Demografický vývoj v Jihomoravském kraji v roce 2022

 

Počet obyvatel Jihomoravského kraje se za 12 měsíců roku 2022 zvýšil o 2 871 osob, a to pouze zásluhou přírůstku obyvatel stěhováním. Proti stejnému období roku 2021 v kraji výrazně poklesl počet zemřelých, ale i počet živě narozených. Vzrostl počet sňatků a poklesl počet rozvodů. Snížil se počet přistěhovalých, počet vystěhovalých se meziročně zvýšil.

Podle předběžných výsledků žilo na území Jihomoravského kraje k 31. prosinci 2022 celkem 1 187 439 obyvatel, v průběhu roku se tak počet obyvatel zvýšil o 2 871 osob. Počet obyvatel kraje vzrostl pouze zásluhou stěhování. Do Jihomoravského kraje se přistěhovalo o 4 275 osob více, než se z kraje vystěhovalo. Přirozenou cestou by se počet obyvatel snížil, neboť zemřelo o 1 404 osob více, než se živě narodilo.

Tab. 1 Počet obyvatel v Jihomoravském kraji a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2022
(předběžné údaje)
Tab. 1 Počet obyvatel v Jihomoravském kraji a jeho okresech v 1. až 4. čtvrtletí 2022

Z okresů Jihomoravského kraje se počet obyvatel snížil pouze v okrese Hodonín, a to o 626 osob. Ve všech okresech s výjimkou okresu Brno-venkov byl zaznamenán přirozený úbytek obyvatel. Ve všech okresech, s výjimkou okresu Hodonín, převýšil počet přistěhovalých počet vystěhovalých. V okrese Hodonín tak klesl počet obyvatel přirozenou cestou i migrací. Nejvíce obyvatel, a to 1 330, přibylo v okrese Brno-město.

Nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán v 6 krajích - kromě Jihomoravského ještě ve Středočeském, Praze, Plzeňském, Pardubickém a Jihočeském. Stav obyvatel ČR vzrostl o 16,7 tis., a to pouze zásluhou zahraniční migrace.

Podle předběžných údajů se v Jihomoravském kraji za 12 měsíců roku 2022 živě narodilo 11 940 dětí, což ve srovnání s definitivními výsledky roku 2021 bylo o 1 145 dětí méně. Počet živě narozených dětí v kraji je za posledních 16 let nejnižší. Porodnost (počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel) se pohybovala od 8,81 v okrese Hodonín po 10,81 v okrese Vyškov.

Mezi narozenými dětmi zpravidla převažují chlapci, což platilo i v roce 2022, kdy se v Jihomoravském kraji narodilo 6 216 chlapců a 5 724 děvčat. V okrese Blansko chlapci tvořili dokonce 55,6 % živě narozených dětí, naproti tomu v okrese Břeclav pouze 50,0 %. Celkem 45,7 % všech živě narozených dětí bylo prvorozených (5 452 dětí), 40,7 % druhorozených (4 854 dětí) a 1 634 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (13,7 %). Mimo manželství se za 12 měsíců roku 2022 narodilo 5 172 dětí (o 501 méně než ve stejném období minulého roku) a tvořily 43,3 % z živě narozených (v rámci ČR to bylo 48,6 %). Nejvyšší podíl narozených mimo manželství byl v okrese Znojmo (51,4 %), naopak v okrese Brno-venkov to bylo pouze 41,2 % dětí.

V roce 2022 zemřelo v Jihomoravském kraji 13 344 osob (6 697 mužů, 6 647 žen), což bylo o 1 902 osob méně než v předcházejícím roce (úmrtnost v roce 2021 však byla výrazně ovlivněna covidovou epidemií). Ve struktuře zemřelých podle věku byly nejpočetnější skupinou zemřelých osoby ve věku 80 až 89 let (31,4 %) a ve věku 70 až 79 let (28,5 % zemřelých). Mezi zemřelými však bylo i 21 dětí do 1 roku a 16 dětí ve věku 1 až 14 let (v souhrnu 0,3 % zemřelých).

