Osevní plochy k 31. 5. 2017

 

Jihomoravští zemědělci letos oseli plodiny na ploše 316,5 tisíce hektarů s meziročním navýšením o 1,3 tisíce hektarů. Redukce osevních ploch je zaznamenána u pšenice ozimé, která se letos pěstuje na 109,0 tisíce hektarů, propad proti loňsku činí 6,2 tisíce hektarů. Rozšířeny byly zejména plochy s kukuřicí na zrno, a to téměř o desetinu, což představuje nárůst o 3,6 tisíce hektarů. U olejnin byly zredukovány plochy s řepkou, naopak navýšeny byly plochy se slunečnicí na semeno.

Výměra obhospodařované zemědělské půdy v Jihomoravském kraji zjištěná soupisem osevních ploch k 31. květnu 2017 dosahuje 362,7 tisíce hektarů s podílem na republikovém celku 10,3 %. Orná půda, jejíž rozloha je v mezikrajském srovnání po kraji Středočeském druhá největší, zabírá 320,1 tisíce hektarů. Podíl orné půdy na půdě zemědělské se v krajích pohybuje od 37,0 % v kraji Karlovarském do 93,7 % v Hlavním městě Praze; Jihomoravský kraj uvádí 88,3 %, tj. 2. nejvyšší hodnota. Jihomoravské vinice, které tvoří 93,2 % ploch osázených vinnou révou v České republice, se rozprostírají na 16,0 tisících hektarech, z toho 91,9 % jsou plodící vinice. Rozloha jihomoravských zahrad představuje 56 hektarů, a to je 74,0 % skutečnosti předchozího roku. V letošním roce v porovnání s rokem 2016 byly zredukovány plochy ovocných sadů o více jak 15 % na 3,1 tisíce hektarů. I přes tuto skutečnost je v mezikrajském porovnání rozloha ovocných sadů jižní Moravy druhou největší, prvenství drží kraj Středočeský, kde ovocné sady zabírají 3,3 tisíce hektarů. Plocha trvalých travních porostů v Jihomoravském kraji je letos proti předchozímu roku rozšířena o 1,2 tisíce hektarů a představuje 22,7 tisíce hektarů. Tato výměra je mezi kraji České republiky nejmenší, s výjimkou Hlavního města Prahy (578 hektarů), opak uvádí Jihočeský kraj (170,3 tisíce hektarů).

Zemědělská půda v Jihomoravském kraji podle soupisu ploch osevů k 31. květnuZemědělská půda v Jihomoravském kraji podle soupisu ploch osevů k 31. květnu

Na jižní Moravě bylo letos oseto 316,5 tisíce hektarů půdy. Ve struktuře osevních ploch převažují plochy se zrninami (64,6 %), na 18,6 % celku se pěstují technické plodiny, 13,2 % plochy patří plodinám sklízených na zeleno a na 2,1 % celku jsou okopaniny.

Osevní plocha obilovin celkem na jižní Moravě je mezi kraji druhá největší a svou plochou 197,8 tisíce hektarů tvoří 14,6 % republikového celku. V letošním roce jihomoravští zemědělci rozšířili osevní plochy všech základních obilovin s výjimkou pšenice ozimé, která je nejvíce pěstovanou obilovinou, a triticale. Pšenice ozimá se letos pěstuje na 109,0 tisících hektarech, loni rozloha s touto plodinou zabírala 115,2 tisíce hektarů. Největší meziroční rozšíření, a to o 3,6 tisíce hektarů, zaznamenaly plochy oseté kukuřicí na zrno, které tvoří téměř polovinu republikového celku (47,8 %) s meziročním navýšením o 1,8 p. b.

V mezikrajském porovnání je Jihomoravský kraj druhým největším pěstitelem luskovin na zrno. Osevní plocha byla v letošním roce rozšířena proti předchozímu srovnatelnému období o 905 hektarů a dosahuje 6,8 tisíce hektarů s podílem na republikovém celku 15,9 %. Nejčastěji vysévanou plodinou je hrách setý na zrno.

Rozloha ploch, na kterých se v Jihomoravském kraji letos pěstují okopaniny, meziročně poklesla o 5,3 % na 6,6 tisíce hektarů. Letos se pěstují brambory celkem na 1,3 tisících hektarech, v předchozím roce byla tato plocha rozlehlejší o 234 hektarů. V letošním roce jihomoravští zemědělci oseli cukrovkou technickou 5,3 tisíce hektarů, v porovnání s rokem 2016 je tato rozloha menší o 140 hektarů. Téměř o desetinu se zmenšily i plochy krmné řepy – z 54 hektarů v roce 2016 na letošních 48 hektarů.

