylo těch domácností, které uváděly různou míru potíží v hospodaření se svým rozpočtem, problém se týkal 68,4 % domácností a jejich podíl se zvýšil o 3,2 procentního bodu. Pouze 8,6 % domácností vychází s příjmem snadno či velmi snadno, ovšem jejich podíl poklesl o 0,8 bodu.
Meziročně mírně poklesl podíl domácností, které vnímaly výdaje na bydlení jako velkou zátěž (pokles o 1,3 procentního bodu na 23,9 %). Současně se snížil podíl těch domácností, pro něž úhrada výdajů na bydlení není žádnou zátěží (o 0,8 procentního bodu na 7,4 %).
Podíl osob, které trpí určitým materiálním nedostatkem, tzn., že si nemohou dovolit některé věci, služby či požitky, meziročně v Jihomoravském kraji poklesl. Celkem 35,2 % bylo těch domácností, které si nemohou dovolit týdenní dovolenou, podíl se meziročně snížil o 9,0 bodu. Podíl domácností, které si nemohou dovolit jíst obden maso se zvýšil o 0,7 bodu na 14,0 %, podíl domácností, které si nemohou dovolit dostatečně vytápět byt, poklesl na 6,9 % (o 0,2 bodu). Podíl domácností, které si nemohou dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 400 Kč, poklesl o 2,5 bodu na 41,3 %.
Tab. 4 Subjektivní názory domácností v Jihomoravském kraji na vybrané problémy
Z vývoje vybraných charakteristik domácností Jihomoravského kraje je patrný každoroční nárůst měsíčních nákladů domácností na bydlení, od roku 2005 byly výdaje na bydlení téměř o 1,8 tisíc Kč měsíčně vyšší. Meziroční nárůst výdajů na bydlení v kraji však dosáhl pouze 1,1 % a byl tedy podstatně nižší, než nárůst čistých příjmů. Důležité bylo také to, že podíl nákladů na příjmech sice dosáhl 17,6 %, byl však meziročně o 0,2 bodu nižší.
Tab. 5 Způsob bydlení a náklady na bydlení domácností v Jihomoravském kraji
Více informací včetně metodických vysvětlivek naleznete v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností 2013.
Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: karel.adam@czso.cz
tel.: 542 528 172