Po předchozím pětiletém období meziročního růstu poklesl hrubý domácí produkt v Jihomoravském kraji v roce 2020 o 4,0 % (vyjádřeno ve srovnatelných cenách). Epidemická situace se ale projevila snížením hrubého domácího produktu ve všech krajích ČR. Hrubý domácí produkt v roce 2020 dosáhl 613,8 mld. Kč, hrubá přidaná hodnota 558,5 mld. Kč. Podíl kraje na republikovém celku byl u obou ukazatelů mezi kraji třetí nejvyšší.

Regionální hrubý domácí produkt

Základním národohospodářským ukazatelem užívaným pro měření výkonnosti ekonomiky na daném území je hrubý domácí produkt (HDP). Podle předběžných výsledků dosáhl regionální HDP v Jihomoravském kraji v roce 2020 hodnoty 613,8 mld. Kč (běžné ceny), což v přepočtu představovalo 514,1 tis. Kč na jednoho obyvatele.

Graf 1 Hrubý domácí produkt v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Přepočtená hodnota HDP na jednoho obyvatele se zvyšovala až do roku 2008, kdy dosáhla maxima (366,0 tis. Kč na obyvatele). Po poklesu v roce 2009 následoval opět postupný růst, v roce 2012 byla překonána i tzv. „předkrizová“ hodnota a meziroční zvýšení bylo zaznamenáno i v dalších letech a rok 2020 představuje dosavadní maximum.

Od roku 1995 byla krajská hodnota HDP na obyvatele vždy pod průměrem ČR, v roce 2005 činila dokonce jen 88,8 % průměru. K hodnotě ČR se kraj přiblížil nejvíce v roce 2013 (97,1 %), v roce 2020 krajská hodnota HDP na obyvatele dosáhla 96,6 % průměru ČR. Na republikové hodnotě HDP se Jihomoravský kraj podílel nejméně, a to 9,8 %, v roce 2005. V roce 2020 dosáhl podíl kraje na republikovém HDP 10,8 % (stejně jako v roce 2013), mezi kraji je podíl dlouhodobě 3. nejvyšší.

Graf 2 Hrubý domácí produkt v roce 2020 podle krajů

Republikový průměr výše HDP na jednoho obyvatele (i ostatní makroekonomické ukazatele) ovlivňuje svou vysokou ekonomickou výkonností hl. m. Praha, a to do té míry, že pod průměrem ČR jsou všechny ostatní kraje. Jihomoravský kraj se u výše tohoto ukazatele řadí na 2. místo v pořadí krajů. Nejnižší hodnota HDP na jednoho obyvatele byla zaznamenána v Karlovarském kraji - 332,0 tis. Kč. Karlovarský kraj vykazoval i nejnižší podíl na HDP ČR (1,7 %), naopak Praha se na republikovém celku podílí více než čtvrtinou.

Graf 3 Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách (předchozí rok = 100)

Nejvyšší meziroční reálný růst regionálního HDP v kraji (vývoj HDP ve stálých cenách) byl v posledním desetiletí zaznamenán v roce 2015, a to 6,0 %. Mírný meziroční pokles regionálního HDP byl vykázán v letech 2012 a 2014 (shodně o 0,1 %), výrazný pokles pak v roce 2020, a to o 4,0 %. Rok 2020 byl silně ovlivněn pandemií Covid-19 a přinesl meziroční snížení HDP ve srovnatelných cenách ve všech krajích. Nejvyšší propad byl zjištěn v Ústeckém (o 8,1 %) a Středočeském kraji (o 8,0 %) a v Praze (o 6,5 %). Meziroční pokles HDP vykázaný v Jihomoravském kraji byl v mezikrajském srovnání 3. nejnižší (po Pardubickém kraji se snížením o 1,2 % a Kraji Vysočina s poklesem o 2,6 %).

Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách roku 1995 ukázal, že HDP v kraji v roce 2008 byl proti roku 1995 o 51,0 % vyšší. Po „krizovém“ roku 2009 (nárůst proti roku 1995 o 42,5 %) až rok 2013 v Jihomoravském kraji znamenal překročení této hranice (nárůst o 54,4 %). V rámci ČR v roce 2008 zvýšení dosáhlo 52,8 %, tento stav byl překonán až v roce 2014. Nárůst HDP vyjádřený ve stálých cenách roku 1995 byl v kraji ve srovnání s vývojem v ČR vždy nižší. Výjimkou byly roky 1996, 2013 až 2015 a právě rok 2020 (v roce 2012 byly přírůstky shodné).

Graf 4 Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách (rok 1995 = 100)

 
Hrubá přidaná hodnota

Podle předběžných výsledků hrubá přidaná hodnota (HPH) v Jihomoravském kraji dosáhla v roce 2020 objemu 558,5 mld. Kč běžných cen. Objem HPH, i když vyjádřený v běžných cenách, se v letech 1995 až 2020 zvyšoval každoročně s výjimkou roku 2009.

Ve skladbě tvorby HPH podle sektorů z dlouhodobého hlediska dochází ke zvyšování podílu sektoru služeb na úkor snižování podílu zemědělství a průmyslu. Primární sektor měl nejnižší zastoupení, v roce 1995 se podílel na HPH vytvořené v Jihomoravském kraji 5,3 %. V roce 2010 tento podíl klesl na minimum sledovaného období (1,8 %), v roce 2020 podíl zemědělských odvětví činil 2,6 %.

