Charakteristika okresu Vyškov

 

Morový sloup - VyškovOkres Vyškov leží ve východní části Jihomoravského kraje. Sousedí se šesti okresy, východním sousedem je okres Kroměříž, který je součástí kraje Zlínského, na severu a severovýchodě se rozkládá okres Prostějov z Olomouckého kraje. Následují 4 okresy Jihomoravského kraje, na západě sousedí s okresem Brno-venkov, na severozápadě s územím okresu Blansko, jižní hranice odděluje okres Vyškov od území okresů Hodonín a Břeclav. Nejdále na sever sahá katastrální území obce Nové Sady, na východ katastr obce Kožušice, na jih Bošovice a na západ Hostěrádky – Rešov.

Vyškovsko leží na rozhraní dvou horských systémů – Českého masívu a Karpat, geologická hranice mezi nimi jde Vyškovským úvalem, geograficky pak Vyškovskou bránou. Severozápadně od této hranice leží Drahanská vrchovina prvohorního stáří (na území okresu zasahuje Konická vrchovina, která je její součástí), jež je na okrajích rozlámaná v četná údolí, např. Rakovecké údolí, údolí Malé a Velké Hané. Na svazích údolí byly donedávna četné drobové kamenolomy, v nichž se těžil a zpracovával štěrk (nyní jsou v provozu pouze dva). Na jihovýchodní straně běží hranice okresu po hřebenech Ždánického lesa, podél Chřibů a napříč Litenčicko – Orlovické vrchoviny, jejímž pokračováním je řada kopců, které jdou středem území okresu. Nadmořská výška této pahorkatiny se pohybuje v rozmezí 250  300 metrů.

 

Nejvýše položenou obcí okresu je na Drahanské vrchovině ležící obec Nové Sady s nadmořskou výškou 586 metrů. Nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 600 metrů je vrch Kojál u obce Krásensko a právě zde je umístěn televizní vysílač. Naopak nejnižším místem okresu je území u obce Šaratice se 197 metry nad mořem.

Po zohlednění změn správního uspořádání k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) a po úpravě hranic vojenského újezdu Březina k 1. 1. 2016 patří okres Vyškov rozlohou 869 km2 k menším okresům Jihomoravského kraje, menší je pouze okres Brno-město (230 km2) a okres Blansko (863 km2). Více než polovinu výměry území okresu tvoří zemědělská půda. Z hlediska bonity půdy jsou nejúrodnější černozemě rovin a údolí, hnědozemě svahových hlín na úbočích kopců, méně úrodné jsou vápenité půdy karpatské části okresu a nejméně úrodné jsou křemičitopísčité půdy Drahanské vrchoviny. Převážná většina území okresu náleží k mírně teplé klimatické oblasti, kde se průměrná roční teplota pohybuje okolo 8°C. Pouze nejvýše položené části Drahanské vrchoviny v západní části okresu jsou chladnější, průměrná teplota zde dosahuje 6 až 7°C.

Administrativně se okres Vyškov člení na 80 obcí a dále pak na 118 částí obcí. Celkem 66 obcí má jednu část obce, 17 obcí se dělí na dvě a více částí obce, město Vyškov má dokonce 14 částí obce. Pouze 5 obcí má statut města (Bučovice, Ivanovice na Hané, Rousínov, Slavkov u Brna a Vyškov), tři obce mají statut městyse (Brankovice, Hvězdlice, Švábenice) a 3 obce mají o přiznání statutu městyse zažádáno (Bošovice, Račice-Pístovice, Šaratice).

Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí. Na území okresu Vyškov působí 3 obce s rozšířenou působností (ORP) – Bučovice, Slavkov u Brna a Vyškov (obce 3. stupně). Podle správního území těchto tří obcí byly od počátku roku 2007 narovnány hranice okresu, tím tedy obec Mouchnice, která nyní patří pod ORP Kyjov, přešla do okresu Hodonín. Správní obvod Vyškova má největší rozlohu – 547 km2, patří sem 42 obcí, následují Bučovice s rozlohou 171 km2, patří sem 20 obcí. Správní obvod Slavkova u Brna má rozlohu 158 km2 a 18 obcí. K nižšímu správnímu členění: Bučovice a Slavkov u Brna plní zároveň i funkci pověřeného obecního úřadu (POU), v rámci ORP Vyškov jsou celkem 3 POU – Ivanovice na Hané, Rousínov (obce 2. stupně) a Vyškov, navíc Vojenský újezd Březina.

Počet obyvatel je v okrese Vyškov ve srovnání s ostatními okresy Jihomoravského kraje nejnižší. Hospodářství v okrese vždy mělo průmyslově – zemědělský charakter. V průmyslu podle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 pracovalo 28,9 % zaměstnaných obyvatel, v zemědělství to bylo 2,9 % a ve stavebnictví 8,8 % zaměstnaných. Zaměstnanosti na okrese Vyškov napomáhá snadná dopravní dostupnost brněnských podniků. V minulosti za prací do krajského města mířila třetina těch, kteří za prací vyjížděli mimo obec svého bydliště, v současnosti se úloha Brna v tomto směru ještě zvýraznila.

Okres Vyškov patří k ekologicky zachovalým okresům, k čemuž přispívá i velká plocha lesů (téměř 30 tis. hektarů). Ke zdravému ovzduší napomáhá i plynofikace okresu, když podle údajů ze sčítání 77 % trvale obydlených bytů bylo vybaveno plynem z veřejné sítě. Přesto lokální znečištění vzduchu při komunikační síti od Rousínova přes Vyškov k Ivanovicím na Hané bývá značné a v poslední době ho v zimním období zhoršuje i stále častěji využívané vytápění domů pevnými palivy.

Okres Vyškov není typickou rekreační oblastí. Návštěvníkům však poskytuje možnosti k zajímavým procházkám v přírodě i k prohlídce mnohých architektonických a kulturních památek. V katastru obce Nesovice se na 9 hektarech nachází národní přírodní památka Malhotky, v katastru obce Letonice pak na ploše 24 hektarů národní přírodní rezervace Větrníky. Obě území mají charakter stepi s výskytem chráněné a ohrožené teplomilné vegetace. Pro krásy přírody jsou vyhledávány i přírodní parky Rakovecké údolí, Říčky či Ždánický les. Z architektonických památek se z doby románské dochovalo torzo rotundy z 11. století v Pustiměři, ve Vyškově, Račicích a Ivanovicích na Hané se nachází zámky vzniklé přebudováním původních gotických hradů. Renesanční sloh reprezentuje zámek s arkádovým nádvořím v Bučovicích a Nové Zámky u Nesovic. Barokní architekturu zastupuje zámek ve Slavkově u Brna, budovaném od konce 17. století. V zámku je umístěna napoleonská expozice, připomínající "bitvu tří císařů" a proslulá obrazárna. Lidová architektura je zastoupena typem žudrového hanáckého domu (Lysovice, Rostěnice, Kučerov) a typem chalup z podhorské oblasti Drahanské vrchoviny (Ruprechtov, Luleč). Technickými památkami jsou dva větrné mlýny holandského typu v Ruprechtově a Chvalkovicích u Bučovic. Objekty individuální rekreace jsou na okrese soustředěny u vodních ploch a v zalesněném prostředí, což jsou především obce Luleč, Račice-Pístovice a Ruprechtov.