Do Jihomoravského kraje se v průběhu roku 2022 přistěhovalo 13 597 osob, tedy o 962 osob méně než ve srovnatelném období předchozího roku. Z ostatních krajů ČR se přistěhovalo 6 930 osob (51,0 % přistěhovalých) a ze zahraničí 6 667 osob. Ve stejném období se z kraje vystěhovalo 9 322 osob (o 276 osob více než v roce 2021). Do ostatních krajů ČR se vystěhovalo 6 949 osob (74,5 % vystěhovalých) a 2 373 osob se odstěhovalo do zahraničí.

Stěhováním se počet obyvatel v kraji zvýšil o 4 275 osob. Byla to však jen zásluha zahraničního stěhování, počet přistěhovalých z ciziny převýšil počet do ciziny vystěhovalých o 4 294 osob. Saldo vnitřního stěhování bylo záporné - z jiných krajů se přistěhovalo o 19 osob méně, než se do jiných krajů ČR vystěhovalo (údaje o stěhování nezahrnují osoby, kterým byla udělena dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině; podle údajů Cizineckého informačního systému šlo na konci roku 2022 v Jihomoravském kraji o více než 44 tis. osob).

Tab. 2 Pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji v 1. až 4. čtvrtletí
(předběžné údaje)

Tab. 2 Pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji v 1. až 4. čtvrtletí

Od počátku roku 2022 bylo v kraji uzavřeno 6 148 sňatků, což bylo o 800 více než v roce 2021. V 4 199 případech byli oba snoubenci svobodní (68,3 % z celku).

Soudy v Jihomoravském kraji podle dosud dostupných informací vydaly v průběhu loňského roku  2 093 rozhodnutí o rozvodu manželství (o 299 méně než v předchozím roce). Ve dvou třetinách případů byl rozvod společným návrhem (1 389 rozvodů, tj. 66,4 % z celku). V 465 případech (22,2 % celku) byla navrhovatelkou rozvodu žena.

Graf 1 Pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji v 1. až 4. čtvrtletí
Graf 1 Pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji v 1. až 4. čtvrtletí

Zajímavosti demografického vývoje za 12 měsíců roku 2022 lze hledat jednak ve srovnání relativních ukazatelů s ostatními kraji, a také ve srovnání situace v jihomoravských okresech se stavem v ostatních okresech ČR:

Jihomoravský kraj ve srovnání s ostatními kraji:

- počet živě narozených na 1 000 obyvatel (10,06) byl 2. nejvyšší (po Praze),
-
podíl živě narozených mimo manželství (43,3 %) byl 3. nejnižší (po Praze a Zlínském kraji),
-
počet zemřelých na 1 000 obyvatel (11,25) byl 3. nejnižší (po Praze a Středočeském kraji).

Okresy Jihomoravského kraje mezi 77 okresy ČR:

- v okrese Blansko byl nejvyšší podíl chlapců mezi živě narozenými dětmi (55,6 %),
-
počet živě narozených na 1 000 obyvatel v okrese Vyškov (10,81) byl mezi okresy nejvyšší, 2. byl okres Brno-město (10,65), okres Znojmo byl 4. (10,35) a Brno-venkov (10,24) byl na 5. místě v pořadí okresů,
-
počet zemřelých na 1 000 obyvatel byl v okrese Brno-venkov s hodnotou 10,20 3. nejnižší (po okresech Praha západ a Praha-východ).

Poznámka:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány v České republice v termínu, který umožnil jejich zařazení do statistiky.

Veškeré údaje za rok 2022 jsou předběžné (a nezahrnují osoby s udělenou dočasnou ochranou v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace).

 

Kontakt:
Mgr. Tomáš Svozil

Krajská správa ČSÚ v Brně

e-mail:
tomas.svozil@czso.cz
tel.: 542 528 172