Kulturní zařízení v Jihomoravském kraji v roce 2014

 

Do knihoven v Jihomoravském kraji přišlo v roce 2014 více než 4,8 milionu návštěvníků, měli možnost si vybrat z téměř 9 milionů knih. Registrovaný čtenář si v loňském roce vypůjčil v průměru 39 knih. Knihovny v kraji nabízeli i využití více než 1 200 počítačů s připojením na internet, jejich počet je mezi kraji nejvyšší.

Památkové objekty v kraji navštívilo 1 milion návštěvníků, expozice a výstavy v muzeích a galeriích zhlédlo 900 tisíc návštěvníků.

Veřejné knihovny

V Jihomoravském kraji bylo na konci roku 2014 v provozu 614 veřejných knihoven a 92 poboček knihoven včetně pojízdných zařízení. V knihovnách bylo registrováno celkem 151,5 tisíc čtenářů, z tohoto počtu bylo 38,6 tisíc čtenářů ve věku do 15 let. Zatímco celkový počet registrovaných čtenářů se od roku 2010 snížil o 2,8 tisíc, počet čtenářů v dětském věku vzrostl o 0,7 tisíc.

Tab. 1 Vybrané údaje o veřejných knihovnách v Jihomoravském kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Tab. 1 Vybrané údaje o veřejných knihovnách v Jihomoravském kraji

Čtenáři měli v knihovnách v kraji v roce 2014 k dispozici téměř 9 milionů knihovních jednotek. Bylo evidováno celkem 5,9 milionu výpůjček, jejich počet se ale proti roku 2010 snížil o 800 tisíc. Registrovaný čtenář si v roce 2014 vypůjčil v průměru 39 knih. Z grafu 1 je zřejmé, že počet registrovaných čtenářů připadajících na jednu knihovnu v posledních 10 letech vcelku kolísal. Stejně tak i průměrný počet výpůjček, jenž se pohyboval v rozmezí 39 až 45 výpůjček ročně. Nejnižší průměrný počet výpůjček byl zaznamenán právě v roce 2014.

Graf 1 Čtenáři knihoven (včetně poboček) v Jihomoravském kraji v letech 2005 až 2014Graf 1 Čtenáři knihoven (včetně poboček) v Jihomoravském kraji v letech 2005 až 2014

V roce 2014 na jednu knihovnu v Jihomoravském kraji připadalo 1 658 obyvatel, počet registrovaných čtenářů tvořil 12,9 % středního stavu obyvatel. Pokud by měl tento ukazatel posloužit jako měřítko pro srovnání krajů, pak nejnižší podíl čtenářů z počtu obyvatel byl vykázán v Ústeckém (9,4 %), nejvyšší v Hl. m. Praze (17,6 %). Podíl 12,9 % registrovaných čtenářů na celkovém počtu obyvatel v Jihomoravském kraji byl shodný s podílem v Libereckém kraji a mezi kraji byl 4. nejnižší.

Graf 2 Počet knihoven a podíl čtenářů na obyvatelstvu podle krajů v roce 2014Graf 2 Počet knihoven a podíl čtenářů na obyvatelstvu podle krajů v roce 2014

Nejvyšší počet knihoven vč. poboček byl v roce 2014 sice evidován ve Středočeském kraji (860), nejvyšší počet registrovaných čtenářů byl ale v Hl. m. Praze (219,6 tisíc osob). V Praze také v průměru připadlo nejvíce registrovaných čtenářů na 1 knihovnu (2 584). Nejaktivnější čtenáři byli v Ústeckém a Zlínském kraji, v průměru zde na čtenáře připadlo 57, resp. 53 výpůjček ročně.

