Příjmy a životní podmínky domácností - 2017

 

Podle výsledků šetření životních podmínek průměrný čistý příjem na osobu v domácnosti v Jihomoravském kraji dosáhl více než 175 tisíc Kč ročně, reálně vzrostl téměř o 5 % a mezi kraji byl 5. nejvyšší. Nejvíce domácností, a to 46 %, mělo měsíční příjem na osobu v rozmezí 10 až 15 tisíc Kč.

Výsledky dalšího ročníku šetření Životní podmínky přináší údaje týkající se sociální a ekonomické situace domácností. Šetření proběhlo na jaře 2017, hlavní výsledky mapují výši a složení příjmů domácností v kraji v roce 2016, doplňující šetření o subjektivních názorech, materiálním nedostatku jsou spojeny s rokem 2017 s dobou dotazování.

Průměrný čistý roční příjem domácnosti v Jihomoravském kraji meziročně vzrostl z 166,2 tisíc Kč na osobu v roce 2015 na 175,6 tisíc Kč v roce 2016 (průměrný čistý měsíční příjem na osobu se zvýšil z 13 850 Kč na 14 635 Kč). Reálný růst příjmů v kraji tak dosáhl téměř 5 % a pokračoval již 3. rok (po stagnaci v roce 2012 a poklesu reálného příjmu v roce 2013).

Graf 1 Průměrný roční peněžní příjem*) na osobu v domácnosti v Jihomoravském krajiGraf 1 Průměrný roční peněžní příjem*) na osobu v domácnosti v Jihomoravském kraji

Celkový roční příjem na osobu v domácnosti v kraji se započtením naturálních příjmů dosáhl v roce 2016 částky 181,8 tisíc Kč, proti roku 2015 vzrostl o 9,8 tisíc Kč.

Tab. 1 Složení domácností v Jihomoravském kraji a roční příjmy*) na osobuTab. 1 Složení domácností v Jihomoravském kraji a roční příjmy*) na osobu

V žebříčku 14 krajů ČR byl Jihomoravský kraj výší průměrných čistých ročních příjmů na osobu na 5. místě (počítáno od nejvyšší hodnoty) a byl 3,8 tisíc Kč nad republikovým průměrem. Nejvyšší roční příjmy byly očekávaně v Hl. m. Praze (216,0 tisíc Kč ročně na osobu), naopak nejnižší částka byla zjištěna v Ústeckém kraji (150,4 tisíc Kč na osobu).

Nejvíce jihomoravských domácností mělo podle výsledků šetření čistý měsíční příjem v rozmezí 12 až 15 tisíc Kč na osobu (25,2 % domácností), následovalo příjmové rozmezí 10 až 12 tisíc Kč na osobu (20,8 % domácností). Nejnižší příjmovou hranici do 6 tisíc Kč měsíčně na osobu přiznalo 3,1 % domácností, proti předchozímu roku uvedený podíl vzrostl o 0,5 procentního bodu. V kraji bylo i 4,4 % domácností, v nichž čistý měsíční příjem na osobu byl v rozmezí 30 až 50 tisíc Kč a 0,9 % domácností, v nichž měsíční příjem na osobu přesahoval 50 tisíc Kč. Nejvýrazněji vzrostl právě podíl domácností s příjmem 30 až 50 tisíc Kč na osobu, a to o 2,1 procentního bodu.

Tab. 2 Rozdělení domácností v Jihomoravském kraji podle příjmových skupin*)Tab. 2 Rozdělení domácností v Jihomoravském kraji podle příjmových skupin*)

Z vývoje vybraných charakteristik domácností Jihomoravského kraje je patrný každoroční nárůst měsíčních nákladů domácností na bydlení. Za 12 let byly výdaje na bydlení o 1,9 tisíc Kč měsíčně vyšší a v roce 2016 dosáhly částky 5,6 tisíc Kč měsíčně. Meziročně se výdaje na bydlení zvýšily jen nepatrně, a to o 0,3 %. Vzhledem k výraznému nárůstu příjmů domácnosti se tak snížil podíl nákladů na bydlení na čistých příjmech domácnosti z 16,5 % na 15,7 %. Na druhé straně ovšem vzrostl podíl domácností, pro něž byly náklady na bydlení velkou zátěží, a to z 19,9 % v roce 2015 na 22,0 % v roce 2016. Nejvyššími položkami v nákladech na bydlení jsou dlouhodobě výdaje na elektřinu a plyn.

Tab. 3 Náklady na bydlení domácnosti*) v Jihomoravském krajiTab. 3 Náklady na bydlení domácnosti*) v Jihomoravském kraji

Graf 2 Celkové měsíční náklady na bydlení domácnosti*) v Jihomoravském krajiGraf 2 Celkové měsíční náklady na bydlení domácnosti*) v Jihomoravském kraji

Součástí výsledků šetření je i srovnání subjektivních názorů domácností na hospodaření s rozpočtem (spojeno s dobou dotazování, tj. rokem 2017). V roce 2017 vycházela se svými příjmy s velkými obtížemi nebo s obtížemi více než pětina jihomoravských domácností. Podíl se meziročně zvýšil o 2,2 procentního bodu na 21,9 %, ovšem proti roku 2010 byl o 4,2 bodu nižší. Téměř 46 % domácností s příjmem vycházelo snadno, docela či velmi snadno, podíl těchto „bezproblémových“ domácností ve srovnání s rokem 2010 vzrostl o 10 procentních bodů.

Podíl osob či domácností, které trpí určitým materiálním nedostatkem, tzn., že si nemohou dovolit některé věci, služby či požitky, meziročně v kraji poklesl, a to až na nejmenší hodnoty posledních let. Již tradičně domácnostem nejvíce problémů činí zaplacení neočekávaných výdajů a týdenní dovolené mimo domov. Zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 10 200 Kč si nemohlo dovolit 31,2 % domácností (v předešlém roce 34,0 % domácností) a týdenní dovolenou si nemohlo dovolit 26,1 % domácností (o 2,0 procentních bodů méně, než v roce 2016). O 2,2 bodu (na 8,6 %) poklesl podíl domácností, které si nemohou dovolit jíst obden maso.

Tab. 4 Subjektivní názory domácností v Jihomoravském kraji na vybrané problémyTab. 4 Subjektivní názory domácností v Jihomoravském kraji na vybrané problémy

 

Poznámka:

Výběrové šetření Životní podmínky 2017 je národním modulem šetření EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions) a je závazné pro všechny členské státy Evropské unie. Při realizaci se využívá tzv. rotační panel – stejné domácnosti jsou dotazovány v ročním odstupu po dobu čtyř let a každoročně je soubor doplněn o domácnosti nové. V roce 2017 bylo v ČR vyšetřeno 8,7 tisíc domácností, z toho 992 domácností bylo z Jihomoravského kraje (711 domácností při opakovaných návštěvách a 281 domácností nových). Přetrvávajícím problémem při šetření je relativně malá ochota domácností se šetření účastnit, což se v případě opakovaných návštěv v rámci tzv. panelu projevuje ve stále selektivnějším okruhu typů domácností, za něž jsou k dispozici primární údaje vstupující do zpracování.

Při interpretaci a analýze výsledků šetření Životní podmínky je třeba mít neustále na paměti, že vznikly zpracováním dat získaných z výběrového šetření. Všechny publikované údaje jsou tedy statistické odhady zatížené určitou chybou a nikoliv přesná čísla.

 

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: karel.adam@czso.cz
tel.: 542 528 172