Věková struktura obyvatelstva hl. m. Prahy v letech 2009–2019

 

30. 7. 2020

V hl. m. Praze se v letech 2009–2019 podobnou měrou zvýšil počet dětí ve věku 0–14 let (+55,6 tis. osob) a osob ve věku 65 a více let (+50,1 tis. osob). Naopak klesl počet osob ve věku 15–64 let (−30,5 tis. osob). Z pohledu pětiletých věkových skupin se počet osob nejvíce zvýšil v kategoriích 40–44 let (+42,8 tis. osob), 70–74 let (+29,8 tis. osob) a 5–9 let (+23,3 tis. osob). Největší pokles byl zaznamenán u osob ve věku 20–24 let (−27,8 tis. osob), 60–64 let (−19,4 tis. osob) a 25–29 let (−19,2 tis. osob). Průměrný věk obyvatel Prahy se zvýšil o pouhých 0,3 roku na 41,9 let. Na úrovni městských částí došlo k největšímu omlazení věkové struktury obyvatelstva v Praze 4, Praze 6, Praze 10, Praze 2 a Praze 3, tedy tam, kde bylo v roce 2009 nejstarší věkové složení. Nejvíce zestárlo obyvatelstvo městských částí Prahy 11, Prahy 17, Prahy-Nebušic, Prahy-Šeberova a Prahy-Přední Kopaniny, které v roce 2009 patřilo mezi věkově nejmladší v rámci Prahy vyjma Prahy 11.

Věková struktura obyvatelstva hl. m. Prahy

Vývoj věkové struktury obyvatelstva jakéhokoliv území ovlivňuje zejména počet přistěhovalých a vystěhovalých osob a jejich věková struktura, počet živě narozených dětí a počet zemřelých osob podle věku. V Praze byl vývoj věkové struktury ovlivněn zejména velkým počtem přistěhovalých z ciziny a cizinců z ostatních krajů spolu s nižším počtem vystěhovalých osob (jednalo se převážně o osoby v mladším produktivním věku), dále pak dlouhodobým zvyšováním počtu živě narozených dětí spolu se stagnací počtu zemřelých osob.

 

Obrázek 1 : Počet obyvatel ve 3 základních věkových skupinách v hl. m. Praze v letech 2009–2019

 

Z celkového počtu 1 324,3 tisíc obyvatel hl. m. Prahy v roce 2019 bylo v rozdělení do 3 základních věkových skupin nejvíce osob ve věku 15 až 64 let (862,3 tisíc osob, tj. 65,1 % celku), následně ve věku 65 a více let (251,2 tisíc osob, tj. 19,0 %), a nejméně ve věku 0–14 let (210,8 tisíc osob, tj. 15,9 %). Od roku 2009 vzrostl počet obyvatel Prahy o 75,3 tisíce. Nejvíce se zvýšil počet osob ve věku 0–14 let a to o 55,6 tisíce osob (tj. o 3,5 p. b.). Zvýšil se také počet osob ve věku 65 a více let, bylo to o 50,1 tisíce (tj. o 2,9 p. b.). Naopak počet osob v produktivním věku poklesl o 30,4 tisíce (tj. o 6,4 p. b.).

Počet osob ve věku 65 a více let v Praze dlouhodobě převažoval nad počtem dětí do 14 let. Tato skutečnost se promítla do vývoje indexu stáří, který udává počet osob ve věku 65 a více let připadající na 100 osob ve věku 0-14 let. Od roku 2009 klesla hodnota indexu stáří ze 129,5 na 119,1 v roce 2019. V letech 2009–2019 tak klesl počet osob ve věku 65 a více let připadající na 100 osob ve věku 0–14 let. V mezikrajském srovnání pro rok 2019 byla hodnota indexu stáří v hl. m. Praze druhá nejnižší a to po Středočeském kraji (103,9). Index stáří obyvatelstva Česka byl 124,6.

Počet dětí ve věku 0–14 let a osob ve věku 65 a více let připadající na 100 osob ve věku 15–64 let vyjadřuje index ekonomického zatížení. V roce 2019 dosahoval tento index hodnoty 53,6. Mezi lety 2009 a 2019 se hodnota indexu zvýšila o 13,7. Indexy závislosti I a II vyjadřují počet osob ve věku 0–14 resp. 65 a více let připadající na 100 osob ve věku 15–64 let. Index závislosti I dosáhl v roce 2019 hodnoty 24,5 a index závislosti II činil 29,1. Hodnota obou zmíněných indexů se mezi lety 2009 a 2019 zvýšila o 7,1 resp. o 6,6.

