V roce 2014 bylo v Jihomoravském kraji zjištěno spáchání více než 27 tisíc trestných činů, tento počet byl nejnižší za posledních 15 let. Z okresů kraje je nejvyšší kriminalita dlouhodobě v Brně-městě, nejnižší pak v okrese Hodonín.

Do roku 2009 nebyly do počtu zjištěných trestných činů zahrnuty trestné činy spáchané na železnici, od roku 2010 jsou v celkovém souhrnu uváděny i trestné činy zjištěné na letištích. Přes tyto skutečnosti byl počet zjištěných trestných činů v Jihomoravském kraji v roce 2014 o čtvrtinu nižší, než před 15 lety. V roce 2014 bylo zjištěno 27 109 trestných činů, což bylo proti roku 2000, kdy byl naopak počet zjištěných trestných činů v kraji nejvyšší, o 9 484 trestných činů méně (o 25,9 %). Sestupný trend ve vývoji počtu trestných činů v kraji lze, i přes určité výkyvy, vidět od roku 2008, což je patrné z grafu 1.

Graf 1 Zjištěné trestné činy v Jihomoravském kraji v letech 2000 až 2014

Z hlediska klasifikace trestných činů patřila většina trestných činů mezi obecné trestné činy (násilné, mravnostní a majetkové trestné činy) – v roce 2014 tvořily 73,8 % z celkového počtu zjištěných trestných činů. Hospodářské činy tvořily 11,1 % z celku a na tzv. „zbývající“ kriminalitu připadlo 15,0 % trestných činů. Ve sledovaných 15 letech tvořily obecné trestné činy v průměru tři čtvrtiny trestných činů (77,5 % z celku) a více než desetinou se na celku podílely hospodářské trestné činy (11,3 %).

Tab. 1 Kriminalita v Jihomoravském kraji a jeho okresech v roce 2014
Pramen: Policejní prezidium ČR

Z okresů Jihomoravského kraje bylo nejvíce trestných činů v roce 2014 zjištěno v Brně-městě (14 203) a nejméně v okrese Vyškov (1 246). V přepočtu na 1 000 obyvatel (použit střední stav obyvatel zjištěný ve 3. čtvrtletí 2014) byla nejvyšší kriminalita také v Brně (37,7 trestných činů na 1000 obyvatel) a nejnižší také v okrese Vyškov (13,8).

Pro srovnání menších územních celků, jimiž okresy jsou, je v zájmu eliminace meziročních výkyvů hodnot vhodné použít přepočtených průměrných hodnot za delší časové období. Pokud zvolíme období 5 let, tj. roky 2010 až 2014, pak v těchto letech bylo v Jihomoravském kraji v průměru ročně zjištěno 29 140 trestných činů, resp. 25,0 trestných činů v přepočtu na 1 000 obyvatel. Jak je zřejmé z grafu 2, průměrná roční úroveň kriminality byla nejvyšší v Brně, na 1 000 obyvatel v průměru ročně připadlo 41,4 zjištěných trestných činů. Nejnižší úroveň kriminality byla v okrese Hodonín – ročně v průměru 14,5 trestných činů na 1 000 obyvatel.

Graf 2 Trestné činy zjištěné a objasněné na 1 000 obyvatel v okresech Jihomoravského kraji
v letech 2010 až 2014 (roční průměry)

Mezikrajské srovnání

Počet zjištěných trestných činů v Jihomoravském kraji v roce 2014 byl ve srovnání s ostatními kraji 4. nejvyšší a tvořil 9,4 % z celkového počtu trestných činů v ČR. Nejvyšší počet zjištěných trestných činů byl evidován v Hl. m. Praze (71 828), nejméně v Karlovarském kraji (6 726). Z pohledu mezikrajského srovnání jsou absolutní počty zjištěných trestných činů ovlivněny rozdílným počtem obyvatel jednotlivých regionů. Územní diferenciaci tak vystihuje přepočet počtu zjištěných trestných činů na 1 000 obyvatel, opět roční průměr z pětiletého období. Bylo již uvedeno, že v Jihomoravském kraji v letech 2010 až 2014 na 1 000 obyvatel připadlo ročně v průměru 25,0 zjištěných trestných činů. Mezi kraji to byla 7. nejvyšší, resp. 8. nejnižší hodnota. Nejvyšší kriminalita byla v Hl. m. Praze (60,2 zjištěných trestných činů ročně na 1 000 obyvatel) a nejnižší ve Zlínském kraji (15,5).

Graf 3 Zjištěné trestné činy podle krajů

Kriminalita je složitým společenským jevem, svůj vliv na její úroveň může mít i úroveň nezaměstnanosti v daném regionu. V grafu 4 jsou za rok 2014 dány do souvislosti právě podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu a dále počet trestných činů na 1 000 obyvatel (pouze pro potřeby tohoto srovnání, neboť je zde metodický nesoulad mezi stavovou veličinou nezaměstnanosti k 31. 12. a součtovou veličinou vztaženou na střední stav obyvatelstva za 3. čtvrtletí 2014).

Graf 4 Trestné činy na 1 000 obyvatel a podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v roce 2014 podle krajů

Obecně by měl platit vztah v tom smyslu, že nízká úroveň nezaměstnanosti je doprovázena i nižší úrovní kriminality a naopak. Výjimku tvořilo Hlavní město Praha, kde nezaměstnanost byla v roce 2014 sice nejnižší, ovšem kriminalita byla naopak nejvyšší. Uvedený vztah platil v plné míře pro kraje znázorněné v levém dolním kvadrantu grafu – Plzeňský, Královéhradecký, Jihočeský, Středočeský, Zlínský kraj a Kraj Vysočina (nižší úroveň nezaměstnanosti provázená nižší úrovní kriminality) a v pravém horním kvadrantu – Liberecký, Moravskoslezský a Ústecký kraj (vyšší úroveň nezaměstnanosti i vyšší úroveň kriminality). Kvadranty jsou vymezeny hodnotami ČR za rok 2014 (podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu 7,46 %, 27,4 zjištěných trestných činů na 1 000 obyvatel).

Vývoj kriminality je spojen se změnami ve vývoji společnosti, se změnami sociálních a ekonomických podmínek. Úroveň kriminality v Jihomoravském kraji v roce 2014 sice nebyla ve srovnání s ostatními kraji nejnižší, byla spíše průměrná, v dlouhodobějším pohledu byl však patrný její klesající trend.

Kontakt:

Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: karel.adam@czso.cz
tel.: 542 528 172