Výzkum, vývoj a informační technologie v mezikrajském srovnání

 

22.2.2018

Připravili jsme podrobný pohled na oblast výzkumu, vývoje a informačních technologií prostřednictvím statistických ukazatelů, které je možné získat z výkaznictví nebo z administrativních zdrojů dat. Kromě srovnání postavení jednotlivých krajů v roce 2016 je také zobrazen vývoj v posledních letech tak, jak to umožňují disponibilní a dostatečně spolehlivé zdroje dat. Touto oblastí se budeme v letošním roce podrobněji zabývat, protože chápeme snahu našich uživatelů získat informace potřebné pro přípravu koncepčních a dalších materiálů. Začali jsme připravovat samostatnou publikaci Věda, výzkum a informační technologie v mezikrajském srovnání“, která bude obsahovat nejen data, ale také podrobnou metodiku a stručný komentář. Vzhledem k tomu, že chceme, aby tato publikace zahrnovala komplexní údaje za rok 2017, bude vydána v polovině března 2019.

Výzkum a vývoj

Výzkumem a vývojem (VaV) se v České republice v roce 2016 zabývalo 65 783 osob (přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně věnovanou VaV činnostem). Počet těchto zaměstnanců v dlouhodobém pohledu roste, ale v roce 2016 došlo k meziročnímu poklesu o 650 osob, přičemž pokles byl zaznamenán v polovině krajů. Třetina z celkového počtu zaměstnanců působila v hl. m. Praze, jedna pětina v Jihomoravském kraji. V devíti krajích podíl na počtu zaměstnanců VaV v České republice nedosáhl ani 5 %.

V roce 2016 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj 80,1 miliardy korun, proti roku 2011 vzrostly o více než jednu čtvrtinu. Nejvýraznější relativní nárůst byl zaznamenán v Kraji Vysočina (80,5 %) a ve Středočeském kraji (76,0 %). V roce 2016 byl však proti roku 2015 zaznamenán pokles o 9,6 %. K poklesu došlo ve většině krajů, nárůst byl zaznamenán pouze v kraji Středočeském, Jihočeském, Libereckém a Zlínském.

Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu a vývoje je Praha, v níž byla v roce 2016 realizována třetina celkových výdajů, konkrétně 27,6 mld. Kč. Za ní následovaly kraje Jihomoravský a Středočeský, ve kterých díky evropské podpoře vyrostlo několik nových výzkumných center. Dohromady bylo v těchto dvou krajích v roce 2016 vydáno na výzkum a vývoj 26,1 mld. Kč.

Podle dokumentu Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jejich srovnání se zahraničím v roce 2016 vydaného Radou pro výzkum, vývoj a inovace bylo v letech 2005-2016 financováno 6 takzvaných „Velkých projektů“, jejichž podpora přesáhla 50 mil. EUR. Těmito projekty byly:

  • superlaser ELI (Extreme Light Infrastructure) v Dolních Břežanech, příjemce podpory byl Fyzikální ústav AV ČR
  • Středoevropský technologický institut CEITEC v Brně, příjemce podpory Masarykova univerzita v Brně
  • Udržitelná energetika (SUSEN) v Řeži u Prahy, příjemce podpory Centrum výzkumu Řež
  • biomedicínské centrum BIOCEV ve Vestci u Prahy, příjemce podpory Ústav molekulární genetiky AV ČR
  • mezinárodní centrum klinického výzkumu ICRC v Brně, příjemce podpory FN u Sv. Anny v Brně
  • superpočítačové centrum IT4Innovations v Ostravě, příjemce podpory Vysoká škola báňská

Investiční výdaje na tyto projekty se samozřejmě projevily i ve změně struktury výdajů na V&V podle krajů v období let 2010-2016. V samotné Praze byl zaznamenán pokles výdajů na V&V z 33,0 mld. Kč v roce 2015 na zmíněných 27,6 mld. v roce 2016. Obdobný pokles byl v Praze zaznamenán v kategorii veřejných zahraničních zdrojů. Vzhledem k nedostupnosti individuálních dat lze jenom odhadovat, že se jednalo o vliv dokončení výzkumných center ELI a BIOCEV, jejichž finanční podpora směřovala do ústavů Akademie věd sídlících v Praze.

