Věda a výzkum v Praze v letech 2005-2018

 

30. 1. 2020

V Praze pracovalo ve vědě a výzkumu (dále VaV) v roce 2018 celkem 39,3 tisíc zaměstnanců, z toho 26,7 tisíc se věnovalo pouze vědě a výzkumu. V Praze tak pracovalo 35 % všech zaměstnanců VaV v ČR. Výzkumných pracovníků bylo 16,7 tisíc, což je 63 % všech zaměstnanců VaV v Praze. Ve světě vědy a výzkumu dominují muži. Podíl žen mezi výzkumnými pracovníky byl 26 %, v ČR celkem to bylo o málo méně (23 %). Výdaje na VaV dosáhly v roce 2018 v Praze 36,9 mld. Kč. Nejvyšší podíl výdajů byl v podnikatelském sektoru (47 %), ale zároveň je Praha jediným krajem, kde tento sektor nepřekročil 50% podíl. V Praze má důležité postavení také sektor vládní a vysokého školství, kde zároveň pracuje i významná část výzkumných pracovníků, technických, odborných a ostatních pracovníků výzkumu a vývoje.

V Praze je ve vědě a výzkumu[1] celkem 39,3 tisíc zaměstnanců, což je 35 % všech zaměstnanců pracujících ve vědě a výzkumu v České republice. Krajem, kde je zaznamenán druhý nejvyšší počet těchto zaměstnanců, je Jihomoravský kraj (21,8 tis.). V těchto dvou krajích je tak zaměstnáno 54 % všech zaměstnanců výzkumu a vývoje (dále VaV).

Pokud chceme vědět, kolik osob se věnuje výzkumu a vývoji na plný úvazek, musíme vyhledat ukazatel Počet zaměstnanců ve VaV přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV aktivitám (FTE). V Praze se pouze VaV věnuje celkem 26,7 tisíc zaměstnanců, v druhém Jihomoravském kraji pak 13,8 tisíc. Pražští zaměstnanci VaV tak tvoří téměř 36 % všech zaměstnanců VaV v České republice věnující se pouze VaV činnostem.

 

Graf 1 Zaměstnanci a výzkumní pracovníci ve vědě a výzkumu v Praze (2005-2018)

Mezi zaměstnance VaV jsou zařazeni jak výzkumní pracovníci, techničtí a odborní pracovníci, tak ostatní pracovníci (např. sekretářky) ve vědě a výzkumu. Výzkumných pracovníků (dalo by se říci také vědců) bylo v Praze 16,7 tisíc, což představuje 63 % všech pražských zaměstnanců VaV. Jejich počet se v Praze od roku 2005 zvýšil o 57 %, což byl ale nárůst menší než v ČR celkem, kde to bylo o 71 %. Pražští výzkumní pracovníci tvořili v roce 2018 cca 41 % všech výzkumníků v ČR. Z dlouhodobého pohledu se snižuje koncentrace výzkumných pracovníků do Prahy. Dochází k poklesu podílu Prahy na celkovém počtu výzkumných pracovníků v ČR. Zároveň dochází k nárůstu podílu výzkumných pracovníků zaměstnaných v jiných krajích – Jihomoravském, Moravskoslezském a Plzeňském.

Mezi výzkumnými pracovníky převládají pracující v podnikatelském sektoru. V roce 2018 jich bylo téměř 6,5 tisíc a na celkovém počtu výzkumníků se podíleli 39 %. Téměř stejně velkou skupinou jsou výzkumníci pracující ve vládním sektoru (5,2 tisíc) a vysokoškolském sektoru (5,0 tisíc). Výzkumných pracovníků v podnikatelském sektoru od roku 2005 dlouhodobě přibývá (jejich podíl se zvýšil z 25 % na 39 %), zatímco ve vládním a vysokoškolském sektoru počty výzkumníků spíše klesají.

 

Graf 2 Podíl žen mezi výzkumnými pracovníky a ostatními zaměstnanci* (2005-2018)

* Ostatní zaměstnanci jsou pro účely tohoto textu zaměstnanci pracující ve VaV, kteří nejsou  výzkumní pracovníci

 

Zajímavý je podíl žen mezi výzkumnými pracovníky a ostatními zaměstnanci VaV (kam pro účely tohoto textu zařazujeme zaměstnance, kteří pracují ve VaV ale nejsou výzkumní pracovníci). Ve světě vědy dominují muži. Platí to jak v ČR, tak také v Praze. Mezi výzkumnými pracovníky je žen výrazně méně než mezi ostatními pracovníky, kteří jsou zaměstnáni ve vědě a výzkumu. V Praze byl v roce 2018  podíl žen mezi výzkumnými pracovníky (26 %) o něco vyšší než byl průměr ČR (23 %). Mezi ostatními zaměstnanci výzkumu a vývoje bylo žen výrazně více – v Praze to bylo 45 % a v ČR celkem 35 %.

 

Z dat ČSÚ plyne, že zastoupení žen mezi výzkumníky i mezi ostatními zaměstnanci, se mezi lety 2005 až 2018 snížilo. Tento jev pozorujeme jak v Praze, tak v ČR celkem.

