Počítač s internetem se stal běžnou součástí vybavení domácností v Jihomoravském kraji. V roce 2014 mělo přístup k internetu 73 % domácností v kraji, za 10 let je tento podíl více než trojnásobný. Počítač a internet používají tři čtvrtiny obyvatel kraje starších 16 let.

Jihomoravský kraj drží prvenství v počtu veřejně přístupných počítačových míst s připojením k internetu v knihovnách. Rozvoji používání informačních technologií odpovídá i nárůst IT odborníků a vcelku stabilní počet studentů informatiky na vysokých školách.

Podle výsledků šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech bylo více než 73 % domácností v Jihomoravském kraji v roce 2014 vybaveno osobním počítačem, mezi kraji to znamenalo 4. místo pomyslného žebříčku za Hlavním městem Prahou, Středočeským a Královéhradeckým krajem. Posun ve stupni vybavenosti domácností počítačem je zřejmý především z dlouhodobějšího pohledu. Ještě v roce 2005 měla počítač pouze třetina domácností v kraji (33,8 %), v roce 2014 to byly již téměř tři čtvrtiny jihomoravských domácností.

Tab. 1 Informační a komunikační technologie v Jihomoravském kraji

Graf 1 Vybavenost domácností osobním počítačem a internetem podle krajů v roce 2014

Fakt, že domácnost je vybavena osobním počítačem, prakticky znamená, že má i přístup k internetu. Podíl domácností s internetem zvyšuje i stále rozšířenější možnost využívání internetu v mobilu. V roce 2014 mělo v Jihomoravském kraji přístup k internetu 73,1 % domácností, což mezi kraji znamenalo 3. místo v pořadí za Hlavním městem Prahou a Středočeským krajem. Podíl domácností vybavených internetem se za 10 let v kraji zvýšil z necelé čtvrtiny domácností na téměř tři čtvrtiny domácností.

Tabulka 1 dokládá i nárůst podílu uživatelů počítače a internetu v populaci osob starších 16 let. Za uživatele osobního počítače/internetu je považován jednotlivec, který použil osobní počítač/internet v posledních 3 měsících doma, v zaměstnání, ve škole či jinde. Zatímco v roce 2005 využívalo internet 35,3 % jednotlivců, v roce 2014 to byly již 77,0 % osob ve věku 16 a více let.

Tabulka 2 ukazuje, že používání informačních technologií není jen výsadou mladé či „mladší“generace, ale že počítač a internet stále ve vyšší míře používají i lidé v seniorském věku. Ještě v roce 2010 v Jihomoravském kraji používalo internet necelých 13 % obyvatel ve věku 65 a více let, v roce 2014 to byla již čtvrtina osob v této věkové skupině.

Tab. 2 Jednotlivci podle použití osobního počítače a internetu podle věku v Jihomoravském kraji

Počítač s připojením k internetu je pro širokou veřejnost přístupný i v knihovnách. V roce 2014 bylo v Jihomoravském kraji 1 224 veřejně přístupných počítačových míst v knihovnách s připojením k internetu, proti roku 2005 se tento počet zvýšil o více než polovinu (o 58,3 %). Počet počítačů s internetem v knihovnách byl v roce 2014 mezi kraji nejvyšší a tvořil 11,6 % z republikového počtu.

S počítači a internetem se seznamují i žáci na 1. stupni základních škol, i když mnohdy mají tyto znalosti již z domova. V roce 2014 v Jihomoravském kraji bylo na 100 žáků 1. stupně základních škol dostupných 16,9 počítačů (stolní, přenosné, tablety), resp. 16,6 počítačů s připojením k internetu. V tomto případě byly ale stavy zjištěné v roce 2014 u obou kategorií v porovnání s ostatními kraji jen průměrné (8. resp. 7. nejvyšší počet v mezikrajském žebříčku).

Tab. 3 Počítače v knihovnách, IT odborníci a studenti informatiky v Jihomoravském kraji

Graf 2 Počítače v knihovnách a v základních školách 1. stupně podle krajů v roce 2014

Používání informačních technologií na nejvyšší úrovni je spojeno se studiem na vysokých škol v oboru informatika a s následným uplatněním jako IT odborník. Studiu informatiky na vysoké škole se v Jihomoravském kraji věnovalo nejvíce studentů v roce 2009, a to 2 256. Od tohoto roku se jejich počet každoročně snižoval až na 1 914 studentů v roce 2014, což byl mezi kraji 3. nejvyšší počet.

Jako IT odborníci pracovalo v roce 2014 v Jihomoravském 25,2 tisíc osob, jejich počet byl např. proti roku 2009 dvojnásobný a ve srovnání s ostatními kraji byl 2. nejvyšší (po Hl. m. Praze). Náročnosti tohoto povolání odpovídá i průměrná mzda IT pracovníků, v roce 2014 dosáhla částky 43 000 Kč a byla tak téměř o 17 tisíc Kč vyšší, než průměrná mzda v kraji zjištěná strukturálním šetřením mezd 2014.

Poznámka:

Údaje o vybavenosti domácností vybranými informačními technologiemi a jejich využívání jednotlivci pocházejí z ročního samostatného šetření, které je prováděno formou osobního interview na výběrovém vzorku cca 10 000 jednotlivců ve věku 16 let a více; výsledky jsou pak převáženy na celou populaci ČR. V údajích za domácnosti je zjišťován aktuální stav v období šetření (2. čtvrtletí sledovaného roku), údaje za jednotlivce jsou za poslední 3 měsíce v období šetření. Z důvodu vyšší reprezentativnosti jsou údaje v krajském členění publikovány jako tříleté klouzavé průměry.

Data o informačních technologiích dostupných veřejnosti v knihovnách pocházejí ze zdrojů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu. Údaje o vybavenosti škol v ČR informačními technologiemi pocházejí z datových zdrojů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které sbírá údaje o dostupné infrastruktuře IT v základních, středních a vyšších odborných školách.

Zdrojem dat pro statistiku IT odborníků je Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ. Údaje o mzdách IT odborníků pocházejí z výsledků strukturální statistiky mezd zaměstnanců, které ČSÚ publikuje ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: karel.adam@czso.cz
tel.: 542 528 172