Nejvíc prostředků na výzkum a vývoj bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru. Šlo o 49 mld. Kč, z toho téměř čtvrtina (23,4 %) v hl. m. Praze a zhruba stejný podíl - 18 % v Jihomoravském a Středočeském kraji.

Graf 1 Výdaje na výzkum a vývoj v krajích v roce 2016

Graf 1 Výdaje na výzkum a vývoj v krajích v roce 2016

V hlavním městě Praze:

  • Počet pracovníků V&V stoupl v Praze v období 2010-2016 z 20 na 22 tis., což je nárůst o 10 %, tedy výrazně pod celorepublikovou úrovní (26 %). Největší relativní přírůstky pracovníků V&V byly v krajích Karlovarském (kde se počet pracovníků V&V více než zdvojnásobil na 205 osob v roce 2016), Libereckém (59 %), Olomouckém (59 %), Jihomoravském (50 %) a Plzeňském (44 %).
  • V průměru za ČR ve složení odvětví V&V podle sektorů převažuje podnikatelský sektor (57 % přepočteného počtu pracovníků V&V), následují sektory vysokoškolský (23 %) a vládní (20 %). V Praze je vzhledem k umístění řady vládních výzkumných pracovišť ve větší míře zastoupen vládní sektor (38 % celkového počtu pracovníků V&V v Praze), a to zejména na úkor sektoru podnikatelského (v Praze 40 %).
  • V celé ČR bylo ve V&V v roce 2016 37,3 tis. výzkumných pracovníků (přepočtené osoby), což činilo 57 % lidských zdrojů ve V&V. V Praze byl tento podíl 61 %.
  • Zmíněných 22 tis. plných pracovních úvazků V&V v Praze představovalo 33,5 tis. fyzických osob. Takový poměr je na úrovni celé republiky obdobný.
  • Zastoupení žen v oblasti V&V je v regionálním členění dostupné pouze u výzkumných pracovníků. V průměru za ČR v roce 2016 byl podíl žen ve výzkumu a vývoji 23 %. V Praze bylo zastoupení vyšší, celkem 29 %. Tento podíl je nižší než podíl žen mezi zaměstnanými osobami v Praze. Podle výsledků VŠPS v roce 2016 bylo z celkového počtu 663,3 tis. zaměstnaných osob v Praze 300,1 tis. žen, tedy 45 % celkového počtu.
  • Struktuře lidských zdrojů ve V&V v Praze odpovídají i výdaje na V&V. V Praze v roce 2016 tvořily výdaje na V&V v podnikatelském sektoru 41 % celkového objemu výdajů, 35 % výdajů bylo v sektoru vládním a 23 % tvořily výdaje v sektoru vysokoškolském.
  • Celkové výdaje na V&V činily v Praze v roce 2016 27,6 mld. Kč. Z této sumy byla převážná část výdaji běžnými (25,3 mld. Kč). V roce 2016 spotřebovala Praha 34,5 % celkových výdajů na V&V. Podíl Prahy se od roku 2010 snížil, tehdy činil podíl Prahy na výdajích do V&V 39,4%.
  • Koncentraci pracovníků i výdajů na V&V v Praze potvrzují i údaje o umístění pracovišť VaV. V Praze se nachází 28 % z celkového počtu 2 830 pracovišť V&V v ČR.

Informační a komunikační technologie

Činnostmi v oblasti ICT se v České republice v roce 2016 zabývalo 185,3 tis. zaměstnanců (fyzické osoby), z toho 47,8 % tvořili ICT specialisté a zbývající část ICT technici. Z hlediska územního rozložení jsou ICT specialisté nejvíce koncentrováni v Praze a v Jihomoravském kraji.