Nejvíce výzkumných pracovnic v Praze je zaměstnáno v sektoru vládním (46 % všech pražských výzkumných pracovnic). Jejich zastoupení se však dlouhodobě snižuje (v roce 2005 jich ve vládním sektoru pracovalo dokonce 54 %). Z velké části pak výzkumné pracovnice působí v sektoru vysokoškolském (35 %). V podnikatelském sektoru jich pracuje relativně nejméně (18 %), ale zato jejich zastoupení mezi ostatními výzkumnicemi roste.

Celkové výdaje na vědu a výzkum v hlavním městě Praze dosáhly 36,9 miliard Kč. V celé ČR to bylo 102,8 mld. Kč. V Praze bylo realizováno 36 % výdajů na VaV, ve Středočeském a Jihomoravském kraji cca 16 % všech výdajů na VaV. V těchto třech krajích tedy bylo realizováno 68 % všech výdajů na VaV v ČR. Při bližším pohledu by byly výdaje ještě více územně koncentrovány a to do Prahy, Brna a v případě Středočeského kraje do několika málo měst nebo obcí (např. tam, kde byla vybudována vědeckovýzkumná centra).

Mezi lety 2005 a 2018 mírně poklesl podíl výdajů na vědu a výzkum realizovaných v Praze, naopak mírně vzrostl podíl výdajů realizovaných ve Středočeském a Jihomoravském kraji na celkových výdajích v ČR.

V Praze bylo v roce 2018 vynaloženo nejvíce výdajů na VaV v podnikatelském sektoru (17,4 mld. Kč, 47 %), ale zároveň byla Praha jediným krajem, kde tento sektor nepřekročil 50% podíl. Vzhledem k přítomnosti univerzit a dalších veřejných institucí zabývajících se výzkumem, je zde velká část výdajů na VaV uskutečňována vládním (10,6 mld. Kč v roce 2018, 29 %) a vysokoškolským (8,8 mld. Kč, 24 %) sektorem. Nicméně v Praze dochází od roku 2005 k pozvolnému zvyšování podílu podnikatelského sektoru na celkových výdajích na VaV.

 

Graf 3 Výdaje na VaV podle sektorů provádění v Praze a ČR (2005, 2010, 2018)

 

Výši výdajů na VaV ovlivňuje také čerpání finančních prostředků z fondů EU nebo jiných fondů. Tak tomu bylo zejména v letech 2012 až 2015, kdy byly čerpány prostředky z evropských fondů z programového období 2007-2013.

Výdaje na VaV jsou podle druhu výdajů děleny na běžné a investiční. Výdaje v roce 2018 dosáhly v Praze celkem 36,9 mld. Kč a běžné výdaje z nich tvořily 91 % všech výdajů. Investiční výdaje dosáhly hodnoty 3,1 mld. V letech 2005-2018 se běžné výdaje podílely na výdajích celkových od 91 % v roce 2018 po 77 % v roce 2015. Tento rok byl rekordní z hlediska investičních výdajů (právě díky realizovaným investicím z fondů EU). Mzdové náklady tvoří od roku 2010 více jak polovinu běžných nákladů. Zatímco v roce 2005 tvořil jejich podíl na běžných nákladech 47 %, v roce 2018 už to bylo 61 %.

 

Tabulka 1 Výdaje na VaV v Praze a ČR podle zdroje financování (v mil. Kč)

 

Nejvíce jsou věda a výzkum financovány z podnikatelských zdrojů. V Praze ze 47 %, v ČR celkem z 58 % a v sousedním Středočeském kraji je to dokonce ze 74 % (zde hraje roli dominance zpracovatelského průmyslu, kde je výzkum a vývoj financovaný soukromými podniky). Co se týče podílu veřejných zahraničních zdrojů (kam z většiny patří právě již zmiňované strukturální a investiční fondy EU), největší podíl na výdajích VaV měl tento zdroj financování právě v letech 2013 až 2015 (11-18 % z celkových výdajů na VaV v Praze). V ČR celkem bylo čerpání z veřejných zahraničních zdrojů rovnoměrnější, ale také výrazné. Od roku 2011 do roku 2015 se zahraniční veřejné zdroje podílely 11-16 % na celkových výdajích na VaV v ČR. V Praze jde většina financí určených na vědu a výzkum do přírodních (50 %) a technických věd (26 %). Na sociální a humanitní vědy jde dohromady 12 % výdajů na VaV.

Mnoho dalších informací najdete v aktualizované sadě tabulek s podrobnějším pohledem na oblast výzkumu, vývoje, který je možné získat z výkaznictví nebo z administrativních zdrojů dat.

Výzkum a vývoj v mezikrajském srovnání - tabulky

Další poznatky z těchto oblastí můžete získat v loni vydané samostatné publikaci

Výzkum, vývoj a informační technologie v mezikrajském srovnání v letech 2007 až 2017 

Kontakt:

Jana Podhorská

Oddělení informačních služeb Praha

Tel.:274 052 673, 737 280 502

E-mail: jana.podhorska@czso.cz


[1] Věda a výzkum (VaV) je sousloví používané pro činnosti, které systematicky pracují na rozšíření stávajícího poznání, získání nových znalostí nebo jejich využití v praxi. Více zde https://www.czso.cz/csu/czso/ukazatele-vyzkumu-a-vyvoje-2018 v metodické části. Údaje o vědě a výzkumu byly získány prostřednictvím Ročního výkazu o výzkumu a vývoji (VTR 5-01).

 

  • Text aktuality ve formátu .pdf