Demografický vývoj v Jihomoravském kraji v roce 2019

 

Počet obyvatel Jihomoravského kraje se za 12 měsíců roku 2019 zvýšil o 4 322 osob. Na zvýšení počtu obyvatel se třemi čtvrtinami podílel přírůstek obyvatel stěhováním. Proti roku 2018 poklesl počet narozených, snížil se ale i počet zemřelých, vzrostl počet přistěhovalých i počet vystěhovalých. Nepatrně vzrostl počet sňatků, poklesl počet rozvodů.

Podle předběžných výsledků žilo na území Jihomoravského kraje k 31. prosinci 2019 celkem 1 191 989 obyvatel, za 12 měsíců se tak počet obyvatel zvýšil o 4 322 osob. Vyšší měrou se na přírůstku počtu obyvatel podílelo stěhování, tvořilo 73,7 % přírůstku počtu obyvatel (do kraje se přistěhovalo o 3 184 osob více, než se z kraje vystěhovalo). Zásluhou přirozeného přírůstku se počet obyvatel kraje zvýšil o 1 138 osob.

Tab. 1 Počet obyvatel v Jihomoravském kraji a jeho okresech v roce 2019

(předběžné údaje)Tab. 1 Počet obyvatel v Jihomoravském kraji a jeho okresech v roce 2019

Počet obyvatel se snížil pouze v okrese Hodonín, a to o 217 osob. Byl zde zaznamenán úbytek obyvatel přirozenou cestou i úbytek obyvatel stěhováním. V okrese Znojmo byl zaznamenán přirozený úbytek obyvatel, celkový přírůstek obyvatel v tomto okrese byl tak zásluhou stěhování. V ostatních 5 okresech kraje byl zaznamenán současně migrační i přirozený přírůstek obyvatel. Nejvíce obyvatel, a to 2 272, přibylo v okrese Brno-venkov.

Počet obyvatel Jihomoravského kraje se zvyšuje nepřetržitě již od roku 2003 (tedy 17 let), ovšem v okrese Hodonín bylo bilanční zvýšení počtu obyvatel zaznamenáno naposledy v roce 1994. V Brně-městě počet obyvatel rostl již čtvrtý rok po předchozích 6 letech poklesu, kdy se počet obyvatel snižoval pouze zásluhou stěhování.

Nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán celkem v 10 krajích, ke snížení stavu došlo v Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském a Karlovarském kraji. Počet obyvatel ČR vzrostl o 44,1 tisíc osob, a to pouze zásluhou zahraniční migrace.

V Jihomoravském kraji se za 12 měsíců roku 2019 živě narodilo 13 328 dětí, proti roku 2018 to bylo o 266 dětí méně. Nejvyšší porodnost byla v okrese Brno-město, kde na 1 000 obyvatel připadlo 12,2 živě narozených dětí. Mezi narozenými dětmi zpravidla převažují chlapci, což platilo i v roce 2019, kdy se narodilo 6 772 chlapců a 6 556 děvčat. V okrese Vyškov chlapci tvořili dokonce 52,1 % narozených dětí, naproti tomu v okrese Břeclav pouze 49,8 %.

Celkem 47,5 % všech živě narozených dětí bylo prvorozených (6 334 dětí), 38,7 % druhorozených (5 153 dětí) a 1 841 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (13,8 %). Mimo manželství se za 12 měsíců roku 2019 narodilo 5 687 dětí, tedy 42,7 % z živě narozených (v rámci ČR to bylo 48,2 %). Nejvyšší podíl narozených mimo manželství byl v okrese Znojmo (51,3 %), naopak v okrese Brno-venkov to bylo „pouze“ 40,0 % dětí.

V roce 2019 zemřelo v Jihomoravském kraji 12 190 osob (6 123 mužů, 6 067 žen), což bylo o 352 osob méně než v předcházejícím roce. Je ale třeba uvést, že počet narozených i počet zemřelých v roce 2018 byl v kraji nejvyšší od roku 2000. Nejvyšší hrubá míra úmrtnosti v loňském roce byla v okrese Hodonín, kde na 1 000 obyvatel připadlo 10,8 zemřelých. Ve struktuře zemřelých podle věku byla nejpočetnější skupina zemřelých ve věku 80 až 89 let (31,8 % zemřelých) a ve věku 70 až 79 let (26,3 %). Mezi zemřelými však bylo i 34 dětí do 1 roku a 11 dětí ve věku 1 až 14 let (v souhrnu 0,4 % zemřelých).

Do Jihomoravského kraje se v průběhu roku 2019 přistěhovalo 12 995 osob, tedy o 346 osob více než v roce 2018. Z ostatních krajů ČR se přistěhovalo 6 677 osob (51,4 % přistěhovalých) a 6 318 osob ze zahraničí (48,6 % přistěhovalých). Téměř tři čtvrtiny přistěhovalých z ciziny mířily do Brna (4 522 osob, tj. 71,6 % krajského celku). Podle státního občanství bylo mezi přistěhovalými z ciziny nejvíce osob z Ukrajiny (1 803), Slovenska (864) a Ruska (539).