Graf 5 Hrubá přidaná hodnota v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Graf 6 Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty v Jihomoravském kraji a ČR

Podíl sekundárního sektoru na tvorbě HPH (dobývání nerostných surovin, průmysl celkem, stavebnictví) se od roku 2012, kdy tvořil 38,0 %, postupně snižoval a v roce 2020 činil 31,5 %. Terciární sektor tvoří v souhrnu oblast služeb, obchodu, ubytování, stravování, dopravy, podnikatelské činnosti, veřejné správy, vzdělávání, zdravotnictví atd. Meziročně podíl terciárního sektoru na tvorbě HPH vzrostl o 1,3 procentního bodu na 65,9 %, což je nejvyšší hodnota v novodobé historii kraje.

Z grafu 6 je zřejmé, že trend změn v krajské struktuře HPH v roce 2020 proti roku 2011 byl s republikovými změnami podobný v 8 z 10 uvedených odvětví – např. zvýšení podílu oboru informační a komunikační činnosti, podílu činnosti v oblasti nemovitostí, podílu profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti i podílu veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče; pokles podílu průmyslu, stavebnictví a činnosti v peněžnictví a pojišťovnictví.

Graf 7 Hrubá přidaná hodnota v roce 2020 podle krajů (běžné ceny)

Objem HPH v Jihomoravském kraji byl ve srovnání s ostatními kraji v roce 2020 3. nejvyšší (po hl. m. Praze a Středočeském kraji). V grafu 7 je uvedena struktura tvorby HPH podle sektorů. Jihomoravský kraj je podílem terciárního sektoru druhý mezi kraji a je o 1,8 procentního bodu nad úrovní průměru ČR. Průměr ČR je ovšem ovlivněn Hl. m. Prahou, kde podíl činí 84,5 %. Nejnižší podíl terciárního sektoru je zaznamenán v Kraji Vysočina (49,7 %). Primární sektor má nejvýraznější zastoupení v Kraji Vysočina (5,7 %) a v Jihočeském kraji (4,2 %), sekundární sektor ve Zlínském kraji (47,3 %).
 

Tvorba hrubého fixního kapitálu

Investiční aktivita vyjádřená prostřednictvím tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK) po znovuobnovení ekonomického růstu po roce 2010 v Jihomoravském kraji mírně poklesla v roce 2012 (meziročně o 3,6 mld. Kč) a výrazněji v roce 2013 (o 14,5 mld. Kč). Mírný meziroční pokles objemu THFK byl zaznamenán i v roce 2017 (o 2,6 mld. Kč). V roce 2019 byla v kraji vykázána dosud nejvyšší hodnota THFK, a to 160,0 mld. Kč (běžné ceny). Skutečnost roku 2020 ve výši 154,0 mld. Kč tak byla meziročně o 6,0 mld. Kč nižší.  

Krajský objem THFK v přepočtu na jednoho obyvatele převyšoval republikový průměr pouze v roce 2003 a v letech 2005 až 2008. V dalších letech byl pod republikovou úrovní, nejvyšší zaznamenaný odstup od republikového průměru byl zaznamenán v roce 2018 (84,2 % průměru ČR). V roce 2020 krajská hodnota THFK ve výši 129,0 tis. Kč na obyvatele zaostávala za průměrem ČR o 10,3 tis. Kč a činila 92,6 % průměru ČR.

Graf 8 Tvorba hrubého fixního kapitálu v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Do roku 2012 pro Jihomoravský kraj vyznívalo příznivě srovnání míry investic vyjádřené v procentech jako podíl úhrnu THFK na úhrnu HDP (oba ukazatele v běžných cenách). Do tohoto roku a dále v letech 2014 a 2016 míra investic v kraji převyšovala republikový průměr. Objem investic v roce 2020 v kraji tvořil 25,1 %, což bylo o 1,1 procentního bodu méně, než činila míra investic ČR.

Graf 9 Míra investic v Jihomoravském kraji a ČR
Z pohledu mezikrajského srovnání v roce 2020 byla hodnota THFK na jednoho obyvatele v Jihomoravském kraji mezi kraji 3. nejvyšší za Prahou a Středočeským krajem. Tyto dva kraje spolu s Libereckým krajem předčily republikový průměr výše míry investic. Krajská míra investic byla v mezikrajském žebříčku 6. nejvyšší.

Graf 10 THFK na obyvatele a míra investic podle krajů v roce 2020

Čistý disponibilní důchod domácností

Hodnota čistého disponibilního důchodu domácností (ČDDD) dosáhla v roce 2020 v Jihomoravském kraji 331,4 mld. Kč běžných cen, což v přepočtu na jednoho obyvatele představovalo částku 277,5 tis. Kč. Tento makroekonomický ukazatel, i když vyjádřený v běžných cenách, se každoročně zvyšoval v absolutním vyjádření a s výjimkou roku 2011 i v přepočtu na 1 obyvatele. Meziroční nárůst v roce 2020 činil 16,3 mld. Kč, resp. 12,6 tis. Kč na obyvatele.

Graf 11 Čistý disponibilní důchod domácnosti v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Krajská hodnota ČDDD přepočtená na obyvatele byla v celém sledovaném období pod republikovým průměrem. Výjimkou byl pouze rok 2015, kdy byl republikový průměr překročen o 0,4 %. Hodnota ČDDD na obyvatele byla v roce 2020 ve srovnání s ostatními kraji 4. nejvyšší (za Prahou, Středočeským a Plzeňským krajem).

Graf 12 ČDDD na obyvatele podle krajů v roce 2020 (běžné ceny)

Podíl Jihomoravského kraje na ČDDD republiky byl v minulých letech nejnižší v roce 2003, a to 10,3 %. Jen v letech 2013 až 2015 a v roce 2019 byl podíl kraje na republikovém celku na, resp. nad hranicí 11 %. Hodnota podílu v roce 2020 činila 10,9 % a mezi kraji byla 3. nejvyšší.
 

Tab. 1 Regionální makroekonomické ukazatele v Jihomoravském kraji

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: karel.adam@czso.cz
tel.: 542 528 172