Charakteristika okresu Blansko

 

Moravský krasOkres Blansko leží v severní části Jihomoravského kraje a jeho území sousedí s pěti okresy České republiky. Na západě je to okres Žďár nad Sázavou z kraje Vysočina, na severu hraničí s okresem Svitavy z Pardubického kraje a na severovýchodě sousedí s okresem Prostějov z Olomouckého kraje. Na jihovýchodě okres sousedí s územím okresu Vyškov a na jihu pak s okresem Brno-venkov, tedy dvěma okresy Jihomoravského kraje.

Členitý povrch území okresu charakterizují především vrchoviny. Do západní části okresu zasahuje Hornosvratecká vrchovina, která je součástí Českomoravské vrchoviny. Od severu se středem okresu táhne Boskovická brázda, východní část okresu patří k Drahanské vrchovině. Oba tyto útvary jsou součástí Brněnské vrchoviny. Z hlediska regionálního členění reliéfu se směrem od Brna do okolí Sloupu a Holštejna táhne 3 až 5 kilometrů široký pruh silně zvrásněných devonských vápenců – Moravský kras. Tato chráněná krajinná oblast patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na ploše necelých 100 km2 se zde vyvinuly povrchové i podzemní krasové jevy, díky nimž se stal Moravský kras nejnavštěvovanější turistickou lokalitou celého okresu. Doposud je známo více než 1 000 krápníkových jeskyní, z nichž některé jsou zpřístupněny veřejnosti.

Nejvýše položenou obcí okresu je Benešov s nadmořskou výškou 673 metrů, nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 727 metrů jsou Skály na rozhraní okresu Blansko a Prostějov. Naopak nejnižším místem je údolí řeky Svitavy u Adamova s nadmořskou výškou 248 metrů. Právě řeka Svitava dominuje svou velikostí vodstvu okresu, tok řeky území okresu protíná od severu k jihu. V obci Jedovnice jsou pak dva největší rybníky okresu – rybník Olšovec s plochou 42 hektarů a rybník Budkovan s plochou 11 hektarů.

Po zohlednění změn správního uspořádání k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) se rozlohou 862 km2 okres Blansko řadí k nejmenším okresům Jihomoravského kraje, menší je jen okres Brno-město s 230 km2. Přibližně 47 % výměry okresu tvoří zemědělská půda, z nezemědělské půdy zaujímají lesy plochu více než 37 tis. hektarů.

Administrativně se okres Blansko člení na 116 obcí a dále pak na 179 částí obcí. Celkem 96 obcí má pouze jednu část obce, 19 obcí se dělí na dvě a více částí obce, město Letovice má dokonce 17 částí obce. Statut města má 8 obcí – je to Adamov, Blansko, Boskovice, Kunštát, Letovice, Olešnice, Rájec-Jestřebí a Velké Opatovice. Statut městyse má 9 obcí – Černá Hora, Doubravice nad Svitavou, Jedovnice, Knínice, Křtiny, Lysice, Ostrov u Macochy, Sloup a Svitávka.

Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí. Na území okresu Blansko působí dvě obce s rozšířenou působností (ORP) – Blansko a Boskovice (obce 3. stupně). Podle správního území těchto dvou obcí, které bylo menší než bývalý okres, byly k 1. lednu 2007 narovnány hranice okresu, 14 obcí tak přešlo pod okres Brno-venkov. Příslušnost k okresu tedy změnilo 13 obcí spadající pod ORP Tišnov (Běleč, Brumov, Bukovice, Hluboké Dvory, Lomnice, Ochoz u Tišnova, Osiky, Rašov, Rohozec, Strhaře, Synalov, Unín, Zhoř) a 1 obec spadající pod ORP Šlapanice (Březina). Správní obvod Boskovice má větší rozlohu – 511 km2, patří sem 73 obcí, správní obvod Blansko má rozlohu 351 km2 a 43 obcí. K nižšímu správnímu členění – v rámci ORP Boskovice jsou celkem 3 pověřené obecní úřady (POU) – Letovice, Velké Opatovice (obce 2. stupně) a Boskovice, v rámci ORP Blansko jsou 2 POU – Adamov (obec 2. stupně) a Blansko.

Počet obyvatel je v okrese Blansko ve srovnání s ostatními okresy Jihomoravského kraje po okrese Vyškov druhý nejnižší. 

Z hlediska cestovního ruchu je okres atraktivní oblastí pro tuzemské i zahraniční návštěvníky, je zde nespočet kulturních památek a přírodních krás. Nejzajímavější reliéfovou i krajinnou jednotkou blanenského okresu je již vzpomínaný Moravský kras, který byl v roce 1956 vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí. Území o délce téměř 25 km a šířce 3 až 5 km zaujímá plochu 92 km2. Nejatraktivnější z toho jsou zpřístupněné Punkevní jeskyně s propastí Macocha, dosahující hloubky 138 m, dále jeskyně Balcarka, Kateřinská jeskyně a Sloupsko-šošůvské jeskyně. Oblastí klidu jsou na Blanensku přírodní parky Halasovo Kunštátsko, Lysicko, Rakovecké údolí, Řehořkovo Kořenecko a Svratecká hornatina.

K nejvýznamnějším architektonickým památkám patří renesanční zámek, tvořící dominantu města Blanska, dále empírový zámek v Boskovicích, renesanční a raně barokní zámek v Kunštátě, renesanční zámek v Lysicích. Zámek v Rájci nad Svitavou je nejhonosnějším objektem raného klasicismu na Moravě. Zajímavé jsou i gotické hradní zříceniny Holštejn nedaleko Sloupu, Čertův hrádek v katastru Olomučan či Nový hrad, který leží 4 kilometry jižně od Blanska. Umělecky hodnotné jsou sakrální památky, např. barokní poutní kostel ve Křtinách, pozdně barokní kostel ve Sloupě, raně barokní kostel v Jedovnicích, novogotický kostel v Adamově, moderní kostel z 20. století v Senetářově a další. K technickým památkám patří větrné mlýny holandského typu v Rudici, Ostrově u Macochy nebo v Petrovicích.