Podle výsledků šetření životních podmínek průměrný roční čistý peněžní příjem na osobu v domácnosti v Jihomoravském kraji dosáhl téměř 214 tisíc Kč, reálně vzrostl o 6,0 % a mezi kraji byl 2. nejvyšší. Čtvrtina domácností v kraji měla průměrný čistý měsíční příjem na osobu v rozmezí 12 až 15 tisíc Kč a další čtvrtina domácností v rozmezí 15 až 20 tisíc Kč.

Výsledky dalšího ročníku šetření Životní podmínky přináší údaje týkající se sociální a ekonomické situace domácností. Šetření proběhlo na jaře 2020, hlavní výsledky mapují výši a složení příjmů domácností v kraji v roce 2019, doplňující šetření o subjektivních názorech a materiálním nedostatku jsou spojena s rokem 2020 s dobou dotazování.

V roce 2020 bylo v Jihomoravském kraji 485,4 tis. domácností. Na jednu jihomoravskou domácnost připadalo v průměru 2,41 osob. Průměrný roční čistý peněžní příjem domácnosti v Jihomoravském kraji meziročně vzrostl z 196,0 tis. Kč na osobu v roce 2018 na 213,7 tisíc Kč v roce 2019 (průměrný čistý peněžní měsíční příjem na osobu se zvýšil z 16 333 Kč na 17 806 Kč). Reálný růst čistých příjmů v kraji tak dosáhl 6,0 % a pokračoval již 6. rok - po stagnaci v roce 2012 a poklesu reálného příjmu v roce 2013 (pro určení reálného růstu je použitý index spotřebitelských cen daného roku za celou ČR).

Graf 1 Průměrný roční čistý peněžní příjem^*) na osobu v domácnosti v Jihomoravském kraji

Celkový roční čistý příjem na osobu v domácnosti v kraji se započtením naturálních příjmů dosáhl v roce 2019 částky 222,0 tis. Kč, proti roku 2018 vzrostl o 18,6 tis. Kč.

Tab. 1 Složení domácností v Jihomoravském kraji a roční příjmy^*) na osobu

V žebříčku 14 krajů ČR byl Jihomoravský kraj výší průměrných ročních čistých peněžních  příjmů na osobu na 2. místě (počítáno od nejvyšší hodnoty) a byl o 3 917 Kč nad republikovým průměrem. Nejvyšší roční čisté peněžní příjmy byly očekávaně v hl. m. Praze (270,7 tis. Kč ročně na osobu), naopak nejnižší částka byla zjištěna ve Zlínském kraji (184,8 tis. Kč na osobu).

Nejvíce jihomoravských domácností mělo podle výsledků šetření čistý měsíční příjem v rozmezí 15 až 20 tisíc Kč na osobu (25,6 % domácností) a v rozmezí 12 až 15 tisíc Kč na osobu (25,4 % domácností). Následovalo příjmové rozmezí 20 až 30 tisíc Kč na osobu (20,1 % domácností). Nejnižší příjmovou hranici do 6 tisíc Kč měsíčně na osobu přiznalo 1,1 % domácností, proti předchozímu roku uvedený podíl poklesl o 0,8 procentního bodu. V kraji bylo i 8,0 % domácností, v nichž čistý měsíční příjem na osobu byl v rozmezí 30 až 50 tisíc Kč, a 2,1 % domácností, v nichž měsíční příjem na osobu přesahoval 50 tisíc Kč. Oproti předchozímu roku nejvýrazněji vzrostl podíl domácností s příjmem 15 až 20 tisíc Kč na osobu, a to o 4,0 procentního bodu.

Tab. 2 Rozdělení domácností v Jihomoravském kraji podle příjmových skupin^*)

Z informací o charakteristice bydlení vyplývá, že téměř polovina domácností (48,6 %) bydlela v bytě ve vlastním domě, necelá třetina měla byt v osobním vlastnictví (29,8 %), v pronájmu žilo 15,7 % domácností, v družstevních bytech 3,8 % a 2,1 % domácností bydlela v bytech u příbuzných či známých.

