Kulturní zařízení v Jihomoravském kraji v roce 2016

 

Do knihoven v Jihomoravském kraji přišlo v roce 2016 více než 5 milionů návštěvníků, měli možnost si vybrat z téměř 9 milionů knih. Registrovaný čtenář si vypůjčil v průměru 39 knih. Knihovny v kraji nabízeli i využití 1 200 počítačů s připojením na internet, jejich počet je mezi kraji nejvyšší. Památkové objekty v kraji navštívilo 1,5 milionu návštěvníků, expozice a výstavy v muzeích a galeriích zhlédlo přes 1 milion návštěvníků.

Veřejné knihovny v Jihomoravském kraji

V Jihomoravském kraji bylo na konci roku 2016 v provozu 612 veřejných knihoven a 92 poboček knihoven včetně pojízdných zařízení. V knihovnách bylo registrováno celkem 150,7 tisíc čtenářů, z tohoto počtu bylo 38,6 tisíc čtenářů ve věku do 15 let. Zatímco celkový počet registrovaných čtenářů se od roku 2010 snížil o 3,6 tisíc, počet čtenářů v dětském věku vzrostl o 0,7 tisíc.

Tab. 1 Vybrané údaje o veřejných knihovnách v Jihomoravském kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturuTab. 1 Vybrané údaje o veřejných knihovnách v Jihomoravském kraji

Čtenáři měli v knihovnách v kraji v roce 2016 k dispozici téměř 9 milionů knihovních jednotek. Bylo evidováno celkem 5,8 milionu výpůjček, jejich počet se sice proti roku 2010 snížil o 849 tisíc, meziročně však vzrostl o 210 tisíc. Registrovaný čtenář si v roce 2016 vypůjčil v průměru 39 knih. Průměrný počet výpůjček se v letech 2007 až 2016 pohyboval v rozmezí 37 až 45 výpůjček ročně. Z grafu 1 je zřejmé, že počet registrovaných čtenářů připadajících na jednu knihovnu včetně poboček byl v posledních 4 letech vcelku stálý.

Graf 1 Čtenáři knihoven (včetně poboček) v Jihomoravském kraji v letech 2007 až 2016Graf 1 Čtenáři knihoven (včetně poboček) v Jihomoravském kraji v letech 2007 až 2016

V roce 2016 na jednu knihovnu v Jihomoravském kraji připadalo 1 672 obyvatel, počet registrovaných čtenářů tvořil 12,8 % středního stavu obyvatel. Pokud by měl tento ukazatel posloužit jako měřítko pro srovnání krajů, pak nejnižší podíl čtenářů z počtu obyvatel byl vykázán v Ústeckém (9,1 %), nejvyšší v Hl. m. Praze (17,3 %). Podíl 12,8 % registrovaných čtenářů na celkovém počtu obyvatel v Jihomoravském kraji byl mezi kraji 6. nejnižší.

Graf 2 Počet knihoven a podíl čtenářů na obyvatelstvu podle krajů v roce 2016Graf 2 Počet knihoven a podíl čtenářů na obyvatelstvu podle krajů v roce 2016

Nejvyšší počet knihoven vč. poboček byl v roce 2016 sice evidován ve Středočeském kraji (850), nejvyšší počet registrovaných čtenářů byl ale v Hl. m. Praze (220,6 tisíc osob). V Praze také v průměru připadlo nejvíce registrovaných čtenářů na 1 knihovnu (2 595). Nejaktivnější čtenáři byli v Ústeckém a Zlínském kraji, v průměru zde na čtenáře připadlo 54, resp. 50 výpůjček ročně.