 

Obrázek 2 : Věková pyramida obyvatelstva hl. m. Prahy v letech 2009 a 2019

 

Ve věkové struktuře obyvatelstva hl. m. Prahy v roce 2019 v členění podle pohlaví do pětiletých věkových skupin byl nejvyšší počet osob ve věku 40–44 let (64,8 tis. mužů a 61,3 tis. žen), 35–39 let (58,3 tis. mužů a 55,9 tis. žen) a 30–34 let (54,8 tis. mužů a 53,9 tis. žen). To byly osoby narozené v letech 1975-1989.

V pětileté věkové struktuře obyvatelstva hl. m. Prahy došlo v letech 2009 a 2019 k několika změnám. U dětí ve věku 0–14 let se výrazně zvýšil počet dětí ve věku 5–9 let (u chlapců o 11,8 tis. a u děvčat o 11,5 tis.) a 10–14 let (u chlapců o 11,8 tis. a u děvčat o 11,3 tis.). To byly děti narozené v letech 2005–2014, tedy v období, kdy se ročně narodilo průměrně 14 000 dětí. Z populace ve věku 15–64 let se nejvíce zvýšil počet osob ve věku 40–44 let (u mužů o 22,4 tis. a u žen o 20,4 tis.) a 45–49 let  (u mužů o 13,0 tis. a u žen o 9,7 tis.). Z obyvatelstva ve věku 65 a více let se nejvíce zvýšil počet osob ve věku 70–74 let (u mužů o 12,9 tis. a u žen o 16,9 tis.). Osoby ve věku 70–74 let představují početně silné populační ročníky narozené po 2. světové válce (tehdy se ročně průměrně narodilo 16,6 tisíc dětí), a zároveň těží z dobré zdravotnické péče posledních let.

Od roku 2009 došlo v pětileté věkové struktuře ke snížení počtu osob téměř výhradně v rámci produktivní složky obyvatelstva. Nejvýrazněji se snížil počet osob ve věku 20–24 let (u mužů o 15,6 tis. a u žen o 12,2 tis.), 25–29 let (u mužů o 11,5 tis. a u žen o 7,7 tis.) a 30–34 let (u mužů o 11,2 tis. a u žen o 7,6 tis.). V případě těchto věkových skupin se jedná o populačně slabší ročníky narozené v letech 1985–1999. Další výrazný pokles počtu osob byl zaznamenán ve věku 60–64 let (u mužů o 8,0 tis. a u žen o 11,4 tis.) a ve věku 55–59 let (u mužů o 5,4 tis. a u žen o 9,4 tis.). Jednalo se o generaci narozenou v letech 1955–1964.

 

Obrázek 3 : Průměrný věk obyvatelstva hl. m. Prahy v letech 2009–2019

 

Průměrný věk obyvatel Prahy na konci roku 2019 byl 41,9 roku, mužům bylo v průměru 40,5 roku, ženám 43,3 roku. Oproti roku 2009 se průměrný věk obyvatel Prahy téměř nezměnil. Průměrný věk pro celou populaci se zvýšil o 0,3 roku, u mužů byl nárůst o 0,6 roku a u žen vzrostl průměrný věk pouze o 0,1 roku. V mezikrajském srovnání pro rok 2019 byl průměrný věk obyvatel Prahy druhý nejnižší, a to po Středočeském kraji (41,3 roku). Nejvyšší průměrný věk obyvatel byl v krajích Zlínském a Královéhradeckém (43,3 roku). Také průměrný věk mužů a žen byl ve srovnání s ostatními kraji druhý nejnižší.

 

Věková struktura obyvatelstva v městských částech hl. m. Prahy

Z hlediska podílu osob ve věku 0–14 let na celkovém počtu obyvatel v roce 2019 dosáhlo v rámci hl. m. Prahy nadprůměrné hodnoty 46 městských částí. Ve 20 z nich uvedený podíl dosáhl hodnoty 20 % a více (v celé Praze to představuje 15,9 %), jednalo se o populačně malé městské části s počtem obyvatel v rozmezí 1,4–7,3 tis. obyvatel s výjimkou Prahy 22 (12,6 tis. obyvatel) a Prahy-Čakovic (11,9 tis. obyvatel). Mezi městské části s nejvyšším podílem osob ve věku 0–14 let patřily Praha-Březiněves (23,8 %), Praha-Kolovraty (23,6 %), Praha 22 (22,6 %), Praha-Vinoř (22,3 %) a Praha-Dolní Počernice (22,1 %). Podprůměrný podíl osob ve věku 0–14 let mělo v roce 2019 celkem 11 městských částí, většina z nich patřila mezi populačně největší městské části. Nejnižší podíl osob ve věku 0–14 let byl v městských částech Praha 1 (11,5 %), Praha 2 (13,4 %), Praha 3 (13,7 %), Praha 4 (14,6 %), Praha 10 a Praha 11 (14,9 %).

