Podle výsledků šetření čistý příjem na osobu v domácnosti v Jihomoravském kraji dosáhl téměř 152 tisíc Kč ročně, zvýšil se o 1,4 tisíc Kč a mezi kraji byl 4. nejvyšší. Nejvíce domácností, a to téměř polovina, mělo měsíční příjem na osobu v rozmezí 10 až 15 tisíc Kč. Bylo zde ovšem i více než 12 tisíc domácností, které nedosáhly na životní minimum.

V roce 2014 dosáhl v průměrné domácnosti v Jihomoravském kraji úhrnný hrubý peněžní příjem na osobu 175,6 tis. Kč, což bylo o 2 250 Kč více (o 187 Kč měsíčně) než v roce předchozím. Čistý roční příjem na osobu (počítaný z celkového příjmu domácnosti, bez naturálních příjmů) pak činil 151,8 tis. Kč. Jeho meziroční přírůstek byl nižší než přírůstek příjmu hrubého – 1 440 Kč, resp. 120 Kč měsíčně. Nominálně tak vzrostl čistý příjem osoby v domácnosti o 1,0 %. V žebříčku 14 krajů ČR byl Jihomoravský kraj výší čistých příjmů na osobu na 4. místě (počítáno od nejvyšší hodnoty) a byl 1 427 Kč pod republikovým průměrem.

Tab. 1 Složení domácností v Jihomoravském kraji a roční příjmy^*) na osobu

Graf Čisté peněžní příjmy na osobu a podíl domácností pod hranicí životního minima podle krajů ČR

Nejvíce jihomoravských domácností mělo podle výsledků šetření čistý měsíční příjem v rozmezí 12 až 15 tisíc Kč na osobu (23,7 % domácností), následovalo příjmové rozmezí 10 až 12 tisíc Kč na osobu (23,0 % domácností). Na příjmovou hranici do 6 tisíce Kč měsíčně na osobu nedosáhlo 4,8 % domácností, proti předchozímu roku se uvedený podíl mírně zvýšil (o 0,4 procentního bodu). Bylo zde však i 2,8 % domácností, v nichž čistý měsíční příjem na osobu přesahoval 30 tisíc Kč (podíl byl shodný s předchozím rokem).

Tab. 2 Rozdělení domácností a osob v Jihomoravském kraji podle příjmových skupin^*)

Podle výsledků šetření bylo také stanoveno životní minimum domácnosti (bylo vypočteno pro každou samostatně hospodařící domácnost zvlášť na základě jejího složení, věku dětí a zákonných částek životního minima). V Jihomoravském kraji představovalo částku 6 975 Kč. Pokud od čistého příjmu domácnosti odpočteme náklady na bydlení, pak příjmy pod hranicí životního minima mělo v Jihomoravském kraji odhadem 12,1 tisíc domácností (2,6 % z celkového počtu domácností). Proti předešlému roku se počet těchto domácností zvýšil o 1,5 tisíc a podíl na celkovém počtu vzrostl o 0,3 procentního bodu. V kraji bylo dalších 3,1 % domácností s příjmem v rozmezí 1,0 až 1,5 násobku životního minima, jejich podíl se ale meziročně snížil o 1,3 bodu. 

Tab. 3 Rozdělení domácností v Jihomoravském kraji podle vztahu příjmu^*) k životnímu minimu

Zajímavý pohled nabízí srovnání subjektivních názorů domácností na hospodaření s rozpočtem. S příjmem se dařilo domácnostem v Jihomoravském kraji vycházet trochu lépe než v předchozím roce. Mírně ubylo těch domácností, které uváděly různou míru potíží v hospodaření se svým rozpočtem, problém se týkal 62,4 % domácností a jejich podíl se snížil o 6,0 procentního bodu. Pouze 8,9 % domácností vychází s příjmem snadno či velmi snadno, jejich podíl vzrostl o 0,3 bodu.

Meziročně se nepatrně snížil podíl domácností, které vnímaly výdaje na bydlení jako velkou zátěž (pokles o 2,8 procentního bodu na 21,1 %). Současně se zvýšil podíl těch domácností, pro něž úhrada výdajů na bydlení není žádnou zátěží (o 3,1 procentního bodu na 10,5 %).

Podíl osob, které trpí určitým materiálním nedostatkem, tzn., že si nemohou dovolit některé věci, služby či požitky, meziročně v Jihomoravském kraji poklesl. Celkem 34,6 % bylo těch domácností, které si během roku nemohou dovolit týdenní dovolenou, podíl se meziročně snížil o 0,6 bodu. Podíl domácností, které si nemohou dovolit jíst obden maso, se snížil o 0,3 bodu na 13,7 %. Podíl domácností, které si nemohou dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 600 Kč, poklesl o 1,3 bodu na 40,0 %. Vzrostl pouze podíl domácností, které si nemohou dovolit dostatečně vytápět byt, a to o 0,5 bodu na 7,4 %.

Tab. 4 Subjektivní názory domácností v Jihomoravském kraji na vybrané problémy

Z vývoje vybraných charakteristik domácností Jihomoravského kraje je patrný každoroční nárůst měsíčních nákladů domácností na bydlení. Od roku 2005 byly výdaje na bydlení téměř o 1,9 tisíc Kč měsíčně vyšší a v roce 2014 dosáhly částky 5,6 tisíc Kč. Meziročně se výdaje na bydlení zvýšily o 1,7 %, nárůst výdajů na bydlení tak byl o 0,7 bodu vyšší, než nárůst čistých příjmů. Podíl nákladů na bydlení na čistých příjmech dosáhl 17,8 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v předchozím roce.

Tab. 5 Způsob bydlení a náklady na bydlení domácností v Jihomoravském kraji

Poznámka:
Šetření Životní podmínky každoročně přináší údaje týkající se sociální a ekonomické situace domácností, informuje o výši a skladbě jejich příjmů, o vývoji podílu populace ohrožené chudobou a sociálním vyloučením. Výsledky šetření Životní podmínky 2014 odráží stav v roce 2013 a v době dotazování, tj. na jaře 2014. Šetření (v pořadí již desáté) je národním modulem šetření EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions) a je závazné pro všechny členské státy Evropské unie. Při realizaci se využívá tzv. rotační panel – stejné domácnosti jsou dotazovány v ročním odstupu po dobu čtyř let a každoročně je soubor doplněn o domácnosti nové. V roce 2014 bylo v ČR vyšetřeno více než 8 tisíc domácností.

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: karel.adam@czso.cz
tel.: 542 528 172