Graf 3 Čtenáři knihoven (včetně poboček) podle krajů v roce 2014Graf 3 Čtenáři knihoven (včetně poboček) podle krajů v roce 2014

Ve veřejných knihovnách jsou k dispozici také počítače. V knihovnách v Jihomoravském kraji bylo v roce 2014 celkem 1 325 počítačů, 1 224 z nich bylo připojeno k internetu. Počet počítačů celkem i s připojením na internet se sice meziročně nepatrně snížil, mírně poklesl i počet jejich uživatelů. Přesto více než půl milionu čtenářů, kteří využili počítač, byl např. ve srovnání s rokem 2010 o 70 tisíc uživatelů vyšší. Počet počítačů s připojením na internet i počet čtenářů využívajících internet v knihovnách byl v roce 2014 mezi kraji nejvyšší.

Graf 4 Čtenáři knihoven využívající internet v knihovnách podle krajů v roce 2014Graf 4 Čtenáři knihoven využívající internet v knihovnách podle krajů v roce 2014

 

Památkové objekty zpřístupněné návštěvníkům za vstupné

Dalším prvkem z oblasti kulturních zařízení jsou památkové objekty s kulturně výchovným využitím, které jsou v kraji zpřístupněné návštěvníkům za vstupné. Patří sem hrady, zámky, kláštery, kostely, mlýny apod., ovšem památky, které jsou ve správě muzea či galerie, sem zařazeny nejsou.

V Jihomoravském kraji k památkovým objektům zpřístupněným návštěvníkům za vstupné v posledních letech patří hrady Bítov, Janův Hrad, Pernštejn, Špilberk, Veveří; zříceniny hradu Boskovice, Nový Hrádek u Lukova; zámky Boskovice, Bučovice, Kunštát na Moravě, Lednice, Lysice, Milotice, Oslavany, Rájec nad Svitavou, Rosice, Slavkov u Brna, Uherčice, Velké Opatovice, Vranov nad Dyjí; kláštery v Dolních Kounicích, Předklášteří; mlýny Rudice, Veverská Bítýška, Klobouky u Brna, Ruprechtov; věže Vlkova a Radniční ve Znojmě.

Tab. 2 Vybrané údaje o památkových objektech zpřístupněných za vstupné v Jihomoravském kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Tab. 2 Vybrané údaje o památkových objektech zpřístupněných za vstupné v Jihomoravském kraji

V letech 2011 až 2014 památkové objekty v Jihomoravském kraji navštívilo každoročně více než milion osob. V areálu památek jsou navíc pořádány i kulturní akce, v roce 2014 jich bylo více než 1 800 s účastí 320 tisíc návštěvníků.

Nejvíce zpřístupněných památkových objektů v roce 2014 bylo ve Středočeském kraji (50), v Hl. m. Praze byl však evidován nejvyšší počet návštěvníků celkem (3,4 mil. osob).

Graf 5 Zpřístupněné památkové objekty a počet návštěvníků v roce 2014 podle krajů

 

Muzea a galerie

V Jihomoravském kraji bylo v roce 2014 kulturní veřejnosti k dispozici 36 muzeí a památníků, 6 galerií a 38 poboček muzeí a galerií. Bylo v nich možno shlédnout 204 expozic a 439 výstav. Zatímco počet expozic je téměř stálý, počet uspořádaných výstav kolísá, i když v roce 2014 byl z pětiletého období nejnižší. Počet návštěvníků expozic a výstav v kraji v roce 2014, stejně jako v roce 2010, překročil hranici 900 tisíc.

Tab. 3 Vybrané údaje o muzeích a galeriích v Jihomoravském kraji
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Tab. 3 Vybrané údaje o muzeích a galeriích v Jihomoravském kraji

Poznámka

V oblasti kulturních zařízení jsou pro potřeby statistiky využívány výstupy z rezortních statistických informačních systémů, které zpracovává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha. Údaje v tabulkách zachycují u stavových ukazatelů stav ke konci roku (např. počet knihoven, galerií), u intervalových ukazatelů úhrn za rok (např. počet návštěvníků). Údaje jsou šetřeny za kulturní organizace, jejichž zřizovatelem je stát (Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR nebo jiná ministerstva a územně samosprávné celky) a dále kulturní zařízení zřizovatelů církevních, občanských sdružení, obecně prospěšných společností, podnikatelů (právnických i fyzických osob) aj.

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: karel.adam@czso.cz
tel.: 542 528 172