Graf 3 Čtenáři knihoven (včetně poboček) podle krajů v roce 2016Graf 3 Čtenáři knihoven (včetně poboček) podle krajů v roce 2016

Ve veřejných knihovnách jsou k dispozici také počítače. V knihovnách v Jihomoravském kraji bylo v roce 2016 celkem 1 291 počítačů, 1 198 z nich bylo připojeno k internetu. Počet počítačů celkem i s připojením na internet se sice meziročně nepatrně snížil, vzrostl však počet čtenářů využívajících internet v knihovně – zvýšení o 70,9 tisíc na 368,2 tisíc. Počet počítačů s připojením na internet byl v roce 2016 mezi kraji nejvyšší a počet čtenářů využívajících internet v knihovnách byl po Praze 2. nejvyšší.

Graf 4 Čtenáři knihoven využívající internet v knihovnách podle krajů v roce 2016Graf 4 Čtenáři knihoven využívající internet v knihovnách podle krajů v roce 2016

 

Památkové objekty v Jihomoravském kraji zpřístupněné návštěvníkům za vstupné

Dalším prvkem z oblasti kulturních zařízení jsou památkové objekty s kulturně výchovným využitím, které jsou v kraji zpřístupněné návštěvníkům za vstupné. Patří sem hrady, zámky, kláštery, kostely, mlýny apod., ovšem památky, které jsou ve správě muzea či galerie, sem zařazeny nejsou.

V Jihomoravském kraji k památkovým objektům zpřístupněným návštěvníkům za vstupné v posledních letech patří hrady Bítov, Cornštejn, Janův Hrad, Nový Hrad u Adamova, Pernštejn, Špilberk, Veveří; zříceniny hradu Boskovice, Nový Hrádek u Lukova; zámky Boskovice, Bučovice, Kunštát na Moravě, zámek Lednice se 4 objekty, Lysice, Milotice, Oslavany, Rájec nad Svitavou, Rosice, Slavkov u Brna, Uherčice, zámek Valtice se 3 objekty, Velké Opatovice, Vranov nad Dyjí; kláštery v Dolních Kounicích, Předklášteří; mlýny Rudice, Veverská Bítýška, Klobouky u Brna, Ruprechtov; věže Vlkova a Radniční ve Znojmě.

Tab. 2 Vybrané údaje o památkových objektech zpřístupněných za vstupné v Jihomoravském kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturuTab. 2 Vybrané údaje o památkových objektech zpřístupněných za vstupné v Jihomoravském kraji

V minulých letech památkové objekty v Jihomoravském kraji každoročně navštívilo více než milion osob, ale rok 2016 byl s počtem 1,5 milionu návštěvníků rekordní. V areálu památek jsou navíc pořádány i kulturní akce, v roce 2016 jich bylo více než 1 500 s účastí 383 tisíc návštěvníků.

Muzea a galerie v Jihomoravském kraji

V Jihomoravském kraji bylo v roce 2016 kulturní veřejnosti k dispozici 37 muzeí a památníků, 4 galerie a 41 poboček muzeí a galerií. Bylo v nich možno shlédnout 218 expozic a 435 výstav. Počet návštěvníků expozic a výstav v kraji v roce 2016 překročil hranici 1,1 milionu.

Tab. 3 Vybrané údaje o muzeích a galeriích v Jihomoravském krajiZdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturuTab. 3 Vybrané údaje o muzeích a galeriích v Jihomoravském kraji

Poznámka

V oblasti kulturních zařízení jsou pro potřeby statistiky využívány výstupy z rezortních statistických informačních systémů, které zpracovává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha. Údaje v tabulkách zachycují u stavových ukazatelů stav ke konci roku (např. počet knihoven, galerií), u intervalových ukazatelů úhrn za rok (např. počet návštěvníků). Údaje jsou šetřeny za kulturní organizace, jejichž zřizovatelem je stát (Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR nebo jiná ministerstva a územně samosprávné celky) a dále kulturní zařízení zřizovatelů církevních, občanských sdružení, obecně prospěšných společností, podnikatelů (právnických i fyzických osob) aj.

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: karel.adam@czso.cz
tel.: 542 528 172