Olejniny jsou v letošním roce pěstovány na ploše 58,0 tisíce hektarů, z toho 67,8 % je oseto řepkou, 20,1 % slunečnicí na semeno, 4,9 % mákem, 3,1 % hořčicí na semeno a 2,3 % sójou. Z meziročního porovnání velikosti osevních ploch je patrné, že došlo k redukci osevních ploch řepky, hořčice na semeno a máku; naopak osevní plochy slunečnice na semeno, které je Jihomoravský kraj největším producentem s více jak polovičním podílem na republikovém celku, byly rozšířeny o 3,2 tisíce hektarů na 11,6 tisíce hektarů. Letos je evidován vyšší zájem ze strany jihomoravských zemědělců o pěstování sóji.

Ve sledovaném roce je konopí pěstováno v České republice na 569 hektarech, z toho téměř polovina osevních ploch (45,4 %) je na území Jihomoravského kraje. Letos byly na jižní Moravě plochy s touto plodinou rozšířeny z loňských 38 hektarů na 258 hektarů. Soupisem osevních ploch k 31. květnu 2017 v Jihomoravském kraji bylo zjištěno i navýšení ploch, na kterých se pěstují kořenové a léčivé rostliny.

Z jednoletých pícnin, kterými bylo v Jihomoravském kraji oseto 24,6 tisíce hektarů, zabírá 85,9 % plochy kukuřice na zeleno a siláž, z víceletých pícnin pěstovaných na 17,2 tisících hektarech převažuje velikostí osevních ploch vojtěška (64,2 %).

Osevní plochy konzumní zeleniny v letošním roce představovaly 2,8 tisíce hektarů, což je mezi kraji druhá největší plocha, prvenství drží Středočeský kraj s téměř 4,0 tisíce hektarů. Ve struktuře osevních ploch Jihomoravského kraje s konzumní zeleninou tvoří největší část hrách dřeňový (13,6 %), a dále pak cibule, jejíž plocha se proti předchozímu období navýšila o 81,2 %, zabírá téměř desetinu celku. Jižní Morava je předním producentem rajčat v České republice. Letos je jihomoravští zemědělci pěstují na ploše 236 hektarů, což představuje 96,7 % republikového celku. Další plodina, která je s oblastí jižní Moravy spojena, jsou okurky. Osevní plochy okurek nakladaček zabírají 144 hektarů, loni to však bylo o 86 hektarů více. I přes tuto redukci je osevní plocha okurek nakladaček v mezikrajském porovnání největší a s dalším významným pěstitelem okurek nakladaček, kterým je Ústecký kraj, tvoří více jak devadesát procent republikového celku.

Osevní plochy hrachu dřeňového na jižní Moravě představovaly 377 hektarů, a to je více jak dvojnásobek loňské srovnatelné skutečnosti. Letošní rozloha je mezi kraji druhá největší, rozsáhlejší plochy s touto plodinou jsou v Ústeckém kraji. Osevní plochy česneku v Jihomoravském kraji tvořily v loňském roce 12,9 % republikového celku, letos vzrostl tento podíl o 10,8 procentního bodu. V letošním roce byly z mezikrajského pohledu největší plochy osázené česnekem evidovány ve Středočeském kraji, a to 114 hektarů, za něj se zařadil Jihomoravský kraj s plochou 78 hektarů.

Ke dni soupisu k 31. květnu 2017 tvořila v Jihomoravském kraji plocha orné půdy neoseté a úhoru 3,6 tisíce hektarů, k loňskému stejnému datu to bylo o 616 hektarů více. V mezikrajském porovnání se rozloha půdy neoseté a úhoru pohybuje od 253 hektarů v Hlavním městě Praze do 6,1 tisíce hektarů ve Středočeském kraji, za kterým se zařadil Jihomoravský kraj. 

Meziroční rozdíly osevních ploch v % v Jihomoravském kraji v letech 2001 až 2017Meziroční rozdíly osevních ploch v % v Jihomoravském kraji v letech 2001 až 2017

 

Kontakt:
Ing. Jindřiška Svobodová
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: jindriska.svobodova@czso.cz
tel.: 542 528 230