Ve stejném období se z kraje vystěhovalo 9 811 osob (o 570 osob více než za 12 měsíců roku 2018). Do ostatních krajů ČR se vystěhovalo 6 600 osob (67,3 % vystěhovalých) a 3 211 osob se odstěhovalo do zahraničí (32,7 % vystěhovalých).

Zásluhou stěhování se tedy počet obyvatel v Jihomoravském kraji zvýšil o 3 184 osob. Saldo zahraničního stěhování bylo výrazně vyšší (počet přistěhovalých z ciziny převýšil počet vystěhovalých do ciziny o 3 107 osob). Saldo vnitřního stěhování tvořilo jen 2,4 % přírůstku obyvatel stěhováním – z jiných krajů se přistěhovalo o 77 osob víc, než se do jiných krajů ČR vystěhovalo.

Tab. 2 Pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji v letech 2010 až 2019

(za rok 2019 předběžné údaje)Tab. 2 Pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji v letech 2010 až 2019

Jak je zřejmé z tabulky 3, přírůstek obyvatel stěhováním v letech 2010 až 2019 zpravidla převyšoval přirozený přírůstek obyvatel. Výjimkou byly roky 2010, 2013 a 2014.

Během roku 2019 bylo v kraji uzavřeno 6 164 sňatků, což sice bylo jen o 8 více než v roce 2018, ale zároveň to byl nejvyšší počet od roku 2007, kdy bylo uzavřeno 6 287 sňatků. V 4 356 případech byli oba snoubenci svobodní. Z okresů kraje byla nejvyšší míra sňatečnosti v okresech Brno-město a Znojmo, na 1 000 obyvatel zde připadlo 5,4 sňatků.

V 1. až 4. čtvrtletí roku 2019 bylo v Jihomoravském kraji rozvedeno 2 631 manželství, tedy o 53 méně, než v předešlém roce. Pouze v jedné šestině případů byl navrhovatelem rozvodu muž (421 rozvodů, tj. 16,0 % celku), v 806 případech byla navrhovatelkou rozvodu žena (30,6 % celku) a 1 404 rozvodů bylo výsledkem společného návrhu (53,4 % z celkového počtu rozvodů). V 1 552 případech (59,0 % celku) bylo rozvedeno manželství s nezletilými dětmi (728 manželství s 1 dítětem, 718 manželství se 2 dětmi a 106 manželství se 3 a více dětmi).

Zajímavosti demografického vývoje za 12 měsíců lze hledat jednak ve srovnání relativních ukazatelů s ostatními kraji, a také ve srovnání situace v jihomoravských okresech se stavem v ostatních okresech ČR.

Jihomoravský kraj ve srovnání s ostatními kraji:

-       počet živě narozených na 1 000 obyvatel (11,2) byl 2. nejvyšší (po Praze),

-       podíl narozených dětí mimo manželství (42,7 %) byl 2. nejnižší (po Praze),

-       počet zemřelých na 1 000 obyvatel (10,3) byl 3. nejnižší (po Praze a Středočeském kraji).

Okresy Jihomoravského kraje:

-       v Brně-městě dlouhodobě přetrvává nejvyšší podíl žen, a to 51,51 % z celkového počtu obyvatel (nejnižší podíl žen je naopak v okresech Mladá Boleslav a Plzeň-jih, a to 49,32 %),

-       v Brně-městě byl mezi 77 okresy ČR nejvyšší počet živě narozených na 1 000 obyvatel (12,2), okres Vyškov byl hodnotou 11,5 ‰ na 5. místě meziokresního srovnání,

-       v okrese Brno-venkov byl 2. nejnižší podíl narozených dětí mimo manželství (40,0 %) a 3. nejnižší počet zemřelých na 1 000 obyvatel (9,0).

Graf 1 Pohyb obyvatelstva v Jihomoravském krajiGraf 1 Pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji

 Graf 2 Přírůstek (úbytek) obyvatelstva v okresech Jihomoravského kraje v roce 2019Graf 2 Přírůstek (úbytek) obyvatelstva v okresech Jihomoravského kraje v roce 2019

 Graf 3 Přírůstek (úbytek) obyvatel stěhováním v okresech Jihomoravského kraje v roce 2019Graf 3 Přírůstek (úbytek) obyvatel stěhováním v okresech Jihomoravského kraje v roce 2019

 Graf 4 Porodnost, úmrtnost a podíl živě narozených mimo manželství v okresech Jihomoravského kraje v roce 2019Graf 4 Porodnost, úmrtnost a podíl živě narozených mimo manželství v okresech Jihomoravského kraje v roce 2019

 

 

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: karel.adam@czso.cz
tel.: 542 528 172