 

Obrázek 4 : Podíl dětí ve věku 0–14 let na celkovém počtu obyvatel v městských částech hl. m. Prahy v roce 2019

 

V letech 2009–2019 vzrostl podíl osob ve věku 0–14 let v 52 městských částech, ve 29 z nich byl nárůst nadprůměrný v rámci hl. m. Prahy. V pěti městských částech došlo k poklesu uvedeného podílu, konkrétně v Praze-Nebušicích (−3,3 p. b.), Praze-Křeslicích (−1,0 p. b.), Praze-Ďáblicích (−1,0 p. b.), Praze-Satalicích (−0,4 p. b.) a Praze-Šeberově (−0,2 p. b.). Podíl dětí se nejvíce zvýšil v Praze-Běchovicích (+8,5 p. b.), Praze-Zličíně (+7,4 p. b.), Praze-Dolních Počernicích (+7,2 p. b.), Praze-Vinoři (+6,9 p. b.) a Praze-Královicích (+6,5 p. b.). Zvyšování počtu dětí je pozitivním jevem z hlediska budoucí pracovní síly. V případě městských částí však přináší nároky na zajištění dostatečných kapacit mateřských školek i základních škol.

 

Obrázek 5 : Změna zastoupení dětí ve věku 0–14 let na celkovém počtu obyvatel v městských částech hl. m. Prahy v letech 2009–2019

 

Podíl osob ve věku 15–64 let na celkovém počtu obyvatel byl v rámci hl. m. Prahy nadprůměrný ve 30 městských částech. Nejvyšší podíl osob v produktivním věku byl v Praze 1 (71,2 %), Praze 14 (70,5 %), Praze-Přední Kopanině (70,4 %), Praze 2 (70,3 %) a Praze-Křeslicích (69,6 %). Naopak 27 městských částí mělo uvedený podíl nižší, než byl průměr pro hl. m. Prahu. Nejnižší podíl osob v produktivním věku měly městské části Praha-Dolní Počernice (59,7 %), Praha 11 (60,3 %), Praha-Klánovice (60,9 %), Praha-Velká Chuchle, Praha-Královice a Praha-Troja (61,9 %).

V letech 2009–2019 klesl podíl osob ve věku 15–64 let ve všech 57 městských částech. Největší pokles zaznamenaly městské části Praha-Běchovice (−16,0 p. b.), Praha 11 (−13,9 p. b.), Praha-Nedvězí (−13,6 p. b.), Praha 12 (−13,4 p. b.) a Praha-Libuš (−11,1 p. b.). Naopak k nejnižšímu poklesu došlo v Praze 1 a Praze-Ďáblicích (−1,5 p. b.), Praze-Nebušicích (−1,9 p. b.), Praze-Lochkově (−2,5 p. b.) a Praze-Křeslicích (−2,9 p. b.).

Nadprůměrného podílu osob ve věku 65 a více let v rámci hl. m. Prahy bylo v roce 2019 dosaženo v 8 městských částech. Jednalo se o jedny z populačně největších městských částí s výjimkou Prahy-Nedvězí (0,3 tis. obyvatel) a Prahy-Zbraslavi (10,0 tis. obyvatel). Nejvyšší podíl osob ve věku 65 a více let byl v městských částech Praha 11 (24,8 %), Praha 4 (22,8 %), Praha 8 (22,7 %), Praha 10 (22,3 %) a Praha 12 (21,6 %). Podprůměrný podíl osob v tomto věku byl v roce 2019 ve 49 městských částech. Nejnižší podíl byl v Praze-Dolních Měcholupech (11,2 %), Praze 22 (11,4 %), Praze-Březiněvsi (12,2 %), Praze-Vinoři (12,3 %) a Praze-Újezdu (12,4 %).