Podíl domácností s připojením na internet se stále zvyšuje, v roce 2016 dosáhl v republikovém průměru 75,4 %, nejvíce to bylo v Praze (80,8 %), nejméně v Olomouckém kraji (67,3 %). Roste také podíl osob, které užívají internet na mobilním telefonu. V roce 2016 jej používalo v hlavním městě Praze přes 54,6 % uživatelů (z počtu obyvatel ve věku 16 a více let), v roce 2010 to bylo pouze 9,7 % obyvatel. Obdobně velký vzestup nastal i v dalších krajích jako je Plzeňský (48,0 % uživatelů v roce 2016) či Karlovarský (47,8 %).

Graf 2 Domácnosti s připojením k internetu v krajích

Graf 2 Domácnosti s připojením k internetu v krajích

V hlavním městě Praze:

  • Podíl specialistů ICT na celkovém počtu pracovníků ICT byl v Praze mírně nad celorepublikovým průměrem, a to 51,4 %.
  • ICT pracovníci se na celkovém počtu zaměstnaných v ČR (5 138,6 tis., podle výsledků VŠPS) podíleli v roce 2016 3,6 %. V Praze pracovalo 47,2 tis. ICT pracovníků, což činilo 7,1 % celkového počtu zaměstnaných osob v Praze.
  • Průměrná mzda ICT pracovníků v ČR v roce 2016 byla 46,4 tis. Kč. V Praze ICT pracovníci pobírali v průměru o 20 % vyšší mzdu, 55,7 tis. Kč. Nadprůměrné mzdy v tomto odvětví tak nedosahují celkového mzdového rozdílu mezi Prahou a ČR. V roce 2016 byla průměrná mzda v ČR 27 575 Kč (přepočtené osoby, výsledky čtvrtletního šetření), v Praze byla průměrná mzda 35 274 Kč, tedy o 28 % vyšší.
  • Podíl domácností připojených na internet je rostoucí v celé ČR. V Praze je připojení domácností dlouhodobě nad průměrem ČR. Tempo, jakým roste podíl domácností připojených na internet, meziročně kolísá, v posledních letech dochází k jeho zpomalení, a to na celorepublikové úrovni i v Praze.
  • Na druhé straně používání internetu v mobilu se meziročně zvyšuje nezměněným tempem. Mezi roky 2015-2016 se zvýšil podíl jednotlivců používajících internet v mobilu v ČR o 7,3 p.b. v ČR. Mezi lety 2010-2011 to byl růst jen o 3,7 p.b. V Praze je z dat vidět již klesající meziroční zvyšování jednotlivců s internetem v mobilním telefonu. Největší nárůst byl mezi lety 2013-2014, a to o 10 p.b. Mezi roky 2015-2016 to bylo „jen“ 4,8 p.b.

Graf 3 Jednotlivci používající internet na mobilním telefonu v krajích

Graf 3 Jednotlivci používající internet na mobilním telefonu v krajích

Podrobné údaje:

 

Kontaktní osoba: Tomáš Dragoun, tel.: 274 054 223, e-mail: tomas.dragoun@czso.cz

 

Poznámky:

  • podnikatelský sektor V&V zahrnuje také tzv. veřejné podniky, což jsou sice nezávislé právnické osoby, ale pod kontrolou vládních institucí (např. Ústav jaderného výzkumu Řež, a.s. a podobně)
  • výzkumníky v odvětví V&V se rozumí pracovníci, kteří provádějí VaV včetně řízení nebo dohledu nad těmito činnostmi, rozšiřují a využívají vědecké poznatky získané při studiu jednotlivých vědních oborů, analyzují a interpretují vědecké práce a zprávy
  • za specialisty ICT se považují analytici a vývojáři softwaru; za techniky považujeme techniky provozu a uživatelské podpory ICT

 

  • Text aktuality ve formátu .pdf