Dopravní nehodovost v Jihomoravském kraji v roce 2019

 

Na silnicích Jihomoravského kraje došlo v roce 2019 k 8 141 dopravním nehodám. O život při nich přišlo 63 osob, 226 osob bylo těžce a 2 772 osob lehce zraněno. Hmotná škoda dosáhla částky 517 mil. Kč.

S provozem dopravních prostředků, který v kraji probíhá na 4,5 tisíc kilometrů silnic a dálnic, je spojena i negativní stránka, a tou je nehodovost. Jestliže v letech 2005 až 2008 počty dopravních nehod i způsobené škody postupně klesaly, po roce 2009, kdy došlo ke změnám v povinnosti ohlášení dopravní nehody, docházelo ke každoročnímu růstu. V roce 2009, jako v prvním roce nových pravidel, bylo nahlášeno 3 642 dopravních nehod, již v roce následujícím se ale jejich počet zvýšil o 55,1 %. V dalších letech přes každoroční zvýšení počtu nehod již nebyly změny tak výrazné. Počet 8 141 dopravních nehod v kraji v roce 2019 byl meziročně o 452 nehod vyšší (o 5,9 %). Způsobené škody činily 517,4 mil. Kč a proti roku 2018 vzrostly o 22,3 mil. Kč (o 4,5 %).

Graf 1 Počet dopravních nehod a způsobená škoda při nehodách v Jihomoravském krajiGraf 1 Počet dopravních nehod a způsobená škoda při nehodách v Jihomoravském kraji k 31. 12.

Rozdílný způsob povinnosti ohlašování dopravních nehod se projevil i v průměrné hodnotě škody způsobené dopravní nehodou. Do roku 2008 se průměr škod způsobených dopravní nehodou pohyboval v rozmezí 30 až 50 tisíc Kč. V roce 2009 průměrná způsobená škoda jedné dopravní nehody výrazně vzrostla, a to až na částku přesahující 86 tisíc Kč. V letech 2010 až 2019 se pohybovala v rozmezí 59,7 tis. Kč (rok 2014) až 64,4 tis. Kč (rok 2018). V roce 2019 průměrná způsobená škoda jedné nehody meziročně poklesla o 1,3 % na 63,6 tis. Kč.

Graf 2 Škody na zdraví při dopravních nehodách v Jihomoravském krajiGraf 2 Škody na zdraví při dopravních nehodách v Jihomoravském kraji k 31. 12.

Neměnným ukazatelem nehodovosti se tak stávají škody způsobené na zdraví. Pokud by měřítkem byl pouze počet usmrcených (osoby, které zemřely bezprostředně nebo na následky dopravní nehody do 30 dnů), pak nejpříznivějším roky v novodobé historii Jihomoravského kraje byly rok 2016 a rok 2018 – 49 usmrcených v uvedených letech je počet o 118 nižší oproti roku 1996. V tomto roce bylo zaznamenáno maximum zemřelých při nehodách v Jihomoravském kraji a rok 1996 je zároveň počátečním rokem, od něhož jsou k dispozici časové řady s ukazateli nehodovosti za Jihomoravský kraj v současném správním uspořádání. V roce 2019 při nehodách v kraji zemřelo 63 osob, tedy o 14 více než v roce předchozím. Počet 226 těžce zraněných se naproti tomu o 100 případů snížil a počet 2 772 lehce zraněných zůstal na úrovni minulého roku (resp. pokles o 4 případy).

Více než polovina dopravních nehod v kraji byla v roce 2019 zapříčiněna nesprávným způsobem jízdy (52,8 % z celkového počtu), následovala nepřiměřená rychlost jízdy (13,1 %) a nedání přednosti v jízdě (12,2 %).

Mezi nejčastější viníky dopravních nehod obecně patří řidiči motorového vozidla. V Jihomoravském kraji řidiči motorového vozidla zavinili tři čtvrtiny dopravních nehod (6 157 nehod, tj. 75,6 % celku). Bylo zde však i 1 412 nehod (17,3 % z celkového počtu) jako následek střetu s lesním či domácím zvířetem.

Řidiči pod vlivem alkoholu byli v kraji viníky 457 dopravních nehod (5,6 % z celku), proti roku 2018 byl tento počet „jen“ o 9 případů vyšší (nárůst o 2,0 %). Navíc zde bylo i 32 dopravních nehod, při nichž byl viník nehody pod vlivem drog (stejný počet jako v roce 2018).