Z vývoje vybraných charakteristik domácností Jihomoravského kraje je patrný každoroční nárůst měsíčních nákladů domácností na bydlení. Od roku 2005 byly měsíční výdaje na bydlení o 2,3 tis. Kč vyšší a v posledním sledovaném roce dosáhly částky 6,0 tis. Kč. Meziročně se výdaje na bydlení zvýšily o 3,6 %. Vzhledem k meziročnímu nárůstu příjmů domácnosti se snížil podíl nákladů na bydlení na čistých příjmech domácnosti z 14,5 % na 13,9 %. Na druhé straně se ale nijak výrazně nezměnil podíl domácností, pro něž byly náklady na bydlení velkou zátěží – pokles z 20,8 % v roce 2019 na 20,0 % v roce 2020. Nejvyššími položkami v nákladech na bydlení jsou dlouhodobě výdaje na elektřinu a plyn, ovšem oba výdaje se meziročně mírně snížily (o 1,6 resp. o 4,5 %). Výrazně, a to o pětinu, vzrostla položka nájemného (zvýšení o 19,8 %).

Tab. 3 Náklady na bydlení domácnosti^*) v Jihomoravském kraji

Graf 2 Celkové měsíční náklady na bydlení domácnosti^*) v Jihomoravském kraji

Součástí výsledků šetření je i srovnání subjektivních názorů domácností na hospodaření s rozpočtem (spojeno s dobou dotazování, tj. rokem 2020). Ještě v roce 2017 vycházela se svými příjmy s velkými obtížemi nebo s obtížemi více než pětina jihomoravských domácností, v roce 2020 se podíl snížil o 11,0 procentního bodu na 10,9 %, proti roku 2010 byl podíl dokonce o 15,2 bodu nižší. V součtu dvě třetiny domácností (66,9 %) v kraji s příjmem vycházelo snadno, docela či velmi snadno. Podíl těchto „bezproblémových“ domácností ve srovnání s předešlým rokem vzrostl o 3,4 procentních bodů.

Podíl osob či domácností, které trpí určitým materiálním nedostatkem, tzn., že si nemohou dovolit některé věci, služby či požitky, meziročně v kraji poklesl, u některých dotazovaných oblastí až na nejmenší hodnoty posledních let. Již tradičně domácnostem nejvíce problémů činí zaplacení neočekávaných výdajů a týdenní dovolené mimo domov pro všechny členy domácnosti. Zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 12 000 Kč si nemohlo dovolit 18,7 % domácností (v předešlém roce 23,8 % domácností) a týdenní dovolenou si nemohlo dovolit 19,3 % domácností (o 1,3 procentních bodů méně než v roce 2019). O 0,4 bodu (na 4,1 %) poklesl podíl domácností, které nemohou dostatečně vytápět byt. Podíl domácností, ve kterých si nemohou dovolit jíst obden maso, byl shodný s rokem 2019 a činil 6,7 %.

Tab. 4 Subjektivní názory domácností v Jihomoravském kraji na vybrané problémy

Poznámka:

Výběrové šetření Životní podmínky 2020 je národním modulem šetření EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions) a je závazné pro všechny členské státy Evropské unie. Při realizaci se využívá tzv. rotační panel – stejné domácnosti jsou dotazovány v ročním odstupu po dobu čtyř let a každoročně je soubor doplněn o domácnosti nové. V roce 2020 bylo v ČR vyšetřeno 8,6 tis. domácností, z toho 1 011 domácností bylo z Jihomoravského kraje (732 domácností při opakovaných návštěvách a 279 domácností nových). Přetrvávajícím problémem při šetření je relativně malá ochota domácností se šetření účastnit, což se v případě opakovaných návštěv v rámci tzv. panelu projevuje ve stále selektivnějším okruhu typů domácností, za něž jsou k dispozici primární údaje vstupující do zpracování.

Při interpretaci a analýze výsledků šetření Životní podmínky je třeba mít neustále na paměti, že vznikly zpracováním dat získaných z výběrového šetření. Všechny publikované údaje jsou tedy statistické odhady zatížené určitou chybou a nikoliv přesná čísla.

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: karel.adam@czso.cz
tel.: 542 528 172