 

Obrázek 6 : Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel v městských částech hl. m. Prahy v roce 2019

 

Mezi lety 2009 a 2019 se zvýšil podíl osob ve věku 65 a více let v 52 městských částech, z nichž v 32 bylo zvýšení nadprůměrné ve srovnání s údajem pro hl. m. Prahu. Ve třech městských částech se uvedený podíl nezměnil, byly to městské části Praha 7, Praha 3 a Praha 10. Ve dvou městských částech došlo k velmi mírnému snížení podílu, jednalo se o Prahu 6 (−0,6 p. b.) a Prahu 4 (−0,1 p. b.). Největší zvýšení podílu ve sledovaném období bylo zaznamenáno v Praze 11 (+10,8 p. b.), Praze-Nedvězí (+9,3 p. b.), Praze 17 (+8,5 p. b.), Praze 12 (+8,4 p. b.) a Praze-Běchovicích (+7,5 p. b.).

 

Obrázek 7 : Změna zastoupení obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel v městských částech hl. m. Prahy v letech 2009–2019

 

Index stáří (tj. počet osob ve věku 65 a více let připadající na 100 osob ve věku 0–14 let) dosahoval v hl. m. Praze v roce 2019 hodnoty 119,1. Celkem v 18 městských částech byl počet osob ve věku 65 a více let vyšší než počet osob ve věku 0–14 let, to znamená, že překročil hodnotu 100, která představuje stejný počet osob v obou věkových skupinách. Nejvíce osob ve věku 65 a více let připadalo na 100 osob ve věku 0–14 let v městských částech Praha 11 (166,8), Praha 4 (156,0), Praha 1 (151,5), Praha 10 (149,7) a Praha 8 (149,3). V 48 městských částech byla hodnota indexu nižší než pro hl. m. Prahu celkem. Nejnižší index stáří vykazovaly městské části Praha 22 (50,3), Praha-Dolní Měcholupy (50,9), Praha-Březiněves (51,3), Praha-Vinoř (55,1) a Praha-Kolovraty (56,9).

 

Obrázek 8 : Index stáří v městských částech hl. m. Prahy v roce 2019

 

V období let 2009–2019 se zvýšil index stáří ve 29 městských částech, ve 28 městských částech došlo k jeho snížení. Největší nárůst hodnoty indexu zaznamenaly městské části Praha 11 (+46,8), Praha 17 (+46,3), Praha-Nebušice (+39,7), Praha-Šeberov (+37,7), Praha-Přední Kopanina (+36,8). K nejvýraznějšímu poklesu indexu stáří došlo v městských částech s nejvyššími hodnotami indexu v roce 2009, konkrétně v Praze 4 (−53,9), Praze 6 (−50,0), Praze 10 (−49,8), Praze 2 (−37,1) a Praze 3 (−34,9).

 

Obrázek 9 : Změna indexu stáří v městských částech hl. m. Prahy v letech 2009–2019

 

V roce 2019 bylo v hl. m. Praze devět městských částí, jejichž obyvatelé měli vyšší průměrný věk, než měli obyvatelé hl. m. Prahy jako celku. Nejvyšší průměrný věk obyvatel měly městské části Praha 11 (44,6 roku), Praha 4 (44,2 roku), Praha 10 (43,9 roku), Praha 1 (43,7 roku) a Praha 8 (43,4 roku). Ve 48 městských částech byl průměrný věk obyvatel nižší, než byl průměr pro hl. m. Prahu. Nejnižší průměrný věk obyvatel byl v Praze 22 (36,4 roku), Praze-Dolních Měcholupech (36,7 roku), Praze-Březiněvsi (37,2 roku), Praze-Kolovratech (37,5 roku) a Praze-Vinoři (37,6 roku).

Mezi lety 2009 a 2019 průměrný věk obyvatel vzrostl ve 39 městských částech, ve 36 z nich se jednalo o nárůst nadprůměrný vzhledem k údajům pro hl. m. Prahu. Pokles zaznamenalo 18 městských částí. Nejvíce se průměrný věk zvýšil v městských částech Praha-Přední Kopanina (+4,3 roku), Praha 17 a Praha-Petrovice (+3,5 roku), Praha-Šeberov (3,4 roku) a Praha-Nebušice (3,3 roku). Naopak největší snížení bylo zaznamenáno v Praze-Královicích (−3,1 roku), Praze 6 (−1,5 roku), Praze-Dolních Počernicích (−1,3 roku), Praze 7 (−1,1 roku) a Praze 3 a Praze 2 (−1,0 roku).

 

Obrázek 10 : Průměrný věk obyvatel v městských částech hl. m. Prahy v roce 2019

 

Kontakt:

Mgr. Martin Slavíček

Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze

Tel.: 274 054 223

E-mail: martin.slavicek@czso.cz

 

  • Text aktuality ve formátu .pdf
  • Věková struktura obyvatelstva v městských částech hl. m. Prahy 2009–2019 ve formátu .xlsx