Počet dopravních nehod v Jihomoravském kraji byl v roce 2019 ve srovnání s ostatními kraji 5. nejvyšší, počet zemřelých byl 2. nejvyšší. Nejvíce nehod bylo v Praze, nejméně v Karlovarském kraji, nejnižší počet usmrcených byl v Libereckém kraji, naopak nejvyšší počet usmrcených byl ve Středočeském kraji.

Přepočteme-li počet usmrcených na 1 tisíc hlášených nehod, pak nehody s nejtragičtějšími následky byly v roce 2019 v Jihočeském kraji – na 1 tisíc hlášených nehod připadlo 12,9 usmrcených. Naproti tomu v Praze připadlo na 1 tisíc nehod „pouze“ 0,9 usmrcených, v Jihomoravském kraji připadlo 7,7 usmrcených na 1 tisíc nehod, což byla mezi kraji 4. nejvyšší hodnota.

Nejvíce dopravních nehod pod vlivem alkoholu se v roce 2019 stalo na území Středočeského kraje (578 nehod), v pořadí následoval Jihomoravský a Moravskoslezský kraj (457, resp. 431 nehod). Jihomoravský kraj byl i na 2. místě pomyslného žebříčku počtu nehod s viníkem nehody pod vlivem drog, v čele pořadí byl Středočeský kraj s 34 nehodami.

Graf 3 Počet dopravních nehod, počet usmrcených a těžce zraněných podle krajů v roce 2019Graf 3 Počet dopravních nehod, počet usmrcených a těžce zraněných podle krajů k 31. 12. 2019

Pro doplnění je možno uvést srovnání počtu nehod, usmrcených a těžce zraněných při dopravních nehodách v roce 2019 s rokem 2018. Z grafu 4 je zřejmé, že počet nehod se v roce 2019 zvýšil ve všech krajích s výjimkou Prahy a Karlovarského kraje.

Pozitivní byl pokles počtu zemřelých, a to celkem v 10 krajích - v rámci ČR při nehodách zemřelo 547 osob, což bylo o 18 méně než v roce 2018. Pokles byl zaznamenán i u počtu těžce zraněných – celkem v 9 krajích (v Karlovarském kraji se počet nezměnil), v rámci ČR bylo při nehodách těžce zraněno 2 110 osob, což bylo o 355 méně než v roce 2018. Pouze v Ústeckém kraji oba počty „postižených“ při dopravních nehodách meziročně vzrostly.

Graf 4 Rozdíl počtu nehod, počtu usmrcených a těžce zraněných podle krajů (rok 2019 mínus rok 2018)Graf 4 Rozdíl počtu nehod, počtu usmrcených a těžce zraněných (rok 2019 mínus rok 2018) podle krajů

Poznámka

Od počátku roku 2009 došlo ke změnám v povinnosti ohlášení dopravní nehody - nehodu je nově nutno hlásit v těchto případech:

  • Pokud při nehodě dojde ke zranění (třeba i jen drobnému) nebo k usmrcení osoby.
  • Pokud při nehodě dojde na některém z vozidel včetně přepravovaných věcí ke škodě převyšující 100 000 Kč.
  • Pokud při nehodě dojde ke škodě (v jakékoli výši) na majetku třetí osoby (např. k poškození zaparkovaného vozidla, přilehlé nemovitosti apod.); policie se však nebude volat v případě, kdy půjde o škodu na vozidle, které sice je v majetku třetí osoby (např. leasingové společnosti, zaměstnavatele, ale třeba i někoho z rodiny), ale jeho řidič měl na nehodě účast.
  • Pokud při nehodě dojde k poškození pozemní komunikace či ke zničení nebo poškození její součásti nebo příslušenství (např. dopravní značky, svodidel apod.).
  • Pokud při nehodě dojde k poškození obecně prospěšného zařízení (např. přejezdového zabezpečovacího zařízení) nebo životního prostředí (např. při úniku provozních kapalin z vozidla).
  • Pokud po nehodě nebudeme sami schopni (bez vynaložení nepřiměřeného úsilí) obnovit plynulost provozu.
  • Pokud se nedohodnete s účastníkem nehody na zavinění.

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
E-mail: karel.adam@czso.cz
Tel.: 542 528 172